Devatenáctá kapitola

Jehova znesvěcuje pýchu Tyru

Izajáš 23:1–18

1, 2. (a) Jakým městem byl starověký Tyros? (b) Co o Tyru prorokoval Izajáš?

 BYL „dokonalý v kráse“ a měl hojnost „bohatství všeho druhu“. (Ezekiel 27:4, 12, An American Translation) Jeho početné loďstvo brázdilo moře při cestách do vzdálených míst. Stal se ‚v srdci širého moře velmi slavným‘ a svými ‚hodnotnými věcmi‘ „obohacoval krále země“. (Ezekiel 27:25, 33) Tak v sedmém století př. n. l. vypadal Tyros, fénické město ve východní části Středozemního moře.

² V blízké budoucnosti však měl být Tyros zničen. Asi 100 let před tím, než tuto fénickou pevnost popsal Ezekiel, předpověděl prorok Izajáš její pád a zármutek těch, kdo na ní byli závislí. Izajáš také prorokoval, že po určité době Bůh obrátí svou pozornost na město a obnoví jeho blahobyt. Jak se prorokova slova splnila? A jak se ze všeho, co postihlo Tyros, můžeme poučit my? Porozumíme-li přesně tomu, co Tyros potkalo a proč se to stalo, posílí to naši víru v Jehovu a v jeho sliby.

„Kvílejte, taršišské lodě!“

3, 4. (a) Kde ležel Taršiš a jaký vztah byl mezi Tyrem a Taršišem? (b) Proč námořníci obchodující s Taršišem budou mít důvod ‚kvílet‘?

³ Pod nadpisem „Prohlášení o Tyru“ Izajáš oznamuje: „Kvílejte, taršišské lodě, vždyť byl vypleněn a není přístavem  a není místem, kam se vjíždí.“ (Izajáš 23:1a) Má se za to, že Taršiš patřil ke Španělsku, to znamená, že byl daleko od Tyru ležícího ve východní části Středozemního moře. a Féničané však byli zkušenými námořníky a měli velké lodě schopné plavby po moři. Někteří historikové se domnívají, že Féničané si jako první povšimli spojitosti mezi měsícem a přílivem a odlivem a také že jako první využívali při navigaci poznatky z astronomie. Velká vzdálenost mezi Tyrem a Taršišem pro ně tudíž nebyla žádnou překážkou.

⁴ Vzdálený Taršiš slouží v Izajášově době Tyru jako odbytiště zboží a v určitém období jeho dějin je možná hlavním zdrojem jeho bohatství. Ve Španělsku jsou doly s bohatými zásobami stříbra, železa, cínu a dalších kovů. (Srovnej Jeremjáše 10:9; Ezekiela 27:12.) „Taršišské lodě“, což jsou pravděpodobně lodě z Tyru, které obchodují s Taršišem, budou oprávněně ‚kvílet‘ neboli naříkat nad zničením svého domovského přístavu.

5. Kde se námořníci připlouvající z Taršiše dozvědí o pádu Tyru?

⁵ Jak se o pádu Tyru dozvědí námořníci, kteří se právě plaví po moři? Izajáš odpovídá: „Bylo jim to zjeveno ze země Kittim.“ (Izajáš 23:1b) ‚Zemí Kittim‘ je pravděpodobně myšlen ostrov Kypr, který se rozkládá asi 100 kilometrů západně od fénického pobřeží. Zde mají před doplutím do Tyru svou poslední zastávku lodě, které se plaví z Taršiše směrem na východ. Námořníci se tedy zprávu o zničení svého milovaného domovského přístavu dozvídají během zastávky na Kypru. Jistě je to pro ně rána. Zachvátí je zármutek a budou ‚kvílet‘ zděšením.

6. Jaký vztah byl mezi Tyrem a Sidonem?

 ⁶ Zděšení zachvátí také lidi žijící na fénickém pobřeží. Prorok říká: „Mlčte, obyvatelé pobřežní země. Sidonští kupci, ti, kdo přeplouvají moře — naplnili tě. A na mnoha vodách bylo šichorské semeno, nilská žeň, její důchod; a stalo se to ziskem národů.“ (Izajáš 23:2, 3) „Obyvatelé pobřežní země“ — sousedé Tyru — budou mlčet v naprostém úžasu z toho, jak katastrofální byl pád Tyru. Kdo jsou „sidonští kupci“, kteří „naplnili“ tyto obyvatele v tom smyslu, že díky nim zbohatli? Tyros byl původně kolonií přístavního města Sidonu, které leželo asi 35 kilometrů na sever. Na svých mincích se Sidon vyobrazuje jako matka Tyru. Ten sice předčil Sidon, pokud jde o bohatství, ale stále je ‚dcerou Sidonu‘ a jeho obyvatelé si stále říkají Sidoňané. (Izajáš 23:12) Proto slovním spojením „sidonští kupci“ jsou pravděpodobně myšleni obchodníci žijící v Tyru.

7. Jak sidonští kupci rozšiřují bohatství?

⁷ Bohatí sidonští kupci, kteří se zabývají obchodem, křižují Středozemní moře. Do mnoha míst přivážejí semeno neboli obilí z Šichoru, což je nejvýchodnější rameno Nilu v oblasti egyptské delty. (Srovnej Jeremjáše 2:18.) K ‚nilské žni‘ patří i jiné produkty z Egypta. Obchodovat s takovým zbožím a směňovat ho je velmi výnosné, a to jak pro tyto obchodníky plavící se po moři, tak i pro národy, s nimiž obchodují. Sidonští obchodníci plní Tyros důchodem. Zpustošení tohoto města jim tedy jistě způsobí zármutek.

8. Jaký dopad bude mít na Sidon zničení Tyru?

⁸ Izajáš potom promlouvá k Sidonu těmito slovy: „Styď se, Sidone; protože moře, ty mořská pevnosti, řeklo: ‚Nemělo jsem porodní bolesti a nerodilo jsem ani jsem neodchovalo mladé muže, nevychovalo panny.‘“ (Izajáš 23:4) Po zničení Tyru bude pobřeží, na kterém město původě stálo, prázdné a zpustošené. Bude se zdát, že moře volá v úzkosti  podobně jako matka, která ztratila své děti a je tak zoufalá, že nyní popírá, že je kdy měla. Sidon se bude stydět za to, co se stane jeho dceři.

9. Po kterých událostech nastalo podobné zděšení a zármutek, jaké zažijí lidé po pádu Tyru?

⁹ Ano, zpráva o zničení Tyru způsobí všeobecný zármutek. Izajáš říká: „Právě jako při zprávě ohledně Egypta, podobně budou lidé v krutých bolestech při zprávě o Tyru.“ (Izajáš 23:5) Bolest truchlících bude srovnatelná s bolestí, která následovala po zprávě ohledně Egypta. Kterou zprávu prorok myslí? Pravděpodobně splnění svého dřívějšího „prohlášení proti Egyptu“. b (Izajáš 19:1–25) Je však také možné, že prorok myslí zprávu o zničení faraónova vojska v Mojžíšově době, což způsobilo všeobecné ohromení. (2. Mojžíšova 15:4, 5, 14–16; Jozue 2:9–11) Ať už to bylo cokoli, ti, kdo uslyší zprávu o zničení Tyru, budou v krutých bolestech. Jsou vybídnuti, aby uprchli do vzdáleného Taršiše a tam hledali útočiště, a je jim přikázáno, aby hlasitě dávali najevo svůj zármutek: „Přeplujte do Taršiše; kvílejte, obyvatelé pobřežní země.“ (Izajáš 23:6)

Jásalo „od svých raných časů“

10–12. Uveďte, jak bohatý je Tyros, kam sahají jeho dějiny a jaký má vliv.

¹⁰ Tyros je starobylé město, což nám Izajáš připomíná svou otázkou: „Je tohle vaše město, jež jásalo od dávných dnů, od svých raných časů?“ (Izajáš 23:7a) Dějiny rozkvětu Tyru sahají přinejmenším až do doby, kdy žil Jozue. (Jozue 19:29) Během let se Tyros stává proslulým výrobou kovových předmětů, skla a purpurového barviva. Roucha z tyrského purpuru patří  k nejdražším a nákladné tyrské látky jsou vyhledávány lidmi ve vysokém postavení. (Srovnej Ezekiela 27:7, 24.) Tyros je také obchodním centrem pro karavany putující po souši a také významným místem dovozu a vývozu.

¹¹ Kromě toho je město silné i vojensky. V souvislosti s tím L. Sprague de Camp napsal: „Féničané nebyli především bojovným národem — byli to obchodníci, a ne vojáci —, ale svá města bránili s fanatickou odvahou a zarputilostí. Tyto vlastnosti i jejich schopnosti na moři umožňovaly Tyřanům vzdorovat asyrskému vojsku, které svého času bylo nejsilnějším na světě.“

¹² Tyros zanechává ve Středomoří svou stopu. „Jeho nohy je nosívaly daleko, aby přebývalo jako někdo cizí.“ (Izajáš 23:7b) Féničané cestují do vzdálených míst, zakládají tam obchodní stanice a přístaviště pro krátké zastávky lodí a v těchto místech pak někdy vyrůstají kolonie. Tyrskou kolonií je například Kartágo na severním pobřeží Afriky. Toto město ale za čas získá větší význam než Tyros a o vliv ve Středomoří bude soupeřit s Římem.

Jeho pýcha bude znesvěcena

13. Proč je vznesena otázka ohledně toho, kdo se opovažuje vynést soud nad Tyrem?

¹³ Vzhledem k tomu, jak starým městem je Tyros a jaké má bohatství, je vhodná následující otázka: „Kdože dal tuto radu proti Tyru, jenž udílel koruny, jehož kupci byli knížaty, jehož obchodníci byli ctihodnými země?“ (Izajáš 23:8) Kdo se to opovažuje mluvit proti městu, které ve svých koloniích i na jiných místech dosadilo mocné jedince do postavení s vysokou autoritou, a tak se stalo tím, kdo „udílel koruny“? Kdo se to opovažuje mluvit proti metropoli, jejímiž kupci jsou knížata a jejímiž obchodníky  jsou ctihodní lidé? Maurice Chehab, bývalý vedoucí oddělení dějin starověku v bejrútském Národním muzeu v Libanonu, napsal: „Od 9. do 6. století př. n. l. si Tyros udržoval takové významné postavení, jaké měl Londýn na začátku 20. století.“ Kdo se tedy opovažuje mluvit proti tomuto městu?

14. Kdo vynáší soud nad Tyrem a proč?

¹⁴ Inspirovaná odpověď způsobí v Tyru ohromení. Izajáš říká: „Tu radu dal sám Jehova vojsk, aby znesvětil pýchu vší krásy, aby s opovržením zacházel se všemi ctihodnými země.“ (Izajáš 23:9) Proč Jehova pronáší rozsudek nad tímto bohatým starověkým městem? Je to snad proto, že jeho obyvatelé uctívají falešného boha Baala? Nebo je to kvůli tomu, jaký vztah měla k Tyru Jezábel — dcera sidonského a zároveň tyrského krále Etbaala —, která si vzala za manžela izraelského krále Achaba a povraždila Jehovovy proroky? (1. Královská 16:29, 31; 18:4, 13, 19) Odpověď na obě otázky zní: ne. Tyros je odsouzen kvůli své zpupné pýše — ztučněl na úkor ostatních národů, mezi nimiž byli i Izraelité. V 9. století př. n. l. Jehova prostřednictvím proroka Joela řekl Tyru a dalším městům: „Judské syny a jeruzalémské syny jste prodávali synům Řeků, abyste je odstranili daleko z jejich vlastního území.“ (Joel 3:6) Může tedy Bůh přehlížet to, že Tyros jednal s jeho smluvním lidem jen jako se zbožím?

15. Jak bude Tyros reagovat, až Jeruzalém padne do rukou Nebukadnecara?

¹⁵ Tyros se nezmění ani za sto let. Když je v roce 607 př. n. l. Jeruzalém zničen vojskem babylónského krále Nebukadnecara, Tyros jásá: „Aha, [Jeruzalém] je rozbit, ty dveře národů! Jistě se bude směřovat ke mně. Budu naplněn — on byl zpustošen.“ (Ezekiel 26:2) Tyros se bude radovat, protože očekává, že ze zničení Jeruzaléma bude  mít prospěch. Vzhledem k tomu, že judské hlavní město už není jeho konkurentem, očekává, že jeho vlastní obchody vzrostou. Jehova však s těmi, kdo se prohlašují za ‚ctihodné‘, kdo pyšně stojí na straně nepřátel jeho lidu, bude jednat s opovržením.

16, 17. Co se stane s obyvateli Tyru, až město padne? (Viz poznámku pod čarou.)

¹⁶ Izajáš pokračuje v Jehovově odsouzení Tyru: „Přejdi svou zemi jako řeka Nil, taršišská dcero. Již není žádná loděnice. Vztáhl ruku nad moře; způsobil, že se znepokojila království. Sám Jehova dal příkaz proti Fénicii, aby byly vyhlazeny její pevnosti. A říká: ‚Již nikdy nebudeš jásat, utlačená, panenská dcero Sidonu. Vstaň, přepluj do Kittim. Ani tam pro tebe nebude klidno.‘“ (Izajáš 23:10–12)

¹⁷ Proč je Tyros nazván ‚taršišská dcera‘? Důvodem je možná to, že po porážce Tyru bude mocnějším z těchto dvou měst Taršiš. c Obyvatelé rozbořeného Tyru budou rozptýleni jako řeka při povodni — její břehy se prolomí a její vody zaplaví všechny okolní pláně. Izajášovo poselství ‚taršišské dceři‘ podtrhuje závažnost toho, co se stane Tyru. Samotný Jehova vztahuje svou ruku a dává příkaz. Nikdo to nemůže změnit.

18. Proč je Tyros nazván ‚panenskou dcerou Sidonu‘ a jak se jeho stav změní?

¹⁸ Izajáš také mluví o Tyru jako o ‚panenské dceři Sidonu‘. To naznačuje, že předtím ještě nikdy nebyl dobyt a vypleněn cizími dobyvateli a je stále nepodmaněn.  (Srovnej 2. Královskou 19:21; Izajáše 47:1; Jeremjáše 46:11.) Nyní však má být zničen a někteří jeho obyvatelé se jako uprchlíci přeplaví do fénické kolonie Kittim. Ale protože ztratili svou hospodářskou moc, nenajdou tam klid.

Chaldejci ho vyplení

19, 20. Kdo podle proroctví dobude Tyros a jak se toto proroctví splní?

¹⁹ Která politická mocnost vykoná Jehovův rozsudek nad Tyrem? Izajáš ohlašuje: „Pohleď! Země Chaldejců. To je ten lid — Asýrie se to neprokázala být — založili ji pro ty, kdo obcházejí pouští. Vztyčili své obléhací věže; obnažili její obytné věže; někdo z ní udělal drolící se zříceninu. Kvílejte, taršišské lodě, vždyť vaše pevnost je vypleněna.“ (Izajáš 23:13, 14) Tyros nedobudou Asyřané, ale dobudou ho Chaldejci. Ti vztyčí své obléhací věže, srovnají se zemí tyrská obydlí a z této pevnosti taršišských lodí udělají drolící se hromadu rozvalin.

²⁰ Nedlouho po pádu Jeruzaléma se Tyros vzbouří proti Babylónu a Nebukadnecar město oblehne — přesně jak to bylo předpověděno. Tyros věří, že je nedobytný, a proto odolává. Během obléhání babylónským vojákům ‚olysávají‘ hlavy, protože jsou rozedřeny helmami, a ramena vojáků jsou ‚odírána dohola‘ od nošení materiálu na stavbu obléhacích valů. (Ezekiel 29:18) Nebukadnecara stojí obléhání velmi mnoho. Pevninská část města Tyros je zničena, ale kořist Nebukadnecarovi uniká. Podstatná část tyrských pokladů totiž byla přemístěna na malý ostrov asi 800 metrů od pobřeží. Chaldejský král nemá žádnou flotilu, a proto ostrov nedokáže dobýt. Po 13 letech se Tyros sice vzdává, ale bude existovat dál a zažije splnění dalších proroctví.

 ‚Vrátí se ke svému platu‘

21. V jakém smyslu je Tyros „zapomenut“ a na jak dlouho?

²¹ Izajáš prorokuje dál: „V ten den se stane, že Tyros bude na sedmdesát let zapomenut, stejně jako dny jednoho krále.“ (Izajáš 23:15a) Když Babylóňané zničí pevninské město, bude ostrovní Tyros „zapomenut“. V souladu s proroctvím nebude ostrovní Tyros významnou hospodářskou mocností po dobu „jednoho krále“, kterým je Babylónská říše. Prostřednictvím Jeremjáše Jehova mluví o tom, že Tyros bude patřit k národům, jež budou vybrány, aby pily víno Jeho vzteku. Jehova říká: „Tyto národy budou muset sloužit babylónskému králi sedmdesát let.“ (Jeremjáš 25:8–17, 22, 27) Je pravda, že ostrovní Tyros není v područí Babylónu po celých 70 let, protože v roce 539 př. n. l. Babylónská říše padá. Je zřejmé, že těmi 70 lety je myšleno období, během nějž nadvláda Babylónu dosahovala svého vrcholu, tedy doba, kdy se babylónská královská dynastie vychloubá, že svůj trůn pozvedla nad „Boží hvězdy“. (Izajáš 14:13) Pod babylónskou nadvládu se různé národy dostávají v různou dobu. Na konci 70 let však tato vláda vezme za své. Co se pak stane s Tyrem?

22, 23. Co se stane s Tyrem, až se vymaní z babylónské nadvlády?

²² Izajáš pokračuje: „Na konci sedmdesáti let se Tyru povede jako v písni prostitutky: ‚Vezmi harfu, obejdi město, zapomenutá prostitutko. Hraj na strunách, jak nejlépe umíš; rozmnož své písně, ať se na tebe vzpomene.‘ A na konci sedmdesáti let se stane, že Jehova obrátí svou pozornost k Tyru, a ten se vrátí ke svému platu a bude se dopouštět prostituce se všemi královstvími země na povrchu zemské půdy.“ (Izajáš 23:15b–17)

²³ Po pádu Babylónu v roce 539 př. n. l. se Fénicie stává satrapií Médo-perské říše. Perský panovník Kýros Veliký je  tolerantní vládce. Pod touto novou vládou se Tyros opět pouští do své dřívější činnosti a tvrdě usiluje o to, aby byl znovu uznáván jako světové středisko obchodu — stejně jako se prostitutka, která byla zapomenuta a ztratila své zákazníky, snaží přilákat nové klienty tím, že obchází město, hraje na harfu a zpívá své písně. Bude mít Tyros úspěch? Ano, Jehova mu ho dá. Časem bude ostrovní město tak prosperující, že koncem šestého století př. n. l. prorok Zecharjáš řekne: „Tyros přistoupil k tomu, aby si vystavěl násep a aby nakupil stříbro právě jako prach, a zlato jako pouliční bláto.“ (Zecharjáš 9:3)

‚Jeho zisk se stane něčím svatým‘

24, 25. (a) Jak se zisk Tyru stává něčím svatým pro Jehovu? (b) Jaké proroctví týkající se Tyru Jehova inspiruje i přes to, že Tyros pomáhá Božímu lidu?

²⁴ Následující prorocká slova jsou opravdu pozoruhodná. „Jeho zisk a jeho plat se stane něčím svatým pro Jehovu. Nebude to střádáno ani ukládáno, protože jeho plat bude pro ty, kdo bydlí před Jehovou, aby jedli do sytosti a elegantně se přikrývali.“ (Izajáš 23:18) Jak se hmotný zisk Tyru stává něčím svatým? Jehova řídí záležitosti tak, aby se děla jeho vůle — aby jeho lid mohl jíst do sytosti a měl se čím přikrývat. Popisovaná situace nastává někdy po návratu Izraelitů z vyhnanství v Babylóně. Obyvatelé Tyru pomáhají Izraelitům tím, že jim dodávají cedrové dřevo, aby mohli znovu vybudovat chrám. Rovněž obnovují obchodní styky s Jeruzalémem. (Ezra 3:7; Nehemjáš 13:16)

²⁵ Přesto Jehova inspiruje další prohlášení proti Tyru. V souvislosti s tímto bohatým ostrovním městem Zecharjáš prorokuje: „Pohleďme, Jehova jej zbaví vlastnictví  a jeho vojenskou sílu jistě srazí do moře; a sám bude pohlcen v ohni.“ (Zecharjáš 9:4) Toto proroctví se plní v červenci roku 332 př. n. l., kdy je tento pyšný vládce moře zničen Alexandrem Velikým.

Vyhýbejte se hmotařství a pýše

26. Proč Bůh odsoudil Tyros?

²⁶ Jehova odsoudil Tyros kvůli jeho pýše, což je vlastnost, kterou Jehova opovrhuje. „Povýšené oči“ jsou uvedeny jako první ze sedmi věcí, které nenávidí. (Přísloví 6:16–19) O pýše mluvil ve spojitosti se Satanem Ďáblem Pavel, a prvky charakterizující Satana obsahuje Ezekielův popis pyšného Tyru. (Ezekiel 28:13–15; 1. Timoteovi 3:6) Proč byl Tyros pyšný? Ezekiel Tyru říká: „Tvé srdce začalo být kvůli tvému jmění domýšlivé.“ (Ezekiel 28:5) Město se věnovalo obchodu a hromadění peněz. Tyros měl v tomto ohledu úspěch, a proto se stal nesnesitelně domýšlivým. Jehova tedy „tyrskému vůdci“ prostřednictvím Ezekiela řekl: „Tvé srdce [se] stalo domýšlivým a stále říkáš: ‚Jsem bůh. Posadil jsem se na sedadlo boha.‘“ (Ezekiel 28:2)

27, 28. Do jaké léčky mohou lidé padnout a jak to Ježíš znázornil?

²⁷ Národy mohou podlehnout pýše a špatnému náhledu na bohatství, a totéž se může stát i jednotlivcům. Ježíš uvedl podobenství, které ukazuje, jak rafinovaná může být tato léčka. Mluvil o bohatém muži, jehož pole dobře rodila. Muž se z toho radoval. Chystal se postavit větší zásobárny, do nichž by svou úrodu ukládal, a těšil se na dlouhý život v pohodlí. Dopadlo to ale jinak. Bůh mu řekl: „Ty nerozumný, tuto noc si od tebe vyžádají tvou duši. Kdo má pak mít věci, které jsi nastřádal?“ Ano, muž zemřel a jeho bohatství mu nebylo k ničemu. (Lukáš 12:16–20)

 ²⁸ Ježíš toto podobenství uzavřel slovy: „Tak se vede muži, který si ukládá poklad pro sebe, ale není bohatý vůči Bohu.“ (Lukáš 12:21) Být bohatý nebylo samo o sobě špatné ani nebylo hříchem mít dobrou úrodu. Chyba, které se zmíněný muž dopustil, spočívala v tom, že tyto věci zaujaly první místo v jeho životě. Ve své bohatství vkládal veškerou důvěru. Když se díval do budoucnosti, vůbec nebral v úvahu Jehovu Boha.

29, 30. Jakými slovy Jakub varuje, abychom nespoléhali sami na sebe?

²⁹ Stejnou myšlenku velmi důrazně vyjádřil Jakub. Řekl: „Pojďte vy, kdo říkáte: ‚Dnes nebo zítra budeme cestovat  do tohoto města a strávíme tam rok a budeme se zabývat obchodem a vyděláme si‘, i když nevíte, jaký bude váš život zítra. Jste totiž mlha, která se na chvilku objevuje a pak mizí. Místo toho byste měli říci: ‚Jestliže Jehova bude chtít, budeme žít a uděláme také to či ono.‘“ (Jakub 4:13–15) Jakub potom ukázal na vztah mezi bohatstvím a pýchou, a to slovy: „Nyní se pyšníte svým sebejistým vychloubáním. Všechno takové pyšnění je ničemné.“ (Jakub 4:16)

³⁰ Ještě jednou si připomeňme, že hříchem není to, když se někdo věnuje podnikání. Hříchem je pýcha, povýšenost a důvěra v sebe sama, tedy vlastnosti, které se v člověku mohou vyvinout s tím, jak nabývá bohatství. Starověké přísloví proto moudře říká: „Nedávej mi chudobu ani bohatství.“ Chudoba může život velmi znepříjemnit. Ale bohatství může vést k tomu, že člověk ‚zapře Boha a řekne: „Kdo je Jehova?“‘ (Přísloví 30:8, 9)

31. Jaké otázky by si měl křesťan klást?

³¹ Žijeme ve světě, v němž se mnoho lidí stává obětí chamtivosti a sobectví. Ve světě totiž panuje komerční duch, a proto je na bohatství kladen velký důraz. Je tedy dobré, když se křesťan zkoumá, aby se ujistil, že nepadá do stejné léčky, do jaké bylo vlákáno město obchodu — Tyros. Věnuje snad křesťan úsilí o hmotné věci tolik svého času a své energie, že je ve skutečnosti otrokem bohatství? (Matouš 6:24) Závidí snad někomu, kdo toho má víc nebo kdo má lepší věci? (Galaťanům 5:26) Jestliže zbohatne, myslí si pyšně, že si zaslouží větší pozornost nebo větší výsady než druzí? (Srovnej Jakuba 2:1–9.) Pokud není bohatý, ‚je rozhodnut zbohatnout‘ za každou cenu? (1. Timoteovi 6:9) Je zaneprázdněn svým podnikáním natolik, že službě Bohu věnuje ve svém životě  jen velmi málo prostoru? (2. Timoteovi 2:4) Pohltila ho snaha o získání bohatství tak, že při svém podnikání přehlíží křesťanské zásady? (1. Timoteovi 6:10)

32. Jaké varování poskytl Jan a jak toto varování můžeme uplatnit?

³² Ať už jsme v jakékoli ekonomické situaci, mělo by na prvním místě v našem životě být vždy Království. Je velmi důležité, abychom nikdy neztratili ze zřetele slova apoštola Jana: „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska.“ (1. Jana 2:15) Je pravda, že chceme-li v tomto světě přežít, musíme využívat jeho hospodářské mechanismy. (2. Tesaloničanům 3:10) Proto tedy ‚užíváme světa‘, ale neužíváme ho „plně“. (1. Korinťanům 7:31) Jestliže však máme přehnanou lásku k hmotným věcem, tedy k věcem v tomto světě, už nemilujeme Jehovu. Hnát se za ‚touhou těla a touhou očí a okázalým vystavováním prostředků, které má někdo k životu,‘ není slučitelné s konáním Boží vůle. d Ale právě konání Boží vůle vede k věčnému životu. (1. Jana 2:16, 17)

33. Jak se křesťané mohou vyvarovat léčky, do které padl Tyros?

³³ Tyros padl do pasti, která spočívala v tom, že honba za hmotnými věcmi byla před vším ostatním. V hmotném ohledu se mu dařilo, velmi zpychl a za svou pýchu byl potrestán. Jeho příklad je varováním pro národy a jednotlivce v dnešní době. Oč lepší je řídit se vybídkou apoštola Pavla! Ten křesťany nabádá, „aby nebyli povýšení a aby nezakládali svou naději na nejistém bohatství, ale na Bohu, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu potěšení“. (1. Timoteovi 6:17)

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

[Mapa na straně 256]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

EVROPA

ŠPANĚLSKO (Místo, kde pravděpodobně ležel TARŠIŠ)

STŘEDOZEMNÍ MOŘE

SARDINIE

KYPR

ASIE

SIDON

TYROS

AFRIKA

EGYPT

 [Obrázek na straně 250]

Tyros měl být podmaněn Babylónem, ne Asýrií

[Obrázek na straně 256]

Mince s vyobrazením Melkarta, hlavního tyrského boha

[Obrázek na straně 256]

Model fénické lodi