1., 2. Jaké působivé poučení dal Ježíš apoštolům poslední večer před svou smrtí?

POSLEDNÍ večer svého života na zemi byl Ježíš se svými apoštoly v horní místnosti jednoho domu v Jeruzalémě. Během večeře vstal, odložil svůj svrchní oděv, „vzal ručník a přepásal se. Pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a osušovat je ručníkem.“ Nakonec si svrchní oděv zase oblékl. Proč tento pokorný čin vykonal? (Jan 13:3–5)

² Sám to vysvětlil: „Víte, co jsem vám učinil? . . . Jestliže jsem vám . . . umyl nohy, ačkoli jsem Pán a Učitel, máte také jeden druhému umývat nohy. Dal jsem vám totiž vzor, abyste také vy činili, právě jak jsem já učinil vám.“ (Jan 13:12–15) Tímto pokorným skutkem dal Ježíš apoštolům poučení, které se jim hluboce vrylo do mysli a podnítilo je, aby sami byli pokorní.

3. (a) Při kterých dalších příležitostech Ježíš zdůraznil, jak je pokora důležitá? (b) O čem pojednává tento článek?

³ Nebylo to poprvé, kdy Ježíš zdůraznil, jak je pokora důležitá. Už dřív, když se apoštolové přeli, kdo z nich je největší, přivedl k nim malé dítě a řekl: „Kdokoli přijímá toto malé dítě na základě mého jména, přijímá také mne, a kdokoli přijímá mne, přijímá také toho, který mě vyslal. Vždyť ten, kdo se chová jako menší mezi vámi všemi, ten je velký.“ (Luk. 9:46–48) A na adresu farizeů, kteří usilovali o významné postavení, později pronesl: „Každý . . ., kdo se vyvyšuje, bude pokořen, a kdo se pokořuje, bude vyvýšen.“ (Luk. 14:11) Je zřejmé, že Ježíš si přeje,  aby jeho následovníci byli pokorní, tedy nebyli pyšní, nejednali, jako by byli lepší než druzí, a ani si to nemysleli. V tomto článku se proto zaměříme na Ježíšův vzor pokory a také si ukážeme, jaký užitek přináší pokora nejen tomu, kdo ji projevuje, ale i dalším.

4. Jak Boží Syn projevoval pokoru v době své předlidské existence?

⁴ Boží Syn byl pokorný už během své předlidské existence, kdy trávil bezpočet let se svým nebeským Otcem. To, jak blízký vztah k němu měl, naznačují slova v knize Izajáš. Čteme tam: „Svrchovaný Pán Jehova mi dal jazyk poučených, abych věděl, jak slovem odpovědět unavenému. Probouzí ráno co ráno; probouzí mé ucho, abych slyšel jako ti poučení. Svrchovaný Pán Jehova mi otevřel ucho a já, já se nebouřil. Neobrátil jsem se opačným směrem.“ (Iz. 50:4, 5) Boží Syn byl pokorný a chtěl se od Jehovy učit. Proto všemu, co od něj slyšel, věnoval bedlivou pozornost. Také se zájmem sledoval, jak jeho Otec pokorně a milosrdně jedná s hříšným lidstvem.

5. Jak Ježíš v postavení archanděla Michaela projevil pokoru a skromnost, když jednal s Ďáblem?

⁵ Avšak ne každý duchovní tvor měl takový postoj jako prvorozený Boží Syn. Anděl, z něhož se stal Satan Ďábel, netoužil po tom, aby ho Jehova vyučoval, a začal projevovat vlastnosti, které jsou pravým opakem pokory. Nechal se ovládnout pýchou a pocitem vlastní důležitosti, a proti Jehovovi se vzbouřil. Ježíš byl na rozdíl od něj se svým postavením v nebi spokojený a nikdy ho nenapadlo, aby svou autoritu zneužil. Když se například jako archanděl Michael přel s Ďáblem o Mojžíšovo tělo, nepřekročil svou pravomoc. S pokorou a skromností nechal na Jehovovi, Nejvyšším soudci, aby ve svůj čas a svým způsobem věc vyřešil. (Přečti Judu 9.)

6. Jak pokora souvisela s Ježíšovou úlohou Mesiáše?

⁶ Během své předlidské existence se Ježíš bezpochyby obeznámil i s proroctvími, která se týkala jeho úlohy Mesiáše. Předem už tedy věděl, jaké zážitky ho čekají. Úkol žít na zemi a zemřít jako slíbený Mesiáš přesto přijal. Proč? Protože byl pokorný. Apoštol Pavel to vyzdvihl slovy: „Ačkoli existoval v Boží podobě, neuvažoval o tom, že by něco uchvátil, totiž aby byl roven Bohu. Ne, ale zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobným lidem.“ (Fil. 2:6, 7)

7., 8. Jak Ježíš dával najevo pokoru v dětství a v dospělosti?

⁷ Pavel o Ježíšovi napsal: „Když se nalézal v lidské podobě, pokořil se a stal se poslušným až do smrti, ano, smrti na mučednickém kůlu.“ (Fil. 2:8) Ježíš byl vzorem pokory už od dětství. Přestože ho vychovávali nedokonalí rodiče, pokorně „jim byl podřízen“. (Luk. 2:51) Je tedy vynikajícím příkladem pro všechny děti a mladé lidi. Jestliže se svým rodičům ochotně podřizují, Jehova jim bude žehnat.

 ⁸ V dospělosti Ježíš projevoval pokoru tím, že na první místo dával Jehovovu vůli, a ne svou vlastní. (Jan 4:34) Ve službě používal Boží jméno a pomáhal upřímným lidem získat přesné poznání o Jehovových vlastnostech a záměru s lidstvem. Tím, co učil, se také sám řídil. Například ve vzorové modlitbě na prvním místě uvedl: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno.“ (Mat. 6:9) Svým následovníkům tak ukázal, že posvěcení Jehovova jména je prvořadá věc, a sám podle toho žil. Na konci své pozemské služby proto mohl Jehovovi říct: „Dal jsem [apoštolům] tvé jméno na vědomí a dám je na vědomí.“ (Jan 17:26) Kromě toho v průběhu celé své služby připisoval Bohu zásluhy za všechno, čeho na zemi dosáhl. (Jan 5:19)

9. Co Zecharjáš prorokoval o Mesiášovi a jak se to splnilo?

⁹ O Mesiášovi se v Zecharjášově proroctví píše: „Měj velkou radost, sionská dcero. Vítězoslavně křič, jeruzalémská dcero. Pohleď, přichází k tobě tvůj král. Je spravedlivý, ano, zachráněný; pokorný, a jede na oslu, ano na vzrostlém zvířeti, synu oslice.“ (Zech. 9:9) To se splnilo, když Ježíš před svátkem Pasach roku 33 n. l. přijel do Jeruzaléma. Lidé rozprostírali na cestu své svrchní oděvy a palmové ratolesti a v celém městě nastal rozruch. Přestože ho vítali jako krále, Ježíš zůstal pokorný. (Mat. 21:4–11)

10. Co Ježíš dokázal tím, že byl poslušný tváří v tvář smrti?

¹⁰ Svůj život, který se vyznačoval pokorou a poslušností, Ježíš završil smrtí na mučednickém kůlu. Nade vší pochybnost tak dokázal, že člověk může Jehovovi zůstat věrný, i když je zkoušen až do krajnosti. Dokázal také, že Satan neměl pravdu, když tvrdil, že lidé slouží  Jehovovi ze sobeckých pohnutek. (Job 1:9–11; 2:4) Svou naprostou ryzostí se Ježíš navíc zastal toho, že Jehova má právo vládnout a že vládne spravedlivě. Jehova měl jistě velkou radost, že jeho pokorný Syn jednal s tak nezlomnou věrností. (Přečti Přísloví 27:11.)

11. Jakou příležitost otevírá Ježíšova výkupní oběť lidem, kteří v něj projevují víru?

¹¹ Svou smrtí na mučednickém kůlu Ježíš také zaplatil výkupné za lidstvo. (Mat. 20:28) Hříšným lidem se tak otevřela příležitost žít věčně, aniž by byla porušena měřítka spravedlnosti. Pavel napsal: „Jeden skutek ospravedlnění má za následek, že lidé všeho druhu jsou prohlašováni za spravedlivé k životu.“ (Řím. 5:18) Duchem pomazaným křesťanům poskytuje Ježíšova výkupní oběť vyhlídku na nesmrtelný život v nebi a „jiným ovcím“ na věčný život na zemi. (Jan 10:16; Řím. 8:16, 17)

12. Jak je mírnost a pokora patrná z Ježíšova jednání s nedokonalými lidmi?

¹² Všechny, kdo se lopotili a byli obtížení, Ježíš zval, aby k němu přišli. Řekl: „Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše.“ (Mat. 11:28, 29) Pokora a mírnost Ježíše podněcovaly, aby s nedokonalými lidmi jednal laskavě a nestranně. Své učedníky chválil a povzbuzoval. Neměl na ně nerozumné nároky ani v nich nevyvolával pocit, že jsou hloupí nebo neschopní. A rozhodně nebyl drsný či tyranský. Naopak své posluchače ujišťoval, že když k němu budou mít blízký vztah a budou se řídit jeho učením, přinese jim to osvěžení, protože jeho jho je příjemné a jeho náklad je lehký. Není divu, že se muži i ženy jakéhokoli věku v jeho přítomnosti cítili dobře. (Mat. 11:30)

13. Jak Ježíš projevoval soucit Izraelitům, kteří měli těžký život?

¹³ Izraelitům, kteří neměli lehký život, Ježíš projevoval soucit a s láskou se staral o to, co potřebovali. Poblíž Jericha se setkal se slepým žebrákem Bartimaiem a jeho druhem, který byl rovněž slepý. Neodbytně ho prosili o pomoc, ale lidé, kteří byli kolem, je okřikovali, aby mlčeli. Bylo by snadné prosby obou žebráků ignorovat. Ježíš to však neudělal, protože s nimi měl soucit. Řekl, aby je k němu přivedli, a vrátil jim zrak. Napodoboval svého Otce, Jehovu, a s hříšníky jednal  pokorně a milosrdně. (Mat. 20:29–34; Mar. 10:46–52)

14. Jaký užitek plyne z toho, že Ježíš byl po celý život pokorný?

¹⁴ To, že Ježíš projevoval pokoru, bylo pro mnohé zdrojem radosti a požehnání. Jehova se radoval z toho, že se mu jeho milovaný Syn pokorně podřizoval. Apoštolům a dalším učedníkům přinášelo radost a osvěžení to, že Ježíš byl mírné povahy a ponížený v srdci. Svým příkladem, učením a vřelými pochvalami je podněcoval k duchovnímu pokroku. Z Ježíšovy pokory měli užitek i mnozí další lidé, protože ho vedla k tomu, aby jim pomáhal, učil je a povzbuzoval. A z Ježíšovy výkupní oběti budou mít trvalý užitek všichni lidé, kteří v něj projevují víru.

15. Jaký užitek měl ze své pokory samotný Ježíš?

¹⁵ A jaký užitek měl ze své pokory samotný Ježíš? Svým učedníkům řekl: „Kdokoli se pokořuje, bude vyvýšen.“ (Mat. 23:12) Tato slova se splnila i na něm. Pavel vysvětlil: „Bůh [Ježíše] vyvýšil do nadřazeného postavení a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem, aby v Ježíšově jménu klekalo každé koleno těch v nebi a těch na zemi a těch pod zemskou půdou a aby každý jazyk otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce.“ Ježíš byl po celý svůj pozemský život pokorný a věrný, a proto ho Jehova Bůh vyvýšil a dal mu autoritu nad všemi tvory v nebi i na zemi. (Fil. 2:9–11)

16. Jak víme, že Ježíš bude i nadále jednat pokorně?

¹⁶ Činnost Božího Syna se bude pokorou vyznačovat i nadále. Žalmista předpověděl, jak Ježíš z vyvýšeného nebeského postavení zasáhne proti svým nepřátelům. Napsal: „Ve své nádheře postupuj k úspěchu; jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti.“ (Žalm 45:4) Ježíš Kristus v Armagedonu zasáhne nejen ve věci pravdy a spravedlnosti, ale také pokory. A co se stane na konci jeho tisícileté vlády, během které jako mesiášský král „přivede vniveč všechnu vládu a všechnu autoritu a moc“? Bude i potom pokorný? Ano, protože „předá království svému Bohu a Otci“. (Přečti 1. Korinťanům 15:24–28.)

17., 18. (a) Proč je důležité, abychom byli pokorní podobně jako Ježíš? (b) O čem budeme uvažovat v následujícím článku?

¹⁷ A co my? Budeme následovat Kristův příklad a jednat pokorně? Co s námi bude, až jako král vykoná v Armagedonu rozsudek? Ze slov v Žalmu 45:4 vyplývá, že Ježíš ušetří pouze pokorné a spravedlivé lidi. Naše přežití tedy závisí na tom, zda se naučíme pokoře. A jak jsme si ukázali, Ježíšova pokora přinesla užitek jemu i mnoha dalším, a tak to může být i v našem případě.

¹⁸ Co nám pomůže, abychom byli pokorní podobně jako Ježíš? A co bychom měli dělat, abychom jednali pokorně i v situacích, kdy to není snadné? O těchto otázkách pojednává následující článek.