„ZDRAVOTNÍ problémy mě omezují čím dál víc,“ povzdechl si Ernst, kterému je přes 70 let. * Je to i tvůj případ? Pokud už máš své roky a cítíš, že tě opouští zdraví a síla, asi budeš souhlasit se slovy ve 12. kapitole Kazatele. V 1. verši je stáří označeno jako „neblahé dny“. To ale neznamená, že jsi odsouzen k pouhému přežívání. I ve stáří můžeš mít ze života radost a dál sloužit Jehovovi.

Podobné problémy, jaké máte vy, naši milí bratři a sestry, zažívali i věrní Jehovovi služebníci v minulosti. Například Izáka, Jákoba a Achijáše připravilo stáří o zrak. (1. Mojž. 27:1; 48:10; 1. Král. 14:4) Sára se cítila „sešlá“. (1. Mojž. 18:11, 12) Králi Davidovi byla pořád zima. (1. Král. 1:1) Barzillai byl sice bohatý, ale už si nedokázal vychutnat dobré jídlo ani příjemnou hudbu. (2. Sam. 19:32–35) Abraham a Noemi se zase museli vyrovnat se ztrátou manželského druha. (1. Mojž. 23:1, 2; Rut 1:3, 12)

Co jim pomohlo, aby zůstali Jehovovi věrní a neztratili radost? Abraham i ve stáří důvěřoval Božím slibům – „stal se mocným svou vírou“. (Řím. 4:19, 20) I my potřebujeme pevnou víru. A tu můžeme mít bez ohledu na svůj věk, schopnosti nebo okolnosti. Například Jákob projevoval neochvějnou víru v Boží sliby, i když už byl slabý, slepý a upoutaný na lůžko. (1. Mojž. 48:1–4, 10; Hebr. 11:21) Pevnou víru má i 93letá sestra Ines, která trpí těžkou svalovou slabostí. Říká: „Každý den vnímám, kolik toho pro mě Jehova dělá. A každý den přemýšlím o ráji. Dodává mi to naději.“ Líbí se ti její pozitivní postoj?

Svoji víru posilujeme tím, že se modlíme, zkoumáme Boží Slovo a účastníme se shromáždění. Prorok Daniel se i ve vysokém věku třikrát denně modlil a vytrvale studoval Boží Slovo. (Dan. 6:10; 9:2) Vdova Anna „nikdy nescházela v chrámu“. (Luk. 2:36, 37) Pokud chodíš na shromáždění vždy, když je to možné, a snažíš se na nich být aktivní, povzbuzuješ tím nejen sebe, ale i všechny okolo. A přestože toho snad nemůžeš dělat moc, Jehova je pokaždé velmi rád, když se k němu modlíš. (Přísl. 15:8)

Kdo z vás by si nepřál mít tak dobrý zrak, aby mohl číst, a mít tolik sil, aby mohl chodit na shromáždění? Možná ale cítíš, že je to pro tebe stále obtížnější, nebo dokonce nemožné. Pokud to tak je, snaž se využívat všechny možnosti, které máš. Mnozí křesťané, kteří nemohou chodit do sálu, poslouchají shromáždění třeba po telefonu. Devětasedmdesátiletá Inge už sice špatně vidí, ale přesto se na shromáždění připravuje. Jeden bratr ze sboru jí totiž nosí podklady vytištěné velkým písmem.

Navíc je možné, že máš něco, čeho ostatní tolik nemají – a to je čas. Mohl bys ho využít třeba k poslechu nahrávek Bible, publikací, přednášek a audiodramatizací? A co kdybys zatelefonoval někomu ze spolukřesťanů a podělil se s ním o nějakou povzbudivou duchovní myšlenku? (Řím. 1:11, 12)

„Je to hrozné, když už nemůžete dělat tolik co dřív,“ posteskla si Christa, které je přes osmdesát let. Jak si tedy mohou starší zvěstovatelé udržet radost? „Člověk musí myslet pozitivně,“ říká 75letý Peter. „Nesmí se pořád trápit tím, co  už nemůže dělat. Měl by se těšit z toho, co dělat může.“

Jsou nějaká odvětví služby, kterým se stále můžeš věnovat? Heidi, které je hodně přes osmdesát, už nemůže chodit dům od domu, a tak se naučila psát dopisy na počítači. Někteří starší zvěstovatelé se s lidmi dávají do řeči, když sedí na lavičce v parku nebo na autobusové zastávce. A pokud bydlíš v domě s pečovatelskou službou, možná by se tvým osobním „obvodem“ mohli stát ostatní klienti a také personál.

Králi Davidovi i ve stáří velmi záleželo na pravém uctívání. Ukázal to tím, že finančně podpořil stavbu chrámu a pomohl ji zorganizovat. (1. Par. 28:11–29:5) Podobně se i ty můžeš aktivně zajímat o to, jak pokračuje celosvětová kazatelská činnost, a podle svých možností ji podporovat. Možná bys mohl povzbudit průkopníky a další obětavé zvěstovatele ze svého sboru nějakým milým slovem, dát jim dárek nebo je pozvat na malé občerstvení. Můžeš se také modlit za mladé, za rodiny, za celodobé služebníky, za nemocné a za ty, kdo mají v Boží organizaci velkou odpovědnost.

Jehova si vás a toho, co pro něj děláte, velmi váží. Nikdy vás neopustí. (Žalm 71:9) Miluje vás a nesmírně mu na vás záleží. Brzy přijde doba, kdy nám sice roky budou přibývat, ale už to nebudou žádné „neblahé dny“. Budeme dokonale zdraví a plní sil. A našemu milujícímu Bohu Jehovovi budeme moci sloužit věčně.