„Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“

‚Náš Bůh je schopen nás vyprostit‘

TATO událost měla na všechny silně zapůsobit a vyvolat v nich bázeň. Na pláni Dura, jež se zřejmě rozkládala blízko města Babylón, byla postavena obrovská zlatá socha. Měla být zasvěcena při zvláštním obřadu, jehož se účastnili vysocí úředníci. Očekávalo se od nich, že se za zvuku rozmanitých hudebních nástrojů před sochou pokloní. Babylónský král Nebukadnecar nařídil, že ten, kdo sochu uctívat nebude, zemře v mimořádně rozpálené peci. Odváží se někdo králův příkaz neuposlechnout?

K překvapení přihlížejících se nepoklonili tři bohabojní muži. Byli to Jehovovi ctitelé — Šadrak, Mešak a Abednego. Věděli, že kdyby sochu uctívali, porušili by tím svou výlučnou oddanost Jehovovi Bohu. (5. Mojžíšova 5:8–10) Když měli vysvětlit svůj pevný postoj, nebojácně Nebukadnecarovi řekli: „Jestliže to má být, náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás vyprostit. Vyprostí nás z hořící ohnivé pece a z tvé ruky, králi. Jestliže však ne, ať je ti známo, králi, že tvým bohům, těm nesloužíme, a zlatou sochu, kterou jsi postavil, uctívat nebudeme.“ (Daniel 3:17, 18)

Když byli tři Hebrejci vhozeni do hořící ohnivé pece, jejich život už mohl zachránit jedině zázrak. Bůh poslal anděla, aby jeho věrné služebníky ochránil. Ti už však byli rozhodnuti raději riskovat život, než aby neposlechli Jehovu. * Byli v podobné situaci jako apoštolové Ježíše Krista, kteří o více než šest století později prohlásili před židovským nejvyšším soudem: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Skutky 5:29)

Významné poučení pro nás

Šadrak, Mešak a Abednego jsou znamenitým příkladem víry, poslušnosti a věrné oddanosti. Tito tři Hebrejci dokázali, že mají víru v Jehovu. Jejich biblicky školené svědomí jim nedovolovalo podílet se na něčem, co bylo projevem falešného uctívání nebo vlastenecké oddanosti. Podobně i dnešní křesťané bezvýhradně důvěřují pravému Bohu. Nechávají se vést svým svědomím, které je školené Biblí, a nechtějí dělat nic, co je spojeno s falešným uctíváním, nebo se účastnit obřadů, jež porušují Boží zákony a zásady.

Tři věrní Hebrejci důvěřovali v Jehovu a odmítli vzdát se své poslušnosti vůči němu výměnou za uznání, vysoké postavení nebo slávu, jež jim nabízela babylónská říše. Tito mladí muži nechtěli zničit svůj vztah k Bohu, a proto byli ochotni trpět a zemřít. Podobně jako kdysi Mojžíš, ‚zůstali stálí, jako by viděli Toho, kdo je neviditelný‘. (Hebrejcům 11:27) Nechtěli si zachránit život tím, že by se dopustili kompromisu. Naopak byli rozhodnuti zůstat  v Božích očích ryzí, ať už by Bůh uznal za dobré je před hrozící smrtí zachránit, nebo ne. Na jejich příklad zřejmě nepřímo poukazuje apoštol Pavel, když se zmiňuje o věrných, kteří „zastavovali sílu ohně“. (Hebrejcům 11:34) Takovou víru a poslušnost projevují Jehovovi služebníci i v dnešní době, když procházejí zkouškami své ryzosti.

Z příběhu Šadraka, Mešaka a Abednega se také dozvídáme, že Bůh odměňuje ty, kdo mu prokazují věrnou oddanost. Žalmista zpíval: „Jehova . . . neopustí své věrně oddané.“ (Žalm 37:28) Dnes nemůžeme očekávat, že nás Bůh zázračně ochrání, jako to udělal v případě tří Hebrejců. Přesto se můžeme spolehnout, že nás nebeský Otec podpoří, ať už stojíme před jakýmikoli těžkostmi. Bůh může naše obtíže odstranit nebo nám dát sílu, abychom je dokázali snášet. Také nás může vzkřísit, pokud zachováme ryzost až do smrti. (Žalm 37:10, 11, 29; Jan 5:28, 29) Pokaždé, když je naše ryzost zkoušena a my jsme při tom rozhodnuti poslouchat Boha spíše než lidi, vítězí víra, poslušnost a věrná oddanost.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 9]

VÍTE, ŽE . . .

• když tři Hebrejci procházeli touto zkouškou své ryzosti, bylo jim necelých třicet let?

• pec byla zřejmě rozpálená na nejvyšší možnou míru? (Daniel 3:19)