Přejít k článku

Přejít na obsah

Kenan

Kenan

[z kořene, jenž znamená „zplodit; získat; koupit“].

Syn Enoše, vnuk Seta a pravnuk Adama. Byl otcem Mahalalela a žil 910 let. (1Mo 5:3–14; 1Pa 1:1, 2) Je to zjevně Kenan, na koho se Lukáš ve výpisu Ježíšovy rodové linie odvolává jako na „Kainana, syna Enoše“. (Lk 3:37, 38)