Podle díla Greek and English Lexicon to the New Testament (J. Parkhurst, Londýn, 1845, s. 2) řecký výraz aʹbys·sos znamená „velmi nebo mimořádně hluboký“. Podle Liddellova a Scottova díla Greek-English Lexicon (Oxford, 1968, s. 4) tento výraz znamená „nezměrný, neomezený“. V řecké Septuagintě se tímto výrazem soustavně překládá hebrejské slovo tehómʹ (vodní hlubina), například v 1. Mojžíšově 1:2; 7:11.

Slovo aʹbys·sos se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje devětkrát, a z toho sedmkrát je obsaženo v knize Zjevení. Z „propasti“ vystupují symbolické kobylky vedené svým králem, Abaddonem neboli Apollyonem, ‚andělem propasti‘. (Zj 9:1–3, 11) Také o ‚divokém zvířeti‘, které vede válku proti Božím ‚dvěma svědkům‘, jež zabije, čteme, že vystupuje „z propasti“. (Zj 11:3, 7) Zjevení 20:1–3 líčí, jak bude Satan na tisíc let uvržen do propasti, a legie démonů jednou naléhala na Ježíše, aby jim nenařizoval do ní odejít. (Lk 8:31)

Biblický význam. Je pozoruhodné, že řecká Septuaginta nepoužívá výraz aʹbys·sos k překladu hebrejského slova šeʼólʹ, a vzhledem k tomu, že do propasti jsou uvrženi duchovní tvorové, nemůže být význam tohoto pojmu omezen na šeol neboli hádes; tato dvě slova se totiž jednoznačně vztahují na společný pozemský hrob lidstva. (Job 17:13–16; viz hesla HÁDES; ŠEOL.) Toto slovo se nevztahuje na ‚jezero ohně a síry‘, protože do ohnivého jezera bude Satan uvržen teprve po tom, co bude propuštěn z propasti. (Zj 20:1–3, 7–10) Pavlův výrok uvedený v Římanům 10:7, kde se mluví o tom, že Kristus je v propasti, tuto možnost také vylučuje a rovněž ukazuje, že propast není totožná s tartarem. (Viz heslo TARTAROS.)

Význam výrazu „propast“ může být objasněn na základě výroku v Římanům 10:6, 7, kde je uvedeno: „Ale spravedlnost, která vyplývá z víry, mluví tímto způsobem: ‚Neříkej ve svém srdci: „Kdo vystoupí do nebe?“, totiž aby přivedl Krista dolů; nebo: „Kdo sestoupí do propasti?“, totiž aby přivedl Krista z mrtvých.‘“ (Srovnej 5Mo 30:11–13.) Je zřejmé, že výraz ‚propast‘ se zde vztahuje na místo, kde byl Kristus Ježíš necelé tři dny a odkud jej jeho Otec vzkřísil. (Srovnej Ža 71:19, 20; Mt 12:40.) Ve Zjevení 20:7 se o propasti mluví jako o „vězení“, a v případě Ježíše došlo následkem smrti skutečně k uvěznění v podobě absolutního znemožnění jakékoli činnosti. (Srovnej Sk 2:24; 2Sa 22:5, 6; Job 38:16, 17; Ža 9:13; 107:18; 116:3.)

 Pokud jde o základní význam „nezměrnosti“ jakožto charakteristického rysu „propasti“, zajímavé vysvětlení nacházíme v Hastingsově díle Encyclopædia of Religion and Ethics (1913, sv. I, s. 54). V komentáři k textu Římanům 10:6, 7 je zde uvedeno: „Slova sv. Pavla vyvolávají dojem, že ta oblast je nezměrná a že bychom se marně snažili ji prozkoumat.“ „Nebe“ a „propast“, jež jsou nepřístupné, staví Pavel do protikladu k něčemu, co je dostupné, totiž ke spravedlnosti, která vyplývá z víry. Je to patrné ze způsobu, jak Pavel používá v Římanům 11:33 příbuzné slovo baʹthos: „Ó hloubko [baʹthos] Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ (Viz také 1Ko 2:10; Ef 3:18, 19.) V souladu se slovy uvedenými v Římanům 10:6, 7 tedy místo označené jako „propast“ zřejmě také označuje něco, co je mimo dosah kohokoli kromě Boha nebo jeho ustanoveného anděla, který má ‚klíč od propasti‘. (Zj 20:1) Liddellovo a Scottovo dílo Greek-English Lexicon (s. 4) uvádí jako jeden z významů slova aʹbys·sos „nekonečná prázdnota“.

Množné číslo hebrejského slova mecó·lahʹ (nebo mecu·lahʹ) se v Žalmu 88:6 překládá výrazem ‚velká propast‘ a doslova znamená „propasti“ nebo „hlubiny“. (Srovnej Ze 10:11.) Je příbuzné se slovem cu·lahʹ, jež znamená „vodní hlubina“. (Iz 44:27)