Přejít k článku

Přejít na obsah

Claudius

Claudius

Čtvrtý římský císař; syn Tiberiova bratra Drusa a strýc Caliguly, po němž nastoupil na trůn v roce 41 n. l. Claudius nebyl tělesně příliš silný a neměl ani pevnou vůli; zabýval se dějinami, spisovatelskou činností a jinými druhy akademického studia, ale jeho předchůdci se přesto domnívali, že nemá dost duševních schopností k tomu, aby udržel otěže moci. Jako nástupce si proto přáli mít někoho jiného. Caligula však byl zavražděn a v bouřlivém období, které pak nastalo, získala převahu praetoriánská garda a dala Claudia prohlásit císařem. Jedním z Claudiových podporovatelů v tomto zápase byl Herodes Agrippa I.; Claudius ho odměnil tím, že potvrdil jeho královský úřad a přidal k jeho panství Judeu a Samaří. Claudiovi se také podařilo získat přízeň senátu. V roce 54 n. l., ve 14. roce jeho vlády, ho jeho čtvrtá manželka údajně otrávila houbami. Potom se ujal moci Nero.

Prorok Agabos předpověděl, že „na celou obydlenou zemi má přijít velký hladomor; což se skutečně stalo za času Claudia“. Antiochijští křesťané proto okamžitě poskytli svým bratrům v Jeruzalémě a v Judeji „hmotnou pomoc“. (Sk 11:27–30) O tomto hladomoru, který propukl v Palestině za vlády Claudia, píše Josephus (Židovské starožitnosti, XX, 49–53 [ii, 5]; XX, 101 [v, 2]), že to byl „velký hladomor“; datuje se asi do roku 46 n. l.

„Claudius nařídil, aby všichni Židé odešli z Říma“; výnos o tom vydal v devátém roce své vlády, v roce 49 nebo začátkem roku 50 n. l. To, že Claudius vypověděl Židy z Říma, dosvědčuje římský životopisec a dějepisec Suetonius. (Životopisy dvanácti císařů, V, 25) Následkem tohoto příkazu o vyhoštění odešli z Říma dva židovští křesťané Aquila a Priscilla a usadili se v Korintu. Krátce po jejich příchodu se tam s nimi setkal apoštol Pavel, který se do Korintu dostal pravděpodobně na podzim roku 50 n. l. (Sk 18:1–3) Na počátku své vlády byl Claudius původně Židům příznivě nakloněn; přikázal dokonce, aby vůči nim byla projevována snášenlivost, a udělil jim různé svobody, které platily po celé říši. Zdá se však, že v Římě bylo mnoho Židů, kteří tam vyvolávali značné nepokoje, což vedlo k tomu, že je Claudius z města vyhostil.