Řecké slovo mo·no·ge·nesʹ je lexikografy definováno jako „pouze jediný svého druhu“ nebo „jediný člen určitého rodu či druhu“. (Thayerův Greek-English Lexicon of the New Testament, 1889, s. 417; Liddellův a Scottův Greek-English Lexicon, Oxford, 1968, s. 1144) Tímto výrazem je popisován vztah synů i dcer k jejich rodičům.

Písmo se zmiňuje o ‚jediném zplozeném synovi‘ vdovy, která žila ve městě Nain, o ‚jediné zplozené dceři‘ Jairově a o ‚jediném zplozeném synovi‘ jistého muže; tohoto chlapce Ježíš zbavil démona. (Lk 7:11, 12; 8:41, 42; 9:38) Řecká Septuaginta používá slovo mo·no·ge·nesʹ v souvislosti s Jeftovou dcerou, o níž je napsáno: „Byla naprosto jediným dítětem. Kromě ní neměl ani syna, ani dceru.“ (Sd 11:34)

Apoštol Jan opakovaně mluví o Pánu Ježíši Kristu jako o jediném zplozeném Božím Synovi. (Jan 1:14; 3:16, 18; 1Ja 4:9) Nemyslel tím jen jeho lidský počátek nebo jeho samotného jako člověka Ježíše. Jako Loʹgos neboli Slovo „byl na počátku u Boha“, dokonce ještě „dříve než byl svět“. (Jan 1:1, 2; 17:5, 24) Už tehdy, v době své předlidské existence, se o něm mluví jako o ‚jediném zplozeném Synovi‘, kterého jeho Otec vyslal „do světa“. (1Ja 4:9)

 Je popisován jako ten, kdo má „slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi od otce“; kdo přebývá „na místě u Otcovy náruče“. (Jan 1:14, 18) Je těžké si představit bližší, důvěrnější či láskyplnější a něžnější vztah mezi otcem a jeho synem, než je vztah Jehovy a Ježíše Krista. (Viz heslo NÁRUČ.)

Nebeští andělé jsou Božími syny, stejně jako byl ‚Božím synem‘ i Adam. (1Mo 6:2; Job 1:6; 38:7; Lk 3:38) Ale Loʹgos, který později dostal jméno Ježíš, je ‚jediný zplozený Boží Syn‘. (Jan 3:18) Je jediný svého druhu, jediný, koho Bůh stvořil přímo bez působení či spolupráce jiného tvora. Je jediný, koho jeho Otec, Bůh, použil, když uváděl v existenci všechny další tvory. Je prvorozený a nejvyšší ze všech andělů (Kol 1:15, 16; Heb 1:5, 6), kteří jsou v Bibli označeni jako „ti podobní Bohu“ či „bohové“. (Ža 8:4, 5) Z toho důvodu je v souladu s některými nejstaršími a nejlepšími rukopisy Pán Ježíš Kristus vhodně označen jako „jediný zplozený bůh“ [řec. mo·no·ge·nesʹ the·osʹ]. (Jan 1:18; NS, Ro, Sp; viz také EP, ppč.)

Na podporu trinitářské představy „Boha Syna“ převracejí některé překlady slovní obrat mo·no·ge·nesʹ the·osʹ a překládají ho jako „Bůh jediný zplozený“. Ale W. J. Hickie ve svém díle Greek-English Lexicon to the New Testament (1956, s. 123) uvádí, že lze jen těžko pochopit, proč tito překladatelé spojení mo·no·ge·nesʹ hui·osʹ překládají jako „jediný zplozený Syn“, a spojení mo·no·ge·nesʹ the·osʹ zároveň překládají jako „Bůh jediný zplozený“ namísto „jediný zplozený Bůh“.

Pavel mluvil o Izákovi jako o Abrahamově ‚jediném zplozeném synovi‘ (Heb 11:17), přestože byl Abraham také otcem Išmaela, kterého mu porodila Hagar, a rovněž otcem dalších synů, které mu porodila Ketura. (1Mo 16:15; 25:1, 2; 1Pa 1:28, 32) Ale Boží smlouva byla sjednána pouze s Izákem, jediným Abrahamovým synem, který se narodil díky Božímu slibu, a také jediným synem Sáry. (1Mo 17:16–19) A navíc, když měl Abraham obětovat Izáka, byl Izák jediným synem v otcově domě. Ketura tehdy ještě žádné syny neměla a Išmael už byl asi 20 let pryč z domu — nepochybně už byl ženatý a byl hlavou své vlastní domácnosti. (1Mo 22:2)

Z několika hledisek, s ohledem na slib a smlouvu, o nichž psal apoštol Pavel Hebrejcům, byl tedy Izák Abrahamovým jediným zplozeným synem. Pavel proto staví na roveň vyjádření „sliby“ a ‚jediný zplozený syn‘ s vyjádřením „‚tvé semeno‘ . . . prostřednictvím Izáka“. (Heb 11:17, 18) Také Josephus mluvil o Izákovi jako o „jediném [Abrahamově] synovi“, ale neví se, zda zastával výše popsaný názor. (Židovské starožitnosti, I, 222 [xiii, 1])