Dávejme pozor na své ‚umění vyučovat‘

„Kaž slovo, . . . kárej, napomínej, vybízej, s veškerou trpělivostí a uměním vyučovat.“ (2. TIM. 4:2)

1. Čím Ježíš pověřil své učedníky a jak jim v tom sám šel příkladem?

I KDYŽ Ježíš během své pozemské služby zázračně uzdravoval nemocné, přesto byl v prvé řadě znám ne jako léčitel nebo vykonavatel zázraků, ale jako učitel. (Mar. 12:19; 13:1) Tím hlavním, čemu se věnoval, bylo oznamování dobré zprávy o Božím Království a stejné je to v případě jeho následovníků dnes. Křesťané dostali pověření, aby v Ježíšově díle pokračovali — mají lidi vyučovat, aby zachovávali všechno, co Ježíš přikázal, a tak z nich činit jeho učedníky. (Mat. 28:19, 20)

2. Co musíme dělat, máme-li plnit své pověření?

² Máme-li plnit své pověření a pomáhat lidem, aby se stali Ježíšovými učedníky, musíme neustále zlepšovat své vyučovací schopnosti. Apoštol Pavel zdůraznil, jak je to důležité, když svému spolupracovníku Timoteovi napsal: „Dávej neustále pozor na sebe a na své vyučování. Zůstaň u těch věcí,  neboť takovým jednáním zachráníš sebe i ty, kdo ti naslouchají.“ (1. Tim. 4:16) Vyučování, jež měl Pavel na mysli, není pouhé předávání informací. Křesťané, kteří jsou dobrými učiteli, dokáží působit na srdce a podněcovat druhé k tomu, aby v životě dělali změny. To je skutečné umění. Jak tedy ‚umění vyučovat‘ můžeme rozvíjet, když s lidmi mluvíme o dobré zprávě o Božím Království? (2. Tim. 4:2)

Rozvíjejme ‚umění vyučovat‘

3, 4. (a) Jak můžeme rozvíjet ‚umění vyučovat‘? (b) Jak nám teokratická škola pomáhá, abychom se stali dobrými učiteli?

³ Jeden slovník definuje výraz umění jako „dovednost získanou studiem, praxí nebo pozorováním“. Máme-li se stát dobrými učiteli biblického poselství, musíme věnovat pozornost všem těmto třem oblastem. Správně porozumět konkrétnímu námětu můžeme pouze tehdy, když ho budeme studovat a modlit se, abychom ho pochopili. (Přečti Žalm 119:27, 34.) Když budeme pozorovat jiné služebníky, jak působivě vyučují, pomůže nám to osvojit si jejich metody a napodobovat je. A když se budeme soustavně snažit uplatňovat to, co se učíme, pomůže nám to, abychom své schopnosti zlepšili. (Luk. 6:40; 1. Tim. 4:13–15)

⁴ Jehova je náš Vznešený Učitel. Prostřednictvím viditelné části své organizace poskytuje svým služebníkům na zemi vedení, jak by měli kazatelské pověření plnit. (Iz. 30:20, 21) Ve všech sborech se proto každý týden koná teokratická škola, jejímž cílem je pomáhat všem, kdo jsou do ní zapsáni, aby se stali úspěšnými hlasateli Božího Království. Jako hlavní učebnice se v této škole používá Bible. Je v ní napsáno, co máme vyučovat a také které vyučovací metody jsou účinné a vhodné. V teokratické škole je nám pravidelně připomínáno, že lepšími učiteli se staneme tehdy, když budeme své vyučování zakládat na Božím Slově, když budeme účinně používat otázky, když budeme vyučovat jednoduše a když budeme projevovat upřímný zájem o druhé. Nyní si tyto oblasti postupně probereme. Potom se zamyslíme nad tím, jak můžeme působit na srdce zájemců.

Zakládejme své vyučování na Božím Slově

5. Na čem by naše vyučování mělo být založeno a proč?

⁵ Ježíš, největší ze všech lidských učitelů, zakládal své vyučování na Písmu. (Mat. 21:13; Jan 6:45; 8:17) Nemluvil sám za sebe, ale jménem toho, kdo jej poslal. (Jan 7:16–18) To je příklad, který následujeme. Z toho, co říkáme ve službě dveře ode dveří nebo na biblickém studiu, by tedy mělo být patrné, že autoritou je Boží Slovo. (2. Tim. 3:16, 17) Žádná naše důvtipná argumentace nemůže mít takový účinek a sílu jako inspirované Písmo. Bible vykonává moc. Bez ohledu na to, jakou myšlenku se snažíme zájemci vysvětlit, tou nejlepší metodou je ukázat mu, kde se o tom píše v Bibli, a vybídnout ho, aby to přečetl. (Přečti Hebrejcům 4:12.)

6. Co může učitel udělat pro to, aby zájemce pochopil probíranou látku?

 ⁶ To samozřejmě neznamená, že křesťanský učitel se na biblické studium nemusí připravovat. Mělo by to být právě naopak. Musí předem pečlivě zvážit, které nevypsané biblické verše bude buď on, nebo zájemce při studiu číst. Obecně řečeno, je dobré přečíst ty verše, na nichž jsou založeny naše nauky. Je také nezbytné pomáhat zájemci, aby pochopil smysl každého přečteného verše. (1. Kor. 14:8, 9)

Účinně používejme otázky

7. Proč je používání otázek dobrou vyučovací metodou?

⁷ Účinné používání otázek podněcuje zájemce k přemýšlení a pomáhá učiteli, aby působil na jeho srdce. Místo toho, abys verše vysvětloval zájemci, vybídni ho, aby je vysvětlil on tobě. Má-li verš správně pochopit, je někdy potřeba položit mu doplňující otázku, nebo dokonce několik otázek. Tímto způsobem vlastně zájemci pomáháš, aby nejen pochopil důvody pro daný závěr, ale aby se s takovým závěrem také ztotožnil. (Mat. 17:24–26; Luk. 10:36, 37)

8. Jak můžeme zjistit, co má zájemce v srdci?

⁸ Naše publikace obvykle studujeme formou otázek a odpovědí. Není pochyb o tom, že většina zájemců se rychle naučí odpovídat na tištěné otázky na základě toho, co je uvedeno v příslušných odstavcích. Učitel, který chce působit na srdce, se však nespokojí pouze se správnou odpovědí. Zájemce například umí vysvětlit, co Bible říká o smilstvu. (1. Kor. 6:18) Avšak taktní otázky mohou odhalit, jaký je jeho skutečný názor. Učitel se tedy může zeptat: „Proč Bible odsuzuje sex mimo manželství? Co si myslíte o tomto zákazu, který dal Bůh? K čemu je podle vás dobré, když člověk žije v souladu s Božími mravními měřítky?“ Odpovědi na takové otázky mohou ukázat, co má zájemce v srdci. (Přečti Matouše 16:13–17.)

Vyučujme jednoduše

9. Na co bychom měli pamatovat, když předáváme informace z Bible?

⁹ Většina biblických pravd je poměrně jednoduchá. Lidé, se kterými studujeme Bibli, však mohou být zmateni naukami falešného náboženství. Naší úlohou je pomoci jim, aby Bibli mohli snadno porozumět. Dobří učitelé předávají informace jednoduše, jasně a přesně. Pokud tímto způsobem vyučujeme, nebudeme pravdu zbytečně komplikovat. Nebudeme uvádět nepodstatné podrobnosti. Není potřeba, abychom se vyjadřovali ke každému hledisku biblického verše, který se na studiu čte. Zaměřme se pouze na to, co je podstatné pro objasnění právě probírané myšlenky. S tím, jak bude zájemce dělat duchovní pokroky, postupně pochopí i hlubší biblické pravdy. (Hebr. 5:13, 14)

10. Co rozhoduje o tom, kolik látky bychom měli na biblickém studiu probrat?

 ¹⁰ Kolik látky by se mělo na studiu probrat? K tomu je potřeba mít dobrý úsudek, protože schopnosti a okolnosti zájemců i učitelů se liší. Vždy bychom však měli mít na mysli, že naším cílem je, aby si zájemce vybudoval silnou víru. Dejme mu proto dostatek času, aby si pravdy z Božího Slova mohl přečíst, porozumět jim a přijmout je za své. Neprobírejme více látky, než je schopen pochopit. Současně by ale studium mělo postupovat kupředu. Jakmile zájemce myšlenku pochopil, pokračujme dál. (Kol. 2:6, 7)

11. Co se můžeme naučit z toho, jak vyučoval apoštol Pavel?

¹¹ Když apoštol Pavel mluvil s těmi, kdo pravdu teprve poznávali, předkládal dobrou zprávu jednoduše. Ačkoli byl velmi vzdělaný, nevyjadřoval se jako intelektuál. (Přečti 1. Korinťanům 2:1, 2.) Biblická pravda přitahuje a uspokojuje upřímné lidi svou jednoduchostí. K tomu, aby ji člověk pochopil, nemusí mít akademické vzdělání. (Mat. 11:25; Sk. 4:13; 1. Kor. 1:26, 27)

Pomáhejme zájemcům vážit si toho, co se dozvídají

12, 13. Co může zájemce podnítit, aby jednal v souladu s tím, co se dozvídá? Uveď příklad.

¹² Má-li být naše vyučování účinné, musí zapůsobit na zájemcovo srdce. Je potřeba, aby zájemce pochopil, jak se probírané myšlenky týkají jeho osobně, jaký užitek z nich má a jak se jeho život může zlepšit, když se biblickými zásadami bude řídit. (Iz. 48:17, 18)

¹³ Dejme tomu, že se zájemcem probíráme pasáž z Hebrejcům 10:24 a 25. Ta křesťany vybízí, aby se účastnili shromáždění, na kterých se povzbuzují biblickými myšlenkami a láskyplným společenstvím se spoluvěřícími. Pokud zájemce na sborová shromáždění ještě nechodí, mohli bychom mu stručně vysvětlit, jak probíhají a co se na nich probírá. Mohli bychom mu říci, že shromáždění jsou součástí našeho uctívání a že nám osobně přinášejí užitek. Potom bychom ho na ně mohli pozvat. Zájemce by měl biblická přikázání uplatňovat ne proto, že chce dělat radost svému učiteli, ale proto, že touží poslouchat Jehovu. (Gal. 6:4, 5)

14, 15. (a) Co se zájemce může dozvědět o Jehovovi? (b) Jaký užitek může mít zájemce z toho, že poznává Boží osobnost?

¹⁴ Jaký největší užitek může mít zájemce z toho, že studuje Bibli a uplatňuje její zásady? Poznává Jehovu a začíná si ho vážit. (Iz. 42:8) Jehova se těm, kdo ho milují a slouží mu, dává poznat jako láskyplný Otec, Stvořitel a Majitel vesmíru a navíc jim odhaluje svou osobnost a schopnosti. (Přečti 2. Mojžíšovu 34:6, 7.) Když měl Mojžíš vyvést izraelský národ z egyptského zajetí, Jehova mu o sobě řekl: „Prokáži se být tím, čím se prokáži být.“ (2. Mojž. 3:13–15) Tato slova vyjadřovala myšlenku, že Jehova se stane kýmkoli, kým potřebuje být, aby splnil záměr, který má se svým vyvoleným lidem. Izraelité tak poznali Jehovu mimo jiné jako Zachránce, Válečníka, Živitele a Splňovatele slibů. (2. Mojž. 15:2, 3; 16:2–5; Jozue 23:14)

¹⁵ Naši zájemci asi nezažijí, že by Jehova zasáhl do jejich života tak dramaticky, jako tomu bylo v případě Mojžíše. Když ale poroste jejich víra a vděčnost za to, co se dozvídají, a když se tím začnou řídit, jistě si uvědomí, že potřebují, aby jim Jehova poskytoval odvahu, moudrost a vedení. Tak i oni poznají Jehovu jako moudrého a spolehlivého Rádce, Ochránce a štědrého Dárce všeho, co potřebují. (Žalm 55:22; 63:7; Přísl. 3:5, 6)

Projevujme láskyplný zájem

16. Proč přirozené vyučovací schopnosti nejsou tím nejdůležitějším faktorem, když chceme být dobrými učiteli?

¹⁶ Pokud máš pocit, že nejsi tak dobrým  učitelem, jak by sis přál, nenech se tím sklíčit. Na celosvětové vzdělávací dílo, které se dnes koná, dohlížejí Jehova a Ježíš. (Sk. 1:7, 8; Zjev. 14:6) Mohou našemu úsilí požehnat, takže to, co říkáme, bude mít na upřímné lidi žádoucí účinek. (Jan 6:44) Jakýkoli nedostatek přirozených vyučovacích schopností může bohatě vynahradit naše láska k zájemcům. Apoštol Pavel si uvědomoval, jak důležité je milovat ty, které vyučoval, a také tak jednal. (Přečti 1. Tesaloničanům 2:7, 8.)

17. Jak můžeme projevovat upřímný zájem o každého, s kým studujeme Bibli?

¹⁷ Svůj upřímný zájem o každého, s kým studujeme Bibli, můžeme projevit i tak, že věnujeme čas tomu, abychom ho lépe poznali. Když s ním probíráme biblické zásady, pravděpodobně se dozvíme, jaké jsou jeho životní okolnosti. Snad zjistíme, že už jedná v souladu s některými myšlenkami, které se z Bible dozvěděl. V jiných oblastech však možná bude muset ještě udělat nějaké úpravy. Když zájemci s láskou pomáháme, aby pochopil, jak se probírané myšlenky týkají jeho osobně, může se díky naší podpoře stát pravým Kristovým učedníkem.

18. Proč je důležité modlit se se zájemcem i za něj?

¹⁸ Nejdůležitější ze všeho je modlit se se zájemcem i za něj. Z našich modliteb by měl chápat, že naším cílem je pomoci mu, aby co nejlépe poznal svého Stvořitele, přiblížil se k němu a měl užitek z jeho vedení. (Přečti Žalm 25:4, 5.) Když se modlíme, aby Jehova žehnal zájemcovu úsilí uplatňovat to, co se dozvídá, může si zájemce uvědomit, jak je důležité stát se ‚činitelem slova‘. (Jak. 1:22) Tím, že naslouchá našim upřímným modlitbám, se i on naučí modlit. Když pomáháme zájemcům, aby si vytvořili osobní vztah k Jehovovi, přináší nám to velkou radost.

19. O čem bude pojednávat následující článek?

¹⁹ Je povzbuzující vědět, že po celém světě se ze všech sil snaží rozvíjet ‚umění vyučovat‘ více než šest a půl milionu svědků Jehovových. Jejich cílem je pomáhat upřímným lidem, aby zachovávali všechno, co Ježíš přikázal. Jaké výsledky tato kazatelská činnost přináší? Odpověď najdeme v následujícím článku.

Zapamatovali jste si?

• Proč křesťané musí rozvíjet ‚umění vyučovat‘?

• Díky kterým metodám se staneme lepšími učiteli?

• Čím může být vynahrazen jakýkoli nedostatek přirozených vyučovacích schopností?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 9]

Jsi zapsán do teokratické školy?

[Obrázek na straně 10]

Proč je důležité vybízet zájemce, aby četl z Bible?

[Obrázek na straně 12]

Modli se se zájemcem i za něj