Vypuzení zárodku nebo plodu před tím, než dokáže žít samostatně mimo dělohu. Běžně se rozlišuje mezi potratem umělým a potratem samovolným; potrat umělý se definuje jako záměrné a vyvolané vyprázdnění dělohy a potrat samovolný jako neúmyslné a neodvratné přerušení těhotenství. V Bibli se mezi umělým a samovolným potratem nedělá rozdíl; výraz potrat je tam používán v širším smyslu a v obou významech. Hebrejské slovo ša·khalʹ,  jehož význam je ‚potratit‘ (2Mo 23:26), je překládáno také jako „olupovat“ (5Mo 32:25), ‚připravit o děti‘ (3Mo 26:22), ‚potrácet‘ (Oz 9:14) a ‚prokázat se jako neplodná‘ (Mal 3:11). Hebrejské slovo vó·ceʼthʹ, které je v Žalmu 144:14 přeloženo jako „zmetání“, je odvozeno od kořene, jenž znamená „vyjít ven“. (Srovnej 1Mo 27:30.) Vyjádření „potrat“ a „ten, který se narodil předčasně,“ (Ža 58:8; Ka 6:3) jsou překladem hebrejského slova neʹfel; to pochází z kořene na·falʹ a jeho význam je „pád“. (Srovnej Iz 26:18.)

K samovolnému potratu může dojít při nějaké nehodě, v důsledku infekční nemoci, duševního nebo fyzického stresu a napětí nebo v důsledku celkového oslabení matčina organismu. Vody u Jericha přinášely smrt, protože až do doby, než je Jehova prostřednictvím proroka Eliši uzdravil, způsobovaly potraty. (2Kr 2:19–22)

Úmyslné vyvolání potratu umělou cestou, například požitím nějakých léků nebo lékařským zákrokem, s cílem zabránit narození nechtěného dítěte je z Božího hlediska závažný hřích. Život je vzácný dar od Boha, a je tedy něčím posvátným. Proto zákon, který dal Bůh Mojžíšovi, chránil život nenarozeného dítěte nejen v případě uměle vyvolaného potratu; jestliže totiž došlo ke rvačce mezi muži a těhotná žena přitom utrpěla zranění, které způsobilo smrt jí samotné nebo jejího dítěte, ‚pak byla dána duše za duši‘. (2Mo 21:22–25) Než byl tento trest vykonán, soudci přirozeně vzali v úvahu okolnosti a také to, do jaké míry byl tento skutek spáchán úmyslně. (Srovnej 4Mo 35:22–24, 31.) Avšak s důrazem na to, jak závažné je, když se někdo pokusí úmyslně způsobit zranění nenarozenému dítěti, dr. J. Glenn uvedl: „Životaschopné embryo v děloze JE lidský jedinec, a proto kdo ho zabije, poruší šesté přikázání.“ (The Bible and Modern Medicine, 1963, s. 176)

Správný názor je, že plod lůna je požehnáním od Jehovy. (3Mo 26:9; Ža 127:3) Když tedy Bůh dal Izraelitům slib, že se jim bude dobře dařit, ujistil je, že jejich ženy zdárně donosí své děti a že budou plodné. Řekl: „V tvé zemi nebude existovat ani žena, která potrácí, ani žena neplodná.“ (2Mo 23:26) Jak ukazuje modlitba spravedlivých, Boží nepřízeň k Božím nepřátelům se naopak projeví tím, že budou mít potrácející lůna a sami budou jako potrat, který nikdy nespatří slunce. (Ža 58:8; Oz 9:14)

Job se ve svém neštěstí zamýšlel nad tím, že by bylo lépe, kdyby byl jako „utajený potrat“. Tento sužovaný muž zvolal: „Proč jsem nezemřel hned z lůna?“ (Job 3:11–16) Také Šalomoun uvažoval o tom, že předčasně vypuzený plod je lepší než ten člověk, který sice žije dlouho, ale nikdy se nezačne radovat ze života. (Ka 6:3)

U zvířat, například u dobytka, koní, ovcí a koz, se může vyskytovat nakažlivé zmetání, což je onemocnění, při němž zvíře předčasně vrhá. Také nenakažlivé zmetání, k němuž dochází následkem nedostatečné péče o domácí zvířata nebo následkem nějakého jejich onemocnění, je známo už od dob, kdy žili patriarchové Jákob a Job. (1Mo 31:38; Job 21:10)