Jehovovo panování je ospravedlněno
Jehovovo panování je ospravedlněno
„Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva.“ (DAN. 4:17)
1, 2. Z jakých důvodů lidské panování selhalo?
LIDSKÉ panování selhalo. O tom není pochyb. Jednou ze základních příčin je to, že lidem chybí potřebná moudrost. Neúspěšnost lidských vlád je patrná zejména v dnešní době. O mnoha politických představitelích platí, že ‚milují sami sebe, milují peníze, jsou sebejistí, domýšliví, nevěrní, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci a nadutí pýchou‘. (2. Tim. 3:2–4)
2 Na počátku lidských dějin naši prarodiče zavrhli Boží panování. Možná si mysleli, že tak získají nezávislost, ale ve skutečnosti se dostali pod Satanovu nadvládu. Po šesti tisících letech nevydařeného lidského vládnutí, na které měl velký vliv „panovník tohoto světa“, jsme se dostali do současné neutěšené situace, jež v dějinách nemá obdoby. (Jan 12:31) Pokud jde o stav dnešní společnosti, kniha The Oxford History of the Twentieth Century říká, že „dnes už téměř nikdo nehledá dokonalý svět“, protože je to marné. „Nejen že není možné ho najít, ale snahy o jeho vytvoření vedou k neštěstí, totalismu, nebo dokonce k válce.“ Tato poctivá slova jen dokládají, že lidské panování zklamalo.
3. Co lze říci o tom, jak by Bůh vládl zemi, kdyby Adam s Evou nezhřešili?
3 Když tedy naši prarodiče zavrhli Boží panování, udělali osudnou chybu. Odmítli tím jediný způsob vlády, který skutečně funguje. Nevíme samozřejmě, jakou konkrétní podobu by mělo uspořádání, jehož prostřednictvím by Jehova uplatňoval autoritu nad zemí, pokud by mu Adam s Evou zůstali věrní. Jisté však je, že Boží vláda nad poslušným lidstvem by se vyznačovala láskou a nestranností. (Sk. 10:34; 1. Jana 4:8) Vezmeme-li v úvahu Boží nesrovnatelnou moudrost, můžeme si také být jisti, že kdyby lidé zůstali podřízeni Jehovovi, nedošlo by k žádnému z omylů, kterých se dopustily lidské autority. Boží vláda, teokracie, by plně ‚uspokojovala touhu všeho živého‘. (Žalm 145:16) Stručně řečeno, byla by to dokonalá vláda. (5. Mojž. 32:4) Je opravdu smutné, že ji lidé zavrhli.
4. V jakém rozsahu je Satanovi dovoleno vládnout?
4 Důležité však je, že ačkoli Jehova lidem dovolil, aby si vládli sami, nikdy se nevzdal práva vládnout svým tvorům. I mocný babylónský král musel uznat, že „Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva“. (Dan. 4:17) Boží Království nakonec zajistí, aby se děla Boží vůle. (Mat. 6:10) Je pravda, že Jehova na přechodnou dobu dovolil Satanovi jednat jako „bůh tohoto systému věcí“, protože chtěl poskytnout přesvědčivou odpověď na sporné otázky, které tento odpůrce vznesl. (2. Kor. 4:4; 1. Jana 5:19) Satan však nikdy nemohl překročit Jehovou vymezené hranice. (2. Par. 20:6; srovnej Joba 1:11, 12; 2:3–6) A vždy zde byli jednotlivci, kteří se dobrovolně podřizovali Bohu, přestože žili ve světě, jemuž vládl Boží Protivník.
Boží vláda nad Izraelem
5. Co Izraelité Bohu slavnostně slíbili?
5 Od doby Abela až do patriarchálního období žili na zemi věrní jednotlivci, kteří uctívali Jehovu a poslouchali jeho přikázání. (Hebr. 11:4–22) V Mojžíšově době Jehova uzavřel smlouvu s potomky patriarchy Jákoba a učinil z nich izraelský národ. Izraelité v roce 1513 př. n. l. slavnostně slíbili, že oni i jejich potomstvo budou Jehovu uznávat jako svého Panovníka. Prohlásili: „Všechno, co Jehova mluvil, jsme ochotni dělat.“ (2. Mojž. 19:8)
6, 7. Čím se vyznačovala Boží vláda nad Izraelem?
6 Když Jehova vyvolil Izraelity jako svůj lid, sledoval tím určitý záměr. (Přečti 5. Mojžíšovu 7:7, 8.) Šlo nejen o to, aby se jim dobře dařilo, ale především o Boží jméno a svrchovanost. Izraelité měli sloužit jako svědkové toho, že Jehova je jediný pravý Bůh. (Iz. 43:10; 44:6–8) Jehova tedy tomuto národu řekl: „Jsi . . . svatý lid Jehovovi, svému Bohu, a Jehova tě vyvolil, aby ses stal jeho lidem, zvláštním majetkem, ze všech národů, které jsou na povrchu zemské půdy.“ (5. Mojž. 14:2)
7 Bůh svou vládu nad Izraelity přizpůsobil tomu, že byli nedokonalí. Avšak Boží zákony byly dokonalé a zrcadlily se v nich jeho vlastnosti. Přikázání, jež Izraelité dostali prostřednictvím Mojžíše, vyvyšovala Boží svatost, smysl pro spravedlnost, ochotu odpouštět a trpělivost. Za dnů Jozua a jeho generace Izraelité Jehovova přikázání poslouchali, a díky tomu žili v míru a Bůh jim žehnal. (Jozue 24:21, 22, 31) Toto období izraelských dějin je ukázkou úspěšnosti Jehovova panování.
Vláda lidských králů si žádá svou daň
8, 9. Co nerozumného požadovali Izraelité a jaké to mělo následky?
8 Později však Izraelité častokrát nerespektovali Boží vládu, a Bůh jim odnímal svou ochranu. Nakonec prostřednictvím proroka Samuela požadovali, aby jim vládl viditelný, lidský král. Jehova Samuelovi řekl, ať jejich žádosti vyhoví. Dodal však: „Nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nebyl králem.“ (1. Sam. 8:7) Jehova sice Izraelitům dovolil mít viditelného krále, ale upozornil je, že vláda v rukou lidských panovníků si vyžádá svou daň. (Přečti 1. Samuelovu 8:9–18.)
9 Dějiny prokázaly, že Jehovova slova byla pravdivá. Pod vládou lidských králů se izraelský národ dostával do závažných problémů, zejména když se některý z nich odvrátil od Jehovy. Vezmeme-li v úvahu tento historický příklad, nemůžeme se divit, že žádná vláda v rukou lidí, kteří neznají Jehovu, nepřinesla trvalý užitek. Je pravda, že někteří politici se dovolávají toho, aby Bůh požehnal jejich snahám o dosažení míru a bezpečnosti. Jak by ale Bůh mohl žehnat někomu, kdo není ochoten podřídit se jeho vládě? (Žalm 2:10–12)
Nový národ pod Boží vládou
10. Proč Bůh místo Izraele vyvolil jiný národ?
10 Izraelité časem jasně ukázali, že nejsou ochotni Jehovovi věrně sloužit. Když nakonec zavrhli Bohem ustanoveného Mesiáše, Jehova zavrhl je a rozhodl se vyvolit místo nich skupinu lidí, z nichž vytvoří nový národ. V roce 33 n. l. se tedy zrodil křesťanský sbor pomazaných Jehovových služebníků. Ten byl v podstatě novým národem pod Jehovovou vládou. Pavel ho označil jako ‚Boží Izrael‘. (Gal. 6:16)
11, 12. Co mají společného starověký Izrael a ‚Boží Izrael‘?
11 ‚Boží Izrael‘ se od původního izraelského národa v určitých ohledech liší. Na rozdíl od něj nemá lidského krále a nemusí přinášet zvířecí oběti na usmíření hříchů. Má s ním však i některé věci společné. V křesťanském sboru, podobně jako kdysi v Izraeli, například vykonávají dohled starší muži. (2. Mojž. 19:3–8) Křesťanští starší nepanují nad stádem, ale pečují o něj jako pastýři a nezištně poskytují vedení v křesťanských činnostech. S každým členem sboru jednají laskavě, uctivě a ohleduplně. (2. Kor. 1:24; 1. Petra 5:2, 3)
12 Když členové ‚Božího Izraele‘ a jejich společníci z ‚jiných ovcí‘ přemýšlejí o tom, jak Bůh jednal se starověkým Izraelem, prohlubuje to jejich ocenění pro Boží způsob vlády. (Jan 10:16) Jedno poučení z dějin Izraele spočívá v tom, že jeho králové měli na své poddané velký vliv, a to buď dobrý, nebo špatný. Všichni, kdo ve sboru poskytují vedení, by si měli uvědomovat, že ačkoli nejsou ve stejném postavení jako tito králové, musí vždy projevovat víru hodnou napodobení. (Hebr. 13:7)
Jak Jehova vládne v dnešní době
13. Co převratného se stalo v roce 1914?
13 Křesťané dnes po celém světě ohlašují, že lidské panování brzy skončí. V roce 1914 Jehova zřídil v nebi své Království v čele s Králem, kterého ustanovil, Ježíšem Kristem. Tehdy Ježíše zmocnil k tomu, aby „vyjel vítězící a aby dokončil své vítězství“. (Zjev. 6:2) Dal mu pokyn: „Podmaňuj uprostřed svých nepřátel.“ (Žalm 110:2) Národy se však Jehovově vládě tvrdošíjně odmítají podřídit. Dále jednají tak, jako by ‚nebyl žádný Jehova‘. (Žalm 14:1)
14, 15. (a) V jakém smyslu jsme dnes poddanými Božího Království a které otázky bychom si měli klást? (b) Z čeho je už dnes patrné, že Boží způsob vlády je ten nejlepší?
14 Na zemi stále žije malý počet členů ‚Božího Izraele‘. Tito Ježíšovi pomazaní bratři slouží jako „vyslanci, kteří zastupují Krista“. (2. Kor. 5:20) Jako třída tvoří věrného a rozvážného otroka. Ten byl ustanoven, aby poskytoval péči a zajišťoval duchovní pokrm pomazaným křesťanům i rostoucímu velkému zástupu, jenž se dnes skládá z milionů lidí, kteří mají naději na věčný život na zemi. (Mat. 24:45–47; Zjev. 7:9–15) Z duchovního blahobytu, který praví křesťané zažívají, je jasně patrné, že Jehova tomuto uspořádání žehná.
15 Každý z nás by se měl sám sebe ptát: Uvědomuji si, že jako člen křesťanského sboru mám určité povinnosti? Podporuji svědomitě Jehovovo panování? Jsem hrdý na to, že jsem poddaným Jehovova vládnoucího Království? Jsem pevně rozhodnut o tomto Království kázat, jak mi to okolnosti dovolí? Jako skupina ochotně posloucháme pokyny, jež přicházejí od vedoucího sboru, a podporujeme jmenované starší. Tím vším dáváme najevo, že uznáváme Boží vládu. (Přečti Hebrejcům 13:17.) Díky tomu, že se jí ochotně podřizujeme, panuje v celosvětovém křesťanském sboru jednota, která je v tomto znesvářeném světě zcela ojedinělá. Výsledkem je také pokoj a spravedlnost, což přináší slávu Jehovovi. Lidé mohou vidět, že jeho způsob vlády je bezkonkurenčně nejlepší.
Jehovovo panování triumfálně vítězí
16. Před jakou volbou dnes stojí všichni lidé?
16 Sporné otázky vznesené v Edenu budou už zanedlouho vyřešeny. Je tedy načase, aby si lidé zvolili: Uznají jako svého vládce Jehovu, nebo budou dál podporovat lidské panování? Naší výsadou je pomáhat pokorným lidem, aby se rozhodli správně. Brzy přijde Armagedon, a lidské vlády ovlivňované Satanem budou natrvalo nahrazeny Jehovovým panováním. (Dan. 2:44; Zjev. 16:16) Vláda v rukou člověka skončí a moc nad celou zemí převezme Boží Království. Jehovovo panování bude v absolutní míře ospravedlněno. (Přečti Zjevení 21:3–5.)
17. Co může pokorným lidem pomoci, aby se rozhodli pro Boží vládu?
17 Ti, kdo ještě váhají, zda se postavit na stranu Jehovy, by měli vážně přemýšlet o tom, co dobrého Boží panování přinese lidstvu. Lidské vlády například nedokázaly vymýtit kriminalitu ani terorismus. Boží vláda však veškerou ničemnost ze země odstraní. (Žalm 37:1, 2, 9) Pod vládou člověka se stále válčí, ale Boží vláda způsobí, aby „války ustaly až do nejzazšího konce země“. (Žalm 46:9) Navíc obnoví pokojné vztahy mezi lidmi a zvířaty. (Iz. 11:6–9) Lidské vlády nikdy nedokázaly skoncovat s chudobou a nedostatkem potravin, ale Boží vláda tyto problémy vyřeší. (Iz. 65:21) I když snad někteří lidští vládci mají ty nejlepší úmysly, nejsou schopni zabránit tomu, aby lidé byli nemocní a umírali. Pod Boží vládou však bude starým a nemocným lidem vrácena mladistvá svěžest. (Job 33:25; Iz. 35:5, 6) V ráji, který bude na zemi vytvořen, budou mít své místo i ti, kdo budou přivedeni zpátky k životu. (Luk. 23:43; Sk. 24:15)
18. Jak můžeme dávat najevo své přesvědčení, že Boží vláda je ta nejlepší?
18 Boží vláda tedy odstraní veškerou škodu, kterou zavinil Satan, když navedl naše prarodiče, aby se odvrátili od svého Stvořitele. Stojí za povšimnutí, že škody, které zde Satan napáchal asi za 6 000 let, Bůh prostřednictvím Krista odstraní za pouhých 1 000 let. To bude ten nejpádnější důkaz, že Božímu způsobu vlády nelze konkurovat. Jsme svědkové pro našeho Boha a uznáváme ho za svého Vládce. Vždy se tedy chovejme jako jeho služebníci, jako poddaní jeho Království a jako jeho hrdí svědkové. A při každé vhodné příležitosti druhým říkejme, že Jehovova vláda je opravdu ta nejlepší.
Co jsme se o Boží vládě dozvěděli z těchto veršů?
[Studijní otázky]
[Obrázky na straně 29]
Jehova se nikdy nevzdal své autority Vládce
[Obrázek na straně 31]
Díky tomu, že se podřizujeme Jehovovu panování, je mezi námi jednota