Starobylé potvrzení biblického kánonu
Starobylé potvrzení biblického kánonu
„ZDÁ se, jako by každá řádka byla napsána výslovně proto, aby vzbudila zvědavost těch, kdo se zajímají o nejstarší dějiny křesťanství.“ Těmito slovy byl popsán jeden starobylý dokument. Dokážete si představit, o který dokument jde?
Je to Muratoriho zlomek. Ať už jste o něm slyšeli, nebo ne, mohla by vás napadnout otázka, proč je tento dokument něčím tak mimořádným. Je to nejstarší dochovaný kánon neboli směrodatný seznam knih, které patří do Křesťanských řeckých písem.
To, že jisté knihy patří do Bible, možná považujete za samozřejmost. Překvapilo by vás však, že kdysi se nevědělo jistě, které jednotlivé knihy do ní mají být zahrnuty? Muratoriho zlomek neboli kánon obsahuje seznam spisů, jež jsou považovány za inspirované. Jistě chápete, že přesný obsah Bible je mimořádně důležitý. Jaké informace ohledně knih, z nichž se dnes skládají Křesťanská řecká písma, tedy vyšly najevo díky tomuto dokumentu? Podívejme se nejprve krátce na některé podrobnosti ohledně jeho původu.
Jak byl objeven
Muratoriho zlomek je součástí kodexu manuskriptů, který obsahuje 76 pergamenových listů o rozměrech 27 krát 17 centimetrů. Tento zlomek objevil v Ambroziánské knihovně v Miláně vynikající italský historik Ludovico Antonio Muratori (1672–1750). V roce 1740 Muratori svůj nález uveřejnil. Dokument proto dostal název Muratoriho zlomek. Zdá se, že kodex byl vytvořen v osmém století ve starobylém klášteře v Bobbiu nedaleko Piacenzy v severní Itálii. Na začátku 17. století byl přenesen do Ambroziánské knihovny.
Muratoriho zlomek se skládá z 85 řádků textu, jež se v kodexu nacházejí na listech 10 a 11. Text je napsán latinsky a je to opis, který zřejmě nebyl proveden příliš pečlivě. Ale porovnáním se stejným textem, který je obsažen ve čtyřech rukopisech pocházejících
z 11. a 12. století, byly některé z opisovačových chyb odhaleny.Kdy byl napsán?
Mohli byste si však položit otázku, kdy byly informace uvedené v Muratoriho zlomku napsány v originále. Zdá se, že původní text byl řecký a byl napsán o mnoho století dříve než text, který je uveden v Muratoriho zlomku a je latinským překladem textu řeckého. Zde je klíč, který nám pomůže určit, kdy vznikl původní text. Ve zlomku je zmínka o nebiblické knize nazvané Pastýř. Uvádí se zde, že jistý muž jménem Hermas ji napsal „velmi nedávno, v naší době, ve městě Řím“. Znalci datují konečnou verzi Hermova Pastýře do období mezi rokem 140 a 155 n. l. Z toho je tedy vidět, proč se řecký originál latinského Muratoriho zlomku datuje do období mezi rokem 170 a 200 n. l.
Přímé a nepřímé zmínky o Římu nasvědčují, že text vznikl v tomto městě. Ale totožnost autora je předmětem diskusí. Tvrdí se, že autorem mohl být Kléméns Alexandrijský, Melitón ze Sard nebo Polykratés Efezský. Většina odborníků však zastává názor, že text pochází od Hippolyta. Ten byl autorem mnoha spisů, psal řecky a v době, kdy byl pravděpodobně sestaven obsah Muratoriho zlomku, žil v Římě. Tyto podrobnosti vám možná nepřipadají příliš důležité, ale snad se budete chtít dozvědět víc o tom, proč je obsah tohoto zlomku tak cenný.
Jaké informace obsahuje
Text neobsahuje pouze seznam knih Křesťanských řeckých písem, ale také informace o některých knihách a o jejich pisatelích. Kdybyste tento text četli, viděli byste, že první řádky rukopisu chybí, a zdá se také, že text náhle končí. Na začátku dokumentu se pojednává o Lukášově evangeliu a dále se uvádí, že pisatel této biblické knihy byl lékař. (Kolosanům 4:14) Uvádí se zde, že Lukášovo evangelium je třetí. Z toho je tedy patrné, že v chybějící počáteční části pravděpodobně byla zmínka o evangeliu Matoušově a Markově. Pokud dojdete k tomuto závěru, zjistíte, že jej text Muratoriho zlomku podporuje, protože Janovo evangelium je v něm jmenováno jako čtvrté.
Text zlomku také potvrzuje, že knihu Skutky apoštolů napsal Lukáš pro ‚nejznamenitějšího Theofila‘. (Lukáš 1:3; Skutky 1:1) V seznamu jsou dále uvedeny dopisy apoštola Pavla Korinťanům (dva), dopis Efezanům, Filipanům, Kolosanům, Galaťanům, Tesaloničanům (dva), Římanům, Filemonovi, Titovi a Timoteovi (dva). Mezi inspirované knihy je také zařazen dopis Judův a dva dopisy Janovy. O prvním dopise apoštola Jana byla zmínka předtím, a to ve spojitosti s Janovým evangeliem. Na konci seznamu knih, které jsou považovány za inspirované, je uvedena Apokalypsa neboli Zjevení.
Není bez významu, že v Muratoriho zlomku je zmínka o Apokalypse Petrově, ale uvádí se zde, že podle názoru některých autorových současníků by ji křesťané neměli číst. Autor upozorňuje na to, že v jeho době již jsou v oběhu podvržené spisy. V Muratoriho zlomku se vysvětluje, že tyto spisy nemají být přijímány, „protože není vhodné, aby se žluč směšovala s medem“. Dokument se také zmiňuje o jiných textech, které se nemají zařazovat mezi svaté spisy. Důvodem je buď to, že byly napsány po době apoštolů, jako například Hermův Pastýř, nebo že byly napsány na podporu kacířských názorů.
Možná jste si povšimli, že v uvedeném seznamu autentických biblických knih není uveden dopis Hebrejcům, dva dopisy Petrovy a dopis Jakubův. Avšak doktor Geoffrey Mark Hahneman poznamenal, že vzhledem ke kvalitě práce písaře, jenž rukopis opisoval, je „logické se domnívat, že zlomek mohl obsahovat ještě další odkazy, které jsou nyní ztracené, a že Jakub, Hebrejcům (a 1. Petra) mohly být mezi nimi“. (The Muratorian Fragment and the Development of the Canon; Muratoriho zlomek a vývoj kánonu)
Muratoriho zlomek tedy potvrzuje, že většina knih, které jsou nyní v Křesťanských řeckých písmech, byla považována za knihy kanonické již ve druhém století n. l. Kanonicita biblických knih — to znamená oprávněné zahrnutí těchto knih do božské knihovny — však nezávisí na tom, zda jsou uvedeny v určitém starověkém seznamu. Dokladem toho, že biblické knihy byly napsány pod působením svatého ducha, je jejich obsah. Všechny tyto knihy potvrzují, že jejich autorem je Jehova Bůh, a jsou navzájem v naprostém souladu. Soulad a vyváženost šestašedesáti kanonických knih Bible svědčí o tom, že všechny společně tvoří jeden nedílný celek. Bude tedy prospěšné, jestliže je přijmete jako to, čím po pravdě jsou, jako Jehovovo slovo inspirované pravdy, jež bylo zachováno až do naší doby. (1. Tesaloničanům 2:13; 2. Timoteovi 3:16, 17)
[Obrázek na straně 13]
Ludovico Antonio Muratori
[Obrázek na straně 14]
Ambroziánská knihovna
[Obrázek na straně 15]
Muratoriho zlomek
[Podpisek]
Diritti Biblioteca Ambrosiana. Vietata la riproduzione. Aut. No. F 157/05
[Podpisky obrázku na straně 13]
Zlomky: Diritti Biblioteca Ambrosiana. Vietata la riproduzione. Aut. No. F 157/05; Muratori, na základě vyobrazení: © 2005 Brown Brothers