Dodatek B

Vznikl ve „světě RNA“, nebo je z jiného světa?

Vzhledem k tomu, že se v souvislosti s týmem tvořeným DNA, RNA a bílkovinou dostává věda do slepé uličky, předkládají někteří výzkumní pracovníci teorii „světa RNA“. Co to znamená? Tito vědci netvrdí, že se tu DNA, RNA a bílkoviny — tedy molekuly, ze kterých vznikl život — objevily samovolně, ale říkají, že život byl ‚odstartován‘ molekulou RNA. Je tato teorie rozumná?

V osmdesátých letech ve svých laboratořích výzkumníci objevili, že molekuly RNA by mohly fungovat jako své vlastní enzymy tím, že se samy rozdělí na dvě identické části a pak se zase spojí dohromady. Spekulovalo se tedy nad tím, zda RNA nemohla být tou první molekulou, která se sama replikovala. Teoretizuje se o tom, že za čas se tyto molekuly RNA naučily vytvářet buněčné membrány a že se organismus RNA přeměnil v DNA. „Apoštolové světa RNA,“ píše Phil Cohen v časopise New Scientist, „si myslí, že jejich teorie by se měla brát, když už ne za bernou minci, tak alespoň za to, co má k pravdě nejblíže.“

S tímto scénářem však ne všichni vědci souhlasí. Skeptici, uvádí P. Cohen, „namítali, že od předvedení toho, jak se ve zkumavce dvě molekuly RNA podílely na něčem jako sebezmrzačení, k tvrzení, že RNA byla sama schopna vytvořit buňku a uvést do pohybu vznik života na Zemi, je to příliš velký skok“.

Existují však ještě další problémy. Biolog Carl Woese zastává názor, že „teorie světa RNA . . . má osudné trhliny, protože nevysvětluje, odkud se vzala energie na vytvoření těch prvních molekul RNA“. A výzkumníci ještě nikdy neobjevili ani jednu RNA, která se sama dokáže replikovat z ničeho. Je také otázka, jak na začátku vznikla RNA. A tak i když se teorie „světa RNA“ objevuje v mnoha učebnicích, je to z větší části, jak říká výzkumník Gary Olsen, „spekulativní optimismus“.

Jiná teorie, kterou někteří vědci zastávají, vychází z toho, že život byl na naši planetu přinesen z kosmu. Tato teorie se však ve skutečnosti nezaměřuje na otázku, jak život vznikl. Když se totiž řekne, že život pochází z kosmu, uvádí vědecký spisovatel Boyce Rensberger, „změní se tím pouze místo té záhady“. Otázka vzniku života se tím nevysvětluje. Jen se obejde — vznik života se totiž přemístí do jiné sluneční soustavy či galaxie. Vlastní otázka však zůstává.