Jedinečná planeta poskytuje důkazy
10. kapitola
Jedinečná planeta poskytuje důkazy
1, 2. Co říkají pozorovatelé o naší planetě Zemi?
NAŠE planeta Země je skutečný zázrak — krásný, vzácný klenot ve vesmíru. Pozorována z vesmíru se kosmonautům jevila Země se svou modrou oblohou a s bílými oblaky jako „naprosto nejvábnější objekt, který viděli“.1
2 Ale její krása zdaleka není všechno. „Největší ze všech kosmologických záhad, které nemohou vědci přes veškeré své úsilí porozumět, je Země,“ napsal Lewis Thomas v časopise Discover. Dodal: „Teprve nyní si začínáme uvědomovat, jak je podivuhodná, nádherná a úžasná, nejkrásnější objekt pohybující se kolem Slunce, zahalený jedinečnou modrou atmosférou, planeta, která sama kryje svou potřebu kyslíku, sama opatřuje své půdě ze vzduchu dusík a sama si vytváří počasí.“2
3. Co je řečeno v knize Země o naší planetě a proč je to vhodné?
3 Je také zajímavé, že ze všech planet naší sluneční soustavy byl pouze na Zemi nalezen život. A jak nádherný a mnohotvárný je svět živých organismů — mikroorganismy, hmyz, rostliny, ryby, ptáci, savci a lidé. A Země je jako ohromný sklad, naplněný vším, co je nutné k zachování veškerého života. V knize Země (angl.) je výstižně řečeno: „Země je zázrak vesmíru, jedinečná planeta.“3
4. Jak si můžeme znázornit, že je naše Země jedinečná, a ke kterému závěru musíme dojít?
4 Abychom si znázornili, jak je Země jedinečná, představme si, že jsme v neplodné poušti, na které není žádná vegetace. Náhle přicházíme k pěknému domu. Má klimatizační zařízení, vytápění, tekoucí vodu a elektrický proud. Chladnička a spíže jsou plné potravin. Ve sklepě je uskladněné palivo a jiné zásoby. Nyní si představ, že by ses někoho zeptal, kde se to tu všechno vzalo, v takové neplodné poušti. Co bychom si pomysleli, kdybychom dostali odpověď: „To je zde pouze náhodou.“? Uvěřili bychom tomu? Nebo bychom považovali za samozřejmé, že někdo musel dům navrhnout a postavit?
5. Které biblické znázornění se hodí na naši planetu Zemi?
5 Všechny ostatní planety, které vědci zkoumají, jsou bez života. Ale Země překypuje životem, který je udržován velice složitými systémy. Ty jsou navzájem vynikajícím způsobem sladěné a poskytují světlo, vzduch, teplo, vodu a potravu. Jsou zde důkazy, že Země byla stvořena výslovně k tomu, aby sloužila živým organismům jako pohodlný domov — jako nádherný dům. Jeden z pisatelů Bible vyvozuje logický závěr: „Každý dům je . . . někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ Ano, jestliže je zde nekonečně větší a úžasnější „dům“ — naše planeta Země, musí existovat neobyčejně inteligentní architekt a stavitel, Bůh. — Hebrejcům 3:4.
6. Jak dalece připouštějí někteří, že planeta Země svědčí o inteligentním plánování?
6 Čím podrobněji zkoumají vědci planetu Zemi a život na ní, tím více si uvědomují, jak vynikajícím způsobem je utvořena. Časopis Scientific American o tom říká: „Díváme-li se do vesmíru a zjišťujeme ty mnohé fyzikální a astronomické náhody, jež skutečně působily k našemu užitku, pak se téměř zdá, že vesmír musel nějak vědět, že přijdeme.“4 A časopis Science News připouští: „Zdá se, že takové specifické podmínky, které jsou tak přesně sladěny, sotva vznikly náhodou.“5
Správná vzdálenost od Slunce
7. Jak dostává Země od Slunce právě správné množství energie ve formě světla a tepla?
7 K mnoha vzájemně přesně sladěným důležitým předpokladům pro život na Zemi patří množství světla a tepla, které k nám přicházejí ze Slunce. Na Zem se dostává pouze nepatrný zlomek sluneční energie, ale právě to množství je nutné pro zachování života. Země má totiž přesně správnou vzdálenost od Slunce — průměrně 149 600 000 kilometrů. Kdyby byla Země ke Slunci blíž nebo od něho dál, bylo by na Zemi příliš horko nebo příliš chladno, než aby zde mohl existovat život.
8. Proč je tak důležité, jakou rychlostí obíhá Země kolem Slunce?
8 Při svém ročním oběhu kolem Slunce se Země pohybuje rychlostí asi 107 000 kilometrů za hodinu. Přesně při této rychlosti se vyrovnává přitažlivost Slunce a Země se přitom udržuje ve vhodné vzdálenosti. Kdyby se rychlost snížila, byla by Země přitahována ke Slunci. Časem by se Země mohla stát vyprahlou pouští podobnou planetě Merkuru, která je Slunci nejblíže. Během dne je na Merkuru teplota více než 300 stupňů Celsia. Kdyby se Země na své oběžné dráze pohybovala rychleji, vzdalovala by se od Slunce a mohla by se změnit v ledovou pustinu, podobnou planetě Pluto, jejíž oběžná dráha je od Slunce nejvzdálenější. Teplota na planetě Pluto je asi –180 stupňů Celsia.
9. Proč je tak důležité, že se Země otáčí kolem své osy určitou rychlostí?
9 Země se kromě toho otočí vždy za 24 hodin kolem své vlastní osy. Tím se periodicky střídá světlo a tma. Co by se však stalo, kdyby se Země otáčela kolem své osy řekněme jen jednou za rok? To by znamenalo, že by Slunce ozařovalo po celý rok tutéž stranu Země. Na té straně by zřejmě vznikla poušť, na které by bylo horko jako v peci, zatímco strana odvrácená od Slunce by se změnila v ledovou pustinu. Za takových extrémních podmínek by mohlo existovat jen velice málo živých organismů, pokud by byl život vůbec možný.
10. Jak ovlivňuje sklon zemské osy podnebí a období sklizně?
10 Zemská osa otáčení svírá s kolmicí na oběžnou dráhu Země úhel 23,5 stupně. Kdyby zemská osa nebyla skloněná, neexistovalo by střídání ročních období. Klima by bylo stále stejné. Život by přitom sice nebyl nemožný, ale nebyl by již tak rozmanitý. Na mnoha místech by se drasticky změnila období sklizně. Kdyby zemská osa měla daleko větší sklon, byla by extrémně horká léta a zimy by byly extrémně chladné. Ale sklon 23,5 stupně působí příjemné střídání ročních období s jejich zajímavou pestrostí. Na mnoha místech na Zemi prožíváme osvěžující jaro, kdy se probouzejí keře a stromy a rozkvétají překrásné květiny, teplé léto, v němž se dobře pracuje venku, osvěživě chladné podzimní počasí s měnícími se nádhernými barvami listí a zimu s krásnou scenérií sněhem pokrytých hor, lesů a polí.
Naše úžasná atmosféra
11. Proč je atmosféra Země jedinečná?
11 Neméně jedinečná — skutečně úžasná — je atmosféra naší Země. Něco takového nemá žádná jiná planeta naší sluneční soustavy, ani náš Měsíc. Proto mohou kosmonauti ve vesmíru přežít jen v kosmických skafandrech. Na Zemi jsou skafandry zbytečné, protože naše atmosféra obsahuje ve správném složení plyny nezbytně nutné k životu. Některé z těchto plynů jsou samy o sobě smrtící. Ale protože vzduch obsahuje tyto plyny v bezpečných poměrech, můžeme je vdechovat, aniž nám uškodí.
12. a) Z čeho je patrné, že atmosféra obsahuje správné množství kyslíku? b) Kterou životně důležitou úlohu má dusík?
12 Jedním z těchto plynů je kyslík; tvoří 21 procent vzduchu, který dýcháme. Bez kyslíku by lidé i zvířata zemřeli během několika minut. Nadměrné množství kyslíku by však ohrozilo naši existenci. Proč? Čistý kyslík působí toxicky, jestliže je vdechován příliš dlouho. Navíc, čím je více kyslíku, tím snadněji věci vzplanou. Kdyby ovzduší obsahovalo příliš mnoho kyslíku, hořlavé látky by velmi snadno vzplanuly. Snadno by se šířily požáry a bylo by obtížné je hasit. Je moudré, že je kyslík zředěn jinými plyny, zejména dusíkem, jehož je v atmosféře až 78 procent. Dusík však neslouží pouze ke zřeďování. Na celé Zemi dochází při bouřkách denně k miliónům blesků. Těmito elektrickými výboji se slučuje část kyslíku s dusíkem. Vzniklé sloučeniny padají s deštěm na zem a slouží potom rostlinám jako hnojivo.
13. Jakou úlohu pro udržení života má správný podíl oxidu uhličitého?
13 Podíl oxidu uhličitého v atmosféře je menší než jedno procento. K čemu slouží toto nepatrné množství? Rostliny by bez něj odumřely. Právě toto nepatrné množství potřebují rostliny k dýchání, přičemž vydávají kyslík. Lidé a zvířata vdechují kyslík a vydechují oxid uhličitý. Zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší by škodila lidem i zvířatům. Pokles koncentrace by nebyl žádoucí pro rostlinný život. Pro život rostlin, zvířat i člověka byl uveden v chod opravdu podivuhodný, přesně sladěný cyklus, který se sám udržuje.
14, 15. Jak dalece slouží atmosféra jako ochranný obal?
14 Atmosféra nejen udržuje život, ale slouží také jako ochranný obal. Asi ve výši 25 kilometrů nad zemským povrchem je tenká vrstva ozónu, která odfiltrovává škodlivou složku slunečního záření. Bez této vrstvy ozónu by takové záření mohlo zničit život na Zemi. Atmosféra také chrání Zemi před bombardováním meteority. Většina meteoritů nikdy nedosáhne zemské půdy, protože při vniknutí do atmosféry shoří a nám se jeví jako padající hvězdy. Bez této ochrany by milióny meteoritů dopadaly všude na zem a působily by značné škody na životech i na majetku.
15 Kromě toho, že atmosféra působí jako ochranný obal, udržuje na Zemi teplo, které by jinak zaniklo v chladu vesmíru. A zemská přitažlivost zabraňuje tomu, aby atmosféra unikla. Přitažlivost je k tomu právě dost silná, ale opět ne tak silná, že by nás omezovala v pohybu.
16. Co lze říci o kráse oblohy?
16 Atmosféra je nejen nezbytně nutná pro život, ale je také krásná. Jen si připomeň proměnlivý vzhled oblohy. Její rozsah a nádhera jsou prostě nepochopitelné. Nad Zemí se rozprostírá majestátní, nádherně barevná nebeská klenba. Zlatá záře na východě ohlašuje úsvit, zatímco západní obloha se loučí se dnem růžovou, oranžovou, červenou nebo purpurovou barevnou nádherou. Bílá dmoucí se oblaka podobná vatě ohlašují krásný jarní nebo letní den, podzimní oblačný plášť podobný ovčí vlně nám prozrazuje, že je přede dveřmi zima. V noci září obloha nádherou třpytících se hvězd a noc v měsíčním svitu je jedinečně krásná.
17. Jak se jeden novinář vyjádřil o obloze a komu patří čest?
17 Atmosféra naší Země je opravdu ve všech směrech úžasným opatřením. Jeden vědec napsal v časopise The New England Journal of Medicine: „Krátce řečeno, obloha je mistrovské dílo. Pracuje a neomylně plní své úkoly, jako ostatně všechno v přírodě. Pochybuji, že by ji někdo mohl nějak zlepšit, snad jedině by mohl příležitostně přemístit nějaký oblak.“6 Tento výrok nám připomíná, že jeden muž před tisíciletími označil podobné věci jako „podivuhodná díla Toho dokonalého v poznání“. Měl ovšem na mysli ‚Stvořitele nebes a Toho vznešeného, který je roztahuje‘. — Job 37:16; 37:15, KB; Izajáš 42:5.
Voda — neobyčejná látka
18. Uveď některé z neobyčejných vlastností vody.
18 Na Zemi jsou ohromné zásoby vody. Voda má vlastnosti, které jsou nezbytné pro život. Vyskytuje se v hojnější míře než kterákoli jiná látka. K jejím mnohým výhodným vlastnostem patří to, že se v rozsahu teploty na Zemi vyskytuje ve třech různých skupenstvích: jako plyn (vodní pára), jako tekutina (voda) a jako pevná látka (led). Tisíce látek, které potřebují lidé, zvířata a rostliny, musí být transportovány v tekutině, například v krvi nebo v míze rostlin. Voda je k tomu ideální, protože se v ní rozpouští více látek než v kterékoli jiné tekutině. Bez vody by nemohla pokračovat výživa, protože živé organismy mohou využít jako potravu pouze látky rozpuštěné ve vodě.
19. Jakou neobyčejnou vlastnost má mrznoucí voda a proč je to důležité?
19 Rovněž neobyčejný je způsob mrznutí vody. Když se voda v mořích a jezerech ochladí, stává se těžší a klesá. Lehčí, teplejší voda je tím vytlačována k povrchu. Ale když se teplota vody blíží bodu mrazu, tento proces se obrací. Chladnější voda se nyní stává lehčí a stoupá vzhůru. Když zmrzne, plave v podobě ledu. Led působí jako izolátor, umožňuje, aby spodní vrstvy vody nepromrzly, a tak jsou chráněni živočichové ve vodě. Kdyby voda neměla tuto jedinečnou vlastnost, klesalo by každou zimu stále více ledu ke dnu, kde by ho Slunce v následujícím létě nemohlo rozpustit. Velmi brzy by se voda ve většině řek, jezer a dokonce i v mořích stala pevným ledem. Země by se přeměnila v nehostinnou ledovou planetu.
20. Jak se tvoří déšť a proč je velikost dešťových kapek důkazem ohleduplného plánování?
20 Je také neobyčejné, jak se voda, která udržuje život, dostává do oblastí, jež jsou daleko vzdálené od řek, jezer a moří. Každou sekundu se slunečním teplem přeměňují milióny kubických metrů vody ve vodní páru. Vodní pára je lehčí než vzduch, stoupá vzhůru a tvoří na obloze oblaka. Ta jsou větrem a prouděním vzduchu hnána dále a vlhkost padá jako déšť, jsou-li splněny správné podmínky. Ale dešťové kapky dosahují pouze určité velikosti. Co by se stalo, kdyby tomu bylo jinak a dešťové kapky by dosáhly ohromných rozměrů? To by bylo katastrofální. Místo toho mají dešťové kapky obyčejně správnou velikost a padají jemně, jen zřídka poškodí stéblo trávy nebo nejněžnější květinu. Vlastnosti vody jsou skutečně svědectvím mistrovského plánování a ohleduplnosti. — Žalm 104:1, 10–14; Kazatel 1:7.
„Úrodná země“
21, 22. Jaká moudrost je patrná ze složení ‚úrodné země‘?
21 Jeden z biblických pisatelů popisuje Boha jako toho, „který svou moudrostí pevně založil úrodnou zemi“. (Jeremjáš 10:12) Tato „úrodná země“ — půda naší planety — je pozoruhodná. Její složení svědčí o moudrosti. Půda má vlastnosti nezbytné pro růst rostlin. Dodává jim výživné látky, které jsou rozpustné ve vodě a jež se potom pomocí sluneční energie spojují s oxidem uhličitým ze vzduchu, aby se například urodily plody. — Srovnej Ezekiela 34:26, 27.
22 Půda obsahuje chemické prvky, které jsou potřebné k zachování života lidí i zvířat. Ale musí být nejprve v rostlinách převedeny do formy, ve které by je tělo mohlo přijmout. Přitom spolupůsobí nepatrné živé organismy. Pouhá kávová lžička humusu jich obsahuje milióny. Mají bezpočet tvarů a pracují na tom, aby se spadlé listí, tráva a různé odpadové látky opět změnily do použitelné formy. Kypří také půdu, aby do ní mohl vnikat vzduch a voda. Určité bakterie přepracovávají dusík ve sloučeniny, které potřebují rostliny pro růst. Červi a hmyz opět připravují ornici tím, že nepřetržitě prohrabávají půdu a dopravují částečky ze spodních vrstev na povrch.
23. Jak velká je regenerační schopnost půdy?
23 Je pravda, že špatné užívání půdy a jiné okolnosti vedly k tomu, že je půda ve značné míře ničena. Toto zničení však nemusí být trvalé. Zemská půda má úžasnou regenerační schopnost. To je patrné na místech, kde byla krajina zpustošena požárem nebo sopečnými výbuchy. Časem se v těchto krajích opět daří rostlinám. Jakmile je zabráněno znečišťování, země se regeneruje, dokonce i když se předtím stala neplodnou pustinou. Nejdůležitější opatření, které učiní stvořitel Země, aby odstranil základní příčinu znečišťování zemské půdy, tkví v tom, že budou „zničeni ti, kteří ničí zemi“, a že ji tak podle svého původního záměru zachová jako věčný domov lidstva. — Zjevení 11:18; Izajáš 45:18.
Není to pouhá náhoda
24. Které otázky vznikají ohledně slepé náhody?
24 Uvažujeme-li o tom, co zde bylo ukázáno, musíme se zamyslet nad některými věcmi. Stalo se pouhou náhodou, že má Země správnou vzdálenost od Slunce, zdroje světla a tepla? Je pouze výsledkem náhody, že se Země pohybuje kolem Slunce přesně správnou rychlostí, nebo že se vždy za 24 hodin otočí kolem své osy a přitom zachovává přesně správný úhel sklonu? Byla Země zcela nahodile opatřena ochrannou atmosférou, jež udržuje život a jejíž plyny jsou smíšené právě ve správném poměru? Je Země náhodou opatřena vodou a zemskou půdou, aby mohly růst rostliny poskytující potravu? Nadělila nám náhoda tolik lahodných, barevných plodů, chutnou zeleninu a jiné potraviny? Máme náhodě připsat krásu oblohy, hor, řek a jezer, stromů, keřů a květin a těch mnohých nádherných živočichů?
25. Ke kterému závěru o naší jedinečné planetě došli mnozí lidé?
25 Mnozí lidé dospěli k závěru, že za to všechno sotva můžeme vděčit slepé náhodě. Spíše vidí, že jsme všude obklopeni neklamnými znaky promyšleného, inteligentního, dobře uváženého plánování. Protože to uznávají, považují za správné, aby se ti, kteří z toho mají užitek, ‚báli Boha a oslavovali jej‘, protože on „udělal nebe a zemi a moře a prameny vod“. — Zjevení 14:7.
[Studijní otázky]
[Praporek na straně 129]
„Země je zázrak vesmíru, jedinečná planeta“
[Praporek na straně 135]
Bez kyslíku by lidé a zvířata zemřeli během několika minut
[Praporek na straně 137]
„Obloha je mistrovské dílo“
[Praporek na straně 137]
Bez vody by rostliny a zvířata nemohly dostat živiny, které potřebují
[Praporek na straně 141]
Země nese neklamné znaky dobře uváženého plánování
[Celostránkový obrázek na straně 128]
[Obrázek na straně 131]
Rychlost Země na její oběžné dráze ji udržuje přesně ve správné vzdálenosti od Slunce
[Obrázek na straně 136]
Noční obloha může být jedinečně krásná
[Obrázek na straně 138]
Když se voda ochladí, klesá, ale těsně před zmrznutím vystoupí. Tím je Země chráněna, aby se nestala zmrzlou planetou
[Obrázek na straně 139]
Sluneční světlo, oxid uhličitý ze vzduchu, voda a chemické látky z půdy se podivuhodně spojují a vznikají tak plody
[Obrázky na straně 140]
Země má úžasnou regenerační schopnost. V krátkém čase opět vyraší rostliny
[Obrázek na straně 141]
Máme všechny tyto lahodné věci, které nám přispívají k radosti, připsat slepé náhodě?
[Nákres a obrázek na straně 130]
Jestliže musí mít každý dům architekta a stavitele, jak je tomu potom s naší daleko složitější a lépe vybavenou Zemí?
[Nákres]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Cihly
Střešní okno
Dřevěné šindele
Okap
Svod dešťové vody
Vnější omítka
Krycí lišty
Svod dešťové vody
Dřevěný obklad
A, A-10
13, 1
12, 12
E, E, E, E
[Nákres a obrázky na straně 132 a 133]
Sklon zemské osy umožňuje příjemné střídání ročních období
Léto
Podzim
Zima
Jaro
[Nákres]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Sklon 23,5°
[Nákres a obrázek na straně 134]
Některé plyny by samy o sobě působily smrtelně, ale v poměru, ve kterém se nacházejí v atmosféře, působí k zachování života
Složení zemské atmosféry:
78% dusíku
21% kyslíku
1% všech ostatních plynů
[Nákres]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Atmosféra chrání Zemi před škodlivým zářením a před meteority
