Přejít k článku

Přejít na obsah

‚Spravedliví budou zářit jasně jako slunce‘

‚Spravedliví budou zářit jasně jako slunce‘

‚Spravedliví budou zářit jasně jako slunce‘

„V tom čase budou spravedliví zářit jasně jako slunce v království svého Otce.“ (MAT. 13:43)

1. Které skutečnosti související s Královstvím vysvětlil Ježíš pomocí podobenství?

JEŽÍŠ KRISTUS „mluvil k zástupům v podobenstvích. Nemluvíval k nim vskutku bez podobenství.“ (Mat. 13:34) Mnohá z nich použil k tomu, aby vysvětlil různé skutečnosti související s Královstvím. V podobenstvích, v nichž přirovnal šíření pravdy o Království k rozsévání semene, zdůraznil, jakou roli v reakci na toto poselství hraje stav lidského srdce a jakou úlohu v duchovním růstu má Jehova. (Mar. 4:3–9, 26–29) Dále znázornil úžasný vzrůst počtu těch, kdo poselství o Království přijmou, i když výsledky kazatelské činnosti nemusí být vždy na první pohled patrné. (Mat. 13:31–33) Také ukázal, že ne každý, kdo na poselství o Království reaguje příznivě, se prokáže jako vhodný poddaný tohoto Království. (Mat. 13:47–50) *

2. Koho představuje znamenité semeno v Ježíšově podobenství o pšenici a plevelu?

2 V jednom ze svých podobenství se však Ježíš zaměřil na shromažďování těch, kdo s ním v jeho Království budou vládnout. Toto podobenství, které bývá označováno jako podobenství o pšenici a plevelu, je zapsané v Matoušově 13. kapitole. Zatímco při vysvětlování jiného podobenství Ježíš řekl, že semenem, které se rozsévá, je „slovo o království“, v tomto případě uvedl, že znamenitým semenem jsou „synové království“. (Mat. 13:19, 38) Nejedná se tedy o poddané Království, ale o jeho ‚syny‘ neboli dědice. (Řím. 8:14–17; přečti Galaťanům 4:6, 7)

Podobenství o pšenici a plevelu

3. Před jakým problémem stál muž z Ježíšova podobenství a jak se ho rozhodl vyřešit?

3 Ježíš řekl: „Nebeské království se stalo podobným člověku, který zasel na své pole znamenité semeno. Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel a nasel mezi pšenici plevel a odešel. Když vyrašilo stéblo a neslo plody, objevil se i plevel. Hospodářovi otroci tedy přišli a řekli mu: ‚Pane, nezasel jsi na své pole znamenité semeno? Kde se potom na něm vzal plevel?‘ Řekl jim: ‚To udělal nepřítel, člověk.‘ Řekli mu: ‚Chceš tedy, abychom vyšli a vybrali jej?‘ Řekl: ‚Ne; abyste náhodou při vybírání plevele nevykořenili s ním pšenici. Ať obojí roste spolu až do žně; a v období žně povím žencům: Nejdříve vyberte plevel a svažte jej do otýpek ke spálení, potom jděte a shromažďte pšenici do mé zásobárny.‘“ (Mat. 13:24–30)

4. (a) Koho představuje muž v Ježíšově podobenství? (b) Kdy a jak Ježíš začal se zaséváním znamenitého semene?

4 Kdo je tím mužem, který zasel na své pole znamenité semeno? Na tuto otázku Ježíš odpověděl později. Svým učedníkům vysvětlil: „Rozsévač znamenitého semene je Syn člověka.“ (Mat. 13:37) „Syn člověka“, tedy Ježíš, během své tříapůlleté pozemské služby připravoval pole k setbě. (Mat. 8:20; 25:31; 26:64) Znamenité semeno neboli ‚syny království‘ zaséval od Letnic roku 33 n. l. Setba byla zjevně zahájena, když Ježíš jako Jehovův představitel začal na učedníky vylévat svatého ducha a tím je pomazávat za Boží syny. * (Sk. 2:33) Ze znamenitého semene časem vyrostla zralá pšenice. Cílem setby tedy bylo nakonec shromáždit plný počet těch, kdo se stanou Ježíšovými spoludědici a spoluvládci v jeho Království.

5. Kdo je nepřítel zmíněný v podobenství a koho znázorňuje plevel?

5 Kdo je zmíněný nepřítel a koho znázorňuje plevel? Ježíš řekl, že nepřítel „je Ďábel“ a plevel „jsou synové toho ničemného“. (Mat. 13:25, 38, 39) Rostlinou, o které se v tomto podobenství mluví, je pravděpodobně jílek mámivý. Tento jedovatý plevel se v počátečních fázích růstu velmi podobá pšenici. Výstižně to znázorňuje nepravé křesťany, tedy ty, kteří o sobě tvrdí, že jsou synové Království, ale nepřinášejí opravdové ovoce. Tito pokrytci se označují za Kristovy následovníky, ale ve skutečnosti patří k ‚semeni‘ Satana Ďábla. (1. Mojž. 3:15)

6. Kdy se plevel začal objevovat a v jakém smyslu tehdy lidé „spali“?

6 Kdy byli tito nepraví křesťané podobní plevelu naseti? „Zatímco lidé spali,“ řekl Ježíš. (Mat. 13:25) Kdy to bylo? Odpověď nacházíme ve slovech, která apoštol Pavel pronesl k efezským starším. Varoval je: „Vím, že po mém odchodu vstoupí mezi vás utlačující vlci a nebudou něžně zacházet se stádem, a z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky.“ (Sk. 20:29, 30) Dále tyto starší vybídl, aby zůstali duchovně bdělí. Apoštolové za svého života sloužili jako „zábrana“ odpadnutí, ale potom co začali usínat ve smrti, mnozí křesťané upadli do duchovního spánku. (Přečti 2. Tesaloničanům 2:3, 6–8.) Tehdy velké „odpadnutí“ propuklo a objevil se plevel. *

7. Změnila se část pšenice v plevel? Vysvětlete to.

7 Ježíš neřekl, že se z pšenice stal plevel, ale že byl mezi pšenici naset. Toto podobenství tedy nepopisuje ty, kdo byli pravými křesťany a pravdu opustili. Poukazuje na to, že Satan do křesťanského sboru úmyslně nastrčil ničemné lidi ve snaze jej zkazit. Než zemřel Jan, poslední z apoštolů, předpovězené „odpadnutí“ se už jasně projevilo. (2. Petra 2:1–3; 1. Jana 2:18)

„Ať obojí roste spolu až do žně“

8, 9. (a) Proč to, co pán řekl svým otrokům, dávalo zřejmě Ježíšovým posluchačům smysl? (b) Jak ve splnění tohoto podobenství rostly pšenice a plevel společně?

8 Otroci informovali pána o tom, co se stalo, a zeptali se ho: „Chceš tedy, abychom vyšli a [plevel] vybrali?“ (Mat. 13:27, 28) On jim řekl, aby pšenici a plevel nechali růst společně až do období žně. Tento pokyn se nám může zdát překvapivý, ale Ježíšovým učedníkům pravděpodobně dával smysl. Uvědomovali si totiž, že rozpoznat pšenici od jílku mámivého je velmi obtížné. Ti, kdo se trochu vyznali v zemědělství, navíc věděli, že kořeny jílku mámivého obvykle prorůstají do kořenů pšenice. * Není tedy divu, že pán svým otrokům přikázal, aby počkali.

9 V průběhu staletí se v křesťanstvu urodilo mnoho plevele — nejprve v rámci římskokatolické a pravoslavné církve a později mezi těmi mnoha protestantskými skupinami, které časem vznikly. Během té doby bylo na poli, které představuje svět, zaseto jen málo semen pšenice. Hospodář v podobenství trpělivě čekal, dokud nepřijde žeň. Ta měla ve srovnání s dobou, po kterou pšenice rostla, trvat poměrně krátce.

Dlouho očekávané období žně

10, 11. (a) Kdy měla probíhat žeň? (b) Jak je pšenice přinášena do Jehovovy zásobárny?

10 Ježíš řekl: „Žeň je závěr systému věcí a ženci jsou andělé.“ (Mat. 13:39) Během posledních dnů tohoto ničemného systému věcí dochází k oddělování — synové Království mají být odděleni od nepravých křesťanů podobných plevelu a shromážděni. Apoštol Petr v této souvislosti napsal: „Je . . . ustanovený čas, aby soud začal od Božího domu. Jestliže začíná nejprve od nás, jaký bude konec těch, kdo nejsou poslušni Boží dobré zprávy?“ (1. Petra 4:17)

11 Krátce potom, co nastaly poslední dny neboli „závěr systému věcí“, začal soud se všemi, kdo se prohlašovali za pravé křesťany — ať už to byli skuteční „synové království“, nebo „synové toho ničemného“. Na začátku žně „nejdříve“ padl Velký Babylón a „potom“ byli shromážděni synové Království. (Mat. 13:30) Jak je však sklizená pšenice nyní přinášena do Jehovovy zásobárny? Tito křesťané byli buď přivedeni do obnoveného křesťanského sboru, kde zažívají Boží přízeň a ochranu, nebo obdrželi svou nebeskou odměnu.

12. Jak dlouho celá žeň probíhá?

12 Jak dlouho tento soud trvá? Žeň je v podobenství označena jako „období“, takže probíhá nějakou dobu. (Zjev. 14:15, 16) Posuzování jednotlivých pomazaných křesťanů pokračuje v průběhu času konce. Potrvá až do té doby, než budou s konečnou platností zapečetěni. (Zjev. 7:1–4)

13. Jak plevel působí klopýtání a dopouští se nezákonnosti?

13 Kdo měl být z Království vybrán a co znamená, že tito lidé působí klopýtání a dopouštějí se nezákonnosti? (Mat. 13:41) Duchovenstvo křesťanstva, které se podobá plevelu, už po staletí zavádí na scestí miliony lidí. Předkládá jim nauky, které zneuctívají Boha a „působí klopýtání“ — například učení o věčných mukách v pekelném ohni nebo matoucí a tajemnou nauku o Trojici. Mnozí náboženští vůdci dávají věřícím špatný příklad tím, že udržují cizoložné přátelství se světem, a v některých případech i tím, že se bezostyšně dopouštějí nemravnosti. (Jak. 4:4) Křesťanstvo je navíc stále shovívavější k nemravnému chování svých členů. (Přečti Judu 4.) Přes to všechno se snaží navenek působit zbožně. Synové Království jsou šťastní, že od tohoto jedovatého vlivu a od zkažených nauk, které působí klopýtání, byli odděleni.

14. Co znamená, že lidé podobní plevelu pláčou a skřípají zuby?

14 V jakém smyslu lidé, kteří se podobají plevelu, pláčou a skřípají zuby? (Mat. 13:42) „Synové toho ničemného“ nesou velmi nelibě, že „synové království“ veřejně odhalují jejich duchovní jedovatost. Také hořekují nad tím, že ubývá věřících, kteří je podporují, a že nad členy svých církví ztrácejí vliv. (Přečti Izajáše 65:13, 14.)

15. Co je míněno tím, že plevel je vybrán a spálen?

15 Co je míněno tím, že plevel je vybrán a spálen? (Mat. 13:40) Ukazuje to, jak plevel skončí. Bude obrazně vhozen do ohnivé pece, což znamená, že ho čeká věčné zničení. (Zjev. 20:14; 21:8) Ti, kdo se klamně vydávají za křesťany, budou odstraněni, až přijde „velké soužení“. (Mat. 24:21)

Budou „zářit jasně jako slunce“

16, 17. Co Malachiáš prorokoval ohledně Božího chrámu a jak se toto proroctví začalo splňovat?

16 Kdy mají lidé podobní pšenici „zářit jasně jako slunce“? (Mat. 13:43) V Malachiášově proroctví, které se týká očištění Božího chrámu, čteme: „‚Náhle přijde do svého chrámu pravý Pán, kterého hledáte, a posel smlouvy, z něhož se těšíte. Pohleďte, jistě přijde,‘ řekl Jehova vojsk. ‚Ale kdo se vyrovná s dnem jeho příchodu a kdo obstojí, až se objeví? Vždyť bude jako oheň přečišťovače a jako louh pradlářů. A usedne jako přečišťovač a čistič stříbra a očistí syny Leviho; a vytříbí je jako zlato a jako stříbro, a jistě se Jehovovi stanou lidem, který předkládá obětní dar ve spravedlnosti.‘“ (Mal. 3:1–3)

17 Novodobé splňování tohoto proroctví zjevně začalo v roce 1918, když Jehova společně s ‚poslem smlouvy‘, Ježíšem Kristem, přišel na prohlídku duchovního chrámu. Malachiáš dále popisuje, co se stane, až očišťování bude dokončeno. Říká: „Jistě opět uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil.“ (Mal. 3:18) Z toho, že po roce 1918 nastal v činnosti oživených pravých křesťanů velký rozmach, je patrné, že právě tehdy začalo období žně.

18. Co se podle Danielova proroctví má dít v naší době?

18 Prorok Daniel o naší době předpověděl: „Ti, kdo mají pochopení, budou zářit jako jas prostoru, a ti, kdo mnohé přivádějí ke spravedlnosti, jako hvězdy na neurčitý čas, dokonce navždy.“ (Dan. 12:3) Těmi, kdo tak jasně září, jsou pomazaní křesťané, tedy pšenice, o které Ježíš mluvil ve svém podobenství o pšenici a plevelu. Skutečnost, že nepraví křesťané podobní plevelu byli odděleni, jasně rozpoznal velký zástup upřímných lidí. Tito budoucí poddaní Království, kterých stále přibývá, se připojují ke zbývajícím z duchovního Izraele a společně s nimi nechávají své světlo zářit v tomto temném světě. (Zech. 8:23; Mat. 5:14–16; Fil. 2:15)

19, 20. Na co dychtivě čekají „synové království“ a o čem bude pojednávat následující článek?

19 „Synové království“ dnes dychtivě čekají na to, že obdrží svou slavnou nebeskou odměnu. (Řím. 8:18, 19; 1. Kor. 15:53; Fil. 1:21–24) Do té doby však musí zůstat věrní a dál jasně zářit, aby bylo zřejmé, že se odlišují od ‚synů toho ničemného‘. (Mat. 13:38; Zjev. 2:10) To, že na vlastní oči můžeme vidět, k čemu v naší době vedlo oddělení pšenice od plevele, je vzácná výsada, která nás všechny naplňuje velkou radostí.

20 Jaký je však vztah mezi syny Království a rostoucím velkým zástupem lidí, kteří mají naději na to, že budou věčně žít na zemi jako poddaní tohoto Království? Na tuto otázku odpoví následující článek.

[Poznámky pod čarou]

^ 1. odst. Podrobný rozbor těchto podobenství byl uveden ve Strážné věži z 15. července 2008 na stranách 12–21.

^ 4. odst. V tomto podobenství není zaséváním míněno kazatelské a vyučovací dílo, díky němuž by přibývali učedníci, kteří by se později stali pomazanými křesťany. Ježíš o znamenitém semeni řekl, že „to jsou synové království“, ne že se jimi teprve stanou. Zasévání semene na poli, které představuje svět, se týká pomazání těchto synů Království.

^ 6. odst. Výraz, který je v 2. Tesaloničanům 2:3 přeložen slovem „odpadnutí“, se v původním jazyce může týkat nejen těch, kdo opustili pravou křesťanskou víru, ale také těch, kdo se za křesťany pouze vydávali.

^ 8. odst. Kořeny jílku mámivého a kořeny pšenice jsou tak propleteny, že kdyby se plevel vybral ještě před žní, hospodář by přišel o část úrody. (Viz Hlubší pochopení Písma, 2. svazek, stranu 274.)

Zapamatovali jste si?

Co v Ježíšově podobenství o pšenici a plevelu představuje . . .

• znamenité semeno?

• muž, který semeno zasel?

• zasévání semene?

• nepřítel?

• plevel?

• období žně?

• zásobárna?

• pláč a skřípání zubů?

• ohnivá pec?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 20]

Znamenité semeno začalo být zaséváno o Letnicích roku 33 n. l.

[Obrázek na straně 23]

Symbolická pšenice je nyní přinášena do Jehovovy zásobárny

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.