Obraz nebo výjev předaný ve dne či v noci do lidské mysli obvykle nějakým neobyčejným způsobem, někdy ve vytržení nebo ve snu. (Sk 10:3; 1Mo 46:2) Pokud jde o vidění a sny popsané v Bibli, je často obtížné rozlišit, zda jde o vidění, či sen, a někdy je zřejmé, že jde o obojí.

Jestliže ten, kdo dostal od Boha vidění, byl přitom v bdělém stavu, vidění se patrně vtisklo do jeho vědomí a tento člověk si je později mohl připomenout a mohl je popsat nebo zaznamenat vlastními slovy. Někteří lidé, například Daniel a Nebukadnecar, měli také vidění v noci, ‚noční vidění‘. Tato vidění byla patrně předána do podvědomí příjemce, zatímco spal.

Vytržení. Je zřejmé, že Boží duch někdy předal do něčí mysli obraz nebo vidění Božího záměru, zatímco příjemce byl ve vytržení, tedy ve stavu hlubokého soustředění nebo ve stavu podobném spánku. Řecké slovo přeložené v Křesťanských řeckých písmech výrazem „vytržení“ je ekʹsta·sis. Doslova znamená ‚postavení jinam‘ neboli ‚přemístění‘ a obrazně znamená vytržení mysli z jejího normálního stavu. Ten, kdo je ve vytržení, zapomíná na své přirozené okolí, a je tedy schopen vnímat vidění. (Sk 22:17, 18)

Ujištění o Boží přízni. Prostřednictvím některých vidění Jehova svým služebníkům zjevoval, jak s nimi jedná, a ujišťoval je o své přízni. Abramovi (Abrahamovi) přišlo ve vidění Jehovovo slovo a patriarcha dostal ujištění: „Neboj se, Abrame, jsem ti štítem. Tvá odměna bude velmi veliká.“ (1Mo 15:1) Potom Jehova uzavřel s Abrahamem smlouvu. (1Mo 15:2–21) O řadu let později mluvil Bůh v nočních viděních s Jákobem a řekl mu, aby se nebál sejít do Egypta, protože Bůh ho tam učiní velkým národem a nakonec ho z té země vyvede. (1Mo 46:1–4; srovnej 2Sa 7:1–17; 1Pa 17:1–15.)

Pokyny k plnění Božího záměru. Prostřednictvím některých vidění dával Jehova jejich příjemcům pokyny, jak mají činit jeho vůli. Oslavený Ježíš Kristus se zjevil Saulovi z Tarsu a Saul, ačkoli byl na nějaký čas oslepen, měl potom vidění, v němž spatřil muže jménem Ananiáš, jak na něj vkládá ruce, aby se mu vrátil zrak. Také Ananiáš byl na základě vidění veden v Damašku až k domu, kde byl Saul. (Sk 9:1–19)

V roce 36 n. l. dostal v Cesareji zbožný pohan Kornélius vidění, v němž mu anděl řekl, aby poslal pro Šimona Petra do Joppe. (Sk 10:1–8) V Joppe se Petr dostal do vytržení a měl vidění, v němž spatřil, jak z nebe sestupuje nádoba, v níž jsou různí nečistí tvorové. Tímto způsobem dostal apoštol poučení, že by věci, které Bůh očistil, neměl považovat za nečisté. Tak byl Petr připraven, aby zahájil dílo kázání dobré zprávy neobřezaným pohanům. (Sk 10:9–23; 11:5–12)

Řadu vidění dostal také apoštol Pavel a byl jimi veden ve svém kazatelském díle. Když byl Pavel při své druhé misionářské cestě v Troadě, měl v noci vidění, v němž se mu objevil nějaký Makedonec a snažně ho prosil: „Přejdi do Makedonie a pomoz nám.“ (Sk 16:8–12) Později měl v noci povzbuzující vidění, v němž k němu mluvil Pán, a apoštol proto zůstal v Korintu rok a šest měsíců a vyučoval tam Božímu slovu. (Sk 18:8–11)

Proroctví. Některá vidění od Boha byla prorocká nebo byla dána proto, aby tomu, kdo je dostal, pomohla vyložit proroctví sdělená ve viděních a snech. Prorok Daniel „měl porozumění všem druhům vidění a snů“. (Da 1:17) Právě v „nočním vidění“ Bůh Danielovi sdělil obsah a význam snu, v němž král Nebukadnecar spatřil obrovskou sochu, která znázorňovala světové velmoci. (Da 2:19, 28; srovnej Da 4:5, 10, 13, 20–22.)

V prorockém snu a ve „viděních za noci“ viděl Daniel čtyři obrovská zvířata vycházející z moře, což ukazovalo, že ze země vyvstanou čtyři „králové“. (Da 7:1–3, 17) Jako výsadu dostal tento prorok také vidění, v němž spatřil ‚někoho podobného synu člověka‘, jak od Prastarého na dny dostává panství a důstojnost a království. (Da 7:13, 14)

 Vidění od Boha dostali také další pisatelé Bible, například Izajáš (1:1; 6:1–13), Amos (7:1–9, 12; 8:1, 2) a Ezekiel (1:1). Obadjášovo inspirované prorocké prohlášení proti Edomu začíná slovy: „Obadjášovo vidění.“ (Ob 1) „Vidění . . . Nahuma“ obsahuje prohlášení proti Ninive. (Na 1:1)

Kniha Zjevení obsahuje řadu vidění, jež spatřil letitý apoštol Jan. Řecké jméno této knihy, A·po·kaʹly·psis, jež znamená „odkrytí“ nebo „odhalení“, je výstižné, protože Zjevení skutečně odkrývá různé věci a odhaluje mnoho událostí, k nimž mělo dojít ve vzdálené budoucnosti, velmi dlouho potom, co byla tato kniha napsána. (Zj 1:1, Rbi8, ppč)

Falešná vidění. Předtím než byl v roce 607 př. n. l. zničen Jeruzalém, falešní proroci tohoto města mluvili „vidění svého vlastního srdce“, neboť jejich poselství nepocházela od Jehovy. (Jer 23:16) Protože od Jehovy žádné vidění nedostali, to, co viděli ve vidění, bylo nicotné. (Ná 2:9, 14) Mluvili nepravdu, a ‚ve vidění viděli lži‘, a proto byl Jehova proti nim. (Ez 13)

Bylo předpověděno, že někteří uvidí vidění. Joel pod božskou inspirací předpověděl, že pod působením Božího ducha ‚mladí muži uvidí vidění‘, což mělo být něco jiného než výše zmíněná falešná vidění a také něco jiného než vidění od Boha, o nichž se zde již pojednávalo. (Joel 2:28) Petr ukázal, že jedno splnění tohoto proroctví nastalo v den Letnic roku 33 n. l., kdy byl následovníkům Ježíše Krista udělen svatý duch; tehdy se stal zázrak a oni v mnoha jazycích oznamovali ‚velkolepé Boží věci‘. (Sk 2:1–4, 11, 15–17)