Umění láskyplně naslouchat

„DÍKY, žes mě vyslechl.“ Řekl ti někdo v poslední době něco takového? To je opravdu velká pochvala. Dobrého posluchače má téměř každý rád. Umíme-li dobře naslouchat, můžeme osvěžit lidi, kteří jsou sklíčeni nebo zavaleni problémy. A jestliže umíme dobře naslouchat, cožpak to nepomáhá nám samotným, abychom měli velmi rádi lidi? Jestliže láskyplně nasloucháme v křesťanském sboru, pak v podstatě plníme to, co je míněno slovy: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům.“ (Hebrejcům 10:24)

Mnozí lidé však nejsou dobrými posluchači. Rádi dávají rady, vyprávějí své zážitky nebo sdělují své názory, ale neradi naslouchají, když jim něco chtějí říci druzí. Naslouchat je skutečné umění. Jak se můžeme naučit naslouchat s láskou?

Základní činitel

Jehova je náš „Vznešený Učitel“. (Izajáš 30:20) O tom, co znamená naslouchat, se od něho můžeme mnohému naučit. Zamysleme se nad tím, jak Jehova pomohl proroku Elijášovi. Toho vyděsily hrozby královny Jezábel, a proto utekl do pustiny a prohlásil, že chce zemřít. Tam s ním mluvil Boží anděl. Když prorok vysvětloval, čeho se bojí, Jehova mu naslouchal, a potom ukázal svou nesmírnou moc. K čemu to vedlo? Elijáš se přestal bát a vrátil se k plnění svého úkolu. (1. Královská 19:2–15) Proč Jehova věnuje čas tomu, aby naslouchal problémům těch, kdo mu slouží? Protože o své služebníky pečuje. (1. Petra 5:7) Zde máme klíč k tomu, jak se naučit dobře naslouchat. Měj druhé rád a dávej jim najevo, že o ně máš skutečný zájem.

Jeden muž v Bolívii se dopustil závažného provinění, a velmi si potom vážil toho, že o něj jeden spoluvěřící projevil opravdový zájem. Ten muž říká: „Tehdy jsem prožíval jedno z nejhorších období svého života. Kdyby nebylo bratra, který mi věnoval čas a vyslechl mě, snadno se mohlo stát, že bych se vzdal a vůbec už bych se nesnažil Jehovovi sloužit. Ten bratr toho moc nenamluvil, ale když mi naslouchal, viděl jsem, že má o mne zájem, a to mě opravdu posílilo. Nemusel mi říkat, co mám dělat. To jsem věděl. Jen jsem potřeboval cítit, že někoho zajímá, jak mi je. To, že mi naslouchal, mi pomohlo, abych nepropadl zoufalství.“

Pokud jde o umění láskyplně naslouchat, velkým Vzorem je pro nás Ježíš Kristus. Krátce po Ježíšově smrti byli dva z jeho učedníků na cestě z Jeruzaléma do jedné vesnice vzdálené asi jedenáct kilometrů. Byli jistě sklíčeni. Vzkříšený Ježíš Kristus se k nim proto přidal a šel s nimi. Pokládal jim promyšlené otázky, aby se rozpovídali, a učedníci na to reagovali. Mluvili o tom, v co kdysi doufali a jak jsou nyní zklamáni a nevědí kudy kam. Ježíš jim projevil zájem a láskyplně jim naslouchal, a tito dva učedníci potom byli připraveni k tomu, aby sami naslouchali. Pak jim Ježíš „vykládal  . . . věci, které se na něj v celých Písmech vztahovaly“. (Lukáš 24:13–27)

Jestliže nejdříve nasloucháme, láskyplně tím pomáháme druhým, aby naslouchali nám. „Moji rodiče a rodiče mého manžela začali mít námitky proti tomu, jak vychovávám své děti,“ vypráví jedna žena z Bolívie. „Jejich poznámky jsem nesla nelibě, ale pokud jde o to, zda si jako rodič počínám dobře — tím jsem si jista nebyla. Někdy v té době ke mně přišla jedna svědkyně Jehovova. Vyprávěla mi o Božích slibech. Ptala se mě také na můj názor, a právě z jejích otázek jsem poznala, že je ochotna mi naslouchat. Pozvala jsem ji dovnitř a za chvíli jsem jí už vysvětlovala svůj problém. Trpělivě mi naslouchala. Ptala se mě, co si přeji pro své děti a co si o tom myslí můj manžel. Byla to opravdu úleva, povídat si s někým, kdo chtěl zkusit mi porozumět. Když mi začala ukazovat, co Bible říká o rodinném životě, uvědomila jsem si, že mluvím s člověkem, který mi v mé situaci opravdu chce pomoci.“

„Láska . . . nevyhledává své vlastní zájmy,“ říká Bible. (1. Korinťanům 13:4, 5) Jestliže tedy chceme láskyplně naslouchat, musíme odsunout stranou své vlastní zájmy. Když s námi někdo mluví o něčem závažném, bude proto možná třeba odložit noviny nebo vypnout televizi či mobil. Chceme-li láskyplně naslouchat, musíme se o myšlenky druhého začít hluboce zajímat. Znamená to, že nezačneme mluvit o sobě a říkat takové věci jako například: „To mi připomíná, co se před časem stalo mně.“ Taková výměna myšlenek je sice na místě při přátelském rozhovoru, ale když někdo mluví o vážném problému, své zájmy musíme odsunout stranou. Opravdový zájem o druhé však můžeme projevit ještě jiným způsobem.

Při naslouchání se snažme poznat, jak se ten druhý cítí

Jobovi společníci slyšeli nejméně deset Jobových promluv. A přece Job prohlásil: „Kéž bych měl někoho, kdo by mi naslouchal!“ (Job 31:35) Proč to řekl? Protože to, jak mu naslouchali, mu nepřineslo útěchu. O Joba ani o jeho pocity se nezajímali. Určitě se nesnažili vžít se do jeho situace a nebyli soucitnými posluchači. Apoštol Petr však radí: „Všichni smýšlejte stejně, projevujte soucítění, mějte bratrskou náklonnost, buďte něžně soucitní, pokorní v mysli.“ (1. Petra 3:8) Jak můžeme dát najevo soucítění? Mimo jiné svým zájmem o to, jak se ten druhý člověk cítí, a tím, že se snažíme jeho pocitům porozumět. Takový zájem můžeme ukázat, když soucitně řekneme například: „To tě muselo rozčílit“ nebo „jistě jsi cítil, že to špatně pochopili.“ Další způsob, jak můžeme vyjádřit svůj zájem, je, že výroky dotyčného zopakujeme vlastními slovy. Tím totiž dáme najevo, že jsme pochopili, co říká. Láskyplně naslouchat znamená zaměřovat se nejen na slova, ale také na to, jaké city jsou ze slov patrné.

Robert * je svědek Jehovův a již dlouho se věnuje celodobé službě. Vypráví: „V určité době jsem byl ze své služby sklíčený. Proto jsem požádal o rozhovor s cestujícím dozorcem. Opravdu mi naslouchal a snažil se mé pocity pochopit. Dokonce jako by věděl o mých  obavách, že mě bude za můj postoj kritizovat. Ten bratr mě ujistil, že mé pocity jsou pochopitelné. On sám totiž kdysi prožíval něco podobného. To mi opravdu pomohlo sloužit dál.“

Můžeme naslouchat i v případě, že s dotyčným nesouhlasíme? Můžeme někomu poděkovat za to, že nám řekl, jak se cítí? Jistě. Co když se náš synek ve škole s někým popere nebo dospívající dcera přijde domů a řekne, že je zamilovaná? Není snad dobré, jestliže rodič naslouchá a snaží se pochopit, co se děje v mysli mladého člověka, a teprve potom vysvětlí, jaké chování je správné a jaké je nesprávné?

„Rada v srdci muže je jako hluboké vody,“ píše se v Příslovích 20:5, „ale muž s rozlišovací schopností ji načerpá.“ Jestliže nějaký moudrý a zkušený člověk nechce rozdávat nevyžádané rady, bude možná nutné nejprve ho přimět k řeči, abychom jeho rady slyšeli. Podobné to je s láskyplným nasloucháním. Jestliže chceme někoho rozpovídat, musíme uplatnit rozlišovací schopnost. Může být prospěšné, jestliže se ho vyptáváme, ale musíme dát pozor, abychom přitom nevnikali do jeho soukromých záležitostí. Mohlo by být užitečné nejdříve navrhnout, aby mluvil o věcech, o kterých se mu bude mluvit dobře. Jestliže například manželka potřebuje mluvit o problémech, které má v manželství, může být pro ni snadnější začít vyprávět o tom, jak se s manželem seznámili a jak se potom vzali. Pro toho, kdo se přestal podílet na křesťanské kazatelské službě, bude možná snadnější začít vyprávět o tom, jak poznal pravdu.

Láskyplně naslouchat může být obtížné

Může být obtížné naslouchat člověku, který se na nás zlobí. Máme totiž přirozeně sklon se obhajovat. Jak můžeme takovou náročnou situaci zvládnout? „Odpověď, když je mírná, odvrací vztek,“ čteme v Příslovích 15:1. Jestliže tohoto člověka laskavě vybídneme, aby si s námi popovídal, a pak trpělivě vyslechneme, proč se zlobí, pomůže nám to odpovědět mu mírně.

Prudké hádky často spočívají v tom, že dva lidé jen opakují to, co už řekli. Každý z nich má pocit, že mu ten druhý nenaslouchá. Oč lepší by bylo, kdyby jeden z nich přestal mluvit a opravdu naslouchal! Je samozřejmě důležité projevovat sebeovládání a vyjadřovat se rozvážně a s láskou. Bible nám říká: „Ten, kdo ovládá své rty, jedná rozvážně.“ (Přísloví 10:19)

Láskyplně naslouchat — to člověk obvykle nedokáže sám od sebe. Pokud však vynaložíme úsilí a jsme ukáznění, můžeme se tomuto umění naučit. Získat tuto schopnost se jistě vyplatí. Jestliže opravdově nasloucháme, když druzí mluví, projevujeme tím lásku. A přispívá to i k našemu štěstí. Ano, jestliže toto umění pěstujeme, opravdu jednáme moudře!

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 11]

Když nasloucháme, musíme odsunout stranou své zájmy

[Obrázek na straně 12]

Naslouchat někomu, kdo se na nás zlobí, může být náročné