Dvacátá devátá kapitola

Králova víra je odměněna

Izajáš 36:1–39:8

1, 2. V jakém ohledu se Ezekjáš prokázal jako lepší král než Achaz?

 EZEKJÁŠOVI bylo 25 let, když se stal judským králem. Jaký panovník z něho bude? Půjde ve stopách svého otce, krále Achaza, a bude své poddané ovlivňovat, aby uctívali falešné bohy? Nebo povede lid v uctívání Jehovy, jako to dělal jeho praotec, král David? (2. Královská 16:2)

² Krátce potom, co Ezekjáš usedl na trůn, začalo být zřejmé, že má v úmyslu ‚činit to, co je správné v Jehovových očích‘. (2. Královská 18:2, 3) V prvním roce své vlády nařídil, aby byl opraven Jehovův chrám a aby byly obnoveny chrámové služby. (2. Paralipomenon 29:3, 7, 11) Potom uspořádal velkolepou oslavu Pasachu, na kterou byl pozván celý národ, tedy i deset severních kmenů Izraele. To byl opravdu nezapomenutelný svátek. Ode dnů krále Šalomouna se v Jeruzalémě nic takového nekonalo. (2. Paralipomenon 30:1, 25, 26)

3. (a) Jaké kroky podnikli obyvatelé Izraele a Judy, kteří se zúčastnili Pasachu uspořádaného Ezekjášem? (b) Jak se dnes mohou křesťané poučit z rozhodného jednání těch, kdo se zúčastnili Pasachu?

³ Když oslava Pasachu skončila, rozhodli se její účastníci, že podetnou posvátné kůly, rozbijí posvátné sloupy a strhnou výšiny a oltáře falešných bohů. Potom se vrátili do svých měst a byli odhodláni sloužit pravému Bohu. (2. Paralipomenon 31:1) Jak velmi se to lišilo od jejich dřívějšího náboženského postoje! Praví  křesťané se z toho dnes mohou naučit to, že je důležité ‚neopouštět své shromažďování‘. Takové shromažďování, ať už probíhá v místních sborech nebo ve větším měřítku na krajských a oblastních sjezdech, má významnou úlohu. Společenství bratrů a také Boží duch totiž křesťany povzbuzuje a podněcuje k „lásce a znamenitým skutkům“. (Hebrejcům 10:23–25)

Víra je vystavena zkoušce

4, 5. (a) Jak dal Ezekjáš najevo svou nezávislost na Asýrii? (b) Jakou vojenskou akci podnikl Senacherib proti Judě a jaké kroky udělal Ezekjáš, aby zabránil bezprostřednímu útoku na Jeruzalém? (c) Jaké přípravy dělá Ezekjáš, aby se Jeruzalém ubránil Asyřanům?

⁴ Jeruzalém čekají těžké zkoušky. Ezekjáš zrušil spojenectví, které jeho nevěrný otec Achaz uzavřel s Asyřany. Dokonce si podmanil Filištíny, kteří jsou spojenci Asýrie. (2. Královská 18:7, 8) To asyrského krále popudilo. Čteme tedy: „Ve čtrnáctém roce krále Ezekjáše se stalo, že proti všem opevněným judským městům přitáhl asyrský král Senacherib a přistoupil k tomu, aby se jich zmocnil.“ (Izajáš 36:1) Ezekjáš souhlasí, že Senacheribovi zaplatí obrovský tribut ve výši 300 stříbrných talentů a 30 zlatých  talentů, a protože možná doufá, že tak Jeruzalém ochrání před bezprostředním útokem neústupného asyrského vojska. (2. Královská 18:14)

⁵ V královské pokladnici však na zaplacení tributu není dost zlata a stříbra, a proto Ezekjáš získává co možná nejvíce drahých kovů z chrámu. Odřízne také chrámové dveře, které byly potaženy zlatem, a posílá je Senacheribovi. Asyřana to uspokojí, ale pouze na čas. (2. Královská 18:15, 16) Ezekjáš si zřejmě uvědomuje, že Asyřané nenechají Jeruzalém na pokoji dlouho. Je tedy zapotřebí udělat určité přípravy. Lidé ucpávají vodní zdroje, ze kterých by vodu mohli čerpat útočící Asyřané. Ezekjáš rovněž zesiluje jeruzalémské opevnění, staví zbrojnice a také vyrábí „hojnost střel a štítů“. (2. Paralipomenon 32:4, 5)

6. V koho vkládá Ezekjáš svou důvěru?

⁶ Ezekjáš však svou důvěru nevkládá v promyšlenou válečnou strategii nebo v opevnění, ale vkládá ji v Jehovu vojsk. Své vojenské velitele nabádá: „Buďte odvážní a silní. Nebojte se ani se neděste kvůli asyrskému králi a kvůli celému tomu zástupu, který je s ním; s námi je jich totiž více, než jich je s ním. S ním je tělesná paže, ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval naše bitvy.“ Lid se tedy začíná „opírat o slova judského krále Ezekjáše“. (2. Paralipomenon 32:7, 8) Potom nastávají vzrušující události. Zkuste si je představovat, až nyní budeme probírat 36. až 39. kapitolu Izajášova proroctví.

Rabšake pronáší svou řeč

7. Kdo je rabšake a proč je poslán do Jeruzaléma?

⁷ Senacherib vysílá do Jeruzaléma rabšakeho (to není jméno, ale vojenský titul) a dva další muže ve vysokém  postavení, aby vymohli, že se město vzdá. (2. Královská 18:17) Tito úředníci se za městskými hradbami setkají se třemi Ezekjášovými zástupci — Eljakimem, který je dozorcem Ezekjášovy domácnosti, tajemníkem Šebnou a zapisovačem Joachem, synem Asafa. (Izajáš 36:2, 3)

8. Jak se rabšake snaží zlomit odpor Jeruzaléma?

⁸ Rabšakeho záměr je prostý — přesvědčit Jeruzalém, aby se vzdal bez boje. Rabšake mluví hebrejsky a nejprve volá: „Co je to za důvěru, na kterou ses spolehl? ... V koho jsi vložil důvěru, že ses proti mně vzbouřil?“ (Izajáš 36:4, 5) Rabšake se potom vyděšeným Židům vysmívá a připomíná jim, že jsou úplně osamocení. Ke komu se mohou obrátit o pomoc? K tomu ‚nalomenému rákosu‘, Egyptu? (Izajáš 36:6) Tentokrát Egypt připomíná nalomený rákos. Tato bývalá světová velmoc je totiž dočasně podmaněna Etiopií. Navíc současný egyptský faraón, král Tirhaka, není Egypťan, ale Etiop, a bude poražen Asýrií. (2. Královská 19:8, 9) Vzhledem k tomu, že Egypt není schopen zachránit sám sebe, bude Judě jen chabou oporou.

9. Co nepochybně vede rabšakeho k závěru, že Jehova svůj lid opustí, ale jaká je skutečnost?

⁹ Rabšake nyní dokazuje, že Jehova nebude za svůj lid bojovat, protože je jím znechucen. Rabšake říká: „V případě, že bys mi řekl: ‚Je to Jehova, náš Bůh, v něhož důvěřujeme‘, není to on, jehož výšiny a jehož oltáře Ezekjáš odstranil?“ (Izajáš 36:7) Tím, že Židé strhli výšiny a oltáře v zemi, pochopitelně Jehovu nezavrhli, ale naopak se k němu vrátili.

10. Proč nezáleží na tom, zda má Juda mnoho či málo obránců?

¹⁰ Rabšake připomíná Židům, že z vojenského hlediska je Asyřané daleko předčí. Pronáší tuto arogantní výzvu:  „Ať ti dám dva tisíce koní, aby se vidělo, zda jsi schopen, ze své strany, posadit na ně jezdce.“ (Izajáš 36:8) Opravdu ale záleží na tom, kolik má Juda trénovaných jezdců — zda málo, či mnoho? Ne, protože záchrana Judy nezávisí na tom, je-li vojensky silnější. Tato otázka je v Příslovích 21:31 vysvětlena takto: „Kůň, ten je připravován pro den bitvy, ale záchrana patří Jehovovi.“ Rabšake pak tvrdí, že Jehova žehná Asyřanům, a ne Židům. Jinak by totiž Asyřané nikdy nemohli proniknout na judské území tak hluboko, argumentuje rabšake. (Izajáš 36:9, 10)

11, 12. (a) Proč rabšake trvá na tom, že bude mluvit „jazykem Židů“, a jak se snaží svádět Židy, kteří ho slyší? (b) Jak rabšakeho slova asi působí na Židy?

¹¹ Ezekjášovi zástupci mají obavy, jak rabšakeho dokazování zapůsobí na muže stojící nahoře na městských hradbách, kteří ho mohou slyšet. Židovští úředníci žádají: „Mluv, prosím, ke svým sluhům syrským jazykem, neboť nasloucháme; a nemluv k nám jazykem Židů do uší lidu, který je na zdi.“ (Izajáš 36:11) Rabšake však vůbec nemá v úmyslu mluvit syrsky. Chce do Židů zasévat semena pochybností a strachu, aby se vzdali, a Jeruzalém mohl být obsazen bez boje. (Izajáš 36:12) Asyřan tedy znovu mluví „jazykem Židů“. Obyvatele Jeruzaléma varuje: „Nenechte se klamat Ezekjášem, neboť není schopen vás osvobodit.“ Potom se snaží Židy, kteří ho slyší, svádět barvitým popisováním toho, jaký život by mohli mít pod asyrskou vládou: „Vzdejte se mi a vyjděte ke mně a jezte každý ze své vlastní révy a každý ze svého vlastního fíkovníku a pijte každý vodu ze své vlastní cisterny, dokud nepřijdu a vskutku vás nevezmu do země podobné vaší vlastní zemi, do země obilí a mladého vína, do země chleba a vinic.“ (Izajáš 36:13–17)

 ¹² Židé v tomto roce nesklidí žádnou úrodu, protože vpád Asyřanů jim zabránil zasadit zemědělské plodiny. Pro muže, kteří naslouchají na hradbách, musí být tedy vyhlídka, že budou jíst šťavnaté hrozny a pít chladnou vodu, velmi lákavá. Rabšake však se svým pokusem nahlodat Židy ještě nekončí.

13, 14. Proč to, co se stalo Samaří, neodpovídá situaci v Judě, i když rabšake argumentuje jinak?

¹³ Ze zásoby svých argumentů vybírá rabšake další slovní zbraň. Varuje Židy, aby nevěřili Ezekjášovi, až jim bude říkat: „Sám Jehova nás osvobodí.“ Rabšake Židům připomíná, že samařští bohové nebyli schopni zabránit tomu, aby deset kmenů nebylo přemoženo Asyřany. A co bohové dalších národů, které si Asýrie podmanila? Rabšake se ptá: „Kde jsou bohové Chamatu a Arpadu? Kde jsou bohové Sefarvajimu? A osvobodili z mé ruky Samaří?“ (Izajáš 36:18–20)

¹⁴ Rabšake, který je ctitelem falešných bohů, samozřejmě nechápe, že je velký rozdíl mezi odpadlým Samařím a mezi Jeruzalémem za vlády Ezekjáše. Samařští falešní bohové neměli moc zachránit desetikmenné království. (2. Královská 17:7, 17, 18) Ale Jeruzalém za vlády Ezekjáše zavrhl falešné bohy a začal znovu sloužit Jehovovi. To se však tři zástupci Judy nesnaží rabšakemu vysvětlit. „Dále mlčeli a neodpovídali mu ani slovem, neboť to bylo přikázání krále, jež říkalo: ‚Neodpovíte mu.‘“ (Izajáš 36:21) Eljakim, Šebna a Joach se vracejí k Ezekjášovi a podávají mu oficiální zprávu o tom, co říkal Rabšake. (Izajáš 36:22)

Ezekjáš činí rozhodnutí

15. (a) Před jakým rozhodnutím nyní stojí Ezekjáš? (b) Jak Jehova znovu ujišťuje svůj lid?

¹⁵ Král Ezekjáš nyní musí učinit rozhodnutí. Vzdá se Jeruzalém  Asyřanům? Spojí své síly s Egyptem? Nebo bude trvat na svém a bude bojovat? Ezekjáš je pod velkým tlakem. Odchází do Jehovova chrámu a posílá Eljakima a Šebnu společně se staršími muži z kněží, aby se prostřednictvím proroka Izajáše dotázali Jehovy. (Izajáš 37:1, 2) Královi poslové oblečeni v pytlovině přistupují k Izajášovi a říkají: „Tento den je dnem tísně a přísného napomenutí a opovržlivé nestoudnosti... Snad Jehova, tvůj Bůh, uslyší slova rabšakeho, kterého poslal jeho pán, asyrský král, aby popichoval živého Boha, a vskutku s ním zúčtuje za slova, která slyšel Jehova, tvůj Bůh.“ (Izajáš 37:3–5) Ano, Asyřané napadají živého Boha! Bude Jehova věnovat jejich posměškům pozornost? Prostřednictvím Izajáše Židy ujišťuje: „Neboj se kvůli slovům, která jsi  slyšel, jimiž o mně sloužící asyrského krále mluvili utrhačně. Hle, vkládám do něho ducha, a uslyší zprávu a vrátí se do své vlastní země; a jistě způsobím, že ve své vlastní zemi padne mečem.“ (Izajáš 37:6, 7)

16. Jaké dopisy posílá Senacherib?

¹⁶ Rabšake je mezitím odvolán, aby byl po boku Senacheriba, který válčí v Libně. Senacherib se Jeruzalémem bude zabývat později. (Izajáš 37:8) Rabšakeho odjezdem se však tlak, pod nímž je Ezekjáš, nezmírňuje. Senacherib posílá výhružné dopisy, v nichž popisuje, co mohou obyvatelé Jeruzaléma čekat, jestliže se nevzdají: „Sám jsi slyšel, co udělali asyrští králové všem zemím, že je zasvětili  zničení, a ty sám budeš osvobozen? Osvobodili bohové národů, které zničili moji praotcové, své národy...? Kde je král Chamatu a král Arpadu a král města Sefarvajim — Heny a Ivvy?“ (Izajáš 37:9–13) Asyřan v podstatě říká, že nemá smysl klást odpor, protože ten přinese ještě větší potíže.

17, 18. (a) S jakou pohnutkou žádá Ezekjáš Jehovu o ochranu? (b) Jak Jehova prostřednictvím Izajáše odpovídá Asyřanovi?

¹⁷ Ezekjáš je hluboce znepokojen tím, jaké následky přinese rozhodnutí, které musí udělat. Proto Senacheribovy dopisy rozprostírá před Jehovou v chrámu. (Izajáš 37:14) V upřímné modlitbě úpěnlivě prosí Jehovu, aby věnoval pozornost hrozbám Asyřana, a svou modlitbu končí slovy: „A nyní nás, Jehovo, náš Bože, zachraň z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že jedině ty, Jehovo, jsi Bůh.“ (Izajáš 37:15–20) Z toho je jasně patrné, že Ezekjáš je znepokojen ne proto, zda sám bude zachráněn, ale hlavně proto, že Jehovovo jméno bude značně potupeno, pokud Asýrie Jeruzalém dobude.

¹⁸ Na modlitbu Jehova Ezekjášovi odpovídá prostřednictvím Izajáše. Jeruzalém se nesmí Asýrii vzdát, ale musí stát pevně na svém. Izajáš promlouvá jako by k Senacheribovi a odvážně ohlašuje Jehovovo poselství určené Asyřanovi: „Panenská dcera Sionu tebou pohrdla, vysmála se ti. Jeruzalémská dcera za tebou [posměšně] potřásla hlavou.“ (Izajáš 37:21, 22) Jehova pak vlastně dodává: ‚Kdo vůbec jsi, že se vysmíváš Svatému Izraele? Znám tvé skutky. Máš velkolepé ambice a velmi se chvástáš. Důvěřoval jsi ve svou vojenskou moc a dobyl jsi mnoho zemí. Ale nejsi nepřemožitelný. Zmařím tvé plány. Porazím tě. Potom ti udělám totéž, co jsi  ty dělal ostatním. Nasadím ti do nosu hák a odvedu tě zpátky do Asýrie!‘ (Izajáš 37:23–29)

„To bude pro tebe znamením“

19. Jaké znamení dává Jehova Ezekjášovi a jaký má význam?

¹⁹ Jak si může být Ezekjáš jistý, že se Izajášovo proroctví splní? Jehova odpovídá: „To bude pro tebe znamením: Tento rok se bude jíst, co vyroste z roztroušených jader, a druhý rok obilí, které vyrazí samo; ale třetí rok sejte semeno a sklízejte, a sázejte vinice a jezte jejich plody.“ (Izajáš 37:30) Jehova zajistí, aby Židé, kteří jsou jakoby v pasti, měli co jíst. Kvůli asyrské okupaci sice nemohou zasévat semeno, ale budou jíst z paběrků, které zbyly ze sklizně v předchozím roce. V následujícím roce, který je rokem sabatním, musí pole zůstat ležet ladem, a to i přes tuto zoufalou situaci. (2. Mojžíšova 23:11) Jehova slibuje, že pokud bude lid poslouchat jeho hlas, vyroste na polích dostatek obilí, aby se uživili. Potom, v dalším roce, budou muži sít semeno obvyklým způsobem a budou se radovat z plodů své práce.

20. V jakém smyslu ti, kdo uniknou asyrskému útoku, „zakoření a nahoře ponesou plody“?

²⁰ Jehova svůj lid nyní přirovnává k rostlině, kterou nelze snadno vykořenit: „Ti, kdo uniknou z judského domu, ... jistě dole zakoření a nahoře ponesou plody.“ (Izajáš 37:31, 32) Ano, ti kdo důvěřují v Jehovu, se nemusí bát. Oni a jejich potomci zůstanou v zemi pevně založeni.

21, 22. (a) Co je prorokováno ohledně Senacheriba? (b) Kdy a jak se splní Jehovova slova o Senacheribovi?

²¹ A co Asyřanovy hrozby namířené proti Jeruzalému? Jehova odpovídá: „Nevejde do tohoto města ani tam nevystřelí šíp ani mu nenastaví štít ani proti němu nenasype  obléhací násep. Vrátí se cestou, kterou přišel, a do tohoto města nevejde.“ (Izajáš 37:33, 34) Mezi Asýrií a Jeruzalémem nedojde vůbec k žádné bitvě. Bez boje budou poraženi překvapivě Asyřané, a ne Židé.

²² V souladu s tím, co řekl, posílá Jehova anděla, který pobíjí elitu Senacheribova vojska, celkem 185 000 mužů. K tomu patrně dochází v Libně. Když se Senacherib probudí, zjišťuje, že vůdci, velitelé a mocní muži jeho vojska jsou mrtví. Zahanbený Senacherib se vrací do Ninive, ale  i přes naprostou porážku tvrdohlavě zůstává oddán svému falešnému bohu Nisrokovi. O několik let později je Senacherib zavražděn svými dvěma syny ve chvíli, kdy uctívá Nisroka v jeho chrámu. Opět se prokazuje, že neživý Nisrok není schopen poskytnout záchranu. (Izajáš 37:35–38)

Ezekjášova víra je posílena ještě více

23. Jakou krizi zažívá Ezekjáš, když Senacherib poprvé vytáhne proti Judě, a jaké důsledky by tato krize mohla mít?

²³ Přibližně v době, kdy Senacherib poprvé vytáhne proti Judě, Ezekjáš vážně onemocní. Izajáš mu říká, že zemře. (Izajáš 38:1) Král, kterému je 39 let, se cítí zdrcen. Nejde mu jen o vlastní zdraví, ale také o budoucnost národa. Jeruzalému a Judě hrozí nebezpečí, že budou napadeni Asyřany. Jestliže Ezekjáš zemře, kdo povede boj? V této době Ezekjáš ještě nemá žádného syna, který by se ujal vlády. V úpěnlivé modlitbě Ezekjáš naléhavě prosí Jehovu, aby mu projevil milosrdenství. (Izajáš 38:2, 3)

24, 25. (a) Jakým dobrotivým způsobem Jehova odpovídá na Ezekjášovu modlitbu? (b) Jaký zázrak popsaný u Izajáše 38:7, 8 Jehova vykoná?

²⁴ Izajáš ještě neopustil nádvoří paláce, když ho Jehova posílá zpět, aby šel k lůžku sklíčeného krále s jiným poselstvím: „Slyšel jsem tvou modlitbu. Viděl jsem tvé slzy. Hle, přidávám k tvým dnům patnáct let; a osvobodím tebe a toto město z dlaně asyrského krále a budu toto město bránit.“ (Izajáš 38:4–6; 2. Královská 20:4, 5) Jehova svůj slib potvrdí neobvyklým znamením: „Hle, stín stupňů, který již podle slunce sešel po stupních Achazových schodů, přiměji ustoupit o deset stupňů zpět.“ (Izajáš 38:7, 8a)

 ²⁵ Židovský historik Josephus uvádí, že v královském paláci bylo schodiště, u něhož pravděpodobně stál sloup. Když na něj dopadaly sluneční paprsky, sloup vrhal na schodiště stín. Sledováním toho, jak stín sestupuje po schodech, bylo možné zjišťovat čas. Nyní Jehova vykoná zázrak. Stín po schodech obvyklým způsobem nejprve postupně klesá, ale potom ustupuje o deset stupňů zpět. Kdo kdy o něčem takovém slyšel? Bible říká: „A slunce šlo pozvolna zpátky o deset stupňů po stupních schodů, po nichž předtím sešlo.“ (Izajáš 38:8b) Nedlouho nato se Ezekjáš zotavuje ze své nemoci. Zpráva o tom se dostane až do Babylónu. Když se to doslechne babylónský král, posílá do Jeruzaléma posly, aby zjistili, co se skutečně stalo.

26. K čemu mimo jiné vedlo to, že Jehova prodloužil Ezekjášův život?

²⁶ Ezekjášovi se asi tři roky po jeho zázračném uzdravení narodí první syn Manasse. Když Manasse vyroste, neprojevuje ocenění pro Boží soucit, díky němuž se vůbec narodil! Naopak, po většinu svého života dělá v nebývalé míře to, co je špatné v Jehovových očích. (2. Paralipomenon 32:24; 33:1–6)

Dopouští se chyby v úsudku

27. Jak Ezekjáš projevuje ocenění pro Jehovu?

²⁷ Ezekjáš je podobně jako jeho praotec David mužem víry. Velmi si váží Božího slova. Podle slov v Příslovích 25:1 se postaral o to, aby byl sepsán text, který nyní můžeme číst v Příslovích ve 25. až 29. kapitole. Někteří znalci se domnívají, že složil také 119. žalm. Dojemná píseň, ve které vyjádřil svou vděčnost a kterou složil po svém uzdravení z nemoci, ukazuje, že to byl velmi  citlivý člověk. Ezekjáš uzavírá píseň vyjádřením, že tím nejdůležitějším v životě je možnost chválit Jehovu v jeho chrámu „po všechny dny svého života“. (Izajáš 38:9–20) Kéž o čistém uctívání smýšlíme stejně!

28. Jak nějaký čas potom, co byl zázračně uzdraven, jedná Ezekjáš na základě nesprávného úsudku?

²⁸ Ezekjáš je sice věrný, ale není dokonalý. Nějaký čas po tom, co ho Jehova uzdraví, jedná na základě nesprávného úsudku. Izajáš vysvětluje: „Tehdy poslal Merodak-baladan, syn Baladana, krále Babylóna, dopisy a dar Ezekjášovi potom, co slyšel, že byl nemocný, ale už je opět při síle. Ezekjáš se tedy nad nimi začal radovat a přistoupil k tomu, aby jim ukázal svůj dům pokladů, stříbro a zlato a balzámový olej a dobrý olej a celou svou zbrojnici a všechno, co se dalo najít v jeho pokladech. Neprokázalo se být nic, co by jim Ezekjáš neukázal ve svém vlastním domě a v celém svém panství.“ (Izajáš 39:1, 2) b

29. (a) Co možná vede Ezekjáše k tomu, že babylónským vyslancům ukazuje své bohatství? (b) Jaké následky bude mít Ezekjášův nesprávný úsudek?

²⁹ Asýrie sice utrpěla drtivou porážku z ruky Jehovova anděla, ale přesto je i nadále hrozbou pro mnoho národů, k nimž patří také Babylón. Ezekjáš možná chce na babylónského krále zapůsobit jako na případného budoucího spojence. Jehova si však nepřeje, aby se obyvatelé Judy spojovali se svými nepřáteli. Chce, aby důvěřovali jemu. Prostřednictvím Izajáše odhaluje Ezekjášovi,  co přinese budoucnost: „Přicházejí dny, a všechno, co je v tvém vlastním domě a co tvoji praotcové nastřádali až do tohoto dne, bude skutečně odneseno do Babylóna. Nezůstane nic... A někteří z tvých vlastních synů, kteří z tebe vyjdou, jimž se staneš otcem, budou vzati a skutečně se stanou dvorními úředníky v paláci babylónského krále.“ (Izajáš 39:3–7) Ano, ten národ, na který se Ezekjáš snažil zapůsobit, nakonec vyplení poklady Jeruzaléma a odvede jeho obyvatele do otroctví. To, že Ezekjáš ukázal Babylóňanům své poklady, jen povzbudilo jejich chamtivé touhy.

30. Jak Ezekjáš projevil dobrý postoj?

³⁰ Toho, jak Ezekjáš ukázal Babylóňanům své poklady, se podle všeho týkají slova ve 2. Paralipomenon 32:26, kde se píše: „Ezekjáš se však za domýšlivost svého srdce pokořil, on a obyvatelé Jeruzaléma, a Jehovovo rozhořčení na ně nepřišlo za dnů Ezekjášových.“

31. Jak to s Ezekjášem nakonec dopadlo a co se z toho můžeme naučit my?

³¹ Ezekjáš byl sice nedokonalý, ale byl mužem víry. Věděl, že jeho Bůh, Jehova, je skutečná osoba, která má city. Když byl pod tlakem, úpěnlivě se k Jehovovi modlil, a on ho vyslyšel. Jehova Bůh mu zaručil mír po zbytek jeho života, a za to mu byl Ezekjáš vděčný. (Izajáš 39:8) I pro nás dnes by měl být Jehova stejně skutečný, jako byl pro Ezekjáše. Když vzniknou problémy, hledejme u Jehovy moudrost a východisko podobně jako Ezekjáš, protože Jehova „všem dává štědře a bez kárání“. (Jakub 1:5) Budeme-li dále vytrvávat a projevovat víru v Jehovu, můžeme si být jisti, že se stane „dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“, a to jak nyní, tak i v budoucnosti. (Hebrejcům 11:6)

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 383]

Tváří v tvář asyrské moci důvěřuje král Ezekjáš v Jehovu

 [Celostránkový obrázek na straně 384]

[Obrázek na straně 389]

Král posílá k Izajášovi posly, aby si vyslechli Jehovovu radu

[Obrázek na straně 390]

Ezekjáš se modlí, aby bylo Jehovovo jméno oslaveno porážkou Asýrie

[Obrázek na straně 393]

Jehovův anděl pobíjí 185 000 Asyřanů