Ve starověkém Izraeli byly dva druhy chův. „Kojná“ (heb. mé·neʹqeth; 1Mo 24:59; 35:8; 2Mo 2:7; 2Kr 11:2; 2Pa 22:11; Iz 49:23) sloužila jako náhrada matky při kojení. Takovou kojnou byla Debora Rebece, ale později sloužila jako její služebná nebo opatrovnice. Jako služebná rodiny  sloužila i po smrti své paní. (1Mo 24:59, 67; 35:8) Úlohu chůvy druhého typu mohla zastávat nejen žena (heb. ʼo·meʹneth; 2Sa 4:4), ale i muž (heb. ʼo·menʹ; 4Mo 11:12; Iz 49:23 [‚opatrovník‘]). Muž i žena se mohli starat o děti, o nemocné nebo o starší osoby. Roli chůvy neboli opatrovnice zastávala letitá Noemi vzhledem ke svému vnukovi Obedovi a krásná panna Abišag vzhledem ke králi Davidovi. (Rut 4:13, 16, 17; 1Kr 1:1–4)

V 1. Tesaloničanům 2:7 Pavel přirovnává sebe a své společníky ke ‚kojící matce‘ (řec. tro·fosʹ). Tím zdůraznil, že se k makedonským věřícím chovali jemně.