Proč Bůh připouští utrpení?
16. kapitola
Proč Bůh připouští utrpení?
1. Co patří mezi běžné důvody, proč lidé pochybují o existenci stvořitele?
MNOZÍ lidé uvádějí jako obvyklý důvod, proč pochybují o existenci stvořitele, skutečnost, že je na světě tolik utrpení. Po celá staletí je příliš mnoho krutosti, krveprolití a vyloženého zla, jež působí miliónům nevinných lidí velké utrpení. Mnozí si proto kladou otázku: ‚Jestliže existuje nějaký Bůh, proč to všechno připouští?‘ Jak jsme již viděli, biblická zpráva odpovídá nejlépe skutečnostem ohledně stvoření. Může nám tedy Bible také pomoci pochopit, proč mocný stvořitel připouští tak dlouho tolik utrpení?
2. Jak Bible líčí prostředí, do něhož byla postavena první lidská dvojice?
2 Úvodní kapitoly 1. knihy Mojžíšovy poskytují základ pro odpověď na tuto otázku. Popisují stvoření světa bez utrpení. První muž a žena byli uvedeni do rajského prostředí, do nádherného domova podobajícího se zahradě, který se nazýval Eden, a byla jim dána příjemná a přitažlivě náročná práce. O zemi jim bylo řečeno, aby ‚ji obdělávali a pečovali o ni‘. Měli také dohlížet na „mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje po zemi“. — 1. Mojžíšova 1:28; 2:15.
3. Jakou vyhlídku dostali Adam s Evou?
3 Protože byli první lidé stvořeni s dokonalým tělem a dokonalou myslí, neměli v žádném směru žádné nedostatky. Proto nemuseli trpět nemocemi, stářím a nemuseli umírat. Měli naopak vyhlídku na nekonečnou budoucnost v pozemském ráji. — 5. Mojžíšova 32:4.
4. Jaké bylo Boží předsevzetí s lidmi a se Zemí?
4 První lidské dvojici také bylo řečeno, aby byli ‚plodní a přibývali a naplnili zem‘. Rozením dětí se měla lidská rodina rozrůstat a měla rozšiřovat hranice ráje, až by nakonec zahrnoval celou zemi. Tak měl tvořit lidský rod jednotnou rodinu, a všichni měli žít v dokonalém zdraví na rajské zemi.
Nutnost přijmout Boží panství
5. Proč měli lidé přijmout Boží panství?
5 Jestliže však měl tento soulad trvat dále, musela první lidská dvojice uznat, že jejich stvořitel má právo spravovat lidské záležitosti. Znamená to tedy, že museli oba uznat jeho svrchovanost. Proč? Především proto, že to bylo správné. Tvůrce všeho měl jistě právo uplatňovat určitou míru dohledu nad tím, co vytvořil. Tato zásada se projevuje po celá staletí v zákonech týkajících se vlastnictví. Lidé kromě toho měli přijmout vedení od svého tvůrce, a to z jednoho zásadního důvodu: Nebyli vytvořeni tak, aby si sami úspěšně vládli nezávisle na svém stvořiteli, stejně jako nemohli zůstat naživu, kdyby nejedli, nepili a nedýchali. Dějiny dokazují, že je pravdivý biblický výrok: „Pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23) Pokud by se lidé drželi směrnic, které jim určil jejich stvořitel, byl by jejich život trvalý, úspěšný a šťastný.
6, 7. a) Jaký druh svobody dal Bůh lidem a proč? b) Jakou nesprávnou volbu učinili první lidé?
6 Lidé také byli stvořeni se svobodnou vůlí. Nebyli vytvořeni tak, aby reagovali jako robot, a nebyli ani puzeni k určitému jednání především instinktem, jako to je u zvířat nebo u hmyzu. Tato svoboda však měla být relativní, nikoli absolutní. Měla být uplatňována odpovědně, v rámci hranic Božích zákonů, jež působily ke všeobecnému dobru. Povšimni si, jak vyjadřuje Bible tuto zásadu: „Buďte jako svobodní lidé, a přece se nedržte své svobody jako zástěrky pro špatnost, ale jako Boží otroci.“ (1. Petra 2:16) Bez zákonů, jimiž se mají řídit vzájemné vztahy lidí, by panovala anarchie, a to by působilo na život všech lidí nepříznivě.
7 Relativní svoboda je tedy žádoucí, ale příliš mnoho svobody naproti tomu žádoucí není. Ponecháme-li dítěti příliš mnoho volnosti, začne si možná hrát na rušné ulici nebo položí ruku na rozpálená kamna. Úplná svoboda, při níž bychom dělali všechno jen podle svých vlastních rozhodnutí bez ohledu na vedení od našeho tvůrce, může vést k problémům všeho druhu. To se stalo prvním lidem. Rozhodli se zneužít svého daru svobody. Rozhodli se nesprávně, totiž pro nezávislost na svém stvořiteli, aby tak mohli být „jako Bůh“. Měli dojem, že si mohou sami rozhodovat, co je správné a co je nesprávné. — 1. Mojžíšova 3:5.
8. Co se stalo, když se Adam s Evou oddálili od Božího panství?
8 Když se první lidé odtáhli od vedení, které jim poskytoval jejich stvořitel, stalo se jim něco podobného, jako když vytáhneme zástrčku elektrického ventilátoru ze zásuvky. Ventilátor běží, pokud je napojen na zdroj energie. Jakmile však je spojení přerušeno, ventilátor se zpomaluje a nakonec se zastaví. Totéž se stalo, když se Adam s Evou oddálili od svého stvořitele, ‚zdroje života‘. (Žalm 36:9; 36:10, KB) Svévolně se rozhodli, že budou jednat nezávisle na svém tvůrci, a proto je jejich tvůrce ponechal sobě samým, aby poznali plný význam své volby. Biblická zásada říká: „Jestliže ho [Boha] opustíte, opustí vás.“ (2. Paralipomenon 15:2) Bez životodárné síly od jejich stvořitele začala postupně chátrat jejich mysl i tělo. Během doby zestárli a zemřeli. — 1. Mojžíšova 3:19; 5:5.
9. Jak se dotklo celého lidstva nesprávné rozhodnutí prvních lidí?
9 Když se Adam s Evou rozhodli pro nezávislost na svém tvůrci, ztratili dokonalost. Stalo se to ještě předtím, než se jim narodily děti. Když později měli děti, projevil se na těchto dětech stav, do něhož se dostali jejich rodiče — byly nedokonalé. Tak se první lidé začali podobat vadné matrici. Všichni jejich potomci byli také postiženi vadami. Proto jsme se všichni narodili nedokonalí a dědíme nevýhody v podobě stárnutí, nemocí a smrti. Tato nedokonalost spolu s odtržením od stvořitele a jeho zákonů vedla k tomu, že se plně otevřela stavidla lidské pošetilosti. A tak jsou lidské dějiny plné utrpení, zármutku, nemocí a smrti. — Žalm 51:5; 51:7, KB; Římanům 5:12.
10. a) K jaké vzpouře došlo v duchovní oblasti? b) Jak se mohlo něco takového stát?
10 Znamená to snad, že špatnost pochází výlučně od lidí? Ne, k tomuto námětu lze říci ještě více. Lidé nebyli jedinými inteligentními tvory. Již před nimi Bůh stvořil nespočetné množství duchovních tvorů v nebesích. (Job 38:4, 7) Také oni měli svobodnou vůli a mohli se rozhodnout, zda přijmou vedení od svého stvořitele. Jeden z těchto duchovních tvorů se rozhodl jít za svou žádostí po nezávislosti. Jeho ctižádost se rozvinula do té míry, že jej přiměla k tomu, aby zpochybnil Boží autoritu. Řekl Adamově manželce Evě, že mohou porušit Boží zákon, a přece, jak ji ujistil, ‚určitě nezemřou‘. (1. Mojžíšova 3:4; Jakub 1:13–15) Jeho výroky naznačovaly, že lidé k trvalému životu a ke štěstí nepotřebují svého stvořitele. V podstatě jim řekl, že porušení zákona zlepší jejich situaci a umožní jim být jako Bůh. Tím zpochybnil platnost Božích zákonů i způsob Božího jednání. Ve skutečnosti zpochybnil dokonce i právo jejich stvořitele na vládu. Dopustil se tak v podstatě zkreslení skutečností, a proto byl pojmenován Satan, což znamená „odpůrce“, a Ďábel, což znamená „pomlouvač“. V uplynulých 6 000 letech bylo lidstvo pod vlivem tohoto satanova postoje, v němž se projevovala taktika ‚ovládnout, nebo zničit‘. — Lukáš 4:2–8; 1. Jana 5:19; Zjevení 12:9.
11. Proč Bůh nevyhladil vzpurné osoby hned na začátku?
11 Proč Bůh ihned nezničil tyto porušovatele zákona, jak člověka tak i onu duchovní osobu? Odpověď tkví v tom, že před celým inteligentním tvorstvem byly vyvolány velice závažné sporné otázky. S jednou z těchto sporných otázek jsou spojeny další otázky, například: Přinesla by nezávislost na Boží svrchovanosti někdy trvalý užitek? Bylo by pro lidi lepší Boží vedení, nebo by bylo lépe, kdyby si člověk určoval sám, čím se bude řídit? Mohli by lidé úspěšně spravovat tento svět nezávisle na svém stvořiteli? Krátce řečeno, potřebují lidé opravdu Boží vedení? Odpovědi na tyto otázky bylo možné získat jen během času.
Proč to trvá tak dlouho?
12. Jaké obvinění by bylo vzneseno proti Bohu, kdyby byl zasáhl hned na počátku?
12 Proč však Bůh připustil, aby uplynulo tolik času — již asi 6 000 let —, než budou tyto otázky vyřešeny? Nemohly být uspokojivě vyřešeny již dávno? Kdyby byl Bůh zasáhl již před dávnou dobou, mohlo by být vzneseno obvinění, že lidé nedostali dost času, aby mohli vytvořit nějakou účinnou vládu a vyvinout potřebnou techniku k tomu, aby byl pro všechny zaručen mír a zdárná existence. Proto Bůh ve své moudrosti věděl, že vyřešení vznesených sporných otázek bude vyžadovat čas. Tento čas také poskytl.
13, 14. K čemu vede nezávislost na Bohu?
13 Během staletí lidé vyzkoušeli všechny druhy vlád, všechny druhy sociálních a ekonomických systémů. Lidé měli kromě toho dost času, aby dosáhli pokroku v technice, včetně využití atomové energie a cesty na Měsíc. K čemu to vše vedlo? Vznikl opravdu svět, který by byl skutečným požehnáním pro celou lidskou rodinu?
14 Rozhodně ne. Nic z toho, co lidé vyzkoušeli, nepřineslo pravý pokoj a štěstí pro všechny lidi. Naopak, po celém tom dlouhém čase jsou poměry na světě nejistější než kdy dříve. Jednotlivé země jsou postupně pustošeny zločinností, válkami, rozpadem rodin, chudobou a hladem. Je ohrožena i samotná existence lidstva. Nukleární rakety hrozné ničivé síly by mohly zničit většinu lidstva, ne-li celý lidský rod. A tak přes všechny ty tisícileté snahy, přes všechny ty staleté lidské zkušenosti, na nichž bylo možno stavět, a přes veškerý pokrok v technice lidstvo stále ještě neúspěšně zápolí se svými nejzákladnějšími problémy.
15. Co se stalo se Zemí následkem lidské vzpoury?
15 Škodlivé účinky se projevují i na Zemi samotné. Z lidské chamtivosti a nedbalosti se některé oblasti změnily v pustiny, protože byly zbaveny ochrany v podobě lesů. Chemické látky a jiné odpadové produkty znečišťují souš, moře i vzduch. Biblický popis stavu na zemi, vyjádřený před 2 000 lety, je dnes ještě aktuálnější: „Všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“ — Římanům 8:22.
Co se dokázalo?
16, 17. Co se prokázalo během tak dlouhé doby?
16 Co se v průběhu doby jednoznačně prokázalo? Že lidské panství nezávislé na stvořiteli člověka je neuspokojující. Jasně se ukázalo, že bez tvůrce člověka není možné úspěšně řídit záležitosti na Zemi. Dějiny stále potvrzují upřímné biblické ohodnocení lidských snah o vládu: „Člověk panuje nad člověkem k jeho škodě.“ — Kazatel 8:9.
17 Opravdu katastrofálně dopadají lidské snahy ve srovnání s řádem a přesností ve vesmíru, jenž je řízen zákony svého stvořitele. Je jasné, že lidé také potřebují při spravování svých záležitostí tento druh vedení, protože přehlížení Božího dohledu vede k neštěstí. Skutečně se jednou provždy ukázalo, že potřebujeme Boží vedení, stejně jako potřebujeme vzduch, vodu a potravu. — Matouš 4:4.
18. Jak byl pro budoucnost vytvořen precedenční příklad tím, že byl pro vyřešení otázek vyhrazen čas?
18 Tím, že Bůh poskytl dost času k řešení sporných otázek souvisejících s lidským panstvím, dal také pro celou budoucnost trvalý precedenční příklad. Lze to přirovnat k důležitému případu, který řeší nejvyšší soudní dvůr. Spor je vyřešen jednou provždy: Lidské panství nezávislé na Bohu nemůže způsobit na zemi žádoucí podmínky. Kdyby tedy někdy v budoucnosti chtěl některý tvor se svobodnou vůlí zpochybňovat Boží způsob jednání, nebylo by již zapotřebí dalších tisíciletí, aby se pokusil dokázat své tvrzení. Všechno, co má být dokázáno, již bylo dokázáno v tomto období asi 6 000 let, které Bůh připustil. A tak již nebude žádnému vzbouřenci v nekonečné budoucnosti dovoleno mařit pokojný a šťastný život na Zemi ani kdekoli jinde ve vesmíru zasahovat do Boží svrchovanosti. Bible o tom říká důrazně: „Tíseň podruhé nevyvstane.“ — Nahum 1:9.
Boží řešení
19. Jak Bůh vyřeší problém špatnosti?
19 Bible tedy poskytuje logické vysvětlení, proč ve světě, který stvořil Bůh, existuje utrpení. Bible také jasně ukazuje, že je blízko čas, kdy Bůh použije své absolutní moci, aby odstranil ty, kteří toto utrpení působí. Přísloví 2:21, 22 říká: „Přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Ničemní, ti budou právě ze země odříznuti; a zrádní, ti z ní budou vytrženi.“ Ano, Bůh ‚zničí ty, kteří ničí zemi‘. (Zjevení 11:18) K tomu bude nakonec patřit i vyhlazení Satana Ďábla. (Římanům 16:20) Bůh nepřipustí, aby ničemní ještě dále ničili jeho nádherné stvořitelské dílo, Zemi. Všichni, kteří se nepřizpůsobí jeho zákonům, budou vykořeněni. Naživu zůstanou jen ti, kteří konají Boží vůli. (1. Jana 2:15–17) Jistě bys neosázel květinami pozemek, kde je plevel. Ani bys neumístil kuřata a lišky do stejného kurníku. Když tedy Bůh obnoví ráj pro spravedlivé lidi, nenechá zde současně volně působit vandaly.
20. Jak bude vyhlazeno minulé utrpení?
20 Staletí utrpení byla velmi bolestná pro ty, kteří byli jeho obětí, ale sloužilo to dobrému účelu. Můžeme to srovnat s bolestnou operací, kterou dáme provést svému dítěti, aby se odstranil závažný zdravotní problém. Dlouhodobý užitek daleko převýší dočasnou bolest. A budoucnost, kterou chce Bůh přivodit pro tuto zemi a pro lidstvo, vymýtí z lidské paměti vzpomínky na těžkou minulost: „Dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce.“ (Izajáš 65:17) Veškeré utrpení, které kdy lidé zakusili, bude nakonec vymazáno z mysli těch, kteří budou žít, až Boží panství zavládne nad celou zemí. Radost pak vytlačí všechny špatné vzpomínky na minulost, protože jim Bůh „‚setře . . . každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘ A Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Pohleď, činím všechny věci nové.‘“ — Zjevení 21:4, 5.
21. Jakou příležitost dostanou i mrtví?
21 Ježíš Kristus mluvil o tomto nadcházejícím novém systému věcí jako o „znovustvoření“. (Matouš 19:28) Ti, kteří byli kdysi obětí utrpení a smrti, potom poznají, že se o ně Bůh opravdu stará, protože v tom období dojde doslova ke znovustvoření těch, kteří jsou mrtví v hrobě. Ježíš řekl: „Všichni v pamětních hrobkách . . . vyjdou“ při vzkříšení k životu na zemi. (Jan 5:28, 29) Tak bude i mrtvým dána příležitost podřídit se Božímu spravedlivému panství a získat výsadu věčného života „v ráji“, jak to nazval Ježíš. — Lukáš 23:43.
22. Jaké poměry budou obnoveny v říši zvířat?
22 I v říši zvířat zavládne pokoj. Bible říká, že „vlk a beránek se budou svorně pást a lev bude žrát slámu jako býk“ a že dokonce „pouhý chlapeček je povede“. V Božím novém systému věcí nebudou zvířata „škodit ani působit zkázu“ sobě navzájem ani lidem. — Izajáš 11:6–9; 65:25.
23. Do jakého stavu dospěje celé Boží stvoření?
23 A tak bude podle slov v Římanům 8:21 ve všech směrech „tvorstvo . . . osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí“. Během doby se země stane rájem, v němž budou žít dokonalí lidé — zbavení nemocí, zármutku a smrti. Utrpení bude navždy patřit minulosti. Boží pozemské stvoření bude uvedeno ve všech směrech do úplného souladu s Božím předsevzetím, a tak bude odstraněna ta ošklivá skvrna, která po tisíciletí kazila jeho vesmír.
24. Jaká otázka může vyvstat ohledně Bible?
24 Tak Bible vysvětluje, proč Bůh připustil utrpení a co učiní, aby tento problém vyřešil. Někteří lidé se však zeptají: ‚Jak se mohu přesvědčit, že je možné opravdu věřit tomu, co říká Bible?‘
[Studijní otázky]
[Praporek na straně 188]
Mnozí si kladou otázku: „Jestliže existuje nějaký Bůh, proč to všechno připouští?“
[Praporek na straně 190]
Lidé nebyli vytvořeni tak, aby si sami úspěšně vládli nezávisle na svém stvořiteli
[Praporek na straně 190]
Svoboda měla být relativní, nikoli absolutní
[Praporek na straně 192]
Uvažování o tom, co je nesprávné, může vést k nesprávnému jednání
[Praporek na straně 193]
Úplné vyřešení vznesených sporných otázek vyžadovalo čas
[Praporek na straně 194]
„Všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud“
[Praporek na straně 196]
Stvořitel nepřipustí, aby ničemní ještě dále ničili jeho nádhernou Zemi
[Praporek na straně 198]
Ve všech směrech bude „tvorstvo . . . osvobozeno ze zotročení porušeností“
[Obrázek na straně 189]
První lidé měli vyhlídku na věčný život na rajské zemi
[Obrázek na straně 191]
Jako se elektrický ventilátor zpomaluje a zastavuje se, když je přerušeno spojení, tak i Adam s Evou stárli a zemřeli, když se odpoutali od svého zdroje života
[Obrázek na straně 194]
Po všech těch stoletích je situace na světě hrozivější než kdy dříve
[Obrázek na straně 195]
Tím, že Bůh poskytl dost času k odpovědi na otázky, vytvořil pro budoucnost precedenční příklad podobný základnímu rozhodnutí nějakého nejvyššího soudního dvora
[Obrázek na straně 197]
Veškeré utrpení, které lidé v minulosti prožívali, bude vymazáno radostí v Božím novém systému věcí
