Přejít k článku

Přejít na obsah

Nehemjáš (kniha)

Nehemjáš (kniha)

Tato kniha Hebrejských písem vypráví hlavně o událostech, ke kterým došlo jednak krátce před tím, než se Nehemjáš stal místodržitelem v Judě, a jednak v průběhu té doby. (Ne 5:14; 13:6, 7) Úvodní slova této inspirované zprávy označují jako pisatele „Nehemjáše, syna Chakaljášova“ (1:1) a převážná část knihy je napsána v první osobě.

Doba psaní a doba v knize zahrnutá. Výchozím bodem tohoto historického vyprávění je měsíc kislev (listopad/prosinec) v jakémsi 20. roce. (Ne 1:1) Z Nehemjáše 2:1 je patrné, že se tento 20. rok musel týkat Artaxerxovy vlády. Je zřejmé, že 20. rok se v tomto případě nepočítá od nisanu (březen/duben), protože kislev 20. roku nemohl v témže roce vlády předcházet měsíci nisanu (o němž je zmínka u Ne 2:1). Je tedy možné, že Nehemjáš použil své vlastní počítání času, kdy jako začátek lunárního roku počítal tišri (září/říjen), což je měsíc, který Židé dnes pokládají za začátek svého občanského roku. Jinou možností je, že se vláda krále odvozovala od skutečného data jeho nástupu na trůn. Mohlo to tak být i přesto, že podle klínopisných tabulek babylónští písaři vypočítávali roky vlády perských králů podle místního zvyku, kdy se rok počítal od nisanu do nisanu.

Spolehlivé historické doklady a splnění biblických proroctví poukazují na rok 455 př. n. l. jako na rok, na nějž připadá nisan 20. roku Artaxerxovy vlády. (Viz heslo PERSIE, PERŠANÉ, Vláda Xerxa a Artaxerxa.) Kislev, jenž předcházel nisanu tohoto 20. roku, by tudíž spadal do roku 456 př. n. l. a 32. rok Artaxerxovy vlády (poslední datum, o němž je u Nehemjáše zmínka [13:6]), by zahrnoval část roku 443 př. n. l. Nehemjášova kniha tedy pokrývá období od kislevu roku 456 př. n. l. do doby někdy po roce 443 př. n. l.

Ve 32. roce Artaxerxovy vlády odešel Nehemjáš z Jeruzaléma. Když se tam po určité době vrátil, zjistil, že Židé nepodporují kněze ani Levity, že se nedodržuje zákon o Sabatu, že mnozí Židé se oženili s cizinkami, a potomci z těchto smíšených manželství dokonce ani neumí mluvit jazykem Židů. (Ne 13:10–27) Jestliže se situace zhoršila do této míry, Nehemjáš musel být pryč poměrně dlouhou dobu. Nelze však žádným způsobem zjistit, za jak dlouho po roce 443 př. n. l. dopsal Nehemjáš knihu, která nese jeho jméno.

Soulad s ostatními biblickými knihami. Nehemjášova kniha vyvyšuje Jehovu Boha. Ukazuje, že je Stvořitelem (Ne 9:6; srovnej 1Mo 1:1; Ža 146:6; Zj 4:11), že je Bohem, který odpovídá na upřímné modlitby svých služebníků (Ne 1:11–2:8; 4:4, 5, 15, 16; 6:16; srovnej Ža 86:6, 7), a je Obráncem svého lidu (Ne 4:14, 20; srovnej 2Mo 14:14, 25). Je to ‚Bůh odpouštění, je milostivý a milosrdný, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti‘ (Ne 9:17; srovnej 4Mo 14:18), ‚Bůh nebes, Bůh velký a bázeň vzbuzující, dodržující smlouvu a projevující milující laskavost vůči těm, kdo ho milují a dodržují jeho přikázání‘. (Ne 1:5; srovnej 5Mo 7:9, 10, 21.)

V Nehemjášově knize nalézáme mnoho zmínek o Zákonu. Patří k nim: neštěstí jako výsledek neposlušnosti, ale i požehnání, které plyne z pokání (3Mo 26:33; 5Mo 30:4; Ne 1:7–9), půjčky (3Mo 25:35–38; 5Mo 15:7–11; Ne 5:2–11), manželské svazky s cizinci (5Mo 7:3; Ne 10:30), Sabaty, odpuštění dluhů (2Mo 20:8; 3Mo 25:4; 5Mo 15:1, 2; Ne 10:31), oheň na oltáři (3Mo 6:13; Ne 10:34), Svátek chýší (5Mo 31:10–13; Ne 8:14–18), přístup Moabců a Ammonitů do izraelského sboru (5Mo 23:3–6; Ne 13:1–3) a rovněž desátky, prvotiny a příspěvky. (2Mo 30:16; 4Mo 18:12–30; Ne 10:32–39)

Tato kniha také obsahuje historické informace, jež se objevují i na jiných místech Hebrejských písem. (Ne 9:7–35; 13:26; srovnej Ne 13:17, 18 s Jer 17:21–27.) A dějinné pozadí této zprávy objasňuje zase jiné biblické pasáže. Žalm 123 a 129 má historickou paralelu s tím, co Nehemjáš a další Židé prožívali v souvislosti se znovuvystavěním jeruzalémských zdí. (Ne 4:1–5, 9; 6:1–14) Jehova způsobil, že Artaxerxes konal jeho vůli, když vyhověl Nehemjášově žádosti o znovuvystavění zdí Jeruzaléma. Je to historickým dokladem pravdivosti Přísloví 21:1: „Královo srdce je jako proudy vody v ruce Jehovově. Obrátí je, kamkoli se mu zalíbí.“ (Ne 2:4–8)

Ezrova kniha (2:1–67) i Nehemjášova kniha (7:6–69) uvádějí počty mužů z různých rodin neboli domů, kteří se vrátili se Zerubbabelem z vyhnanství v Babylóně. Obě zprávy se shodují v celkovém počtu mužů, kteří se vrátili z vyhnanství, totiž 42 360, mimo otroků a zpěváků. (Ezr 2:64; Ne 7:66) Liší se však v počtech týkajících se jednotlivých rodin neboli domů a úhrnný součet jednotlivých čísel v obou soupisech je mnohem nižší než 42 360. Mnozí učenci to přičítají chybám při opisování. Toto hledisko sice nelze zcela vyloučit, ale existují i další pravděpodobná vysvětlení těchto rozdílů.

Je možné, že Ezra i Nehemjáš vycházeli při svých soupisech z rozdílných zdrojů. Ezra například mohl použít dokument, jenž uváděl soupis Židů, kteří se přihlásili k návratu do své vlasti, zatímco Nehemjáš mohl vycházet ze soupisu těch, kdo se skutečně vrátili. Vzhledem k tomu, že někteří kněží nemohli potvrdit svůj rodokmen (Ezr 2:61–63; Ne 7:63–65), je rozumné usuzovat, že mnozí další Izraelité měli stejný problém. Číslo 42 360 mužů proto mohlo být úhrnným součtem všech rodin a mnoha dalších, kterým se nepodařilo potvrdit svůj původ. Později se však možná některým z nich podařilo svůj rodokmen potvrdit. To by mohlo vysvětlovat, jak mohla rozdílná čísla přesto dát stejný součet.

[Rámeček na straně 60]

DŮLEŽITÉ MYŠLENKY Z KNIHY NEHEMJÁŠ

Události kolem obnovení jeruzalémských zdí a následná očista od špatných zvyků, které Židé pěstovali

Pokrývá období, které začíná více než 80 let potom, co se Židé vrátili z vyhnanství v Babylóně

Navzdory odporu jsou jeruzalémské zdi znovu vystavěny

 V Šušanu se Nehemjáš dovídá o tom, že jeruzalémské zdi jsou stále rozbořeny; modlí se k Jehovovi o pomoc a potom žádá perského vládce Artaxerxa o povolení, aby mohl odejít a znovu vystavět město a jeho hradby; Artaxerxes s tím souhlasí (1:1–2:9)

Nehemjáš přijíždí do Jeruzaléma a v noci prozkoumá zbořené zdi; potom Židům odhalí svůj záměr obnovit zdi (2:11–18)

Sanballat, Tobiáš a Gešem — cizinci — obnově zdí brání; nejdříve se snaží odradit Židy posměchem, potom se spiknou, aby proti Jeruzalému bojovali; Nehemjáš pracovníky vyzbrojuje, a oni nepřestávají se stavbou (2:19–4:23)

Úklady proti Nehemjášovi selhávají a zeď je za 52 dnů dokončena (6:1–19)

Zeď je zasvěcena; při obřadu kráčejí po zdi proti sobě dva sbory a průvody díkůvzdání a setkají se v chrámu; je tam velké radování (12:27–43)

Záležitosti v Jeruzalémě jsou dány do pořádku

Po dostavění hradeb Nehemjáš zajišťuje město branami a stanovuje povinnosti strážců bran, zpěváků a Levitů; jmenuje Chananiho a Chananjáše, aby spravovali město (7:1–3)

Nehemjáš se rozhodne udělat rodopisné záznamy lidí; nalézá knihu rodopisných zápisů těch, kdo se vrátili se Zerubbabelem z Babylóna; kněží, kteří nemohou potvrdit svůj rodokmen, jsou vyloučeni ze služby, „dokud nepovstane kněz s Urim a Tummim“ (7:5–73)

Jeruzalém je řídce obydlen, takže je losem vybírán každý desátý člověk, aby bydlel v Jeruzalémě (7:4; 11:1, 2)

Snahy zlepšit duchovní stav Židů

Bohatí Židé souhlasí s tím, že svým chudým bratrům, od nichž neprávem požadovali úrok za půjčku, vrátí majetek (5:1–13)

Na veřejném shromáždění Ezra čte Zákon a někteří Levité se podílejí na vysvětlování Zákona; lidé pláčí, ale jsou povzbuzováni, aby se radovali, protože ten den je svatý; radují se také proto, že porozuměli tomu, co jim bylo předčítáno (8:1–12)

Druhý den se při čtení Zákona lid dovídá o slavení Svátku chýší; nato s velkou radostí tento svátek slaví (8:13–18)

Potom následuje shromáždění, při němž lid doznává své hříchy a připomíná si Jehovovo jednání s Izraelem; lidé přísahají, že budou dodržovat Zákon, že nebudou vstupovat do manželství s cizinci a budou dodržovat závazky, jež slouží k podpoře chrámu a chrámové služby (9:1–10:39)

Po zasvěcení zdi se znovu veřejně čte ze Zákona; když Židé poznají, že Ammonitům a Moabcům není dovoleno vejít do sboru, začnou od Izraele oddělovat „všechnu smíšenou společnost“ (13:1–3)

Po delší nepřítomnosti se Nehemjáš vrací do Jeruzaléma a zjišťuje, že situace se tam zhoršila; vyčistí jídelní sály, nařídí dávání desátků na podporu Levitů a zpěváků, prosadí dodržování Sabatu a pokárá ty, kdo vstoupili do manželství s cizinkami (13:4–30)