[hebrejsky ʼe·lahʹ; ʼe·lónʹ], Mohutný strom [hebrejsky ʼal·lahʹ, ʼal·lónʹ].

Tato hebrejská slova se v Kralické bibli překládají jako „dub“ nebo „jilmoví“ a v Hegerovi jako „dub“ nebo „terebint“. Mnoho učenců však uznává, že v biblických dobách se tato slova mohla jednoduše vztahovat na velké stromy obecně.

V Amosovi 2:9 jsou Amorejci kvůli své výšce přirovnáni k cedru a kvůli své síle k ‚mohutným stromům‘. Tyto „mohutné stromy“ se zvlášť hojně vyskytovaly v Bašanu, směrem na V od Jordánu, a spolu s libanonskými cedry se o nich mluví ve znázorněních. (Iz 2:13; Ze 11:1, 2) Ze dřeva „mohutných bašanských stromů“ se vyráběla vesla. (Ez 27:6) V Betelu byla pod takovým stromem pohřbena Debora, a proto se toto místo začalo nazývat Allon-bakut, což znamená „mohutný strom pláče“. (1Mo 35:8) Tyto stromy byly často na kopcích nebo výšinách a to z nich udělalo oblíbená stinná místa, kde se ctitelé falešných bohů zabývali modlářskými zvyklostmi. (Oz 4:13)

Mezi mohutné bašanské stromy patřil nepochybně dub. Duby jsou proslulé svou velikostí a statností a dosahují velkého stáří. V Bašanu, a rovněž na výše položených místech v Chavranu, Gileadu, Galileji a Libanonu, stále roste několik druhů dubu. Některé duby jsou stálezelené, zatímco jiné opadavé. Plod dubu — žalud — je vsazen do číšky a je bohatý na tanin. Panuje názor, že barva pro „červcovou šarlatovou“ látku, která se používala ve svatyni (2Mo 25:4; 26:1), se získávala z jistého druhu červce, který napadá větve některých druhů dubu. (Viz heslo BARVENÍ, BARVIVA.)

Předpokládá se, že mezi ‚velké stromy‘, o nichž Bible mluví, pravděpodobně patří pistácie druhu Pistacia palaestina neboli Pistacia atlantica. (1Mo 12:6; 14:13) V Palestině je to běžný strom s tlustým kmenem a košatou korunou. Některé stromy mohou dosahovat výšky až 15 m, a poskytují tak příjemný stín. Pomocí řezů v kůře lze získat vonnou pryskyřici, ze které se vyrábí terpentýn.