Nikdy se nepřiprav o svou ryzost

„Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ (JOB 27:5)

1, 2. Co bychom si měli „vybudovat“ a o jakých otázkách budeme uvažovat?

PŘEDSTAV si, že si prohlížíš plány na stavbu domu. Obdivuješ, jak je prakticky navržený, a živě si představuješ, jak bys v něm se svou rodinou bydlel. Zřejmě ale budeš souhlasit s tím, že veškeré plány a úvahy by byly zbytečné, kdybys ten dům opravdu nepostavil, nepřestěhoval se do něj a neudržoval ho.

² A podobné je to s ryzostí. Můžeme ji považovat za důležitou vlastnost, která je pro nás samotné i pro naše blízké velmi užitečná. Ale to, že se nám ryzost líbí, nám není moc platné, pokud se ji nesnažíme „vybudovat“ a udržovat. Stavební projekty bývají velmi drahé. (Luk. 14:28, 29) A stejně ani „budování“ ryzosti není zadarmo — musíme do něj investovat hodně času a úsilí. Výsledek ale stojí za to. Uvažujme tedy o třech otázkách: Jak můžeme ryzost projevovat? Jak si tuto vlastnost můžeme uchovat? A co může udělat člověk, který nějakou dobu ryzost neprojevoval?

Jak můžeme ryzost projevovat?

3, 4. (a) Jak nám Jehova pomáhá projevovat ryzost? (b) Jak po vzoru Ježíše můžeme ryzost projevovat?

³ Jak bylo uvedeno v předchozím článku, Jehova nás poctil tím, že se můžeme rozhodnout, zda budeme ryzost projevovat, nebo ne. Můžeme ale být vděční, že nás neponechal bez vedení. Učí nás, jak si tuto vzácnou vlastnost vypěstovat, a štědře nám poskytuje svatého ducha, který nám pomáhá jeho učením se řídit. (Luk. 11:13) Ty, kdo se snaží být ryzí, také duchovně chrání. (Přísl. 2:7)

⁴ Jak nás Jehova učí projevovat ryzost? Především prostřednictvím svého Syna, Ježíše, kterého poslal na zem. Ježíš Jehovu dokonale poslouchal. „Stal se poslušným až do smrti.“ (Fil. 2:8) Vždy, i tehdy, když to pro něj bylo velmi náročné, dělal to, co si přál jeho nebeský Otec. Jehovovi řekl: „Ať se . . . neděje má vůle, ale tvá.“ (Luk. 22:42) Každý z nás by si proto měl položit otázku: Mám stejný postoj i já? Když Jehovu vždy budeme  ze správných pohnutek poslouchat, budeme tak projevovat ryzost. Uvažujme o několika oblastech, ve kterých je naše poslušnost obzvlášť důležitá.

5, 6. (a) Jak David zdůraznil, že je důležité projevovat ryzost, i když nás nikdo z lidí nevidí? (b) Jakým zkouškám ryzosti dnes čelí křesťané, když jsou o samotě?

⁵ Jehovu musíme poslouchat i tehdy, když jsme sami. To, že je v takových chvílích důležité zůstat ryzí, si uvědomoval také žalmista David. (Přečti Žalm 101:2.) Jako král byl často na očích veřejnosti. Mnohokrát ho sledovaly stovky, nebo dokonce tisíce lidí. (Srovnej Žalm 26:12.) V takových situacích bylo důležité, aby projevoval ryzost, protože král měl dávat svým poddaným dobrý příklad. (5. Mojž. 17:18, 19) David ale dobře věděl, že musí být ryzí i ve chvílích, kdy je sám — „uvnitř svého domu“. Uvědomujeme si to i my?

⁶ V Žalmu 101:3 jsou zaznamenána tato Davidova slova: „Nepostavím si před oči nic neužitečného.“ K tomu, abychom se dívali na něco neužitečného, zvlášť když jsme o samotě, dnes máme bezpočet příležitostí. A pro ty, kdo mají přístup k internetu, je situace ještě náročnější. Je snadné nechat se zlákat ke sledování sexuálně vzrušujícího, nebo dokonce pornografického materiálu. Pokud by to někdo dělal, dalo by se říct, že poslouchá Boha, který Davida inspiroval k zapsání výše uvedených slov? Pornografie je škodlivá, protože podněcuje chtivost a špatné touhy, poškozuje svědomí, rozvrací manželství a degraduje všechny, kdo s ní mají něco společného. (Přísl. 4:23; 2. Kor. 7:1; 1. Tes. 4:3–5)

7. Co nám pomůže projevovat ryzost, když jsme o samotě?

⁷ Žádný z Jehovových služebníků samozřejmě nikdy není zcela sám. Náš Otec Jehova na nás s láskou upírá své oči. (Přečti Žalm 11:4.) Představ si, jak šťastný musí být, když vidí, že pokušení odoláváš. Svým jednáním tak posloucháš Ježíšovo varování zaznamenané v Matoušovi 5:28. Buď proto rozhodnutý nedívat se na nic, co by tě podněcovalo ke špatnému jednání. Nikdy svou ryzost nevyměň za něco tak ostudného, jako je sledování nebo čtení pornografického materiálu.

8, 9. (a) Před jakou zkouškou ryzosti stál Daniel a jeho tři přátelé? (b) Jak mohou mladí křesťané dělat radost Jehovovi a svým spolukřesťanům?

⁸ Ryzost projevujeme také tak, že Jehovu posloucháme, když jsme mezi nevěřícími. Přemýšlej o příkladu Daniela a jeho třech přátel, kteří byli v mládí odvedeni do vyhnanství  v Babylóně. Tito čtyři Hebrejci tam byli obklopeni nevěřícími, kteří toho o Jehovovi věděli jen málo nebo vůbec nic. Dostali se pod nátlak jíst to, co bylo v Božím Zákoně zakázáno. Ti chlapci si snadno mohli odůvodnit, proč není nutné se tímto zákonem řídit. Vždyť jejich rodiče, starší muži ani kněží nemohli vidět, co dělají! Mohl je ale vidět Jehova. A proto i navzdory nátlaku a nebezpečí zaujali pevný postoj a Boží Zákon poslechli. (Dan. 1:3–9)

⁹ Podobný postoj dnes zaujímají mladí svědkové Jehovovi na celém světě. Řídí se biblickými měřítky pro křesťany a odolávají škodlivému vlivu svých vrstevníků. Když se vy, mladí, vyhýbáte drogám, násilí, sprosté mluvě, nemravnosti a jiným špatným věcem, posloucháte Jehovu a tak projevujete ryzost. Přináší to užitek vám samotným a také to dělá radost Jehovovi i vašim spolukřesťanům. (Žalm 110:3)

10. (a) Jaký nesprávný názor na to, co je smilstvo, vedl některé mladé lidi k tomu, že ztratili svou ryzost? (b) Jak nám snaha zachovat ryzost pomůže nedopustit se smilstva?

¹⁰ Poslušnost je důležitá také tehdy, když jednáme s osobami opačného pohlaví. Víme, že Boží Slovo zakazuje smilstvo. Snadno by se ale mohlo stát, že ze své poslušnosti slevíme. Například někteří mladí spolu mají orální či anální sex nebo si vzájemně dráždí pohlavní orgány a omlouvají si to tím, že takové jednání není zas tak špatné, protože spolu technicky vzato nemají pohlavní styk. Tito mladí lidé zapomínají nebo možná záměrně ignorují skutečnost, že biblický výraz pro smilstvo zahrnuje i tyto praktiky a že za ně člověk může být vyloučen z křesťanského sboru. * Co je ještě horší, přehlížejí otázku ryzosti. Jestliže chceme být ryzí, nehledáme v zákoně nějaké „skulinky“. Nepokoušíme se zjistit, jak daleko je možné jít, aniž budeme potrestáni. Nezaměřujeme se pouze na to, jaké následky pro nás naše chování bude mít ve sboru. Spíše chceme dělat Jehovovi radost a nijak nezranit jeho city. Místo abychom zjišťovali, kam až můžeme zajít, držíme se od hříchu co nejdál a ‚před smilstvem prcháme‘. (1. Kor. 6:18) Tak dáváme najevo, že jsme skutečně ryzí.

Jak si můžeme ryzost uchovat?

11. Znázorni, proč je důležité v projevování poslušnosti vytrvávat.

¹¹ Ryzost získáváme na základě naší poslušnosti, takže chceme-li si ji uchovat, musíme v poslušnosti vytrvávat. Znázorněme si to: K tomu, aby člověk postavil dům, musí vynaložit určité úsilí, ale tím to nekončí. Další úsilí musí věnovat tomu, aby dům udržel v dobrém stavu. A podobné je to s ryzostí. K tomu, aby ji člověk získal, musí projevovat  poslušnost. A k tomu, aby si ji udržel, musí poslouchat i nadále. (Luk. 16:10)

12. Jak dal David příklad v zachovávání ryzosti navzdory špatnému a nespravedlivému zacházení?

¹² Ryzost dáváme najevo zvláště tehdy, když vytrváváme navzdory těžkostem, špatnému zacházení nebo nespravedlnosti. Uvažuj o příkladu Davida. V mládí ho pronásledoval král Saul, který měl zastupovat Jehovovu autoritu. Saul ale ztratil Boží přízeň a na Davida, který ji měl, velmi žárlil. Ještě nějakou dobu však zůstal ve svém postavení a použil izraelskou armádu k tomu, aby Davida stíhal. Jehova dovolil, aby tato nespravedlivá situace trvala několik let. Zahořkl David vůči Bohu? Myslel si, že nemá cenu dál vytrvávat? Právě naopak. K Saulovu postavení pomazaného krále měl stále hlubokou úctu a odmítl se mu pomstít, když se k tomu naskytla příležitost. (1. Sam. 24:2–7)

13. Jak si můžeme ryzost uchovat, když nás někdo urazí nebo zraní?

¹³ Z Davidova jednání se dnes můžeme hodně naučit. Jsme součástí celosvětového sboru nedokonalých lidí a kdykoli se může stát, že se k nám někdo z nich zachová špatně nebo opustí křesťanskou cestu. Je pravda, že žijeme v době, kdy se nikomu nepodaří zkazit Jehovův lid jako celek. (Iz. 54:17) Jak ale budeme reagovat, když nás nějaký jednotlivec zklame nebo zraní? Kdybychom dovolili, aby pocity zahořklosti vůči našemu bratrovi nebo sestře otrávily naše srdce, naši ryzost by to mohlo ohrozit. Jednání druhých v žádném případě není omluvou pro to, že bychom zatrpkli vůči Bohu nebo mu přestali být věrní. (Žalm 119:165) Když vytrváváme i navzdory různým zkouškám, pomáhá nám to si ryzost uchovat.

14. Jak na organizační a naukové úpravy reaguje ten, kdo chce být ryzí?

¹⁴ Ryzost si můžeme uchovat i tak, že nemáme kritický postoj k organizačním a naukovým úpravám. Tím ukazujeme, že jsme našemu Bohu věrně oddaní. Jehova dnes svému lidu žehná víc než kdy dřív. Čisté uctívání nemělo na zemi ještě nikdy tak vyvýšené postavení. (Iz. 2:2–4) Když tedy dojde k úpravě porozumění některým biblickým textům nebo ke změně způsobu, jak se něco dělá, rádi to přijmeme. S potěšením pozorujeme, že duchovní světlo svítí stále víc. (Přísl. 4:18) Pokud je pro nás těžké nějaké změně porozumět, prosíme Jehovu, aby nám ji pomohl pochopit. Dál ale projevujeme poslušnost a tak si uchováváme ryzost.

Co když někdo ryzost ztratí?

15. Pouze kdo tě může o ryzost připravit?

¹⁵ To je otázka, nad kterou je dobré vážně se zamyslet. V předchozím článku jsme si ukázali, že ryzost je naprosto nezbytná. Bez ní nemůžeme mít vztah k Jehovovi ani žádnou  naději. Nezapomeň, že na celém světě existuje pouze jeden člověk, který tě může o ryzost připravit, a tím člověkem jsi ty sám. Tuto skutečnost si uvědomoval i Job. Řekl: „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ (Job 27:5) Pokud máš stejné odhodlání a zůstaneš Jehovovi nablízku, o svou ryzost nikdy nemusíš přijít. (Jak. 4:8)

16, 17. Pokud se člověk dopustí závažného hříchu, (a) co by dělat neměl? (b) co by naopak udělat měl?

¹⁶ Přesto se stává, že někdo si ryzost neuchová. Podobně jako tomu bylo v době apoštolů, i dnes se někteří křesťané opakovaně dopouštějí závažných hříchů. Pokud se to stalo i tobě, je tvoje situace beznadějná? Nemusí tomu tak být. Co můžeš dělat? Nejdřív je dobré zamyslet se nad tím, co bys rozhodně dělat neměl. Jelikož jsme nedokonalí, máme sklon své hříchy tajit před rodiči, spolukřesťany a staršími. Bible nás ale varuje: „Kdo přikrývá své přestupky, nebude mít úspěch, ale tomu, kdo je vyznává a opouští, bude projeveno milosrdenství.“ (Přísl. 28:13) Ti, kdo chtějí své hříchy skrýt, se dopouštějí tragické chyby, protože před Bohem nelze skrýt vůbec nic. (Přečti Hebrejcům 4:13.) Někteří se dokonce snaží vést dvojí život — předstírají, že slouží Jehovovi, ale přitom vážně hřeší. Takový způsob života nemá s ryzostí nic společného. Jehovu netěší, když ho uctívají lidé, kteří závažné hříchy tají. Právě naopak — takové pokrytectví přímo nenávidí. (Přísl. 21:27; Iz. 1:11–16)

¹⁷ Bible jasně ukazuje, co by křesťan, který se zapletl do špatného jednání, měl udělat. Měl by vyhledat pomoc křesťanských starších. Prostřednictvím tohoto uspořádání Jehova pomáhá těm, kdo po duchovní stránce vážně onemocněli. (Přečti Jakuba 5:14.) Nedovol, aby ti strach z případného usměrnění nebo ukáznění zabránil pečovat o tvé duchovní zdraví. Cožpak by se rozumný člověk vyhýbal řešení zdravotního problému, který ohrožuje jeho život, jen ze strachu z bolestivé injekce nebo operace? (Hebr. 12:11)

18, 19. (a) Jak je z Davidova života vidět, že je možné ryzost znovu získat? (b) Jaké je tvoje rozhodnutí, pokud jde o ryzost?

¹⁸ Může se takový člověk úplně uzdravit? Když o svou ryzost přišel, může ji zase získat zpět? Uvažujme znovu o příkladu Davida. Dopustil se závažného hříchu. Žádostivě se díval na manželku jiného muže, zcizoložil s ní a pak zařídil, aby byl její nevinný manžel zabit. Asi stěží se dá říct, že David v té době projevoval ryzost. Byla však jeho situace beznadějná? David potřeboval přísné ukáznění a také ho dostal. Svých skutků pak upřímně litoval a Jehova mu projevil milosrdenství. David se poučil a díky své poslušnosti ryzost znovu získal. Na Davidově životě se prokázalo to, co čteme v Příslovích 24:16: „Spravedlivý . . . může padnout i sedmkrát, a jistě vstane.“ Jak to s Davidem nakonec dopadlo? Zamysli se nad tím, co o něm po jeho smrti Jehova řekl Šalomounovi. (Přečti 1. Královskou 9:4.) Bůh vzpomínal na Davida jako na ryzího muže. Ano, Jehova může kajícné hříšníky očistit i od závažných hříchů. (Iz. 1:18)

¹⁹ Jestliže budeš Jehovu z lásky poslouchat, můžeš ve svém životě projevovat ryzost i ty. Věrně vytrvávej, a pokud se dopustíš závažného hříchu, upřímně čiň pokání. Naše ryzost je velmi cenná. Kéž se každý z nás ztotožní s tímto Davidovým rozhodnutím: „Pokud jde o mne, já budu chodit ve své ryzosti.“ (Žalm 26:11)

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Jak můžeš projevovat ryzost?

• Jak si můžeš ryzost uchovat?

• Jak může člověk ryzost znovu získat?

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 8]

‚JE TO OPRAVDU ÚŽASNÉ‘

Tak se jedna nastávající maminka v pátém měsíci těhotenství vyjádřila o laskavosti a ryzosti ženy, se kterou se osobně neznala. Zašla do kavárny a až po několika hodinách zjistila, že tam nechala peněženku. Měla v ní 2 000 dolarů, což byla mnohem větší částka, než jakou u sebe obvykle nosila. „Byla jsem z toho úplně zničená,“ svěřila se pak místním novinám. Peněženku ale našla jedna mladá žena, která okamžitě začala hledat jejího majitele. Když se jí to nepodařilo, zanesla peněženku na policii, která pak těhotnou ženu vypátrala. Vděčná majitelka řekla: „Je opravdu úžasné, že něco takového udělala.“ Proč se ta mladá žena tolik snažila peníze vrátit? V novinách bylo uvedeno, že je svědek Jehovův a že se „poctivě zachovala právě díky náboženství, ve kterém byla vychovávaná“.

[Obrázek na straně 9]

Mladí lidé si mohou uchovat ryzost i ve zkouškách

[Obrázek na straně 10]

David o svoji ryzost přišel, ale pak ji zase získal