Vytrvávat navzdory utrpení přináší užitek

„Prohlašujeme za šťastné ty, kdo vytrvali.“ (JAKUB 5:11)

1, 2. Z čeho je vidět, že Jehovovým záměrem nebylo, aby lidé trpěli?

ŽÁDNÝ člověk přirozeně nechce trpět, a to, aby lidé trpěli, si nepřeje ani náš Stvořitel, Jehova Bůh. To můžeme poznat, když prozkoumáme jeho inspirované Slovo a budeme věnovat pozornost zprávě o stvoření muže a ženy. Nejprve Bůh udělal muže. „Jehova Bůh přistoupil k tomu, aby vytvořil člověka z prachu zemské půdy a aby vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší.“ (1. Mojžíšova 2:7) Adam měl dokonalé tělo i mysl, takže nemusel onemocnět ani zemřít.

² A v jakých podmínkách Adam žil? „Jehova Bůh vysadil zahradu v Edenu, směrem k východu, a tam postavil člověka, kterého vytvořil. Jehova Bůh dal tedy vyrůst ze zemské půdy každému stromu žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu.“ (1. Mojžíšova 2:8, 9) Adam měl skutečně nádherný domov. V Edenu neexistovalo žádné utrpení.

3. Jaké vyhlídky měla první lidská dvojice?

³ V 1. Mojžíšově 2:18 čteme, že Jehova Bůh řekl: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.“ Jehova vytvořil pro Adama dokonalou manželku, čímž se otevřela možnost těšit se ze šťastného rodinného života. (1. Mojžíšova 2:21–23) Bible dále uvádí: „Bůh [jim] požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji.‘“ (1. Mojžíšova 1:28) Adam s Evou měli úžasnou příležitost zahradu Eden rozšiřovat, až by časem pokrývala celou zemi — mohli vytvářet celosvětový ráj. Také mohli mít potomky, kteří by žili šťastně, bez jakéhokoli utrpení. To byl opravdu vynikající začátek! (1. Mojžíšova 1:31)

Jak začalo utrpení

4. Co je z dějin lidstva zřejmé?

⁴ Když se však zamyslíme nad tím, v jakém stavu se lidstvo po celé dějiny nachází, je zřejmé, že se muselo stát něco, kvůli čemu se vše tak nesmírně zhoršilo. Ve světě se až  dodnes dějí hrozné věci, a lidé kvůli tomu velmi trpí. Všichni potomci Adama a Evy jsou už po staletí sužováni nemocemi, stárnou a nakonec umírají. Země se ani trochu nepodobá ráji naplněnému šťastnými lidmi. Stav lidstva je výstižně popsán v Římanům 8:22: „Všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“

5. Jaký podíl měli Adam s Evou na tom, že lidstvo začalo postihovat utrpení?

⁵ Za nesmírné utrpení, které trvá už tak dlouho, není odpovědný Jehova. (2. Samuelova 22:31) Díl viny je nutné připsat lidem. „Jednali zhoubně, jednali odporně ve svém jednání.“ (Žalm 14:1) Vše, co naši první rodiče na začátku dostali, bylo dobré. Pokud se z toho chtěli těšit i nadále, museli splňovat jediný požadavek — museli poslouchat Boha. Adam a Eva se však rozhodli pro nezávislost, a protože se od Jehovy odtáhli, o svou dokonalost přišli. Začali po všech stránkách chátrat, až nakonec zemřeli. Tuto nedokonalost předali svým potomkům. (1. Mojžíšova 3:17–19; Římanům 5:12)

6. Jakou úlohu v tom, že začalo utrpení, sehrál Satan?

⁶ Na tom, že začalo utrpení, má svůj podíl i duchovní tvor, který se stal známým jako Satan Ďábel. I on byl obdařen svobodnou vůlí. Tuto schopnost však zneužil ve snaze přimět lidi, aby ho uctívali. Uctíván by ale měl být pouze Jehova, ne jeho stvoření. Satan podnítil Adama a Evu k tomu, aby usilovali o nezávislost na Jehovovi — jako by tím mohli dosáhnout toho, že ‚budou jako Bůh a budou znát dobré a špatné‘. (1. Mojžíšova 3:5)

Právo vládnout má pouze Jehova

7. Co ukazují následky vzpoury proti Jehovovi?

⁷ Špatné následky vzpoury v Edenu jasně ukazují, že právo vládnout má jedině Svrchovaný Panovník Jehova a že pouze jeho vláda je spravedlivá. Uplynulá tisíciletí jsou dokladem toho, že Satan, který se stal ‚panovníkem tohoto světa‘, vytvořil zkažený, nespravedlivý a násilnický vládní systém, který je naprosto nevyhovující. (Jan 12:31) Z dlouhé historie ubohých lidských vlád, které jsou pod Satanovým vlivem, je také zřejmé, že lidé nejsou schopni vládnout spravedlivě. (Jeremjáš 10:23) Proto jakýkoli typ vlády nezávislé na Jehovovi musí nevyhnutelně selhat. Tento fakt dějiny potvrdily nade vší pochybnost.

8. Jaký má Jehova záměr s lidskými vládami a jak jej uskuteční?

⁸ Po tisíciletí Jehova lidem umožňoval, aby zkoušeli různé typy vlád, jež jsou na něm nezávislé, a tak má nyní plné právo všechny je ze země odstranit a nahradit je svou vlastní vládou. Jedno proroctví k tomu říká: „Za dnů těch králů [lidských vlád] zřídí nebeský Bůh království [svou nebeskou vládu v rukou Krista], které nebude nikdy zničeno. . . . Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ (Daniel 2:44) Vláda démonů a lidí skončí a nad zemí bude panovat už jen Boží nebeské Království. Králem bude Kristus a bude mít 144 000 spoluvládců, kteří byli vybráni z věrných lidí na zemi. (Zjevení 14:1)

Užitek plynoucí z utrpení

9, 10. Jaký užitek měl Ježíš z toho, co vytrpěl?

⁹ Je zajímavé prozkoumat způsobilost budoucích vládců nebeského Království. Nejprve uvažujme o tom, jak dobře se pro úlohu Krále hodí Ježíš Kristus. Strávil nespočetné věky se svým Otcem Jehovou, přičemž konal jeho vůli a byl jeho „mistrem v díle“. (Přísloví 8:22–31) Když ho Jehova pověřil, aby šel na zem, ochotně s tím souhlasil.  Během své pozemské služby se zaměřil na to, aby druhým vyprávěl o Jehovově svrchovanosti a Království. Ježíš nám dal vynikající příklad tím, že se této svrchovanosti bezvýhradně podřizoval. (Matouš 4:17; 6:9)

¹⁰ Ježíš byl pronásledován a nakonec zabit. Během své služby mohl všude kolem sebe pozorovat, v jak zbědovaném stavu se lidstvo nachází. Měl z toho, co viděl, a také z toho, co sám vytrpěl, nějaký užitek? Určitě. V Hebrejcům 5:8 je napsáno: „Ačkoli byl [Boží] Syn, naučil se poslušnosti z toho, co vytrpěl.“ To, co Ježíš na zemi zažil, mu pomohlo k většímu pochopení a soucitu. Osobně zakusil, v jakých podmínkách lidé žijí. Mohl projevovat účast trpícím a mohl si také lépe uvědomit, co pro lidi bude znamenat jeho úloha zachránce. Všimněte si, jak to apoštol Pavel zdůraznil ve svém dopise Hebrejcům: „Byl zavázán stát se ve všech ohledech podobným svým ‚bratrům‘, aby se ve věcech, jež se týkají Boha, stal milosrdným a věrným veleknězem, aby obětoval usmiřující oběť za hříchy lidu. V tom, v čem sám trpěl, když byl zkoušen, je totiž schopen přijít na pomoc těm, kdo jsou zkoušeni.“ Dále Pavel uvedl: „Jako velekněze . . . nemáme někoho, kdo nemůže projevovat účast s našimi slabostmi, ale toho, kdo byl zkoušen ve všech ohledech jako my, ale bez hříchu. Přibližujme se tedy s volností řeči k trůnu nezasloužené laskavosti, abychom obdrželi milosrdenství a nalezli nezaslouženou laskavost jako pomoc v pravý čas.“ (Hebrejcům 2:17, 18; 4:14–16; Matouš 9:36; 11:28–30)

11. Jaký prospěch ze svých zkušeností na zemi budou mít budoucí králové a kněží?

¹¹ Něco podobného by se dalo říct o 144 000 těch, kdo „byli koupeni“ ze země, aby spolu s Kristem Ježíšem vládli v nebeském Království. (Zjevení 14:4) Ti všichni se narodili jako lidé, vyrůstali ve světě prosyceném utrpením a také utrpení sami zažívali. Mnozí z nich byli pronásledováni, a někteří dokonce zabiti proto, že byli věrní Jehovovi a následovali Ježíše. ‚Nestyděli se za svědectví o svém Pánu, ale účastnili se snášení zla pro dobrou zprávu‘. (2. Timoteovi 1:8) Díky svým zkušenostem na zemi jsou opravdu způsobilí k tomu, aby z nebe soudili lidstvo. Naučili se být soucitnější, laskavější a v ještě větší míře touží pomáhat lidem. (Zjevení 5:10; 14:2–5; 20:6)

Lidé s pozemskou nadějí mají důvod ke štěstí

12, 13. V čem může být utrpení prospěšné pro ty, kdo mají pozemskou naději?

¹² Může být současné utrpení nějak prospěšné pro ty, kdo mají naději na věčný  život na rajské zemi, kde nebudou nemoci, zármutek ani smrt? Bolest a tíseň, jež utrpení přináší, jistě nejsou tím, po čem bychom toužili. Když však navzdory utrpení vytrváváme, mohou se díky tomu tříbit naše vlastnosti a můžeme pociťovat štěstí.

¹³ Zamysleme se nad tím, co říká Boží inspirované slovo: „I kdybyste měli trpět pro spravedlnost, jste šťastni.“ „Jestliže jste haněni pro Kristovo jméno, jste šťastni.“ (1. Petra 3:14; 4:14) „Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně. Radujte se a poskakujte radostí, protože vaše odměna v nebesích je veliká.“ (Matouš 5:11, 12) „Šťastný je muž, který dál vytrvává ve zkoušce, protože potom, co je schválen, přijme korunu života.“ (Jakub 1:12)

14. Proč mohou být Jehovovi ctitelé šťastní, i když trpí?

¹⁴ Štěstí samozřejmě nevyplývá ze samotného utrpení, které zakoušíme. Štěstí a uspokojení pramení z vědomí, že trpíme kvůli tomu, že konáme Jehovovu vůli a napodobujeme Ježíšův vzor. Například v prvním století byli někteří apoštolové uvězněni a potom předvedeni před židovský nejvyšší soud. Byli obviněni z toho, že kážou o Ježíši Kristu, zmrskáni a pak propuštěni. Jaká byla jejich reakce? Biblická zpráva uvádí, že „odešli ze Sanhedrinu a radovali se, protože byli uznáni za hodné toho, aby byli zneuctěni pro jeho jméno“. (Skutky 5:17–41) Štěstí jim nepřineslo to, že byli zmrskáni a museli snášet fyzickou bolest, ale to, že zůstali věrní Jehovovi a jednali podle Ježíšova příkladu. (Skutky 16:25; 2. Korinťanům 12:10; 1. Petra 4:13)

15. Jaký můžeme mít v budoucnosti užitek z toho, že nyní vytrváváme navzdory utrpení?

¹⁵ Když odpor a pronásledování snášíme se správným postojem, může se tím posilovat naše vytrvalost, a díky tomu jsme lépe připraveni na budoucí zkoušky. V Bibli čteme: „Pokládejte to jen za radost, moji bratři, když se setkáte s různými zkouškami, protože přece víte, že ta vyzkoušená jakost vaší víry působí vytrvalost.“ (Jakub 1:2, 3) Podobná myšlenka je uvedena i v Římanům 5:3–5: „Jásejme, i když jsme v souženích, protože víme, že soužení plodí vytrvalost, vytrvalost zase schválený stav, schválený stav zase naději a naděje nevede ke zklamání.“ Proto čím více zkoušek souvisejících s naším křesťanským způsobem života dnes překonáme, tím lépe budeme připraveni na další zkoušky v tomto ničemném systému věcí.

Jehova vynahradí každou ztrátu

16. Jakou odměnu za prožité utrpení získají od Jehovy budoucí králové a kněží?

¹⁶ V důsledku odporu nebo pronásledování, které zakoušíme proto, že se držíme křesťanských zásad, můžeme například přijít o majetek. Dokonce i v takové situaci můžeme pociťovat spokojenost vyplývající z vědomí, že nás Jehova bohatě odmění. Apoštol Pavel například některým z těch, kdo měli nebeskou naději, napsal: „Radostně [jste] snášeli drancování svého majetku, protože jste věděli, že vy máte lepší a trvalé  vlastnictví“ jako vládci Božího Království. (Hebrejcům 10:34) Představte si, s jakým potěšením tito vládci budou pod vedením Jehovy a Krista udílet úžasná požehnání lidem v novém světě. Skutečně pravdivá jsou slova apoštola Pavla určená věrným křesťanům: „Mám . . . za to, že utrpení v nynějším období nejsou ničím ve srovnání se slávou, která na nás bude zjevena.“ (Římanům 8:18)

17. Co Jehova udělá pro své věrné služebníky s pozemskou nadějí?

¹⁷ Podobné je to i v případě těch, kdo mají pozemskou naději. Bez ohledu na to, co snad kvůli službě pro Jehovu ztratí nebo čeho se sami vzdají, Jehova je opravdu štědře odmění tím, co pro ně udělá v budoucnosti. Dá jim dokonalý, nekonečný život na rajské zemi. V novém světě jim „setře . . . každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. (Zjevení 21:4) To je přece úžasný slib! Nic, čeho se snad v současném světě kvůli Jehovovi vzdáme nebo o co přijdeme, se nemůže vyrovnat nádhernému životu, jejž dá Jehova svým věrným služebníkům, kteří navzdory utrpení vytrvají.

18. Jaký utěšující slib nám Jehova dává ve svém Slově?

¹⁸ Žádné utrpení, které snad ještě budeme muset snést, nijak neovlivní naši radost, kterou budeme prožívat v Božím novém světě. Jakékoli utrpení bude plně vynahrazeno úžasnými rajskými podmínkami. V Izajášovi 65:17, 18 je napsáno: „Dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce. Jásejte však a mějte navždy radost z toho, co tvořím.“ Ježíšův nevlastní bratr Jakub výstižně řekl: „Prohlašujeme za šťastné ty, kdo vytrvali.“ (Jakub 5:11) Pokud tedy navzdory utrpení věrně vytrváváme, může nám to přinést užitek nyní i v budoucnosti.

Jak byste odpověděli?

• Jak začalo utrpení lidstva?

• Jaký užitek může utrpení přinést budoucím vládcům země a jejím obyvatelům?

• Proč můžeme být šťastní navzdory utrpení?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 27]

Naši první rodiče měli před sebou úžasnou budoucnost

[Obrázek na straně 29]

To, že se Ježíš setkával s utrpením, mu pomohlo dobře se připravit na úlohu Krále a Velekněze

[Obrázek na straně 31]

Apoštolové ‚se radovali, že byli uznáni za hodné toho, aby byli zneuctěni‘ pro svou víru