„Buďte bdělí vzhledem k modlitbám“
„Buďte . . . zdravé mysli a buďte bdělí vzhledem k modlitbám.“ (1. PETRA 4:7)
1., 2. (a) Proč je důležité, abychom byli „bdělí vzhledem k modlitbám“? (b) Jaké otázky si může každý z nás položit?
„NEJTĚŽŠÍ je zůstat vzhůru těsně před svítáním,“ řekl jeden muž, který pracoval na noční směny. S tím by pravděpodobně souhlasili i jiní, kdo musí být v noci vzhůru. My jsme v podobné situaci. „Noc je velmi pokročilá“ a žijeme v tom nejtemnějším období lidských dějin, kdy se Satanův systém chýlí ke konci. (Řím. 13:12) Bylo by nebezpečné právě teď usnout. Je proto nesmírně důležité řídit se Petrovou radou: „Buďte . . . zdravé mysli a buďte bdělí vzhledem k modlitbám.“ (1. Petra 4:7)
2 Vzhledem k tomu, v jak závažné době žijeme, by si každý z nás měl položit otázky: Jaké místo v mém životě má modlitba? Využívám různé druhy modliteb a modlím se vytrvale? Mám ve zvyku modlit se za druhé, nebo se většinou zaměřuji jen na své potřeby a přání? A jak důležitá je modlitba pro mou záchranu?
RŮZNÉ DRUHY MODLITEB
3. Například které druhy modliteb můžeme využívat?
3 V dopise Efezanům apoštol Pavel vybízel křesťany, aby se modlili „každým druhem modlitby“. (Ef. 6:18) Jehovu často prosíme, aby nám dával to, co potřebujeme, a pomáhal nám zvládat různé problémy. Miluje nás a naslouchá nám. (Žalm 65:2) Neměli bychom ale zapomínat ani na jiné druhy modliteb. Patří k nim chvála, díkůvzdání a úpěnlivá prosba.
4. Proč bychom měli Jehovu chválit?
4 Máme mnoho důvodů, proč bychom měli Jehovu ve svých modlitbách chválit. Ke chvále nás podněcuje například to, že přemýšlíme o jeho úžasných výtvorech a o „hojnosti jeho velikosti“. (Přečti Žalm 150:1–6.) V šesti verších 150. žalmu zaznívá vybídka ke chvále Jehovy dokonce třináctkrát. I skladatel jiného žalmu pociťoval hlubokou úctu k Bohu a zpíval: „Sedmkrát za den jsem tě chválil kvůli tvým spravedlivým soudcovským rozhodnutím.“ (Žalm 119:164) Jehova si naši chválu nepochybně zaslouží. Chválíme ho ve svých modlitbách „sedmkrát za den“, tedy velmi často?
5. Před čím nás chrání to, že Jehovovi v modlitbách děkujeme?
5 Jehovovi bychom měli také děkovat. Pavel vybídl křesťany ve Filipech: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Fil. 4:6) Žijeme v posledních dnech Satanova světa a lidé kolem nás jsou nevděční. (2. Tim. 3:1, 2) Pokud se takovým postojem nechceme nechat nakazit, ze srdce Jehovovi děkujme za všechno, co pro nás dělá. K čemu to vede, když svou vděčnost vyjadřujeme v modlitbách? Jsme spokojenější a pomáhá nám to, aby se z nás nestali „reptalové, stěžující si na svůj životní úděl“. (Juda 16) A když manželka s dětmi slyší, jak hlava rodiny děkuje Jehovovi ve svých modlitbách, prohlubuje se tím i jejich vděčnost.
6., 7. Co je to úpěnlivá prosba a o co můžeme Jehovu prosit?
6 Úpěnlivá prosba je upřímná modlitba doprovázená hlubokými emocemi. V jakých situacích se můžeme na Jehovu takto obracet? Například když zažíváme pronásledování nebo se potýkáme s vážnou nemocí. V takových chvílích je přirozené, že Jehovu úpěnlivě prosíme o pomoc. Ale o co dalšího bychom se k Jehovovi měli úpěnlivě modlit?
7 Odpověď nám poskytuje Ježíšova vzorová modlitba. Mluvil v ní o Božím jménu, jeho království a jeho vůli. (Přečti Matouše 6:9, 10.) Současný svět je skrz naskrz prolezlý špatností a lidské vlády se nedokážou postarat ani o základní potřeby svých občanů. Určitě bychom se proto měli modlit, aby Jehova posvětil své jméno a aby jeho království zbavilo zemi Satanova vlivu. V dnešní době je také rozhodně vhodné Jehovu úpěnlivě prosit, aby se jeho vůle děla na zemi, stejně jako v nebi. Zůstávejme tedy bdělí a využívejme všechny druhy modliteb.
„MODLETE SE NEUSTÁLE“
8., 9. Proč bychom Petra a ostatní apoštoly neměli odsuzovat za jejich selhání v zahradě Getsemane?
8 Ačkoli apoštol Petr povzbuzoval křesťany, aby byli „bdělí vzhledem k modlitbám“, jemu samotnému se to předtím přinejmenším v jedné situaci nepodařilo. Byl mezi apoštoly, kteří v zahradě Getsemane usnuli, když se Ježíš modlil. A nepomohlo jim ani to, že je Ježíš vybídl: „Zůstaňte bdělí a modlete se neustále.“ (Přečti Matouše 26:40–45.)
9 Místo abychom Petra a ostatní apoštoly za jejich selhání odsoudili, měli bychom si uvědomit, že za sebou měli velmi náročný den. Nejdřív připravovali vše potřebné pro Pasach a pak ho večer s Ježíšem oslavili. Potom Ježíš zavedl novou slavnost, která měla jeho následovníkům sloužit jako vzor, až si budou připomínat jeho smrt. (1. Kor. 11:23–25) „Když zazpívali chvály“, vydali se ulicemi Jeruzaléma k Olivové hoře. (Mat. 26:30, 36) Je možné, že se tam dostali až dlouho po půlnoci. Pokud bychom tehdy byli v zahradě Getsemane s nimi, asi bychom také usnuli. Ježíš apoštoly nekritizoval, ale s pochopením uznal: „Duch je . . . dychtivý, ale tělo je slabé.“
10., 11. (a) Co se Petr naučil ze svého selhání v zahradě Getsemane? (b) Co se od Petra můžeš naučit ty?
10 Petr se tu noc, kdy nezůstal bdělý, naučil něco velmi důležitého. Připomeňme si, co se stalo předtím. Ještě v horní místnosti Ježíš apoštolům řekl: „Všichni tuto noc klopýtnete ve spojitosti se mnou.“ Petr reagoval slovy: „I když všichni ostatní klopýtnou ve spojitosti s tebou, já nikdy neklopýtnu!“ Ježíš mu na to řekl, že ho třikrát zapře. S Petrem to ani nehnulo a prohlásil: „I kdybych musel s tebou zemřít, rozhodně tě nezapřu.“ (Mat. 26:31–35) Stalo se ale přesně to, co Ježíš předpověděl. Když si to Petr uvědomil, zhroutil se a „hořce plakal“. (Luk. 22:60–62)
11 Petr se ze svého bolestného zážitku poučil a pochopil, že není dobré mít přehnanou sebedůvěru. Nepochybně mu v tom pomohla modlitba. Jak to víme? Vybídka „buďte bdělí vzhledem k modlitbám“ totiž pochází právě od něj. Řídíme se touto inspirovanou radou? Dáváme najevo svou závislost na Jehovovi tím, že se modlíme neustále? (Žalm 85:8) V této souvislosti si připomeňme varování apoštola Pavla: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Kor. 10:12)
JEHOVA VYSLYŠEL NEHEMJÁŠOVU MODLITBU
12. V čem nám dal Nehemjáš dobrý příklad?
12 Zamysleme se teď nad příkladem Nehemjáše, který byl v 5. století př. n. l. číšníkem perského krále Artaxerxa. Měl ve zvyku modlit se k Jehovovi z celého srdce. Trápil ho těžký úděl Židů v Jeruzalémě, a kvůli tomu se mnoho dní „stále . . . postil a modlil se před Bohem“. (Neh. 1:4) Když se ho Artaxerxes zeptal, proč je smutný a co od něho žádá, „ihned . . . se pomodlil k Bohu nebes“. (Neh. 2:2–4) Jak to dopadlo? Jehova jeho modlitby vyslyšel a řídil události k užitku svého lidu. (Neh. 2:5, 6) Nehemjášovu víru to muselo velmi posílit.
13., 14. Co nám pomůže uchovat si pevnou víru a odolat Satanovým útokům?
13 Pokud se budeme stejně jako Nehemjáš neustále modlit, pomůže nám to uchovat si pevnou víru. Satan je nemilosrdný a často na nás útočí ve chvílích, kdy jsme slabí. Jestliže se například potýkáš s nějakou nemocí nebo depresí, možná si myslíš, že čas, který každý měsíc strávíš ve službě, pro Jehovu nic neznamená. Někteří z nás zase bojují se skličujícími myšlenkami kvůli zážitkům z minulosti. Satan se nás snaží přesvědčit, že jsme bezcenní. Negativní pocity využívá k tomu, aby naši víru oslabil. Jestliže jsme ale „bdělí vzhledem k modlitbám“, naše víra zůstane pevná. „Velký štít víry“ nám pomůže „uhasit všechny ohnivé střely toho ničemného“. (Ef. 6:16)
14 Pokud jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“, nestane se nám, že nás nějaká zkouška zaskočí a my v ní neobstojíme. Když se dostaneš do náročné situace, vzpomeň si na Nehemjáše a okamžitě se obrať na Jehovu. Jedině s jeho pomocí se ti podaří zkoušky víry a různá pokušení překonat.
MODLITBY ZA DRUHÉ
15. Jaké otázky si můžeme položit?
15 Ježíš se úpěnlivě modlil za Petra, aby jeho víra neselhala. (Luk. 22:32) Napodoboval ho Epafras, věrný křesťan z prvního století, který se vytrvale modlil za své spoluvěřící v Kolosech. Apoštol Pavel o něm napsal: „Nepřetržitě se za vás modlí, abyste byli ve víře pevní a dovedli rozeznat Boží vůli ve všem, co děláte.“ (Kol. 4:12, Slovo na cestu) Polož si proto otázky: Modlím se neustále za bratry po celém světě? Jak často v modlitbách pamatuji na spoluvěřící, kteří se potýkají s následky nějaké přírodní katastrofy? Kdy jsem se naposledy úpěnlivě modlil za bratry, kteří mají v Jehovově organizaci zvlášť odpovědné úkoly? Modlil jsem se v poslední době za ty ve sboru, kdo mají nějaké problémy?
16. Záleží na tom, zda se modlíme za druhé? Vysvětli to.
16 Naše modlitby mohou druhým opravdu pomoci. (Přečti 2. Korinťanům 1:11.) Jehova není povinen zasáhnout jen proto, že ho mnoho jeho služebníků o něco opakovaně prosí. Když ale vidí, jak se za druhé se zájmem modlíme, dělá mu to radost a může nás vyslyšet. To, že se můžeme modlit za druhé, je výsada, ale zároveň i velká odpovědnost. Stejně jako Epafras tím dáváme najevo upřímnou lásku ke spoluvěřícím a zájem o ně. A také jsme šťastnější, protože „více štěstí je v dávání než v přijímání“. (Sk. 20:35)
NAŠE ZÁCHRANA JE BLÍZKO
17., 18. V čem nám to pomáhá, když jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“?
17 Těsně předtím než Pavel napsal, že „noc je velmi pokročilá [a] den se přiblížil“, své spoluvěřící vybídl: „Znáte toto období, že již je hodina, abyste se probudili ze spánku, neboť nyní je naše záchrana blíže než v době, kdy jsme se stali věřícími.“ (Řím. 13:11, 12) Slíbený nový svět je na dosah a naše záchrana je blíž, než si možná myslíme. Nesmíme proto duchovně usnout a dovolit, aby nás rozptylující vlivy tohoto světa připravily o čas, který bychom mohli strávit o samotě modlitbami k Jehovovi. To, že jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“, nás bude podněcovat ke svatým činům chování a skutkům zbožné oddanosti. (2. Petra 3:11, 12) Z našeho způsobu života tak bude patrné, že zůstáváme duchovně bdělí, očekáváme Jehovův den a uvědomujeme si, že tento zkažený systém věcí brzy skončí. Řiďme se proto výzvou: „Ustavičně se modlete.“ (1. Tes. 5:17) Také napodobujme Ježíše v tom, že budeme vyhledávat příležitosti, abychom při modlitbách mohli být s Jehovou sami. Jestliže si na modlitby vyhrazujeme dostatek času, náš vztah k němu se bude prohlubovat. (Jak. 4:7, 8) A to je něco velmi vzácného.
18 Bible říká: „Za dnů svého těla Kristus předkládal úpěnlivé prosby a také prosebné žádosti se silnými výkřiky a slzami Tomu, kdo byl schopen ho zachránit ze smrti, a pro svou zbožnou bázeň byl příznivě vyslyšen.“ (Hebr. 5:7) Ježíš se k Bohu úpěnlivě modlil a věrně mu sloužil až do konce svého života zde na zemi. Jehova ho proto vzkřísil a odměnil ho nesmrtelným životem v nebi. I my mu můžeme zůstat věrní bez ohledu na to, jaké pokušení a zkoušky nás ještě potkají. Pokud jsme „bdělí vzhledem k modlitbám“, získáme cenu v podobě věčného života.