Hebrejské výrazy, které se překládají tímto slovem, se vztahují jak na oblast nad boky, tak i na oblast břišní. V Bibli jsou k označení těchto oblastí používána hebrejská slova chala·caʹjim (bedra) a moth·naʹjim (boky). (Iz 5:27; 2Kr 4:29) Řecké slovo o·sfysʹ se používá také v povšechném významu, když je o Janu Křtiteli řečeno, že měl kolem beder kožený pás. (Mt 3:4)

Část těla označovaná jako „bedra“ zahrnuje rozmnožovací orgány; proto se říká, že potomstvo ‚vychází z beder‘. (1Mo 35:11; 1Kr 8:19; Sk 2:30) Na tuto skutečnost se odvolává Pavel, když ukazuje, že Ježíšovo kněžství podle způsobu Melchisedeka je vyšší než kněžství Áronovo; Levi, Áronův předek, byl totiž v Abrahamových bedrech, a v tom smyslu tedy zaplatil Melchisedekovi desátky. (Heb 7:5–10; 1Mo 14:18–20) Podobné dokazování uvedl Pavel v Římanům 7:9: „Kdysi jsem [já, Žid Pavel, v bedrech svých předků před vydáním Zákona] byl vskutku živý bez zákona; když však přišlo přikázání, hřích opět ožil, ale já jsem zemřel.“

‚Opásat bedra‘ znamenalo ohrnout konce roucha pod šerpu, aby se usnadnila tělesná činnost; tento výraz také označoval přípravu na usilovnou duševní nebo duchovní činnost a někdy znamenal i „posilnit se“. (Lk 12:35; srovnej 1Pe 1:13, „Přepásejte tedy svou mysl [doslovně: „Opásejte tedy bedra své mysli“] k činnosti“.)

V Efezanům 6:14 je křesťanům řečeno, aby měli ‚bedra opásaná pravdou‘, to znamená posílená pravdou Božího slova jakožto nezbytnou oporou, stejně jako pevně přepásaná doslovná bedra jsou chráněna před zraněním, k němuž by mohlo dojít při mimořádné námaze.

Předpověď, že Jeruzalém bude prožívat bolest a tíseň, vyjádřil Jehova obrazem, že „viděl každého zdatného muže s rukama na bedrech jako ženu, která rodí“. (Jer 30:6)

Hebrejské slovo keʹsel (bedra) se vyskytuje několikrát ve 3. Mojžíšově 3:4–15 a vztahuje se na oběti společenství. Je použito také u Joba 15:27 a v Žalmu 38:7 (38:8, KB). V Bibli kralické je přeloženo slovy „slabiny“ a „ledví“.