1., 2. Proč bylo nutné, aby Jehova chránil „semeno ženy“?

SLIB pronesený v Edenu ukazuje, jak se uskuteční Boží záměr. V tomto prvním proroctví zaznamenaném v Bibli Jehova prohlásil: „Položím nepřátelství mezi tebe [Satana] a ženu a mezi tvé semeno a její semeno.“ Jak silné mělo být jejich nepřátelství? Jehova řekl, že „semeno ženy“ rozdrtí Satanovi hlavu a on mu zhmoždí patu. (1. Mojž. 3:15; ppč.) Nepřátelství tedy mělo být velmi intenzivní. Satan měl napřít všechny své síly, aby „semeno ženy“ zničil.

² I žalmista si uvědomoval, že Božímu vyvolenému lidu hrozí nebezpečí. Volal k Bohu: „Pohleď, právě tvoji nepřátelé jsou pobouřeni; a právě ti, kdo tě prudce nenávidí, pozvedli hlavu. Vychytrale vedou důvěrný hovor proti tvému lidu; a spikli se proti tvým skrytým. Řekli: ‚Pojďte a zahlaďme je, aby nebyli národem.‘“ (Žalm 83:2–4) Satan chtěl rodovou linii vedoucí ke slíbenému „semeni“ vyhladit nebo alespoň narušit. Jak ji mohl Jehova ochránit a zaručit, že mesiášské království uskuteční jeho záměr? Svou úlohu v tom sehrály další smlouvy.

3., 4. (a) Kdy začala platit smlouva Zákona a co slíbili Izraelité? (b) Co měla smlouva Zákona zaručit?

³ Potomků Abrahama, Izáka a Jákoba stále přibývalo, až jich byly miliony. Tehdy je Jehova zorganizoval do národa. Použil Mojžíše jako prostředníka a se starověkým Izraelem uzavřel jedinečnou smlouvu. Nazývá se smlouva Zákona. V rámci ní dal Jehova Izraelitům zákony a oni slíbili, že je budou dodržovat. Bible popisuje: „[Mojžíš] vzal knihu smlouvy a četl ji do uší lidu. Řekli pak: ‚Všechno, co Jehova mluvil, jsme ochotni dělat a být poslušní.‘ Mojžíš tedy vzal krev [obětovaných býků] a vykropil ji na lid a řekl: ‚Zde je krev smlouvy, kterou Jehova s vámi uzavřel s ohledem na všechna tato slova.‘“ (2. Mojž. 24:3–8)

⁴ Smlouva Zákona začala platit v roce 1513 př. n. l., když Izraelité tábořili u hory Sinaj. Díky této smlouvě se stali Božím vyvoleným národem. Jehova byl od té chvíle jejich soudce, zákonodárce a král. (Iz. 33:22) Zákon Izraelitům zakazoval vstupovat do manželství s lidmi z okolních národů a uctívat falešné bohy. Měl tak zaručit, že rodová linie Abrahamova semene bude ochráněna. (2. Mojž. 20:4–6; 34:12–16)

5. (a) Jakou příležitost dostal izraelský národ na základě smlouvy Zákona? (b) Proč Bůh zavrhl izraelský národ?

⁵ Smlouva Zákona obsahovala pokyny, aby někteří Izraelité sloužili jako kněží. Byli předobrazem jiné skupiny kněží, která měla v budoucnosti vykonat pro lidstvo mnohem víc. (Hebr. 7:11; 10:1) Tuto skupinu, o které se v Bibli mluví jako o „království kněží“, mohli na základě smlouvy Zákona tvořit členové izraelského národa. Aby mohli využít tuto jedinečnou příležitost, museli poslouchat Boží zákony. (Přečti 2. Mojžíšovu 19:5, 6.) Izraelité to ale nedělali. Místo aby přijali Mesiáše, hlavní část Abrahamova semene, jako národ ho zavrhli. Jehova proto zavrhl je.

6. Co bylo účelem smlouvy Zákona?

⁶ Izraelský národ se od Jehovy odvrátil, a proto se z něj „království kněží“ nestalo. To ale neznamenalo, že Zákon nesplnil svůj účel. Měl totiž chránit „semeno ženy“ a dovést lidi k Mesiášovi. Když Ježíš přišel na zem a ukázalo se, že slíbeným Mesiášem je on, účel Zákona se naplnil. Bible vysvětluje, že „Kristus je konec Zákona“.  (Řím. 10:4) Kdo tedy dostal příležitost stát se „královstvím kněží“? Jehova vytvořil nový národ na základě další smlouvy.

7. Co Jehova předpověděl prostřednictvím Jeremjáše?

⁷ Dlouho předtím než smlouva Zákona přestala platit, Jehova prostřednictvím proroka Jeremjáše předpověděl, že s izraelským národem uzavře „novou smlouvu“. (Přečti Jeremjáše 31:31–33.) Měla se od smlouvy Zákona lišit v tom, že k odpuštění hříchů už nebudou zapotřebí zvířecí oběti. Jak by to ale bylo možné?

8., 9. (a) Co umožňuje Ježíšova prolitá krev? (b) Jakou jedinečnou možnost získali účastníci nové smlouvy? (Viz úvodní obrázek.)

⁸ O staletí později, 14. nisanu roku 33 n. l., Ježíš zavedl Pánovu večeři. Tehdy svým jedenácti věrným apoštolům řekl o poháru vína: „Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve, která má být vylita ve váš prospěch.“ (Luk. 22:20) V Matoušově evangeliu je Ježíšův výrok zapsaný takto: „To znamená mou ‚krev smlouvy‘, která má být vylita ve prospěch mnohých na odpuštění hříchů.“ (Mat. 26:27, 28)

⁹ Novou smlouvu Ježíš stvrdil svou krví. Ježíš není jednou ze smluvních stran. Je dokonalý, a proto odpuštění nepotřebuje. Hodnotu jeho prolité krve ale Jehova může použít ve prospěch lidí. Může jim odpustit hříchy jednou provždy a určitý počet z nich může přijmout „za syny“ a pomazat je svým svatým duchem. (Přečti Římanům 8:14–17.) Může se na ně dívat stejně jako na svého Syna Ježíše, který je bez hříchu. Tito duchem pomazaní křesťané se stávají „spoludědici s Kristem“ a mají jedinečnou možnost stát se „královstvím kněží“. O tuto možnost se izraelský národ připravil. Pomazaným křesťanům apoštol Petr řekl: „Jste ‚vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid pro zvláštní vlastnictví, abyste široko daleko oznamovali znamenitosti‘ toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.“ (1. Petra 2:9) Nová smlouva je nesmírně důležitá. Ježíšovým učedníkům umožňuje stát se druhou částí Abrahamova semene.

10. Kdy začala nová smlouva platit a proč to nemohlo být dřív?

¹⁰ Kdy začala nová smlouva platit? Bylo to snad ve chvíli, kdy o ní Ježíš večer před svou smrtí mluvil? Ne. Aby mohla začít platit, musel nejdřív prolít svou krev a její hodnotu v nebi předložit Jehovovi. „Spoludědicové s Kristem“ navíc museli být pomazáni svatým duchem. Nová smlouva tedy začala platit o Letnicích roku 33 n. l., kdy Ježíšovi věrní učedníci slíbeného ducha dostali.

11. (a) Jak to, že se členy duchovního Izraele mohli stát Židé i lidé z národů? (b) Kolik je účastníků nové smlouvy?

¹¹ Když Jehova skrze Jeremjáše předpověděl, že s Izraelem uzavře novou smlouvu, smlouva Zákona se v určitém smyslu stala „zastaralou“. (Hebr. 8:13) Jehova tím ukázal, že jednou přestane platit. To se ale stalo, až když nová smlouva vstoupila v platnost.  Od té chvíle se mohli stát dědici Království jak Židé, tak neobřezaní lidé z národů. Jejich obřízka totiž byla „obřízka srdce duchem, a nikoli psaným zákoníkem“. (Řím. 2:29) Když s nimi Jehova uzavřel novou smlouvu, vložil jim své zákony „do mysli a . . . do srdce“. (Hebr. 8:10) Účastníků nové smlouvy je 144 000. Tvoří nový duchovní národ, který se v Bibli nazývá „Boží Izrael“. (Gal. 6:16; Zjev. 14:1, 4)

12. V čem se smlouva Zákona a nová smlouva podobají?

¹² V čem se smlouva Zákona a nová smlouva podobají? Smlouva Zákona byla mezi Jehovou a doslovným Izraelem, nová smlouva je mezi Jehovou a duchovním Izraelem. Prostředníkem smlouvy Zákona byl Mojžíš, prostředníkem nové smlouvy je Ježíš. Původní smlouva byla stvrzena zvířecí krví, nová smlouva Ježíšovou krví. V době platnosti smlouvy Zákona byl vůdcem izraelského národa Mojžíš. Vůdcem těch, kdo jsou zahrnuti do nové smlouvy, je Ježíš, hlava sboru. (Ef. 1:22)

13., 14. (a) Jak s Královstvím souvisí nová smlouva? (b) Co je zapotřebí, aby pomazaní křesťané mohli v nebi zastávat úlohu králů a kněží?

¹³ Jak nová smlouva souvisí s Královstvím? Umožňuje vznik svatého národa, jehož členové budou mít jedinečnou příležitost stát se v nebeském království králi a kněžími. Tento národ je druhou částí Abrahamova semene. (Gal. 3:29) Nová smlouva tedy potvrzuje, že to, k čemu se Jehova zavázal ve smlouvě s Abrahamem, se skutečně splní.

¹⁴ Ukázali jsme si, že na základě nové smlouvy vznikl duchovní Izrael, jehož členové se stávají „spoludědici s Kristem“. Ale k tomu, aby pomazaní křesťané mohli v nebi spolu s Kristem zastávat úlohu králů a kněží, je zapotřebí ještě jedna smlouva.

15. Jakou smlouvu Ježíš uzavřel se svými apoštoly?

¹⁵ Poté co Ježíš zavedl Pánovu večeři, uzavřel se svými věrnými učedníky smlouvu, která se často označuje jako smlouva o Království. (Přečti Lukáše 22:28–30.) Na rozdíl od jiných smluv, ve kterých je jednou ze smluvních stran Jehova, tuto smlouvu sjednal se svými pomazanými následovníky Ježíš. Co měl na mysli, když řekl „právě jako můj Otec učinil smlouvu se mnou“? Zjevně tím narážel na smlouvu, kterou s ním uzavřel Jehova a na základě které se měl stát „knězem navždy podle způsobu Melchisedeka“. (Hebr. 5:5, 6)

16. Co umožňuje smlouva o Království pomazaným křesťanům?

¹⁶ Jedenáct apoštolů Ježíše věrně podporovalo v jeho zkouškách. Smlouva o Království pro ně byla zárukou, že s ním budou v nebi, kde budou sedět na trůnech, vládnout jako králové a sloužit jako kněží. Nejsou ale jediní, kdo má tuto výsadu. Ukazují to slova Ježíše, který se ve vidění objevil apoštolu Janovi a řekl: „Tomu, kdo zvítězí, dopřeji, aby se mnou usedl na můj trůn, stejně jako já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůn.“ (Zjev. 3:21) Účastníků smlouvy o Království je 144 000. (Zjev. 5:9, 10;  7:4) Právě tato smlouva pomazaným umožňuje vládnout s Ježíšem v nebi. Podobá se to situaci, kdy se nevěsta vdá za krále a díky tomu může vládnout spolu s ním. Bible o pomazaných křesťanech opravdu mluví jako o Kristově „nevěstě“, „cudné panně“, kterou si má Ježíš vzít. (Zjev. 19:7, 8; 21:9; 2. Kor. 11:2)

17., 18. (a) Krátce řekni, jak každá ze šesti smluv souvisí s Božím královstvím. (b) Proč můžeme mít naprostou důvěru, že Království uskuteční Boží záměr?

¹⁷ Ve smlouvách, o kterých jsme uvažovali v tomto a předchozím článku, jsou stanovené důležité aspekty Království. (Viz rámeček „Jak Jehova uskuteční svůj záměr“.) Z těchto smluv je vidět, že Království stojí na pevných základech a nemůže nikdy selhat. Máme proto všechny důvody věřit, že prostřednictvím mesiášského království Bůh uskuteční svůj původní záměr se zemí a s lidmi. (Zjev. 11:15)

¹⁸ Je jasné, že jedině mesiášské království nadobro vyřeší všechny naše problémy a že celému lidstvu přinese trvalý užitek. Jsme o tom naprosto přesvědčení. O této dobré zprávě proto nadšeně mluvme s druhými. (Mat. 24:14)