Má Bůh nějakou organizaci?

V CELÉM Božím stvoření je patrný řád. Pozoruhodná organizace se projevuje i v „jednoduché“ buňce kvasinky. Ta se skládá přibližně ze stejného počtu součástí jako dopravní letadlo Boeing 777. Všechny součásti přitom mají své pevné místo a tvoří kulovitý útvar o průměru pouhých pěti mikrometrů *. Kvasinky se navíc mohou rozmnožovat. Jsou to opravdu úžasně uspořádané organismy! (1. Korinťanům 14:33)

Organizace je patrná nejen v hmotném stvoření. Bible ukazuje, že velmi dobře zorganizovaná je i duchovní říše, a to v souladu se záměrem Stvořitele. Prorok Daniel spatřil ve vidění Boží nebeský dvůr, kde byla ohromná skupina andělů. „Bylo tam tisíc tisíců, kteří mu sloužili, a desettisíckrát deset tisíc, kteří stáli přímo před ním.“ (Daniel 7:9, 10) Představte si, jaká to musí být organizace, aby tolik andělů — více než sto milionů — mohlo reagovat na pokyny, které jim Bůh dává, a pomáhat jeho služebníkům na zemi. (Žalm 91:11)

Přestože náš Stvořitel, Jehova Bůh, je tím nejlepším organizátorem, rozhodně není bezcitnou bytostí, která by druhé svazovala množstvím pravidel. Je to laskavý, šťastný Bůh, kterému záleží na tom, aby se všem jeho tvorům dobře dařilo. (1. Timoteovi 1:11; 1. Petra 5:7) Můžeme to poznat z jeho jednání se starověkým izraelským národem a s křesťany v prvním století.

Starověký Izrael — dobře zorganizovaný národ

Jehova Bůh prostřednictvím Mojžíše zorganizoval Izraelity proto, aby ho mohli uctívat správným způsobem. Uvažujme například o tom, jak byl uspořádán jejich tábor v době, kdy pobývali v pustině Sinaj. Kdyby si každá rodina směla postavit stan, kde by chtěla, určitě by v táboře vládl chaos. Jehova tedy dal Izraelitům konkrétní pokyny, kde se mají jednotlivé kmeny utábořit. (4. Mojžíšova 2:1–34) Mojžíšský Zákon také obsahoval podrobné zdravotní a hygienické předpisy, například ohledně likvidace lidských výkalů. (5. Mojžíšova 23:12, 13)

Když izraelský národ vstoupil do Zaslíbené země, byl dobře zorganizovaný v mnoha ohledech. Každému z dvanácti kmenů bylo přiděleno určité území. Zákon, který Izraelité od Jehovy dostali prostřednictvím Mojžíše, se týkal všech stránek jejich života, například uctívání, manželství, rodiny, vzdělání, obchodu, stravování, zemědělství a péče o zvířata. * Ačkoli některé zákony byly velmi konkrétní a podrobné, všechny byly projevem toho, že Jehovovi na Izraelitech záleží, a přispívaly k jejich spokojenosti. Pokud se Izraelité těmito láskyplnými pokyny řídili, Jehova jim projevoval mimořádnou přízeň. (Žalm 147:19, 20)

Je pravda, že Mojžíš byl schopný vůdce. Úspěšný však byl ne díky svým schopnostem, ale díky tomu, že věrně respektoval Boží organizační uspořádání. Jak například během  putování pustinou Mojžíš určoval, kudy jít? Směr udával Jehova — ve dne pomocí oblačného sloupu a v noci pomocí sloupu ohnivého. (2. Mojžíšova 13:21, 22) Přestože používal lidi, byl to ve skutečnosti on sám, kdo svůj lid organizoval a vedl. Stejné to bylo i v prvním století.

První křesťané byli dobře zorganizovaní

Díky horlivé kazatelské činnosti apoštolů a dalších Ježíšových učedníků vznikaly v prvním století na mnoha místech Asie a Evropy křesťanské sbory. Přestože byly roztroušeny na velkém území, nešlo o izolované, nezávislé skupiny. Sbory byly dobře zorganizované a měly užitek z láskyplného vedení, které poskytovali apoštolové. Například Tita poslal apoštol Pavel na Krétu, aby tam všechno „uspořádal“. (Titovi 1:5, Jeruzalémská bible) A sboru v Korintu Pavel napsal, že někteří bratři mají „organizační schopnosti“. (1. Korinťanům 12:28, Slovo na cestu) Čí zásluhou ale ve sborech vládl takový pořádek? Pavel řekl, že sbor ‚uspořádal Bůh‘. (1. Korinťanům 12:24, Jeruzalémská bible)

Jmenovaní dozorci v křesťanském sboru nebyli pány nad svými spoluvěřícími. Byli jejich „spolupracovníky“, kteří se nechávali vést Božím duchem, a očekávalo se od nich, že budou „příkladem stádu“. (2. Korinťanům 1:24; 1. Petra 5:2, 3) „Hlavou sboru“ není pouhý člověk nebo skupina nedokonalých mužů, ale vzkříšený Ježíš Kristus. (Efezanům 5:23)

Když se ve sboru v Korintu začaly dělat věci způsobem, který se výrazně lišil od toho, jak se určité záležitosti řešily v jiných sborech, Pavel napsal: „Cože? Vyšlo snad Boží slovo od vás nebo snad dosáhlo jenom až k vám?“ (1. Korinťanům 14:36) Touto řečnickou otázkou chtěl Pavel napravit jejich uvažování a pomoci jim pochopit, že nemají jednat nezávisle. Pokud se sbory řídily pokyny od apoštolů, početně vzrůstaly a dobře se jim dařilo. (Skutky 16:4, 5)

Projev Boží lásky

A jak je to dnes? Někdo se možná zdráhá připojit se k nějakému organizovanému náboženství. Bible však ukazuje, že Bůh při uskutečňování svého záměru vždy používal svou organizaci. Organizoval své ctitele ve starověkém Izraeli i sbory křesťanů v prvním století.

Není tedy logické dojít k závěru, že Jehova Bůh vede svůj lid i v dnešní době? Ano, Jehova svým ctitelům pomáhá, aby mu sloužili jednotně a organizovaně, a tím jim projevuje láskyplný zájem. Svou organizaci dnes používá k tomu, aby uskutečnil svůj záměr s lidstvem. Podle jakých kritérií je možné jeho organizaci rozpoznat?

▪ Praví křesťané jsou zorganizováni proto, aby vykonali určitou práci. (Matouš 24:14; 1. Timoteovi 2:3, 4) Ježíš dal svým následovníkům příkaz, aby všem národům kázali dobrou zprávu o Království. Bez vytvoření mezinárodní organizace by takový úkol nebylo možné splnit. Znázorněme si to: Jednoho hladového člověka můžete snadno nasytit sami. Kdyby ale takových lidí byly tisíce, nebo dokonce miliony, potřebovali byste dobře zorganizovanou skupinu lidí, kteří by pracovali koordinovaně. Praví křesťané při plnění svého úkolu spolupracují „rameno vedle ramena“ neboli ‚společně slouží‘ Bohu. (Sefanjáš 3:9; Bible21) Mohla by se práce mezi lidmi z mnoha národů, jazyků a ras vykonávat bez jednotné organizace, jejíž členové harmonicky spolupracují? Odpověď je jasná.

▪ Praví křesťané jsou zorganizováni proto, aby se navzájem podporovali a povzbuzovali. Horolezec, který se na hory vypraví sám, se nemusí starat o méně zkušené horolezce a sám si rozhoduje, kam se vydá. Jestliže se mu však stane nějaká nehoda nebo se dostane do těžké situace, bude ve vážném nebezpečí, protože mu nikdo nepomůže. Izolovat se  od druhých tedy není moudré. (Přísloví 18:1) Mají-li křesťané plnit Ježíšův příkaz, musí si vzájemně pomáhat a podporovat se. (Matouš 28:19, 20) Ve sboru křesťané získávají biblické poučení, školení a povzbuzení, které nezbytně potřebují, aby vytrvávali a nevzdávali se. Jak by člověk mohl poznávat Jehovovy požadavky, kdyby neexistovala organizovaná shromáždění, kde křesťané získávají školení a uctívají Boha? (Hebrejcům 10:24, 25)

▪ Praví křesťané jsou zorganizováni proto, aby Bohu sloužili jednotně. Ježíšovy obrazné ovce naslouchají jeho hlasu a tak se stávají „jedním stádem“ pod jeho vedením. (Jan 10:16) Nejsou rozptýleny v mnoha církvích a náboženských skupinách a nemají mezi sebou rozpory v naukových záležitostech. Všichni ‚mluví souhlasně‘. (1. Korinťanům 1:10) K jednotě je zapotřebí určitý řád, a aby byl řád, musí existovat organizace. Pouze jednotné společenství křesťanů může mít Boží požehnání. (Žalm 133:1, 3)

K organizaci, která odpovídá těmto i dalším biblickým kritériím, se dnes připojují miliony lidí. Podněcuje je k tomu upřímná láska k Bohu a k biblické pravdě. Svědkové Jehovovi po celém světě tvoří organizovaný a jednotný lid, který se usilovně snaží činit Boží vůli. Bůh jim slibuje: „Budu mezi nimi přebývat a chodit mezi nimi a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ (2. Korinťanům 6:16) Pokud se rozhodnete Jehovu Boha uctívat společně s jeho organizací, může se tento slib vztahovat i na vás.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 13]

Tábor Izraelitů byl dobře zorganizovaný

[Obrázky na straně 14 a 15]

Má-li se dobrá zpráva kázat v celosvětovém měřítku, je zapotřebí organizace

Služba dům od domu

Humanitární akce

Sjezdy

Výstavba budov určených k uctívání