Bílé vlákno, jež vyrůstá na semeni určitých rostlin. Používá se k výrobě tkaniny. Hebrejské slovo kar·pasʹ, jež může označovat buď jemnou bavlnu, nebo jemný len, se podobá sanskrtskému slovu karpasa a řeckému karʹpa·sos. Mnoho moderních překladů užívá slovo „bavlna“ u Ester 1:6. Je uvedena mezi materiály, jimiž bylo vyzdobeno nádvoří paláce krále Ahasvera během sedmidenní hostiny v Šušanu. Pěstování bavlny sahá v Persii a Indii daleko do starověku. Zdá se, že v Egyptě a Palestině se sice běžněji používal len, ale existují důkazy, že se zde od prvního tisíciletí př. n. l. používala i bavlna.

Předpokládá se, že bavlna, o níž se mluví v Bibli, pocházela z bavlníku bylinného (Gossypium herbaceum). Je to keř, který dorůstá výšky asi 1,5 m a kvete žlutými nebo růžovými květy. Po odkvětu se vytvoří tobolka neboli pouzdro se semeny. Tobolka po dozrání pukne a objeví se chmýřovitá bavlna. Semena, na nichž bavlna vyrůstá, je potřeba odstranit neboli vyčesat, a proto se bavlna po sklizni dává do odzrňovacích strojů. Vlákna bavlny jsou pak připravena ke konečnému zpracování a předení. Někteří učenci jsou toho názoru, že ‚bílé tkaniny‘ těch, kdo v Egyptě pracovali na stavech, jak o tom píše Izajáš 19:9, byly pravděpodobně z bavlny. (Viz heslo LÁTKA.)