Neochabuj v konání toho, co je znamenité
„Nevzdávejme se . . . konání toho, co je znamenité.“ (GAL. 6:9)
1., 2. K čemu nás to podněcuje, když přemýšlíme o Jehovově ohromné organizaci?
PATŘÍME k ohromné Boží organizaci a to je něco úžasného. Vidění zapsaná v 1. kapitole Ezekiela a 7. kapitole Daniela působivě ukazují, že Jehova řídí všechny záležitosti tak, aby se jeho záměr nakonec splnil. Pod Ježíšovým vedením se pozemská část Jehovovy organizace zaměřuje na kázání dobré zprávy, na duchovní péči o ty, kdo tuto činnost vykonávají, a na podporu pravého uctívání. Máme opravdu mnoho důvodů Jehovově organizaci plně důvěřovat. (Mat. 24:45)
2 Jak jsi na tom ty? Držíš s Boží organizací krok? Roste tvoje nadšení pro pravdu, nebo ochabuje? Když budeš o takových otázkách uvažovat, možná si uvědomíš, že jsi duchovně unavený nebo jsi něco ze své horlivosti ztratil. To se může stát. Apoštol Pavel v prvním století musel své spoluvěřící vybídnout, aby přemýšleli o horlivosti, s jakou Bohu sloužil Ježíš. Napsal, že jim to pomůže, aby se „neunavili a neochabli ve svých duších“. (Hebr. 12:3) Podobně na nás mohl zapůsobit podrobný rozbor předchozího článku, který ukazoval, čeho Jehovova organizace dosahuje. Když o tom přemýšlíme, pomáhá nám to neztrácet nadšení pro pravé uctívání a vytrvávat.
3. Co je zapotřebí k tomu, abychom neochabli, a o čem pojednává tento článek?
3 Z Pavlových slov však vyplývá, že k tomu, abychom neochabli, je zapotřebí ještě něco víc. Prohlásil, že je nezbytné, abychom pokračovali v „konání toho, co je znamenité“. (Gal. 6:9) Je tedy zřejmé, že musíme něco dělat. Uvažujme o pěti věcech, které nám mohou pomoci, abychom nezeslábli a drželi krok s Jehovovou organizací. Každý z nás pak může posoudit, zda se na něco z toho musí sám nebo s celou rodinou víc zaměřit.
SCHÁZEJME SE, ABYCHOM SE POVZBUZOVALI A UCTÍVALI JEHOVU
4. Proč můžeme říct, že shromáždění jsou nedílnou součástí pravého uctívání?
4 K významným rysům pravého uctívání patří to, že se Boží služebníci shromažďují. V neviditelné říši se duchovní tvorové při určitých příležitostech scházejí v přítomnosti samotného Jehovy. (1. Král. 22:19; Job 1:6; 2:1; Dan. 7:10) Starověcí Izraelité se shromažďovali, „aby naslouchali a aby se učili“. (5. Mojž. 31:10–12) Židé v prvním století měli ve zvyku chodit do synagog, kde se četlo z Písma. (Luk. 4:16; Sk. 15:21) Důraz na to, aby se praví ctitelé scházeli, se kladl i po vytvoření křesťanského sboru. A shromáždění jsou významnou součástí uctívání Jehovy i dnes. Zajímáme se při nich jeden o druhého, podněcujeme se k lásce a znamenitým skutkům a navzájem se povzbuzujeme, a to tím víc, čím blíž je Jehovův den. (Hebr. 10:24, 25)
5. Jak se můžeme na shromážděních navzájem povzbuzovat?
5 K důležitým způsobům, jak můžeme na shromážděních jeden druhého povzbuzovat, je to, že podáváme komentáře. Svou víru můžeme dát veřejně najevo například tím, že odpovíme na otázku k odstavci, vysvětlíme nějaký verš nebo na konkrétním příkladu ukážeme, jak je moudré řídit se biblickými zásadami. (Žalm 22:22; 40:9) Bez ohledu na to, jak dlouho už na shromáždění chodíme, upřímné komentáře našich letitých i mladých bratrů a sester jsou pro nás neustálým zdrojem povzbuzení.
6. Jak nám shromáždění a sjezdy pomáhají?
6 Z jakých dalších důvodů Bůh považuje za nezbytné, abychom se pravidelně scházeli? Shromáždění a sjezdy nám pomáhají, abychom odvážně vydávali svědectví navzdory odporu nebo nezájmu lidí v našich obvodech. (Sk. 4:23, 31) Biblické přednášky a další body programu nás posilují a upevňují ve víře. (Sk. 15:32; Řím. 1:11, 12) Myšlenky, které slyšíme, a vzájemné povzbuzování přispívají k tomu, že jsme opravdu šťastní a zažíváme „klid ode dnů neštěstí“. (Žalm 94:12, 13) Na přípravu všech programů určených k duchovnímu sycení Jehovova lidu dohlíží vyučovací výbor vedoucího sboru. Za to, že se po celý rok můžeme každý týden těšit z kvalitního vyučování, jsme jistě velmi vděční.
7., 8. (a) Co je hlavním účelem našich shromáždění? (b) V čem ti shromáždění pomáhají?
7 Osobní užitek, který máme ze shromáždění, však není to nejdůležitější. Hlavním účelem, proč se scházíme, je, abychom uctívali Jehovu. (Přečti Žalm 95:6.) To, že můžeme chválit našeho jedinečného Boha, je úžasná výsada. (Kol. 3:16) Jehova si plně zaslouží, abychom ho pravidelně uctívali tím, že se shromáždění účastníme a podáváme na nich komentáře. (Zjev. 4:11) Není tedy divu, že nás Boží Slovo nabádá: „Neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku.“ (Hebr. 10:25)
8 Považuješ křesťanská shromáždění za prostředek, který ti pomáhá vytrvávat v pravdě, dokud Jehova nezakročí proti tomuto zkaženému systému věcí? Jestliže ano, pak shromáždění určitě patří k důležitým věcem, na které si ve svém rušném životě vyhrazuješ čas. (Fil. 1:10) Pokud si necháš ujít příležitost společně s bratry a sestrami uctívat Jehovu, měl bys k tomu mít mimořádně závažný důvod.
PÁTREJME PO TĚCH, KDO SI TO ZASLOUŽÍ
9. Jak víme, že kazatelská činnost je tak důležitá?
9 K tomu, abychom drželi krok s Jehovovou organizací, nám pomáhá také horlivá kazatelská služba. Zahájil ji Ježíš, když byl zde na zemi. (Mat. 28:19, 20) Od té doby je kázání dobré zprávy o Království a činění učedníků jednou z hlavních věcí, na které se celá Jehovova organizace zaměřuje. Mnoho zážitků svědčí o tom, že kazatelskou službu podporují andělé a že vedou naše kroky k těm, kdo jsou „správně nakloněni k věčnému životu“. (Sk. 13:48; Zjev. 14:6, 7) Účelem pozemské části Jehovovy organizace je tuto klíčovou činnost organizovat a plně podporovat. Patří služba k tomu nejdůležitějšímu i ve tvém životě?
10. (a) Co jednomu bratrovi pomáhá, aby neztratil nadšení pro pravdu? (b) Jak ti služba pomáhá neochabnout?
10 Budeme-li v kazatelské službě horliví, neztratíme nadšení pro duchovní věci. Mitchel, dlouholetý starší a pravidelný průkopník, říká: „Mám velkou radost z toho, když mohu s lidmi mluvit o pravdě. Když si čtu článek v nové Strážné věži nebo Probuďte se!, vždycky obdivuji tu moudrost, porozumění a vyrovnanost, s jakou jsou naše časopisy napsané. Mám pokaždé chuť hned vyrazit do služby, abych viděl, jak budou lidé reagovat a jestli se mi podaří je nějakou myšlenkou zaujmout. Služba mi pomáhá k duchovní stabilitě. Snažím se plánovat si čas tak, aby mi do ní vůbec nic nezasahovalo.“ Když budeme sloužit horlivě, pomůže nám to, abychom se v těchto posledních dnech nevzdali. (Přečti 1. Korinťanům 15:58.)
DOBŘE VYUŽÍVEJME NAŠE PUBLIKACE
11. Proč bychom měli využívat veškerý duchovní pokrm, který od Jehovy dostáváme?
11 Jehova nás bohatě zásobuje duchovním pokrmem, ze kterého můžeme čerpat sílu. Určitě sis už při čtení nějaké publikace pomyslel, že přesně tohle jsi potřeboval a že to Jehova nechal napsat přímo pro tebe. To rozhodně není náhoda. Prostřednictvím duchovního pokrmu nás Jehova opravdu poučuje a vede. Prohlásil: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít.“ (Žalm 32:8) Snažíš se přečíst si každou publikaci, kterou dostaneš, a přemýšlíš o tom? Pomůže ti to, abys v těchto náročných posledních dnech dál přinášel ovoce a duchovně nezemřel. (Přečti Žalm 1:1–3; 35:28; 119:97.)
12. Co nám pomůže, abychom naše publikace nepovažovali za samozřejmost?
12 Našich publikací si budeme víc vážit, když se zamyslíme nad tím, co všechno souvisí s jejich vydáváním. Na přípravu, psaní, korekturu, grafickou úpravu a překlad tištěných publikací i materiálů na internet dohlíží redakční výbor vedoucího sboru. Z odboček, kde se publikace tisknou, jsou pak dopravovány do blízkých i velmi vzdálených sborů. Co je účelem této práce? Poskytovat Božímu lidu kvalitní duchovní výživu. (Iz. 65:13) S vděčností proto přijímejme veškerý duchovní pokrm, který prostřednictvím Jehovovy organizace dostáváme. (Žalm 119:27)
PODPORUJME ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ
13., 14. Kdo podporuje Jehovova organizační opatření v nebi a jak je můžeme podporovat zde na zemi?
13 Apoštol Jan ve svém vidění spatřil Ježíše, jak jede na bílém koni a poráží ty, kdo se vzbouřili proti Jehovovi. (Zjev. 19:11–15) Ježíše následují věrní andělé a jsou s ním také pomazaní, kteří už získali nebeskou odměnu. (Zjev. 2:26, 27) Dávají nám vynikající příklad v tom, že podporují Jehovova organizační opatření.
14 S Kristovými pomazanými bratry, kteří jsou ještě na zemi a vedou pozemskou část Jehovovy organizace, plně spolupracuje velký zástup. (Přečti Zecharjáše 8:23.) Jak můžeme Jehovova organizační opatření podporovat jako jednotlivci? Například tím, že se podřizujeme bratrům, kteří poskytují vedení. (Hebr. 13:7, 17) Začíná to už ve sboru. Mluvíme o starších a o jejich úřadu s úctou? Povzbuzujeme i své děti, aby k těmto věrným mužům měly úctu a hledaly u nich duchovní vedení? Přemýšlíme jako rodina o tom, jak můžeme naši celosvětovou činnost finančně podporovat? (Přísl. 3:9; 1. Kor. 16:2; 2. Kor. 8:12) Pomáháme s úklidem a údržbou sálu Království a vážíme si toho, že to můžeme dělat? Když ve sboru panuje úcta a jednota, může tam působit svatý duch. Jeho prostřednictvím nám Jehova neustále pomáhá, abychom v těchto posledních dnech neochabli. (Iz. 40:29–31)
ŽIJME V SOULADU S POSELSTVÍM, KTERÉ KÁŽEME
15. Proč musíme neustále bojovat za to, abychom žili v souladu s Jehovovým vznešeným záměrem?
15 Pokud chceme vytrvat a držet krok s Jehovovou organizací, musíme také žít v souladu s tím, co kážeme. Bible nás vybízí: „Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu.“ (Ef. 5:10, 11) Kvůli naší nedokonalosti a tlaku Satana a jeho ničemného světa se musíme neustále bránit škodlivým vlivům. Někteří z vás, bratři a sestry, musíte denně tvrdě bojovat, abyste si zachovali svůj vztah k Jehovovi. Jehova si vašeho úsilí velmi váží a miluje vás. Proto se nevzdávejte! Jestliže žijeme v souladu s Jehovovým záměrem, přináší nám to velké uspokojení a jistotu, že naše uctívání není marné. (1. Kor. 9:24–27)
Neúnavně pomáhejme druhým, aby i oni mohli patřit k Jehovově velké organizaci
16., 17. (a) Co bychom měli dělat, pokud se dopustíme vážného hříchu? (b) V čem je pro nás příkladem Anna?
16 Co když se ale někdo dopustí vážného hříchu? Měl by co nejdřív vyhledat pomoc. Tajit, co se stalo, by jen vedlo k ještě větším problémům. Pamatujme, jak se cítil David, když své hříchy zamlčoval. Řekl: „Mé kosti byly vyčerpané celodenním sténáním.“ (Žalm 32:3) Pokud se někdo snaží svůj hřích zatajit, citově i duchovně se vyčerpá, ale „tomu, kdo [své hříchy] vyznává a opouští, bude projeveno milosrdenství“. (Přísl. 28:13)
17 Zamysleme se nad tím, co zažila Anna. * V době dospívání sloužila jako pravidelná průkopnice, ale po nějaké době začala vést dvojí život. To na ni mělo velmi negativní vliv. Říká: „Moje svědomí už sice bylo otupené, ale i tak jsem se pořád cítila provinile. Byla jsem nešťastná a sklíčená.“ Na jednom shromáždění se rozebírala slova u Jakuba 5:14, 15 a Anna si uvědomila, že potřebuje pomoc. Co udělala? Jakubovou radou se řídila a zašla za staršími. Vypráví: „Ty verše jsou vlastně takovým receptem od Jehovy na duchovní uzdravení. Předepsaný lék je sice těžké spolknout, ale je opravdu účinný. Radu uvedenou v těch verších jsem uplatnila, a zabralo to.“ Uplynulo několik let a Anna s čistým svědomím a obnovenými silami opět horlivě slouží Jehovovi.
18. Pro co bychom se měli rozhodnout?
18 Máme velkou výsadu, že v posledních dnech můžeme patřit k Jehovově nádherné organizaci. To, co od Jehovy máme, nikdy nepovažujme za samozřejmost. Společně jako rodina ho uctívejme na shromážděních našeho sboru, usilovně ve svém obvodu pátrejme po těch, kdo si to zaslouží, a važme si duchovního pokrmu, který pravidelně dostáváme. Podporujme také ty, kdo nám poskytují vedení, a žijme v souladu s poselstvím, které kážeme. Díky tomu všemu budeme držet krok s Boží organizací, a navíc nikdy neochabneme v konání toho, co je znamenité.
^ 17. odst. Jméno bylo změněno.