Mladí, dělejte radost svým rodičům

„NEMÁM větší důvod k vděčnosti než to, když slyším, že moje děti nadále chodí v pravdě,“ napsal letitý apoštol Jan. (3. Jana 4) Výraz „děti“, který se v tomto verši objevuje, se sice vztahuje na křesťanské učedníky, ale bohabojní rodiče se s pocity apoštola Jana přesto dokáží lehce ztotožnit. Stejně jako rodiče jsou rozhodujícím činitelem v životě svých dětí, tak i děti mají zásadní vliv na život rodičů.

Izraelský král Šalomoun dobře věděl, jak silně mohou děti ovlivnit city svých rodičů. Napsal: „Moudrý syn je ten, který rozradostňuje svého otce, a hloupý syn je zármutkem své matky.“ (Přísloví 10:1) Všechny děti, tedy i ty větší, by proto měly přemýšlet o tom, jak svým jednáním zapůsobí na svého tatínka a maminku. Proč by o tom měly uvažovat?

Zkuste se zamyslet nad tím, kolik péče vaši bohabojní rodiče věnovali tomu, aby vás dobře vychovali. Modlili se za vás a dělali si o vás starosti ještě před tím, než jste se narodili. Pak jste přišli na svět a rodiče si k vám vytvořili hluboké citové pouto. Jistě děkovali Bohu za nádhernou a zároveň velmi závažnou úlohu dobře se o vás po všech stránkách starat. Jehova jim svěřil do péče bezmocné děťátko a oni se k této úloze postavili odpovědně.

Vaši rodiče jsou pravými křesťany, a proto jistě hledali spolehlivé rady v Bibli a v biblických publikacích a radili se s těmi, kdo už své děti vychovali. Také se dál modlili k Bohu a svěřovali se mu se svými starostmi. (Soudci 13:8) Jak jste vyrůstali, rodiče si byli vědomi vašich silných stránek, ale i slabostí. (Job 1:5) Pak přišlo období vašeho dospívání a s ním i nové problémy. Možná jste někdy jednali vzpurně a vaši rodiče se museli úpěnlivěji modlit, více číst a více přemýšlet o tom, jak vám pomoci, abyste nepřestali uctívat svého nebeského Otce Jehovu.

Rodiče se na vás vždy budou dívat jako na své děti. I když dospějete, budou se stále zajímat o vaše tělesné, duševní, citové a duchovní blaho. Přesto však pamatují na to, že máte svobodnou vůli a že nikde není pevně  dáno, jak se rozhodnete žít. Jen vy sami si určíte, jakou cestou se vydáte.

Když rodiče slyší, že jejich děti „nadále chodí v pravdě“, ‚nemají větší důvod k vděčnosti‘. To ale samozřejmě platí i naopak. Děti, které jednají pošetile, působí svým rodičům zármutek. Šalomoun napsal: „Hloupý syn je k mrzutosti svému otci a k hořkosti té, která ho porodila.“ (Přísloví 17:25) Ano, pro rodiče je zdrcující, když jejich dítě přestane uctívat pravého Boha.

Je zřejmé, že vy, mladí, můžete zásadním způsobem ovlivnit svou rodinu i okolí. To, jak jednáte, hluboce působí na vaše rodiče. Pokud se k Bohu a jeho zásadám obracíte zády, rodiče to trápí. Jestliže jste naproti tomu věrní Jehovovi a posloucháte ho, rodičům to přináší nesmírnou radost. Rozhodněte se tedy, že právě to budete dělat. Co cennějšího můžete dát těm, kteří vás vychovávali, chránili a kteří vás stále milují?