Přejít k článku

Přejít na obsah

Bible mění život lidí

Bible mění život lidí

Bible mění život lidí

Co podnítilo ženu, která pašovala diamanty a okrádala svého zaměstnavatele, aby se stala poctivou pracovnicí? Co pomohlo ženě, která se dvakrát pokusila o sebevraždu, najít smysl života? Díky čemu jeden muž, jehož život ničily drogy a alkohol, našel sílu osvobodit se od svých závislostí? Přečtěte si jejich příběhy.

JMÉNO: MARGARET DEBRUYNOVÁ

VĚK: 45

ZEMĚ: BOTSWANA

DŘÍVE: PAŠOVÁNÍ A KRÁDEŽE

MOJE MINULOST: Můj otec pocházel z Německa, ale stal se občanem Jihozápadní Afriky (nyní Namibie). Maminka byla z Botswany z kmene Bangologa. Já jsem se narodila v namibijském městě Gobabis.

Namibie byla v sedmdesátých letech do velké míry ovládána jihoafrickou vládou, která v namibijských městech i vesnicích přísně uplatňovala zákony apartheidu. Rodiče byli každý jiné rasy, a tak je přesvědčili, aby se rozešli. Maminka se tedy se mnou a mými sourozenci vrátila do Botswany a usadila se ve městě Ghanzi.

Od roku 1979 jsem žila v péči pěstounů ve městě Lobatse, kde jsem dokončovala školu. Později jsem začala dělat kancelářskou práci v jedné autoopravně. Vyrostla jsem s přesvědčením, že Bůh se o lidi nezajímá a že by se každý měl chopit jakékoli příležitosti — dobré nebo špatné —, aby zajistil živobytí sobě a své rodině.

Měla jsem v práci odpovědné postavení, a tak jsem toho využila a kradla náhradní díly. Kdykoli naším městem projížděl v noci vlak, nastoupili jsme do něj s kamarády a ukradli jsme všechno, co nám přišlo pod ruku. Také jsem se zapletla do pašování diamantů, zlata a bronzu. Začala jsem brát drogy, byla jsem velmi hrubá a žila s mnoha muži.

V roce 1993 mě nakonec při jedné krádeži chytili, a tak jsem ztratila práci. Moji „přátelé“ ode mě dali ruce pryč, protože se báli, že by je mohli dopadnout také. Jejich reakce mě zranila a rozhodla jsem se, že už nebudu nikomu důvěřovat.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: V roce 1994 jsem se setkala s Timem a Virginií, dvěma misionáři svědků Jehovových. Chodili za mnou v době polední přestávky do mé nové práce a pomáhali mi porozumět Bibli. Později, když už jsem cítila, že jim mohu důvěřovat, jsem je pozvala k sobě domů a studovali jsme tam.

Zakrátko jsem si uvědomila, že pokud se chci líbit Bohu, budu muset změnit svůj životní styl. Například jsem se z 1. Korinťanům 6:9, 10 dozvěděla, že „cizoložníci, . . . ani zloději, ani chamtivci, ani opilci, ani utrhači, ani vyděrači nezdědí Boží království“. Postupně jsem odkládala své špatné zvyky. Přestala jsem krást. Přestala jsem se stýkat se členy gangu, se kterými jsem vyrostla. A pak, s pomocí síly od Jehovy, jsem se rozešla se všemi muži, se kterými jsem žila.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: S vynaložením velkého úsilí jsem se naučila ovládat a přestala jsem křičet na své děti, když se něco nepovede. (Efezanům 4:31) Učím se teď mluvit o problémech v klidu. Takový způsob komunikace vede k dobrým výsledkům a posiluje naše rodinné vztahy.

Moji bývalí přátelé, a dokonce i moji sousedé zjistili, že mi nyní mohou důvěřovat. Jsem považována za čestného a poctivého zaměstnance, který svědomitě zachází se zbožím i s penězi. Mohu si tak vydělat na živobytí a přitom trávit hodně času tím, že ostatním lidem pomáhám poznat Bibli. Naprosto souhlasím se slovy v Přísloví 10:22: „Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest.“

 

JMÉNO: GLORIA ELIZARRARÁS DE CHOPERENAOVÁ

VĚK: 37

ZEMĚ: MEXIKO

DŘÍVE: POKUS O SEBEVRAŽDU

MOJE MINULOST: Vyrostla jsem v bohaté oblasti Naucalpán ve státě Mexiko. Od mládí jsem byla velmi vzpurná a ráda jsem chodila na party. Ve dvanácti letech jsem začala kouřit, ve čtrnácti pít a v šestnácti jsem už brala drogy. O několik let později jsem odešla z domova. Většina mých přátel byla z nefunkčních rodin, kde byli vystaveni slovním útokům nebo zneužívání. Život mi připadal tak bezútěšný, že jsem se dvakrát pokusila o sebevraždu.

V devatenácti letech jsem začala pracovat jako modelka. Přicházela jsem tedy do styku s politiky a lidmi ze zábavního průmyslu. Po nějaké době jsem se vdala a narodily se mi děti, ale vždy jsem měla v rodině hlavní slovo. Dále jsem kouřila a pila a vedla rušný společenský život. Mluvila jsem hodně vulgárně, ráda vykládala sprosté vtipy a měla jsem velmi výbušnou povahu.

Lidé, se kterými jsem se stýkala, měli většinou stejný životní styl jako já. Zdálo se jim, že mám všechno. Já jsem ale cítila prázdnotu a připadalo mi, že můj život postrádá smysl.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: V roce 1998 jsem začala se svědky Jehovovými studovat Bibli. Z ní jsem se dozvěděla, že život má smysl. Zjistila jsem, že Jehova Bůh má v úmyslu obnovit na zemi ráj a vzkřísit mrtvé a že v tomto ráji mohu žít i já.

Také jsem se dozvěděla, že svou lásku k Bohu mohu vyjádřit tím, že ho budu poslouchat. (1. Jana 5:3) Bylo to pro mě zprvu velmi těžké, protože předtím jsem se nikdy nikomu nepodřizovala. Nakonec jsem ale uznala, že si svůj život nemohu dále řídit sama. (Jeremjáš 10:23) Modlila jsem se k Jehovovi, aby mě vedl. Prosila jsem ho, aby mi pomohl začít žít v souladu s jeho zásadami a vychovat své děti tak, aby žily jinak, než jsem já žila dosud.

I když bylo těžké se změnit, začala jsem uplatňovat radu z Efezanům 4:22–24: „Měli [byste] odložit starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování . . ., a měli byste obléci novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“ Obléci novou osobnost ode mě vyžadovalo, abych odložila znečišťující návyky, jako je třeba kouření, a přestala mluvit vulgárně. Trvalo mi to téměř tři roky, než jsem udělala všechny změny potřebné k tomu, abych mohla být pokřtěna jako jeden ze svědků Jehovových.

Začala jsem navíc brát vážně odpovědnosti, které jsem měla jakožto manželka a matka. Snažila jsem se uplatňovat radu z 1. Petra 3:1, 2: „Manželky, podřizujte [se] svým vlastním manželům, aby někteří, jestliže nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých manželek, protože jsou očitými svědky vašeho cudného chování spolu s hlubokou

úctou.“

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Jsem Jehovovi velmi vděčná, protože jsem poznala, že život má smysl. Cítím, že jsem mnohem lepším člověkem a že mohu dát svým dětem dobrou výchovu. Občas mě moje srdce odsuzuje za to, co jsem dělala dříve, ale Jehova moje srdce zná. (1. Jana 3:19, 20) Dobře vím, že uplatňování biblických zásad mě uchránilo před mnoha problémy a přineslo mi vnitřní pokoj.

 

JMÉNO: JAILSON CORREA DE OLIVEIRA

VĚK: 33

ZEMĚ: BRAZÍLIE

DŘÍVE: ALKOHOL A DROGY

MOJE MINULOST: Narodil jsem se v městě Bagé, které má asi 100 000 obyvatel a leží nedaleko hranice mezi Brazílií a Uruguayí. Nejčastějším způsobem obživy v této oblasti je zemědělství a chov dobytka. Vyrostl jsem v chudé čtvrti, kde vládly gangy a násilí a kde mezi mladými byl rozšířený alkohol a drogy.

Po ukončení školy jsem začal pít, kouřit marihuanu a poslouchat heavy metalovou hudbu. V Boha jsem nevěřil. Připadalo mi, že utrpení a chaos, které světu vládnou, dokazují, že Bůh neexistuje.

Hrál jsem na kytaru a skládal písně. Inspiraci pro své skladby jsem často čerpal z biblické knihy Zjevení. Naše skupina nebyla tak úspěšná, jak jsem očekával, a proto jsem se stále více spoléhal na tvrdé drogy. Bylo mi úplně jedno, jestli se předávkuji a umřu. Skončilo tak mnoho zpěváků, které jsem zbožňoval.

Peníze na drogy jsem si půjčoval od babičky, která mě vychovala. Když se mě zeptala, na co ty peníze chci, vždycky jsem si něco vymyslel. Navíc jsem se zapletl do okultismu. Fascinovala mě totiž černá magie, o které jsem si myslel, že obohatí mé písně.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Když jsem začal studovat Bibli a chodit na shromáždění svědků Jehovových, můj duševní stav se začal měnit. Postupně ve mně vzniklo přání žít a být šťastný. Můj nový přístup k životu mě podnítil, abych si dal ostříhat dlouhé vlasy. Nechal jsem si je předtím narůst jako vyjádření mé nespokojenosti a vzpoury. Pak mi také došlo, že pokud chci být přijatelný Bohu, musím přestat s pitím, drogami i s kouřením. Uvědomil jsem si, že změnit budu muset i svůj hudební vkus.

Na prvním shromáždění svědků Jehovových, které jsem navštívil, jsem si všiml biblického nápisu na stěně. Byla to slova z Přísloví 3:5, 6: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ Přemýšlel jsem o tom verši a získal jsem důvěru, že pokud to Jehovovi dovolím, pomůže mi od základu změnit můj život.

Potřeboval jsem změnit svůj dlouholetý životní styl a zbavit se závislosti na návykových látkách. Bylo to ale tak bolestivé jako useknout si vlastní ruku. (Matouš 18:8, 9) Nebyl bych schopen dělat ty změny postupně. Věděl jsem, že v mém případě by tento přístup nefungoval. A tak jsem se rozhodl se špatnými návyky skončit ze dne na den. Začal jsem se také vyhýbat některým lidem a místům, kde bych se mohl dostat do pokušení vrátit se ke svému destruktivnímu způsobu života.

Naučil jsem se každý den radovat ze svých pokroků a nezaměřovat se na své slabé chvíle. Cítil jsem, že to pro mě bude velká čest, až mě Jehova bude považovat za tělesně, morálně i duchovně čistého člověka. Jehova odpověděl na mé modlitby, když jsem ho prosil, aby mi pomohl neohlížet se za tím, co bylo, ale dívat se dopředu. Občas mě moje staré návyky znovu přemohly. Trval jsem ale na tom, že budu dál studovat Bibli se svým učitelem, i když jsem při studiu někdy měl kocovinu.

Když jsem se z Bible dozvídal pravdu o Bohu — že se o nás zajímá jako o jednotlivce, že zničí falešné náboženství a že nyní podporuje celosvětové evangelizační dílo —, dávalo mi to smysl. (Matouš 7:21–23; 24:14; 1. Petra 5:6, 7) Zapadalo to do sebe jako dílky puzzle. Nakonec jsem se rozhodl zasvětit svůj život Bohu. Chtěl jsem mu projevit vděčnost za to všechno, co pro mě udělal.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Nyní cítím, že můj život má cíl a smysl. (Kazatel 12:13) Nejsem už ten, kdo od rodiny jen bere, ale mohl jsem jí také něco dát. Mluvil jsem s babičkou o pravdě z Bible a ona se nedávno zasvětila Jehovovi. Stejný krok už udělalo několik lidí z mé rodiny a jeden člen mé bývalé skupiny.

Jsem nyní ženatý a oba s manželkou trávíme většinu svého času tím, že pomáháme lidem poznat Bibli. Cítím velké uspokojení, protože jsem se naučil důvěřovat „v Jehovu celým svým srdcem“.

[Praporek na straně 29]

„Postupně ve mně vzniklo přání žít a být šťastný“