Bible mění život lidí

CO POMOHLO svobodné matce z Ruska, aby se zbavila závislosti na drogách a vytvořila si lepší vztah ke svým dětem? Kde získal bezdomovec z Japonska odhodlání a sílu k tomu, aby překonal špatné vlastnosti, které ho předtím přivedly na mizinu? A díky čemu se honák z Austrálie přestal opíjet? Přečtěte si, co o tom řekli oni sami.

‚Uvědomila jsem si, že bych se o sebe měla starat sama.‘ — NELLI BAJMATOVOVÁ

VĚK: 45

ZEMĚ: RUSKO

DŘÍVE: NARKOMANKA

MOJE MINULOST: Vyrůstala jsem ve Vladikavkazu, hlavním městě Severoosetské republiky (nyní Alanie). Moje rodina byla poměrně bohatá. Ale i když jsem si mohla v materiálním ohledu leccos dovolit, šťastná jsem nebyla. Ve 34 letech jsem měla za sebou dvě nevydařená manželství. Deset let jsem byla závislá na drogách a dvakrát jsem kvůli tomu podstoupila léčení na klinice. Měla jsem dvě děti, ale nic jsem k nim necítila. Normální vztahy jsem neměla ani se svými přáteli a rodinou.

Moje maminka se stala svědkem Jehovovým a já jsem často slýchala, jak kvůli mně pláče a modlí se k Jehovovi, aby mi pomohl. Říkala jsem si, jak může být tak naivní. Copak by mi Jehova mohl nějak pomoct? Zkoušela jsem s drogami přestat, ale sama jsem to zvládnout nedokázala. Jednou, když se mi podařilo dva dny drogy nebrat, jsem pocítila silné nutkání dostat se ven z domu, a tak jsem vyskočila oknem. Bylo ale v prvním patře a já si při pádu zlomila ruku a nohu a poranila záda. Přes měsíc jsem byla upoutaná na lůžko.

Maminka se o mě během této doby starala a nic mi nevyčítala. Chápala, že na tom po psychické stránce nejsem moc dobře. U postele mi ale nechala několik čísel časopisu Probuďte se! * Jedno po druhém jsem je přečetla a zjistila jsem, že obsahují zajímavé a praktické informace. Rozhodla jsem se proto, že svědky požádám, aby se mnou studovali Bibli.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Jednou z věcí, které jsem se díky Bibli naučila, byla zodpovědnost. Uvědomila jsem si, že bych se neměla nechat živit maminkou, ale že bych se o sebe a o své děti měla starat sama. Po tak dlouhé době, kdy jsem si dělala, co  jsem chtěla, nebylo vůbec jednoduché smířit se s myšlenkou, že bych měla mít stálou práci.

Hodně mi pomohla také rada z 5. Mojžíšovy 6:5–7. Rodiče jsou v těchto verších vybízeni, aby své děti vedli k Bohu. Pochopila jsem, že jsem mu za výchovu svých dětí odpovědná. To mě motivovalo k tomu, abych s nimi trávila čas a učila se mít je ráda.

Začala jsem být Jehovovi z hloubi srdce vděčná za to, že jsem o něm mohla poznat pravdu. Zasvětila jsem mu proto svůj život a dala se pokřtít jako svědek Jehovův.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Naučila jsem se ovládat svoji výbušnou povahu, a díky tomu mám teď s maminkou lepší vztah. I s dětmi k sobě máme blíž.

Vypěstovala jsem si odpor ke špatnému jednání, a tak jsem se zbavila řady problémů, které souvisely s mým dřívějším životním stylem. Teď mám velkou radost z toho, že můžu druhým pomáhat, aby také poznali pravdu o našem milujícím Bohu Jehovovi.

‚Jsem přesvědčený, že mi to doslova zachránilo život.‘ — MINORU TAKEDA

VĚK: 54

ZEMĚ: JAPONSKO

DŘÍVE: ŽIL NA ULICI

MOJE MINULOST: Vyrůstal jsem ve městě Jamaguči s tátou a babičkou. Matku jsem nikdy nepoznal. Když mi bylo devatenáct, babička zemřela a já jsem dál bydlel s tátou. Dělal jsem kuchaře, stejně jako on. Oba dva jsme chodili na směny, takže jsme se doma moc nevídali. Zvykl jsem si hodně pracovat a ve volném čase popíjet s kamarády.

Časem mě práce začala nudit. Hádal jsem se se šéfem a pil ještě víc. V necelých třiceti jsem odešel z domova a rozhodl se cestovat. Když mi došly peníze, našel jsem si práci v herně, kde se provozovalo pačinko. Seznámil jsem se s jednou dívkou a vzali jsme se. Po dvou a půl letech jsme se ale rozešli.

Cítil jsem se bídně, měl jsem slabou vůli a navíc jsem si nadělal velké dluhy u lidí, kteří půjčovali peníze. Když na mě poslali vymahače dluhů, utekl jsem před nimi a na chvíli se vrátil k tátovi. Ale lhal jsem mu a náš vztah jsem pokazil. Vzal jsem mu nějaké peníze a živil se hazardním hraním. Přivedlo mě to na mizinu a určitou dobu jsem žil na nádraží. Přesunul jsem se do Hakaty, pak do Himedži a nakonec do Kjóta. Několik let jsem žil na ulici.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: V roce 1999 mě v parku u řeky Kamogawa v Kjótu oslovily dvě ženy a jedna z nich se zeptala, zda bych nechtěl studovat Bibli. Souhlasil jsem. Bibli se mnou studovali zkušení křesťané z místního sboru svědků Jehovových. Pomáhali mi pochopit, jak je důležité řídit se jejími zásadami. Povzbudili mě, abych si hledal práci a bydlení. Chtěl jsem jim udělat  radost, a tak jsem šel na několik pohovorů, ale moc jsem se nesnažil. Potom jsem však začal prosit Boha o pomoc a usilovně práci hledat. Nakonec se mi ji podařilo najít.

S pomocí modliteb jsem překonal i jednu velmi náročnou situaci. Vypátrali mě lidé, od kterých jsem si půjčil peníze a před kterými jsem utekl, a chtěli, abych jim všechno vrátil. Byl jsem pod velkým tlakem. Pak jsem při svém každodenním čtení Bible narazil na slova u Izajáše 41:10. V tomto verši Bůh svým věrným služebníkům slibuje: „Skutečně ti pomohu.“ Tento slib mi dodal odvahu a sílu. Tvrdě jsem pracoval a nakonec jsem všechny dluhy splatil. V roce 2000 jsem svůj život upravil natolik, že jsem se mohl dát pokřtít jako svědek Jehovův.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: To, co jsem se z Bible dozvěděl, mě podnítilo k tomu, abych se snažil napravit vztah s tátou, a on mi odpustil. Byl moc rád, že jsem začal žít podle biblických měřítek. Jsem přesvědčený, že uplatňování zásad z Bible mi doslova zachránilo život.

Také se teď dokážu uživit poctivou prací. (Efezanům 4:28; 2. Tesaloničanům 3:12) V křesťanském sboru jsem navíc našel dobré přátele. (Marek 10:29, 30) Jsem Jehovovi opravdu vděčný za to, co mě naučil.

„Udělat potřebné změny pro mě nebylo jednoduché.“ — DAVID HUDSON

VĚK: 72

ZEMĚ: AUSTRÁLIE

DŘÍVE: OPILEC

MOJE MINULOST: Svým rodičům Williemu a Lucy jsem se narodil jako jedenácté dítě. Žili jsme v Aurukunu, osadě Austrálců, která leží v severním cípu státu Queensland. Aurukun byl vybudován v malebném kraji na březích řeky Archer, nedaleko mořského pobřeží. Rodiče nás učili živit se lovem zvěře a chytáním ryb. V té době vláda nám Austrálcům nedovolovala hospodařit s vlastními penězi a umožňovala nám žít pouze na vymezených územích.

Rodiče se nám všemožně snažili vštěpovat dobré vlastnosti a učili nás, abychom měli úctu ke starším členům naší komunity a dělili se s nimi o to málo, co jsme měli. Díky tomu jsme všechny letité považovali za své mámy a táty nebo tety a strýce.

Když mi bylo sedm, táta zemřel. Přestěhovali jsme se pak do misijní stanice v Mapoonu,  který leží asi 150 km severně od Aurukunu. Ve dvanácti jsem se začal učit zacházet s koňmi a s dobytkem a téměř až do padesáti jsem pracoval na různých dobytčích farmách jako honák. Byl to drsný život. Pil jsem hodně a často. Nesčetněkrát jsem měl kocovinu a způsobil si mnoho problémů.

Při jednom flámu jsem se vypotácel z hotelu rovnou pod kola rychle jedoucího auta. Následující dva roky jsem strávil rehabilitací a fyzioterapií. K práci honáka jsem se už nevrátil.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: V době, kdy jsem podstupoval rehabilitaci, mi jedna přítelkyně přinesla několik časopisů Probuďte se! a Strážná věž. Neměl jsem ale téměř žádné vzdělání, a neuměl jsem proto dobře číst. Pak se u mě jednoho horkého letního dne zastavil 83letý muž. Pozval jsem ho dál na sklenici studené vody. Dal mi nějaké publikace o Bibli a zeptal se mě, zda může zase přijít a vysvětlit mi, co tato kniha obsahuje. Po nějaké době už se mnou studoval Bibli pravidelně. Začínal jsem chápat, že pokud se chci líbit Bohu, musím svoji osobnost a způsob života změnit.

Udělat potřebné změny pro mě nebylo jednoduché. Ale díky matčině výchově jsem k tomu starému muži, který se mnou Bibli studoval, i k duchovním pravdám, které mě učil, měl hlubokou úctu. Přesto jsem se zdráhal zasvětit Bohu svůj život. Myslel jsem si, že nejdřív musím znát všechno, co je v Bibli napsáno.

K tomu, abych svůj názor změnil, mi nakonec pomohl jeden spolupracovník, který byl svědkem Jehovovým. Povzbudil mě myšlenkou z Kolosanům 1:9, 10, kde se říká, že musíme stále ‚růst v přesném poznání Boha‘. Vysvětlil mi, že se pořád budu dozvídat něco nového, a že tedy nemám důvod nechat se svým omezeným poznáním brzdit.

Když jsem se začal se svědky Jehovovými scházet, obzvlášť na mě zapůsobilo, jak lidé z různých společenských vrstev jednotně uctívají Boha. Jejich jednota mě nade vší pochybnost přesvědčila o tom, že jsem našel pravé náboženství. V roce 1985 jsem se proto dal pokřtít jako jeden z nich.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Zlepšil jsem se ve čtení a teď každý týden mnoho hodin pomáhám druhým, aby se naučili číst a studovat Bibli. Ta přítelkyně, která mi poprvé přinesla časopisy Probuďte se! a Strážná věž, také začala studovat se svědky, dala se pokřtít a stala se mojí milovanou ženou. Nacházíme radost v tom, že společně pomáháme dalším Austrálcům poznávat Jehovu Boha.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 21]

S manželkou nacházíme radost v tom, že pomáháme dalším Austrálcům poznávat Boha.