1., 2. (a) Co je Satanovým cílem? (b) Co nám pomůže zůstat Jehovovi nablízku?

JEHOVA BŮH stvořil lidi tak, že k němu potřebují mít blízký vztah. Satan však chce, abychom si mysleli totéž co on, tedy že Jehovu vůbec nepotřebujeme. Tuto lež se snaží lidem vnutit už od doby, kdy oklamal Evu v zahradě Eden. (1. Mojž. 3:4–6) Většina lidí jeho lži uvěřila.

² Nás ale Satan oklamat nemusí, protože „nejsme v nevědomosti o jeho záměrech“. (2. Kor. 2:11) Víme, jakým způsobem se nás snaží od Jehovy vzdálit. Dělá to například tím, že nás podněcuje ke špatným rozhodnutím. V předchozím článku jsme si ukázali, jak se můžeme správně rozhodovat v oblasti zaměstnání, zábavy a vztahů v rodině. V tomto článku si rozebereme, jak můžeme Jehovovi zůstávat nablízku tím, že máme vyrovnaný pohled na technické vymoženosti, zdraví, peníze a hrdost. (Jak. 4:8)

3. V čem může být technika prospěšná a kdy se může stát léčkou?

³ Moderní elektronická zařízení jsou v poslední době čím dál rozšířenější. Pokud je používáme správně, mohou být užitečnými nástroji. V opačném případě nás ale mohou vzdálit od našeho nebeského Otce. Vezměme si například počítače. S jejich pomocí byl připraven a vytištěn i tento časopis. Počítač může být dobrým komunikačním prostředkem, cenným nástrojem k získávání informací a čas od času také zdrojem zábavy. Mohlo by se však stát, že technickými vymoženostmi začneme být posedlí. Obchodníci lidem šikovně podsouvají myšlenku, že každou novinku, která se objeví na trhu, zkrátka musí mít. Jistý mladík tolik toužil po jednom tabletu, že kvůli tomu tajně prodal svou ledvinu. Je až neuvěřitelné, jakou cenu byl ochoten zaplatit.

4. Co jeden křesťan udělal pro to, aby netrávil příliš mnoho času u počítače?

 ⁴ Ještě vyšší cenu bychom však zaplatili, kdybychom se kvůli tomu, že u počítače trávíme příliš mnoho času nebo ho používáme k nesprávným věcem, připravili o svůj vztah s Jehovou. „Vím, že nám Bible radí, abychom ‚vykupovali příhodný čas‘ pro duchovní věci,“ říká Jon, kterému je necelých 30 let. * „Pokud jde ale o počítač, jsem sám sobě tím největším nepřítelem.“ Jon býval často dlouho do noci online. „Čím unavenější jsem byl, tím těžší pro mě bylo od počítače vstát. Chatoval jsem a prohlížel si krátká videa, která navíc nebyla vždycky úplně vhodná.“ Aby se Jon tohoto zlozvyku zbavil, nastavil počítač tak, že se v určitou hodinu sám vypne. (Přečti Efezanům 5:15, 16.)

5., 6. (a) Jakou odpovědnost mají rodiče? (b) Co mohou rodiče dělat pro to, aby jejich děti byly v dobré společnosti?

⁵ Rodiče, nemusíte své děti sledovat na každém kroku. Ale o tom, k čemu používají počítač, byste rozhodně vědět měli. Nesnažte se je zabavit tím, že je posadíte před počítač a necháte je, ať si dělají, co chtějí. Nedovolte jim navštěvovat webové stránky, které zobrazují nemravnost nebo spiritismus, hrát násilné hry nebo být v kontaktu se špatnou společností. Kdybyste si jich totiž v tomto ohledu nevšímali, mohly by dojít k závěru, že na takových věcech není nic špatného. Vaší zodpovědností je chránit své děti, včetně dospívajících, před čímkoli, co by je mohlo vzdálit od Jehovy. Vždyť i zvířata chrání své potomky před nebezpečím. Jak by asi reagovala medvědice, kdyby někdo ohrožoval její mláďata? (Srovnej s Ozeášem 13:8.)

⁶ Pomáhejte svým dětem, aby se stýkaly s duchovně smýšlejícími křesťany různého věku. A nezapomeňte, že děti potřebují, abyste s nimi trávili čas i vy. Společně se tedy bavte, hrajte si a pracujte, a tak zůstávejte Jehovovi nablízku. *

7. Proč chceme být zdraví?

⁷ „Jak se dneska cítíš?“ Tato obvyklá otázka odráží smutnou realitu. Kvůli tomu, že Adam a Eva dovolili, aby je Satan vzdálil od Jehovy, všichni lidé podléhají nemocem. Z toho má Satan radost, protože když jsme nemocní, je pro nás obtížnější sloužit Jehovovi. A když zemřeme, nemůžeme mu sloužit vůbec. (Žalm 115:17) Je tedy přirozené, že o své zdraví chceme co nejlépe pečovat. * Také nás zajímá, jak se daří našim spolukřesťanům.

8., 9. (a) Jak se v otázce zdraví vyhýbat extrémům? (b) Jaký účinek na naše zdraví má radost?

⁸ Je však důležité, abychom se v tomto  směru vyhýbali extrémům. Někteří křesťané tráví propagováním různých diet, léčebných postupů nebo kosmetických přípravků víc času než kázáním dobré zprávy o Božím království. Mohou být upřímně přesvědčeni, že tím druhým pomáhají. I kdyby to tak ale bylo, určitě by nebylo vhodné se takovými věcmi zabývat před shromážděním nebo po něm ani na sjezdech. Proč ne?

⁹ Na shromážděních a sjezdech se scházíme proto, abychom si povídali o duchovních věcech a aby se působením Božího svatého ducha prohlubovala naše radost. (Gal. 5:22) Kdybychom při těchto příležitostech druhým nabízeli nějaké produkty nebo jim dávali rady ohledně zdraví — i kdyby nás snad o to přímo požádali —, neodpovídalo by to účelu našich setkání a druhé by to připravovalo o radost. (Řím. 14:17) V otázce zdraví se musí každý rozhodovat sám za sebe. Kromě toho žádný člověk nezná recept na všechny nemoci. Dokonce i špičkoví lékaři stárnou, postihují je zdravotní problémy a nakonec zemřou. Navíc přehnaná starost o zdraví nám život neprodlouží. (Luk. 12:25) Naproti tomu Bible říká, že „srdce, které je radostné, působí dobro jako lék“. (Přísl. 17:22)

10. (a) Co rozhoduje o tom, zda nás Jehova považuje za krásné? (b) Kdy získáme dokonalé zdraví?

¹⁰ Podobné je to s péčí o náš vzhled. Je pochopitelné, že nám záleží na tom, jak vypadáme. Není ale nutné se snažit za každou cenu zakrýt všechny známky stárnutí. Ty totiž mohou být znakem zralosti, důstojnosti a vnitřní krásy. Bible říká, že „šediny jsou korunou krásy, když se nalézají na cestě spravedlnosti“. (Přísl. 16:31) Tento Jehovův pohled bychom si měli osvojit i my. (Přečti 1. Petra 3:3, 4.) Není proto moudré podstupovat nepotřebné a někdy i nebezpečné chirurgické zákroky nebo léčebné procedury jenom proto, abychom vypadali atraktivněji. Skutečná krása vychází zevnitř — jejím zdrojem je „Jehovova radost“, kterou můžeme pociťovat bez ohledu na svůj věk a zdravotní stav. (Neh. 8:10) Dokonalé zdraví a mladistvou krásu získáme až v novém světě. (Job 33:25; Iz. 33:24) Do té doby se v otázce zdraví rozhodujme moudře a projevujme víru v Jehovovy sliby. Díky tomu se budeme ze života radovat a zůstaneme Jehovovi nablízku. (1. Tim. 4:8)

11. V jakém případě by nás peníze mohly vzdálit od Jehovy?

¹¹ Peníze samy o sobě nejsou špatné. Stejně tak není nic špatného na tom, když je člověk poctivě vydělává. (Kaz. 7:12; Luk. 19:12, 13) Kdybychom však peníze milovali, nevyhnutelně by nás to vzdálilo od Jehovy. (1. Tim. 6:9, 10) „Úzkost tohoto systému věcí“ — tedy přehnaná obava, zda budeme mít to, co k životu potřebujeme — nás může duchovně zadusit. Stejný účinek může mít i „podvodná moc bohatství“ — tedy mylné přesvědčení, že peníze nám zajistí štěstí a bezpečí. (Mat. 13:22) Ježíš jasně řekl, že nikdo nemůže sloužit Bohu a zároveň bohatství. (Mat. 6:24)

12. Jakými způsoby se dnes lidé snaží rychle zbohatnout a co nám pomůže se takovým léčkám vyhnout?

¹² Nesprávný postoj k penězům může být příčinou nesprávného jednání. (Přísl. 28:20) Vidina snadno a rychle vydělaných peněz někdy vede lidi k tomu, že se snaží například vyhrát v loterii. Někteří křesťané se začali věnovat víceúrovňovému marketingu, a dokonce do toho zapojili i další členy sboru. Jiní se nechali oklamat přísliby nerealistických výnosů z určitých investic. Nedovol, aby tě chamtivost natolik zaslepila, že se  necháš podvést. Používej dobrý úsudek. Pokud se nějaká nabídka zdá až příliš výhodná na to, aby se jí dalo věřit, pak se jí pravděpodobně věřit nedá.

13. K jakému postoji k penězům nás Jehova vede?

¹³ Jestliže dáváme na první místo „království a Otcovu spravedlnost“, Jehova naší snaze vydělávat si na živobytí bude žehnat. (Mat. 6:33; Ef. 4:28) Nechce, abychom během shromáždění usínali únavou z přepracování nebo pořád mysleli jenom na finanční záležitosti. Mnozí lidé ve světě jsou přesvědčeni, že je nejlepší plně se soustředit na vydělávání peněz a tak se finančně zabezpečit, aby později už nemuseli pracovat. V tomto duchu pak často vychovávají své děti. Ježíš ale ukázal, že takové uvažování je nerozumné. (Přečti Lukáše 12:15–21.) Měli bychom pamatovat na varovný příklad Gechaziho, který se svou chamtivostí připravil o dobrý vztah s Jehovou. (2. Král. 5:20–27)

14., 15. Proč není rozumné spoléhat na ekonomický systém tohoto světa? Uveď příklad.

¹⁴ Uveďme si jeden příklad z přírody. Občas se stane, že orel uloví příliš těžkou rybu a utopí se, protože ji nechce pustit. Mohlo by se něco podobného stát i křesťanovi? Alex, který slouží jako starší, říká: „Většinou mívám sklon dost šetřit. Když si třeba při mytí hlavy naliju do dlaně moc šamponu, vrátím část zpátky.“ Alex se však nechal zlákat obchodováním s cennými papíry. Myslel si, že díky tomu bude moci brzy odejít ze zaměstnání a začít s průkopnickou službou. Víc a víc času trávil pročítáním různých nabídek a burzovních zpráv. Za veškeré úspory a peníze půjčené od makléřů nakoupil akcie, jejichž hodnota měla podle analytiků rychle vzrůst. Stal se ale pravý opak — jejich cena náhle poklesla. „Byl jsem rozhodnutý získat své peníze zpět,“ říká Alex. „Doufal jsem, že když nějakou dobu počkám, cena akcií zase vzroste.“

¹⁵ Několik měsíců Alex nedokázal myslet téměř na nic jiného. Bylo pro něj těžké soustředit se na duchovní věci a také špatně spal. Akcie se však nikdy ode dna neodrazily. Alex přišel o veškeré úspory a musel prodat dům. „Velmi jsem ublížil své rodině,“ přiznává. Nicméně si odnesl jedno důležité poučení. „Teď už vím, že kdokoli důvěřuje Satanovu systému, zažije hořké zklamání.“ (Přísl. 11:28) Kdybychom spoléhali na své úspory, investice nebo na svou schopnost vydělat peníze, v podstatě bychom tím spoléhali na boha tohoto systému věcí, na Satana. (2. Kor. 4:4; 1. Tim. 6:17) Alex se rozhodl, že si „kvůli dobré zprávě“ zjednoduší život. Díky tomu je jeho rodina šťastnější a zůstává Jehovovi nablízku. (Přečti Marka 10:29, 30.)

16. Kdy je hrdost na místě a kdy ne?

¹⁶ V určitých situacích je hrdost na místě. Vždy bychom měli být například hrdí na to, že jsme svědkové Jehovovi. (Jer. 9:24) Zdravá míra sebeúcty nám pomáhá dělat správná rozhodnutí a neslevovat ze svých morálních měřítek. Kdybychom však byli příliš hrdí na své názory nebo postavení, mohlo by nás to vzdálit od Jehovy. (Žalm 138:6; Řím. 12:3)

17., 18. (a) Ze kterých biblických příkladů můžeme získat poučení o nesprávné hrdosti a o pokoře? (b) Co jeden bratr udělal pro to, aby ho nemístná hrdost nevzdálila od Jehovy?

¹⁷ V Bibli můžeme nalézt jak příklady nesprávné hrdosti, tak příklady pokory. Král David se pokorně modlil o vedení a Jehova mu žehnal. (Žalm 131:1–3) Pyšné krále Nebukadnecara a Belšacara naopak pokořil. (Dan. 4:30–37; 5:22–30) I my se můžeme dostat do situace, ve které je vyzkoušena naše pokora. Ryan se jako  32letý služební pomocník přestěhoval do jiného sboru. Vypráví: „Čekal jsem, že budu brzo jmenován starším. Uplynul však rok a nic se nestalo.“ Jak na to Ryan zareagoval? Dotklo se ho to nebo zahořkl, protože měl pocit, že si ho starší neváží? Přestal chodit na shromáždění a dovolil, aby ho hrdost vzdálila od Jehovy a jeho lidu? Co bys na jeho místě udělal ty?

¹⁸ „Vyhledal jsem si v našich publikacích všechno, co se týkalo nesplněných očekávání,“ říká Ryan. (Přísl. 13:12) „Uvědomil jsem si, že potřebuji být trpělivější a pokornější. Musel jsem Jehovovi dovolit, aby mě školil.“ Ryan se přestal soustředit na sebe a zaměřil se na to, co může dělat pro druhé — ve sboru i v kazatelské službě. Brzy vedl několik pěkných biblických studií. „Když jsem byl o rok a půl později jmenován starším, překvapilo mě to. Kazatelská služba mi přinášela takovou radost, že už jsem na svoje jmenování vůbec nemyslel.“ (Přečti Žalm 37:3, 4.)

19., 20. (a) Co můžeme dělat, aby nás nic z toho, o čem jsme mluvili v těchto dvou článcích, nevzdálilo od Jehovy? (b) Které Jehovovy služebníky můžeme napodobovat?

¹⁹ Všech sedm oblastí, o kterých jsme se v tomto a předchozím článku zmínili, má v našem životě své místo. Jsme hrdí na to, že sloužíme Jehovovi. Spokojená rodina a dobré zdraví patří k Jehovovým největším darům. Zaměstnání a peníze nám pomáhají postarat se o naše potřeby. Zábava je pro nás zdrojem osvěžení a technické vymoženosti mohou být užitečné. Pokud bychom se však těmto věcem věnovali v nevhodnou dobu či v přílišné míře nebo bychom dovolili, aby nepříznivě zasahovaly do našeho uctívání, mohlo by nás to vzdálit od Jehovy.

²⁰ Přesně to by si Satan samozřejmě přál. Tobě a tvé rodině se ale nic takového stát nemusí. (Přísl. 22:3) Posiluj svůj vztah k Jehovovi a zůstávej mu nablízku. V Bibli je mnoho příkladů, které ti v tom mohou pomoci. Enoch i Noe chodili s pravým Bohem. (1. Mojž. 5:22; 6:9) Mojžíš „zůstal stálý, jako by viděl Toho, kdo je neviditelný“. (Hebr. 11:27) Ježíš vždy dělal to, co těšilo jeho nebeského Otce, a proto ho Jehova podporoval. (Jan 8:29) Napodobuj takové příklady. Pamatuj také na Pavlovu vybídku: „Vždy se radujte. Ustavičně se modlete. Ve spojitosti se vším vzdávejte díky.“ (1. Tes. 5:16–18) A nedovol, aby tě cokoli vzdálilo od Jehovy!