Co možná nevíte . . .

Proč se stavěly oltáře neznámým bohům, z nichž jeden viděl apoštol Pavel v Aténách? (Skutky 17:23)

▪ O těchto oltářích se zmiňuje řada starověkých řeckých autorů. Například historik a zeměpisec Pausaniás z 2. století n. l. uvedl, že v Olympii byl „oltář Neznámých bohů“. A o tom, že v Aténách „jsou postaveny dokonce oltáře na počest neznámých bohů“, psal i řečník a filozof Filostratos.

Spisovatel Díogenés Laertios, žijící ve 3. století n. l., předkládá jedno tradiční vysvětlení původu těchto „bezejmenných oltářů“. Vypráví příběh, který se měl odehrát v 6. nebo 7. století př. n. l. Píše, jak jistý Epimenidés očistil Atény od morové rány: „Vzal . . . ovce a přivedl je na Areův pahorek. Tam je nechal jít, kam by chtěly, nařídiv jejich průvodčím, aby tam, kde si každá z nich ulehne, obětovali ji příslušnému bohu. A takto prý ustalo to zlo. Proto ještě i nyní je možno nalézt po athénských obcích bezejmenné oltáře.“ (Životy, názory a výroky proslulých filosofů, přeložil Antonín Kolář)

Jiný možný důvod, proč se takové oltáře stavěly, uvádí Jeruzalémská bible v poznámce pod čarou ke Skutkům 17:23: „Pohané zasvěcovali oltáře ‚neznámým bohům‘ z obavy, aby proti sobě nepopudili některé božstvo, o jehož existenci nevěděli.“

Proč Židé v prvním století pohrdali výběrčími daní?

▪ Výběrčí daní nikdy nebyli oblíbení. Avšak v prvním století byli v Izraeli považováni za jedny z nejopovrženíhodnějších a nejzkaženějších lidí.

Vládnoucí Římané vyžadovali od lidí vysoké daně. Římští úředníci vybírali pozemkovou daň a daň z hlavy, tedy daň za každého jednotlivce. Avšak vybírání poplatků za dovoz, vývoz a zboží přepravované přes dané území zadávali ve veřejné dražbě zájemcům, kteří nabídli nejvyšší částku. Právo vybírat daně na určitém území si tak kupovali místní obchodníci. Těmito spoluobčany, kteří ochotně pracovali pro nenáviděné Římany, ostatní Židé hluboce opovrhovali. Na výběrčí daní se pohlíželo jako na zrádce a odpadlíky, a jak říká Nový biblický slovník, byli „považováni za nečisté — vždyť neustále udržovali kontakty s pohany“.

Výběrčí daní byli nechvalně známí svou nepoctivostí a tím, že se obohacovali na úkor svých krajanů. Někteří to dělali tak, že nadhodnocovali zdaňované zboží, aby zvýšili svůj zisk, a jiní tak, že na chudých lidech vydírali peníze prostřednictvím falešných obvinění. (Lukáš 3:13; 19:8) Výsledkem bylo, že výběrčí daní byl stavěn naroveň hříšníkovi a podle The Jewish Encyclopedia byl „nezpůsobilý k tomu, aby sloužil jako soudce nebo vystupoval jako svědek“. (Matouš 9:10, 11)

[Obrázek na straně 18]

Oltář neznámému bohu, rozvaliny Pergamu, Turecko

[Obrázek na straně 18]

Římský reliéf znázorňující výběrčího daní, 2. nebo 3. století n. l.

[Podpisek]

Erich Lessing/Art Resource, NY