Moudré rady pro svobodné i pro ty, kdo jsou v manželství

„To vám říkám . . ., abych vás pohnul k tomu, co je pěkné, a k tomu, co znamená být stále Pánovi k službám bez rozptylování.“ (1. KOR. 7:35)

1., 2. Proč by se nad biblickými radami, které se týkají svobodného stavu a manželství, měl zamyslet každý z nás?

MÁLOCO přináší v životě tolik radosti, ale i bolesti a zklamání jako vztah mezi mužem a ženou. S negativními pocity se člověk musí nějak vyrovnat, a tak je moudré, když hledá Boží vedení. Pomoc od Boha ale potřebuje i křesťan, který je spokojený s tím, že je svobodný, ale ze strany příbuzných a přátel cítí tlak, aby vstoupil do manželství. Biblické rady mohou pomoci i tomu, kdo by do manželství rád vstoupil, ale zatím nenašel vhodného partnera. Někteří bratři a sestry zase potřebují Boží rady proto, aby se na úlohu manžela či manželky dobře připravili. A všichni křesťané, ať svobodní, či v manželství, se čas od času dostanou do zkoušky, ve které musí dát jasně najevo, že se drží Božích mravních měřítek.

² Ať už jsme v jakékoli z výše uvedených situací, naše reakce mají vliv nejen na to, zda jsme šťastní, ale i na to, zda máme Jehovovo schválení. V 7. kapitole Prvního dopisu Korinťanům jsou zapsány rady, které ke svobodnému stavu a manželství dal apoštol Pavel. Jeho cílem bylo křesťany povzbudit „k tomu, co je pěkné, a k tomu, co znamená být stále Pánovi k službám bez rozptylování“. (1. Kor. 7:35) Až budeš o jeho radách uvažovat, snaž se na svou situaci — ať jsi svobodný, nebo v manželství — dívat jako na příležitost, jak sloužit Jehovovi ještě plněji.

Závažné osobní rozhodnutí

3., 4. (a) K čemu může vést to, když si přátelé a příbuzní dělají starosti s tím, že někdo je svobodný? (b) Jak nám Pavlova slova pomáhají mít vyrovnaný názor na manželství?

³ Podobně jako v židovské společnosti v prvním století, i dnes se v mnoha kulturách považuje za velmi důležité vstoupit do manželství. Pokud mladý člověk dosáhne určitého věku a stále je svobodný, starostliví přátelé a příbuzní mohou mít pocit, že mu musí nějak pomoci. Možná ho začnou povzbuzovat, aby manželského partnera hledal intenzivněji, nebo poukážou na někoho, kdo by se k němu podle jejich názoru hodil. Mohou se dokonce pokusit zinscenovat „náhodnou“ schůzku. Výsledkem však bývají trapné situace, zničená přátelství a zraněné city.

⁴ Pavel nikdy na nikoho nenaléhal, aby zůstal svobodný nebo aby vstoupil do manželství. (1. Kor. 7:7) On sám byl spokojený s tím, že je svobodný, protože Jehovovi mohl sloužit plněji, ale uznával, že každý má právo rozhodnout se, jak chce. Totéž platí i dnes. Je osobní věcí každého křesťana, zda vstoupí do manželství nebo zůstane svobodný. Nikdo by ho neměl nutit ani k jednomu, ani k druhému.

Svobodní, a přesto šťastní

5., 6. Proč Pavel doporučoval svobodný stav?

⁵ O svobodném stavu apoštol Pavel v dopise Korinťanům mluvil velmi pozitivně.  (Přečti 1. Korinťanům 7:8.) Nad své spoluvěřící, kteří žili v manželství, se přesto nevyvyšoval, jak to dělají duchovní křesťanstva, kteří dodržují celibát. Otevřeně ale poukázal na to, jakou výhodu svobodní křesťané mají. Co měl na mysli?

⁶ Svobodný křesťan má obvykle méně závazků, a tak může přijmout úkol, kterému by se jen sotva mohl věnovat ten, kdo je v manželství. Pavel měl zvláštní výsadu být „apoštolem pro národy“. (Řím. 11:13) Ve 13. až 20. kapitole knihy Skutků se píše o tom, jak spolu s dalšími misionáři zahajoval službu na nedotčených územích a zakládal sbory na jednom místě za druhým. Zažil při tom mnoho nebezpečných situací, do jakých se dnes dostane málokdo. (2. Kor. 11:23–27, 32, 33) Radost, kterou měl z toho, že mohl mnoha lidem pomoci stát se Kristovými učedníky, však všechny obtíže bohatě vynahradila. (1. Tes. 1:2–7, 9; 2:19) Mohl by se této náročné činnosti věnovat, kdyby byl ženatý nebo měl děti? Pravděpodobně ne.

7. Jak dvě svobodné sestry využily své životní okolnosti?

⁷ Mnozí svobodní křesťané své životní okolnosti využívají k tomu, aby se ve větší míře podíleli na kazatelské službě. Sara a Limbania jsou svobodné průkopnice, které slouží v Bolívii. Přestěhovaly se do vesnice, kam není zaveden elektrický proud a kde se řadu let nekázalo. Sestry řekly: „Nikdo nemá rádio ani televizi, a tak lidé tráví volný čas tím, že čtou.“ Někteří ukázali průkopnicím staré knihy a časopisy, které dříve od svědků Jehovových dostali a které čtou pořád dokola. Jelikož téměř v každém domě někdo projevil zájem o pravdu, pro sestry nebylo snadné propracovat celý obvod. Jedna starší žena jim řekla: „Konec musí být blízko, protože svědkové Jehovovi se konečně dostali i k nám.“ Netrvalo dlouho a někteří obyvatelé této vesnice začali chodit na shromáždění.

8., 9. (a) Proč Pavel doporučoval svobodný stav? (b) Jakou možnost mají svobodní křesťané?

⁸ Samozřejmě i křesťané, kteří mají manželského partnera, s úspěchem kážou dobrou zprávu v obvodech, kde musí překonávat nejrůznější těžkosti. Faktem ale je, že služba na některých územích by pro křesťany, kteří jsou v manželství nebo mají děti, byla nesrovnatelně náročnější, než je pro svobodné průkopníky.  Apoštol Pavel si uvědomoval, že na území, kde sloužil, bylo potřeba vykonat ještě mnoho práce, a přál si, aby všichni křesťané mohli ve službě zažívat takovou radost jako on. To byl důvod, proč doporučoval svobodný stav.

⁹ Jedna svobodná průkopnice ze Spojených států napsala: „Někteří lidé si myslí, že kdo je svobodný, nemůže být šťastný. Zjistila jsem však, že trvalé štěstí závisí na tom, zda si člověk vytvořil přátelský vztah k Jehovovi. Svobodný stav je sice oběť, ale zároveň to může být úžasný dar, pokud ho člověk dokáže využít.“ Dále napsala: „To, že je někdo sám, nutně neznamená, že je nešťastný. Vím, že svou něžnou péči Jehova projevuje všem, ať jsou svobodní, nebo v manželství.“ Tato sestra nyní s radostí slouží v zemi, kde je málo zvěstovatelů Království. Pokud nejsi v manželství, můžeš se více zapojit do kazatelské služby? Možná i ty zjistíš, že svobodný stav je nádherným darem od Jehovy.

Svobodní, kteří touží vstoupit do manželství

10., 11. Co Jehova dělá pro ty, kdo chtějí vstoupit do manželství, ale zatím nenašli vhodného partnera?

¹⁰ Mnozí věrní křesťané nějakou dobu Jehovovi spokojeně slouží jako svobodní a pak se rozhodnou, že by chtěli vstoupit do manželství. Uvědomují si však, že k tomu, aby našli vhodného partnera, potřebují Jehovovo vedení. (Přečti 1. Korinťanům 7:36.)

¹¹ Pokud chceš vstoupit do manželství a hledáš někoho, kdo si stejně jako ty přeje sloužit Jehovovi celou duší, mluv o tom s Jehovou v modlitbě. (Fil. 4:6, 7) Bez ohledu na to, jak dlouho budeš muset čekat, než Jehova tvé modlitby vyslyší, nepropadej zoufalství. Důvěřuj tomu, že tvůj láskyplný Bůh velmi dobře ví, co potřebuješ, a že ti bude pomáhat a citově tě podporovat. (Hebr. 13:6)

12. Proč by měl křesťan důkladně zvážit, koho si vezme?

¹² Může se stát, že potkáš někoho, kdo ti dá najevo, že by si tě rád vzal. Ale co když ten člověk je duchovně slabý nebo neslouží Jehovovi? Pamatuj na to, že pokud si manželského partnera nevybereš dobře, budeš zažívat mnohem větší bolest, než jakou možná cítíš kvůli tomu, že jsi sám. I kdyby sis totiž vybral špatně, ke svému manželskému partnerovi jsi vázán na celý život. (1. Kor. 7:27) Neber si někoho jenom proto, že máš pocit, že je to tvoje poslední příležitost. (Přečti 1. Korinťanům 7:39.)

Na svou úlohu v manželství se dobře připrav

13.–15. Co může být v manželství příčinou soužení a proč je moudré si o takových záležitostech promluvit už v době známosti?

¹³ Ačkoli Pavel doporučoval svobodný stav, nedíval se svrchu na ty, kdo se rozhodli vstoupit do manželství. Jeho inspirované rady křesťanům pomáhají, aby věděli, co od manželství očekávat a jak přispívat k tomu, aby bylo šťastné a trvalé.

¹⁴ Někteří mají nerealistická očekávání. V době, kdy spolu chodí, možná mají pocit, že jejich láska je tak silná a výjimečná, že je zárukou trvalého štěstí. Ženich a nevěsta se jeden na druhého dívají růžovými brýlemi a myslí si, že jejich vztah je dokonalý a nic ho nemůže zničit. Takové představy jsou naivní. Zamilovanost je sice zdrojem štěstí, ale sama o sobě novomanželům nepomůže vyrovnávat se se soužením, kterému se žádné manželství nevyhne. (Přečti 1. Korinťanům 7:28.) *

¹⁵ Oba pak bývají překvapeni, nebo dokonce zklamáni, že jejich partner má na nějakou důležitou věc jiný názor. Stává se, že manžel a manželka se nemohou shodnout na tom, jak hospodařit s penězi, co dělat ve volném čase, kde bydlet a jak často navštěvovat rodiče. Navíc každý z nich má nějaké povahové  nedostatky, které toho druhého mohou dráždit. V době, kdy spolu dva lidé chodí, je snadné takové věci přehlížet nebo brát na lehkou váhu. Po svatbě to však může přerůst ve vážné problémy. Je tedy moudré promluvit si o takových záležitostech už v době známosti.

16. Proč je důležité, aby manžel a manželka řešili problémy společně?

¹⁶ Má-li manželství být spokojené a šťastné, manžel i manželka musí problémy řešit společně. Musí se shodnout na tom, jak vychovávat děti a jak pečovat o stárnoucí rodiče. Problémy by manžela a manželku neměly rozdělovat. Pokud se oba řídí biblickými radami, budou spolu šťastní, protože mnohé obtíže dokážou vyřešit a s těmi, které se vyřešit nedají, se dokážou vyrovnat. (1. Kor. 7:10, 11)

17. Proč je rozumné očekávat, že manžel i manželka se budou muset starat o „věci světa“?

¹⁷ Na další věc, se kterou je potřeba počítat, Pavel poukázal v 1. Korinťanům 7:32–34. (Přečti.) Ten, kdo je v manželství, je nevyhnutelně „úzkostlivý o věci světa“, jako je jídlo, oblečení, bydlení a další věci, které s uctíváním Boha přímo nesouvisejí. Svobodný bratr se může plně věnovat službě, ale jako manžel bude muset určité množství času a energie věnovat manželce, aby ‚získal její schválení‘. A totéž platí o manželce. Jehova je moudrý Bůh, a tak chápe, že má-li být manželství šťastné, musí tomu manžel i manželka věnovat určité množství času a energie, které jako svobodní věnovali službě.

18. Co dalšího budou muset manžel i manželka po svatbě asi změnit?

¹⁸ S tím souvisí i něco dalšího. Jestliže manžel a manželka musí jeden druhému věnovat něco z času a energie, které dříve využívali ve službě, nemělo by se snad totéž vztahovat i na čas a energii, které jako svobodní věnovali svým přátelům a koníčkům? Jak by to vnímala  manželka, kdyby se manžel například dál věnoval sportu s přáteli v takové míře, jako když byl svobodný? Nebo jak by se cítil manžel, kdyby se manželka dál věnovala různým koníčkům se svými kamarádkami? V obou případech by to asi zakrátko vedlo k tomu, že by se jeden z nich cítil osamělý, nešťastný a nemilovaný. K tomu nemusí dojít, pokud oba dělají všechno pro to, aby svůj vzájemný vztah posilovali. (Ef. 5:31)

Jehova si přeje, abychom zůstali mravně čistí

19., 20. (a) Proč manželství není zárukou, že člověk zůstane mravně čistý? (b) Jaké nebezpečí hrozí, pokud manželé tráví dlouhou dobu jeden bez druhého?

¹⁹ Sloužíme Jehovovi, a tak chceme zůstat mravně čistí. Někteří křesťané se rozhodli vstoupit do manželství proto, aby nepodlehli pokušení dopustit se nemravnosti. Manželství samo o sobě však není ochranou před nemravností. Ukažme si to na příkladu: Opevněné město v biblických dobách poskytovalo svým obyvatelům ochranu pouze v případě, že zůstali uvnitř hradeb. Pokud člověk vyšel z městské brány, mohli ho přepadnout lupiči a hrozilo nebezpečí, že ho okradou nebo zabijí. Podobně křesťan, který je v manželství, bude chráněn před nemravností pouze v případě, že nepřekročí hranice, jež v sexuální oblasti stanovil Jehova, Původce manželství.

²⁰ Tyto hranice Pavel popsal v 1. Korinťanům 7:2–5. Manželka má výlučné právo na to, aby manžel veškeré sexuální důvěrnosti projevoval pouze jí. Stejné právo má i manžel. Od manžela i manželky se očekává, že budou tomu druhému poskytovat to ‚co mu patří‘ neboli, jak říká Bible21, plnit svou „manželskou povinnost“. Někteří manželé a manželky však tráví delší dobu jeden bez druhého. Například každý jezdí jinam na dovolenou nebo jeden z nich má zaměstnání daleko od domova, takže svou „manželskou povinnost“ neplní. Je to opravdu tragédie, když pak kvůli ‚nedostatku sebekázně‘ jeden z nich podlehne tlaku Satanova zkaženého světa a dopustí se cizoložství. Jehova žehná mužům, kteří se o svou rodinu starají a přitom neriskují rozpad manželství. (Žalm 37:25)

Uplatňujme moudré biblické rady

21. (a) Proč je rozhodnutí, zda člověk zůstane svobodný nebo vstoupí do manželství, jedno z nejzávažnějších? (b) Proč jsou rady v 7. kapitole Prvního dopisu Korinťanům tak praktické?

²¹ Rozhodnutí, zda zůstat svobodný nebo vstoupit do manželství, patří k těm nejzávažnějším. Každý člověk je nedokonalý, a právě nedokonalost je zdrojem většiny problémů v mezilidských vztazích. A tak zklamání neuniknou ani ti, kdo mají Jehovovu přízeň a požehnání — ať už jsou svobodní, či v manželství. Pokud se však řídíme moudrými radami ze 7. kapitoly Prvního dopisu Korinťanům, budeme Jehovovi dělat radost a do značné míry se můžeme problémům vyhnout. (Přečti 1. Korinťanům 7:37, 38.) Tím nejhodnotnějším, co můžeme získat, je Boží přízeň. Díky tomu máme vyhlídku na život v novém světě, kde vztahy mezi muži a ženami už nebudou vystaveny tlakům, které jsou běžné dnes.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Proč bychom nikoho neměli do manželství nutit?

• Pokud jsi svobodný, co je nejlepší způsob, jak využít čas, který máš?

• Jak se křesťané, kteří spolu chodí, mohou připravit na manželství?

• Proč manželství samo o sobě není ochranou před nemravností?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 14]

Svobodným křesťanům přináší velkou radost to, že se více věnují kazatelské službě

[Obrázek na straně 16]

Jaké změny bude možná potřeba po svatbě udělat?