Služme Jehovovi s úplným srdcem

„Můj synu, poznej Boha svého otce a služ mu s úplným srdcem.“ (1. PAR. 28:9)

VŠIMNI SI ODPOVĚDÍ NA TYTO OTÁZKY:

Co symbolizuje obrazné srdce?

Jak své srdce můžeme zkoumat?

Co nám pomůže, abychom Jehovovi dál sloužili s úplným srdcem?

1., 2. (a) O které části lidského těla se v Bibli mluví nejčastěji? (b) Proč je tak důležité vědět, co obrazné srdce symbolizuje?

V BOŽÍM SLOVĚ se o různých částech lidského těla často mluví v obrazném smyslu. Například patriarcha Job prohlásil: „Na mých dlaních není násilí.“ Král Šalomoun napsal: „Zprávou, která je dobrá, ztučňují kosti.“ Jehova ujistil Ezekiela: „Jako diamant, tvrdší než pazourek, jsem učinil tvé čelo.“ A apoštolu Pavlovi jeho posluchači řekli: „Uvádíš . . . nějaké věci, které jsou cizí našim uším.“ (Job 16:17; Přísl. 15:30; Ezek. 3:9; Sk. 17:20)

² V Bibli se však v obrazném smyslu nejčastěji mluví o srdci. Například věrná Boží služebnice Hana se modlila: „Mé srdce opravdu jásá v Jehovovi.“ (1. Sam. 2:1) Pisatelé Bible se o srdci zmiňují téměř tisíckrát a v naprosté většině případů je toto slovo použito obrazně. Vědět, co obrazné srdce symbolizuje, je velmi důležité, protože v Bibli je uvedeno, že ho musíme střežit. (Přečti Přísloví 4:23.)

CO SYMBOLIZUJE OBRAZNÉ SRDCE?

3. Jak můžeme zjistit, co slovo „srdce“ znamená v Bibli? Znázorni to.

³ Definici výrazu „srdce“ v Bibli nenajdeme, ale přesto z ní můžeme pochopit význam tohoto slova. Je to podobné, jako když chceme obdivovat krásu nástěnné mozaiky — musíme trochu poodstoupit, protože jedině tak uvidíme, že tisíce malých kamínků tvoří určitý obraz. Stejně tak pokud obrazně řečeno trochu poodstoupíme, abychom  viděli, jak je slovo „srdce“ použito v různých biblických verších, spatříme ucelený obraz.

4. (a) Na co se v Písmu vztahuje slovo „srdce“? (b) Jaký je význam Ježíšových slov u Matouše 22:37?

⁴ Pisatelé Bible slovem „srdce“ obvykle mysleli osobnost člověka, což zahrnuje naše touhy, myšlenky, povahu, postoje, schopnosti, pohnutky a cíle. (Přečti 5. Mojžíšovu 15:7; Přísloví 16:9; Skutky 2:26.) Jedna publikace uvádí, že srdce je „úplným souhrnem vnitřního člověka“. V některých případech však slovo „srdce“ má užší význam. Ježíš například řekl: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Mat. 22:37) V tomto případě jsou slovem „srdce“ míněny naše pocity a touhy. Tím, že se Ježíš zmínil nejen o srdci, ale i o duši a mysli, zdůraznil, že lásku k Bohu musíme dávat najevo nejen svými city, ale také svým způsobem života a tím, jak používáme své myšlenkové schopnosti. (Jan 17:3; Ef. 6:6) Pokud je však uvedeno pouze slovo „srdce“, představuje lidskou osobnost.

PROČ SVÉ SRDCE STŘEŽIT?

5. Proč musíme dělat všechno pro to, abychom Jehovovi sloužili s úplným srdcem?

⁵ O srdci se zmínil i král David, když mluvil k Šalomounovi: „Můj synu, poznej Boha svého otce a služ mu s úplným srdcem a s duší plnou potěšení; Jehova totiž zkoumá všechna srdce a rozeznává každý sklon myšlenek.“ (1. Par. 28:9) Jehova skutečně zkoumá všechna srdce, to znamená i to tvoje. (Přísl. 17:3; 21:2) To, co ve tvém srdci vidí, má velký vliv na jeho vztah k tobě a také na tvou budoucnost. Máš tedy pádný důvod řídit se inspirovanou radou krále Davida a dělat všechno pro to, abys Jehovovi sloužil s úplným srdcem.

6. Co naši touhu sloužit Jehovovi může oslabovat?

⁶ O naší silné touze sloužit Jehovovi celým srdcem svědčí to, že se horlivě věnujeme duchovním věcem. Nesmíme ale zapomínat, že tlak Satanova ničemného světa a naše hříšné sklony na nás silně působí, takže naše odhodlání sloužit Bohu celým srdcem by mohly podkopat. (Jer. 17:9; Ef. 2:2) Proto musíme zůstat ostražití. Jinými slovy, musíme dávat pozor, aby naše touha sloužit Bohu nezeslábla. Z toho vyplývá, že je nutné, abychom své srdce pravidelně zkoumali. Jak to můžeme dělat?

7. Co svědčí o tom, jaké je naše srdce?

⁷ To, jací jsme uvnitř, samozřejmě není vidět, podobně jako není vidět to, co se skrývá pod kůrou stromu. V Kázání na hoře však Ježíš jasně řekl, že tak jako ovoce svědčí o tom, jaký je strom, tak i naše jednání svědčí o tom, jaké je naše srdce. (Mat. 7:17–20) Ukažme si to na jednom příkladu.

JAK SVÉ SRDCE ZKOUMAT?

8. Jak s naším srdcem souvisí Ježíšova slova u Matouše 6:33?

⁸ V Kázání na hoře Ježíš svým posluchačům také vysvětlil, na základě čeho se pozná, zda opravdu chtějí Jehovovi sloužit celým srdcem. Řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království  a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mat. 6:33) Z toho, co v životě dáváme na první místo, je jasně patrné, po čem v hloubi srdce toužíme, o čem přemýšlíme a co plánujeme. Chceme-li tedy zjistit, zda Bohu sloužíme celým srdcem, musíme si ujasnit, co je pro nás v životě tím nejdůležitějším.

9. Co Ježíš řekl několika mužům a o čem svědčila jejich reakce?

⁹ Uvažujme o události, k níž došlo nějakou dobu potom, co Ježíš své následovníky vybízel, aby neustále hledali nejprve Království. Evangelista Lukáš napsal, že Ježíš se pevně rozhodl jít do Jeruzaléma, přestože dobře věděl, co ho tam nakonec čeká. Cestou potkal několik mužů, které vybídl, aby se k němu a jeho učedníkům připojili. Každému z nich řekl: „Buď mým následovníkem.“ Tito muži byli ochotni pozvání přijmout pouze za určitých podmínek. Jeden z nich řekl: „Dovol mi, abych nejprve odešel a pohřbil svého otce.“ A jiný prohlásil: „Budu tě následovat, Pane, ale nejprve mi dovol, abych se rozloučil se svou domácností.“ (Luk. 9:51, 57–61) Jejich reakce byla v ostrém protikladu k odhodlání, s nímž Ježíš šel do Jeruzaléma. Ti muži dali na první místo ve svém životě osobní záležitosti a tak ukázali, že Bohu nechtějí sloužit celým srdcem.

10. (a) Jak jsme na Ježíšovo pozvání reagovali my? (b) Na co Ježíš upozornil?

¹⁰ My, na rozdíl od těch mužů, jsme se moudře rozhodli Ježíšovo pozvání přijmout — stali jsme se jeho následovníky a nyní každý den sloužíme Jehovovi. Tím ukazujeme, že Jehovu ze srdce milujeme. Přesto však musíme pamatovat na určité nebezpečí. Ježíš se o něm zmínil právě v rozhovoru s těmi muži, kteří jeho pozvání nevyužili. Řekl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a dívá se na věci za sebou, se nehodí pro Boží království.“ (Luk. 9:62) Jaké poučení z toho pro nás plyne?

LNEŠ K TOMU, CO JE DOBRÉ?

11. K čemu vedlo to, že se zemědělec v Ježíšově podobenství začal ohlížet na „věci za sebou“?

¹¹ Poučení vyplývající z Ježíšových slov lépe pochopíme, když si trochu přiblížíme slovní obraz, který Ježíš použil. Zemědělec se sice věnuje své práci, ale zatímco jde za pluhem, v myšlenkách je jinde. Nejraději by byl doma s rodinou a přáteli. Myslí na dobré jídlo, veselou atmosféru, příjemnou hudbu a posezení ve stínu. Na poli udělal kus práce, ale jeho touha po příjemných věcech je tak silná, že se otočí a začne se dívat na „věci za sebou“. Ačkoli pole ještě zdaleka není připraveno k osévání, zemědělec se nechal rozptýlit a jeho práce trpí. Jeho pán z něj rozhodně nemá radost.

12. Jak by se křesťan mohl dostat do podobné situace, v jaké byl zemědělec z Ježíšova podobenství?

¹² Nyní se přenesme do současnosti. K takovému zemědělci je možné přirovnat křesťana, kterému se po duchovní stránce daří zdánlivě dobře, ale ve skutečnosti je v nebezpečí. Přestože se účastní shromáždění a chodí do služby, přitahují ho určité rysy světského způsobu života. V hloubi svého srdce po nich touží.  Po několika letech služby Jehovovi je jeho touha po věcech tohoto světa tak silná, že se otočí a začne se dívat na „věci za sebou“. Ve službě je zapotřebí vykonat ještě mnoho práce, ale ten bratr už nedrží „pevným sevřením . . . slovo života“ a teokratickým činnostem se věnuje mnohem méně. (Fil. 2:16) Jehova, Pán žně, je nedostatkem jeho vytrvalosti zarmoucen. (Luk. 10:2)

13. Co to znamená Jehovovi sloužit s úplným srdcem?

¹³ Poučení z Ježíšova podobenství je zřejmé. Jestliže se pravidelně účastníme shromáždění a chodíme do kazatelské služby, je to chvályhodné. Sloužit Jehovovi s úplným srdcem však znamená něco víc. (2. Par. 25:1, 2, 27) Pokud by totiž křesťan v hloubi svého srdce miloval určité rysy světského způsobu života, byl by v nebezpečí, že ztratí Boží přízeň. (Luk. 17:32) Pro Boží Království se hodíme pouze v případě, že si ošklivíme, co je ničemné, a lneme k tomu, co je dobré. (Řím. 12:9; Luk. 9:62) Každý z nás si tedy musí dávat pozor, aby mu nic z toho, co Satanův svět nabízí — jakkoli užitečné a příjemné se to snad zdá —, nebránilo sloužit zájmům Království celým srdcem. (2. Kor. 11:14; přečti Filipanům 3:13, 14)

ZŮSTAŇ OSTRAŽITÝ

14., 15. (a) Jak se Satan snaží působit na naše srdce? (b) Proč je Satanova metoda tak nebezpečná? Znázorni to.

¹⁴ Láska k Jehovovi nás podnítila k tomu, abychom se mu zasvětili. Od té doby mnozí z nás už celá léta dávají najevo odhodlání Bohu sloužit s úplným srdcem. Satan se však nevzdal. Naše srdce je stále terčem jeho útoků. (Ef. 6:12) Pochopitelně si uvědomuje, že Jehovu neopustíme ze dne na den. Proto se pomocí „tohoto systému věcí“ lstivě snaží naši horlivost oslabovat postupně. (Přečti Marka 4:18, 19.) Proč je tato jeho metoda tak účinná?

¹⁵ Znázorněme si to: Představ si, že  čteš knihu ve světle 100wattové žárovky. Pokud žárovka z ničeho nic zhasne, samozřejmě si toho všimneš, vyměníš ji za novou a v pokoji je zase světlo. Další večer si znovu čteš a nevíš, že 100wattovou žárovku někdo vyměnil za 95wattovou. Všimneš si toho? Asi ne. A co když další den někdo žárovku vymění za 90wattovou? Pravděpodobně si nevšimneš ani toho. Jak je to možné? Důvodem je, že intenzita světla klesala postupně. Podobně i vliv Satanova světa může způsobit, že naše horlivost bude klesat postupně. Pokud křesťan není ostražitý, změny si ani nevšimne. (Mat. 24:42; 1. Petra 5:8)

NEZAPOMÍNEJ NA MODLITBU

16. Co nám pomůže, abychom se Satanovou taktikou nenechali oklamat?

¹⁶ Co nám pomůže, abychom se takovou Satanovou taktikou nenechali oklamat a dál Jehovovi sloužili s úplným srdcem? (2. Kor. 2:11) Důležitá je modlitba. Pavel svým spoluvěřícím napsal, že mají „pevně stát proti Ďáblovým pletichám“. Pak je vybídl, aby „se při každé příležitosti . . . stále [modlili] každým druhem modlitby a úpěnlivé prosby“. (Ef. 6:11, 18; 1. Petra 4:7)

17. Co se učíme z toho, jak se Ježíš modlil?

¹⁷ Máme-li Satanovi vzdorovat, je moudré napodobovat Ježíše, který se modlil vroucně a často, čímž dával najevo svou silnou touhu Jehovovi sloužit s úplným srdcem. Všimni si například, co Lukáš napsal o tom, jak se Ježíš modlil noc před svou smrtí: „Když se dostal do agónie, modlil se dále s ještě větší opravdovostí.“ (Luk. 22:44) Ježíš se vždy modlil s opravdovostí, ale při této příležitosti, kdy stál před tou nejtěžší zkouškou, se modlil „s ještě větší opravdovostí“ a byl vyslyšen. Je z toho zřejmé, že modlitby mají různou míru naléhavosti. Čím náročnější zkouškou procházíme a čím záludnější jsou Satanovy útoky, tím naléhavěji bychom Jehovu měli prosit o pomoc.

18. (a) Kterou otázku by si každý z nás měl položit a proč? (b) Které faktory prospívají našemu srdci a jak? (Viz  rámeček na straně 16.)

¹⁸ K čemu takové upřímné modlitby povedou? Pavel napsal: „Ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce.“ (Fil. 4:6, 7) Máme-li Jehovovi sloužit s úplným srdcem, musíme se modlit vroucně a často. (Luk. 6:12) Polož si tedy otázku: Jak vroucí a časté jsou mé modlitby? (Mat. 7:7; Řím. 12:12) Z odpovědi poznáš, do jaké míry opravdu toužíš Bohu sloužit.

19. Co uděláš pro to, abys Jehovovi i nadále sloužil s úplným srdcem?

¹⁹ Ukázali jsme si, že o stavu našeho srdce svědčí to, co ve svém životě dáváme na první místo. Nedovolme, aby ani věci, které jsme nechali za sebou, ani Satanovy lstivé taktiky oslabily naše odhodlání Jehovovi sloužit s úplným srdcem. (Přečti Lukáše 21:19, 34–36.) Každý z nás by tedy, podobně jako David, měl Jehovu úpěnlivě prosit: „Sjednoť mé srdce.“ (Žalm 86:11)

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 16]

 TŘI FAKTORY, KTERÉ PROSPÍVAJÍ NAŠEMU SRDCI

Podobně jako můžeme udělat něco pro zdraví svého doslovného srdce, můžeme podniknout konkrétní kroky i pro zdraví svého obrazného srdce. Uvažuj o následujících třech faktorech:

1 Zdravá strava: Má-li být naše doslovné srdce zdravé, musíme se zdravě stravovat. Ani naše obrazné srdce se neobejde bez dostatečného množství zdravého duchovního pokrmu, který přijímáme prostřednictvím pravidelného osobního studia, rozjímání a účasti na shromážděních. (Žalm 1:1, 2; Přísl. 15:28; Hebr. 10:24, 25)

2 Dostatek pohybu: K dobré činnosti doslovného srdce přispívá přiměřená fyzická námaha. K dobrému stavu našeho obrazného srdce přispívá to, že se horlivě věnujeme kazatelské službě, a možná svůj podíl na ní i zvýšíme. (Luk. 13:24; Fil. 3:12)

3 Prostředí: Musíme pracovat a žít mezi lidmi, kteří se neřídí Božími zásadami, což je pro naše doslovné i obrazné srdce velká zátěž. Úlevu od takového stresu nám přináší to, že co nejvíce času trávíme se spoluvěřícími, kterým na nás záleží a kteří Jehovovi slouží s úplným srdcem. (Žalm 119:63; Přísl. 13:20)