Kážeme dobrou zprávu na ostrovech severně od Austrálie

JEŽÍŠ řekl: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi.“ (Matouš 24:14) Svědkové Jehovovi poslouchají Ježíšův příkaz uvedený v Matoušovi 28:19, 20 a snaží se biblické poselství předávat lidem všude na světě. Dělají to dobrovolně, i když je s tím někdy spojeno určité nepohodlí a značné náklady.

Například Nathan a Carly si vytvořili podmínky k tomu, aby mohli kázat lidem žijícím na odlehlých ostrovech v Torresově průlivu. V roce 2003 je zástupce australské odbočky svědků Jehovových povzbudil, aby se přestěhovali na ostrov Thursday a spolupracovali tam s místním sborem. Tento ostrov je jedním z mnoha zelených drahokamů, které jsou rozesety v modrých vodách Tichého oceánu mezi Austrálií a ostrovem Nová Guinea.

V roce 2007 Nathan a Carly spolu s několika příbuznými koupili starou dřevěnou loď pojmenovanou Teisan-Y, která se dříve používala k lovu perel. Na vlastní náklady ji opravili a začali podnikat kazatelské výpravy, při nichž se soustředili na deset z nejodlehlejších ostrovů. Ostrov Thursday jim přitom sloužil jako základna. Některé z těchto cest vám přiblíží zápisky z jejich „lodního deníku“.

Leden 2008: Dnes jsem se na člunu vypravil do města Bamaga, vzdáleného asi 40 kilometrů, kde jsem vyzvedl šest místních svědků. Teď už jsme všichni na palubě Teisan-Y a míříme k ostrovům Warraber a Poruma. Plujeme s plnými nádržemi — nakoupili jsme 5 500 litrů paliva po dvou dolarech za litr. Průměrná rychlost naší lodi není nijak závratná, pouze kolem 10 kilometrů za hodinu. Počasí nám ale přeje. Hladinu oceánu jenom občas zčeří nějaká vlnka.

Připlouváme k ostrovu Warraber a kotvíme kousek od pobřeží. Ti z nás, kdo mají na ostrově příbuzné, nastupují do člunu a míří ke břehu. Jdou navštívit zástupce ostrovní rady a žádají ho, aby nám dovolil na ostrově kázat. Tento muž je sice pastorem místní církve, ale nic nenamítá. Stejně postupujeme i na ostrově Poruma a také zde získáváme svolení kázat. Lidé jsou velmi přátelští a nadšeně přijímají naše publikace. Zahajujeme mnoho biblických studií.

Duben 2008: Plánujeme cestu na Dauan, Saibai a Boigu — na tři nejvzdálenější ostrovy, které leží poblíž Papuy-Nové Guiney. Zhoršilo se ale počasí, a tak místo toho míříme na ostrov Mabuiag, který se nachází pouhých 70 kilometrů od našeho domovského přístavu.  Budeme se však muset proplést mezi desítkami útesů, takže naše cesta bude nakonec dvakrát delší.

Přes naši loď se převalila obrovská vlna a utrhla člun. Uprostřed vzdouvajících se vod musíme Teisan-Y otočit, abychom člun zachytili. Většina z nás má mořskou nemoc.

Na ostrově Mabuiag dostáváme svolení kázat a místní obyvatelé nás vítají s takovou vřelostí, že na předešlé útrapy brzy zapomínáme. Na jednu ženu dobrá zpráva zapůsobila natolik, že si od nás bere nějaké publikace navíc, aby je mohla vystavit ve veřejné knihovně, kde pracuje.

Květen až říjen 2008: Počasí nám nedovoluje, abychom se z ostrova Thursday vypravili na další plavbu. Kážeme proto místním lidem, věnujeme se pracovním záležitostem a provádíme údržbu naší lodi.

Teisan-Y vyžaduje rozsáhlou opravu, a tak se vydáváme do severoaustralského přístavu Weipa. Potřebujeme loď vytáhnout z vody na velký přívěs. Na první pohled to sice vypadá jednoduše, ale úplně snadné to není. Svědkové z místního sboru ochotně věnují čas tomu, aby nám pomohli například s instalatérskými, natěračskými a tesařskými pracemi. Někteří se starají o jídlo, jiní nám zase přivážejí zásoby pro příští kazatelskou výpravu. Jejich štědrosti a pomoci si velmi vážíme.

Prosinec 2008: Znovu míříme k ostrovům Dauan, Saibai a Boigu. Díky radaru se vyhýbáme tropickým bouřím a námořní navigace nám pomáhá bezpečně proplouvat mezi útesy. Plavba na Dauan trvá celých 12 hodin, ale je to ten nejkrásnější ostrov, jaký jsme kdy viděli. Vrcholky strmých skal se ztrácejí v mracích. Místní lidé nám s radostí naslouchají a s některými z nich se domlouváme, že až se vrátíme domů, budeme v rozhovorech o Bibli pokračovat po telefonu.

K jedné ženě, která se jmenuje Lettie, se už dříve nějakým způsobem dostaly naše časopisy. Pomocí ústřižků požádala australskou odbočku o další literaturu. Odbočka jí dané publikace poslala a zároveň v dopise poprosila náš sbor, abychom tuto ženu, pokud to bude možné, navštívili. Lettie jsme nakonec našli a máme radost, že můžeme alespoň trochu přispět k uspokojení jejích duchovních potřeb.

Na ostrově Saibai nám zástupce místní rady kázat nedovoluje. Souhlasí ale s tím, že ti z nás, kdo zde mají příbuzné, je mohou s biblickou zprávou navštívit. Na základě vládní zakázky natírám na tomto ostrově několik budov, což nám pomáhá zčásti pokrýt naše výdaje.

Sestra jménem Tassie pochází z vesnice na Papui-Nové Guineji, která je od ostrova Saibai vzdálená pouhé čtyři kilometry. Na základě smlouvy s australskou vládou mohou obyvatelé Papuy-Nové Guiney na tomto ostrově obchodovat. Tassie zde nachází tolik lidí ze své vesnice, že pro ně ani nemá dost literatury. Od doby, kdy se stala svědkem Jehovovým, je to vůbec poprvé, co se s nimi setkává. Vracíme se na loď a přinášíme krabici plnou publikací, většinou v jazyce zvaném tok pisin, kterým se  na Papui-Nové Guineji mluví. Tassie si povídá o Bibli se skupinou více než 30 lidí a ti, které to zaujalo, si publikace rozebírají. Tito lidé se možná se svědky ještě nikdy nesetkali, protože do vesnice, kde bydlí, se lze dostat pouze lodí.

Naší poslední zastávkou je ostrov Boigu. Dostat se na něj je ale dost náročné. Jsme teď čtyři kilometry od pobřeží a hloubka je tu pouze 2,5 metru, přičemž naše loď má ponor 1,8 metru. Ještě s jedním členem naší posádky proto nasedáme do člunu a snažíme se najít trasu, kudy by se loď mohla dostat k pobřeží. Hustě prší a my jsme promočení na kůži. Bezpečnou cestu nacházíme až po dvou hodinách.

Když konečně připlouváme ke břehu, překvapení ostrované nám říkají, že moje mapy nejsou přesné a že se do této oblasti neodváží ani pobřežní stráž a námořnictvo. Zástupce ostrovní rady nesouhlasí s tím, abychom zde kázali, a my jeho přání respektujeme. S biblickým poselstvím však můžeme navštívit své příbuzné. Jeden muž si bere knihu Co Bible doopravdy říká? * a okamžitě se pouští do čtení. Na zadní stránky své Bible si pak zapisuje otázky, na které by chtěl znát odpověď. Když tento muž později přijíždí na ostrov Thursday, se svědky se znovu setkává.

Leden 2009: Vracíme se na ostrovy Moa a Mabuiag a znovu navštěvujeme ty, kdo projevili zájem o biblické poselství. Na obou ostrovech se nám dostává velmi přátelského přijetí. Mnozí obyvatelé vesnice St. Paul na ostrově Moa nás prosí, abychom za nimi co nejdříve znovu přijeli. Zástupce místní rady nás ujišťuje, že zde můžeme kázat, kdykoli budeme chtít.

V Torresově průlivu se nachází celkem 17 obydlených ostrovů. Nevíme, zda se nám podaří předat dobrou zprávu všem lidem, kteří na nich žijí. My všichni, kdo na těchto ostrovech sloužíme, jsme ale šťastní, že můžeme ze všech sil chválit našeho Vznešeného Stvořitele Jehovu.

[Poznámka pod čarou]

[Mapa na straně 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

AUSTRÁLIE

Weipa

Bamaga

OSTROVY TORRESOVA PRŮLIVU

PAPUA-NOVÁ GUINEA

[Podpisek]

Podkladem je fotografie od NASA/Visible Earth imagery

[Mapa na straně 24 a 25]

Bamaga

Thursday

Moa

Warraber

Poruma

Mabuiag

Saibai

Dauan

Boigu

PAPUA-NOVÁ GUINEA

[Podpisek]

Podkladem je fotografie od NASA/Visible Earth imagery

[Obrázek na straně 24]

Přistáváme na ostrově Thursday

[Obrázek na straně 24]

Jdeme kázat obyvatelům ostrova Saibai

[Obrázek na straně 25]

Předáváme dobrou zprávu v jazyce tok pisin