Umění dodat vláknu, tkanině nebo jiným materiálům určitou barvu či barevný odstín pomocí nějaké barvicí látky bylo známé již před dobou Abrahama a je pravděpodobně tak staré jako umění tkát. Izraelité použili na stavbu svatostánku a na výrobu kněžských oděvů takové materiály, jako byla modrá příze, červcová šarlatová látka a vlna obarvená na červenofialovo. (2Mo kap. 25–28, 35, 38, 39) Barvířství bylo v rané době spíše domácí záležitostí, ale časem se na mnoha místech stalo významnou živností. Starověcí Egypťané byli věhlasní svými barvenými výrobky, které měly zvláště jasné barvy (Ez 27:7); po úpadku Egypta se významným barvířským střediskem stal Tyros i další fénická města.

Starověké barvicí postupy. Barvicí postupy se místo od místa lišily. Někdy se barvila příze, a jindy se barvivo nanášelo na hotovou tkaninu. Zdá se, že příze se máčela v barvivu dvakrát a při druhém vytažení z nádrže se vymačkávala, aby se drahocenným barvivem neplýtvalo. Příze se pak rozprostřela, aby mohla vyschnout.

S každým materiálem bylo potřeba nakládat jinak. Někdy, i když výjimečně, mělo barvivo přirozenou schopnost zabarvovat textilní vlákna. Ale když to tak nebylo, bylo zapotřebí nejprve ošetřit textilii mořidlem, tedy látkou, která se udrží ve vláknu a současně na sebe bude vázat barvivo. Mořidlo musí mít přinejmenším schopnost vázat barvivo, aby se vytvořila barevná směs, která je nerozpustná. Nálezy ukazují, že Egypťané při barvicích postupech mořidla používali. Například tři barvy, červenou, žlutou a modrou, které Egypťané používali, údajně nebylo možné v tkanině udržet  bez pomoci oxidů arzénu, železa a cínu jako mořidel.

Je zřejmé, že zvířecí kůže bylo zapotřebí nejprve vyčinit a teprve pak barvit. Ještě v současnosti se v Sýrii beraní kůže vyčiňují v škumpové tříslovině a potom se barví. Když barvivo uschne, kůže se potírají olejem a leští. Obuv a jiné kožené předměty beduínů se tímto způsobem barví na červeno, a mohou tak připomínat zmínku o ‚beraních kůžích obarvených na červeno‘, které byly použity při stavbě svatostánku. (2Mo 25:5)

V souvislosti s barvenými materiály je zajímavý nápis z jedné budovy, který nechal vytesat asyrský král Tiglat-pileser III. Král nejprve popisuje své válečné tažení proti Palestině a Sýrii a potom prohlašuje, že od jistého Chirama z Tyru a od dalších vládců obdržel tribut. Mezi zbožím, které dostal, uvádí i „lněné oděvy s pestrobarevnými pruhy, . . . modře obarvenou vlnu, purpurově obarvenou vlnu, . . . také jehňata, jejichž roztažené kůže byly obarvené purpurem (a) divoké ptáky, jejichž roztažená křídla byla obarvená na modro“. (Ancient Near Eastern Texts, J. Pritchard, ed., 1974, s. 282, 283; viz také Královská tažení ve starém Orientu, A. Jepsen, 1987, s. 161.)

Zdroje barviv. Barviva se získávala z různých zdrojů. V Palestině se žluté barvivo získávalo z listů mandloně a z mletých slupek granátových jablek. Féničané však také používali kurkumovník a světlici barvířskou neboli saflór. Hebrejci mohli získávat černé barvivo z kůry granátovníku a červené z kořenů mořeny barvířské (Rubia tinctorum). Indigovník pravý (Indigofera tinctoria), který byl pravděpodobně dovezen do Palestiny z Egypta nebo Sýrie, mohl být zdrojem modrého barviva. Součástí jednoho barvicího postupu, který se používal k tomu, aby se vlně dodal purpurový odstín, bylo, že se vlna přes noc máčela v hroznové šťávě a posypala se drcenou mořenou.

Červcový šarlat a karmín se získával z nejstaršího známého zdroje barviva, parazitického hmyzu druhu Coccus ilicis z řádu stejnokřídlých, čeledi puklicovitých (Coccidae). Živá samička je velká asi jako třešňová pecka, a protože připomíná nějakou bobuli, Řekové jí dali jméno kokʹkos, což znamená „bobule“. Arabský název pro tento hmyz je qirmiz nebo kermez, a z toho pochází české slovo „karmín“. Tento hmyz se vyskytuje po celém Středním východě. Pouze jeho vajíčka obsahují purpurově červené barvivo, které je bohaté na kyselinu karmínovou. Koncem dubna se bezkřídlé samičky plné vajíček přichytí pomocí svého sosáku na větvičkách a někdy i listech dubu kermesového (Quercus coccifera). Larvy označované slovem kermes se pak sbírají a suší. Ceněné barvivo se získává tak, že se tento usušený hmyz vaří ve vodě. Právě toto červené barvivo bylo ve velkém množství použito na barvení materiálů, které pak sloužily pro stavbu svatostánku a pro zhotovení oděvu pro izraelského velekněze.

Purpur se získával z měkkýšů, přesněji z plžů, jako je ostranka Murex trunculus a ostranka jaderská (Murex brandaris). V těle těchto tvorů je malá žláza, která obsahuje jedinou kapku tekutiny zvané květ. Zpočátku má barvu i hustotu smetany, ale když je vystavena vzduchu a světlu, tekutina postupně mění barvu do temně fialové nebo načervenale purpurové. Tito měkkýši žijí podél pobřeží Středozemního moře a odstíny barev, které se z nich získávaly, se lišily podle místa jejich výskytu. Větší kusy se rozbíjely jednotlivě a opatrně se z nich odebírala drahocenná tekutina. Menší kusy se naproti tomu drtily v hmoždířích. Množství tekutiny, která se z jednoho měkkýše získala, bylo velmi malé, a tak shromáždit dostatečné množství této látky byl nákladný proces. Toto barvivo bylo proto velmi drahé a oděv zbarvený purpurem se stal znakem bohatých lidí nebo lidí ve vysokém  postavení. (Es 8:15; Lk 16:19) Z jiného druhu měkkýše se údajně získávalo modré barvivo.

Starověký Tyros se stal věhlasným svou produkcí purpurového nebo temně karmínového barviva známého jako tyrský či císařský purpur. Tyřané údajně používali metodu dvojího máčení v barvivu, ale přesný postup, kterým dosahovali žádoucího zabarvení tkaniny, není znám. Barvivo se nepochybně získávalo z ostranek (Murex) a nachovců (Purpura); podél pobřeží Tyru a v blízkosti Sidonu se našly hromady prázdných schránek ostranky Murex trunculus. Když Jehova popisoval fénické město Tyros, prohlásil, že v něm byla vlna obarvená na červenofialovo i jiné obarvené materiály a že Tyros s tímto zbožím také obchodoval. (Ez 27:2, 7, 24; viz heslo BARVY.)

[Vyobrazení na straně 169]

Nachovec (vlevo) a ostranky; živočichové, kteří si dělali tyto schránky, byli zdrojem vysoko ceněného purpurového barviva