Kdy přijde předpověděné zničení světa?
7. kapitola
Kdy přijde předpověděné zničení světa?
1. Jaké velkolepé předsevzetí má Bůh s lidstvem?
JAKÁ úleva by to byla, kdybychom viděli, že je konec válkám, zločinnosti a znečišťování země! Jak příjemné by bylo žít pod skutečně spravedlivou správou, kde by se každý mohl těšit z naprosté bezpečnosti pro sebe i pro svou rodinu! Bible ukazuje, že to Bůh uskuteční. Ale kdy?
2. (a) Kdo bude překvapen příchodem ‚Jehovova dne‘? (b) Jak se můžeme vyhnout tomu, aby se nám to nestalo?
2 V souvislosti se záhubou světa, jež uvolní cestu pro nový Boží pořádek, říká apoštol Pavel: „Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci.“ Potom dodává: „Bratři, vy však nejste ve tmě, aby vás ten den překvapil, jako by překvapil zloděje.“ (1. Tesaloničanům 5:2, 4) Až tedy přijde „Jehovův den“, budou ti, kteří nedbali na varování, jako zvířata, která se náhle chytila do pasti. Tobě se však nemusí stát nic takového. Jak uvádí biblický text, existují lidé, kteří ‚nejsou ve tmě‘. To proto, že zkoumají a berou si k srdci, co říká Boží slovo o našich dnech. — Lukáš 21:34–36.
3, 4. (a) Kde je vysvětlen plný význam událostí dvacátého století? (b) Kterých pět hlavních bodů uvedených v biblickém proroctví budeme nyní zkoumat?
3 Bible jasně popisuje události našeho dvacátého století. Popsala je však již dva tisíce let předem. Ačkoli mnohé z těchto událostí jsou všeobecně známé, pouze Bible poukazuje na jejich plný význam.
4 Dále uvádíme prorocké informace o naší době, jež jsou obsaženy v Bibli: 1. Zvláštní rok, kdy Bůh dá „království lidstva“ „tomu, komu chce“. 2. Význačné události, jež mají nastat v období známém jako „závěr systému věcí“. 3. Pozoruhodný náboženský vývoj v té době. 4. Přežití alespoň některých lidí z generace, která zažila začátek „závěru systému věcí“. 5. Nápadný vývoj světových záležitostí jako konečný signál, že záhuba světa je velice blízko. Zkoumejme tyto jednotlivé body.
1. Označený rok — 1914 n. l.
5. Ve kterém dřívějším roce svědkové Jehovovi poznali, že Bible poukazuje na rok 1914 n. l. jako na významný rok?
5 Svědkové Jehovovi si uvědomili již v roce 1876, že biblické proroctví označilo rok 1914 n. l. jako dobu, kdy dojde k závažným událostem, které budou mít dalekosáhlé účinky na záležitosti lidí. Z toho důvodu široko oznamovali tuto skutečnost.
6. (a) O čem se mluví u Daniela 4:2, 3, 17 (3:32, 33; 4:14, „KB“)? (b) Kdo je „ten“, jemuž Jehova dává „království“?
6 Když si otevřeš Bibli u 4. kapitoly Danielovy knihy (v „Kralické bibli“ je to závěr 3. kapitoly a 4. kapitola), najdeš tam proroctví, které zjevuje Boží předsevzetí vzhledem ke svrchovanosti nad zemí. Účel splnění tohoto proroctví je vyjádřen slovy: „Aby žijící lidé poznali, že Nejvyšší je panovníkem v království lidstva a že je dává tomu, komu chce.“ (4:2, 3, 17; 3:32, 33; 4:14, „KB“) Víme, že „ten“, komu Nejvyšší dá „království“ je Kristus Ježíš. Poslední kniha Bible mluví o době, kdy mu jako nebeskému králi bude dáno „království světa“. (Zjevení 11:15; 12:10) To tedy znamená, že Danielovo proroctví pojednává o době, kdy Bůh zasáhne do lidských záležitostí a dá „království světa“ Ježíši Kristu. Kdy se to má podle proroctví stát?
7. (a) Jaký prorocký sen je popsán u Daniela 4:10–16 (4:7–13, „KB“)? (b) Jak se vztahoval na krále Nebukadnecara?
7 Prorocký sen u Daniela popisuje ohromný strom, který měl být podťat a svázán železným a měděným poutem, dokud nad ním neuplyne „sedm časů“. Na tu dobu mu mělo být dáno „zvířecí srdce“. (Daniel 4:10–16; 4:7–13, „KB“) Co to znamenalo? Bůh zařídil, aby to Daniel vysvětlil: Nebukadnecar, babylónský král, měl ztratit zdravý rozum a měl být sesazen se svého trůnu a zahnán od lidí, aby žil jako zvíře. Po sedmi letech se králi měl rozum vrátit. To se mu skutečně stalo, a byl znovu dosazen na trůn, protože uznal nadřazenost Božího panství. (Daniel 4:20–37; 4:17–34, „KB“) To všechno však mělo větší význam, a proto je to zaznamenáno v Bibli.
8. (a) Kterého království se týká větší význam toho proroctví? (b) Co je ve větším splnění znázorněno podtětím stromu a jak mu bylo dáno „zvířecí srdce“?
8 Tento větší význam se týká mocnějšího panství, z něhož by mělo užitek všechno živé na zemi. Jak říká proroctví, poskytovalo by ‚potravu pro všechny‘ a ochranu i pro zvířata a ptáky. (Daniel 4:12; 4:9, „KB“) Jediné panství, které skutečně může opatřit toto dobrodiní, je Boží království. Spravedlivé zásady tohoto panství se projevovaly v dějinách Judy a jejích králů v Jeruzalémě. Bůh však připustil, aby v roce 607 př. n. l. byla Juda za svoji nevěrnost dobyta Babylónem. Bylo to, jako by strom ze snu byl poražen a na jeho pařez byla vložena pouta. Od té doby pak vykonávaly panství nad světem vlády národů, a Bůh nezasahoval. Tato království národů jsou v Bibli znázorněna jako „zvířata“, a proto se to podobalo tomu, co anděl z nebe oznámil: „Ať je mu dáno zvířecí srdce a ať nad ním přejde sedm časů.“ (Daniel 4:16; 4:13, „KB“; 8:1–8, 20–22) Těchto „sedm časů“, kdy panovaly vlády podobající se zvířatům, mělo však nakonec uplynout. Potom měla být ‚pouta‘ sňata a „strom“ měl růst, protože panství nad světem začal vykonávat ten, komu Jehova měl dát „království světa“.
9, 10. (a) Vypočítáváme-li délku „sedmi časů“, jak dlouhý je každý z těchto „časů“ a jak to Bible ukazuje? (b) Kdy začalo těchto „sedm časů“, kolik let trvají a kdy končí?
9 Jak dlouho mělo trvat těchto „sedm časů“? Trvaly mnohem déle než sedm let, protože o staletí později Ježíš Kristus poukázal na to, že „ustanovené časy národů“ ještě trvají. Panovaly nad světem od doby, kdy Babylón dobyl Jeruzalém v roce 607 př. n. l., a měly trvat dál až do určité doby. — Lukáš 21:24.
10 Povšimni si, jak Bible počítá prorocké „časy“. Zjevení 11:2, 3 ukazuje, že 1 260 dnů se dá srovnat se 42 měsíci nebo třemi a půl roku. Zjevení 12:6, 14 se zmiňuje o tomtéž počtu dnů (1 260), ale počítá je jako „čas [1] a časy [2] a půl času“ neboli tři a půl „času“. Každý z těchto „časů“ je dlouhý 360 dnů (3 1⁄2 × 360 = 1 260). Každý den z těchto prorockých „časů“ představuje celý rok podle zásady „den za rok“. (4. Mojžíšova 14:34; Ezekiel 4:6) „Sedm časů“ se tedy rovná 2 520 letům (7 × 360). Počítáme-li od podzimu roku 607 př. n. l., kdy Babylón rozvrátil Boží předobrazné království v Judě, přivádí nás 2 520 let k podzimu roku 1914 n. l. (606 1⁄4 + 1913 3⁄4 = 2 520), tedy k roku, kdy mělo být „království světa“ svěřeno Ježíši Kristu.
11. Co říkají historikové o významu roku 1914?
11 Když svědkové prohlašovali, že Bible poukazuje na rok 1914, museli čekat několik desetiletí, než viděli výsledek. Vzhledem k pokojné situaci ve světě začátkem roku 1914 se mnohým zdálo, že se nic nestane. Ale než skončilo léto, přesvědčení svědků dokázalo svoji oprávněnost, protože se svět ocitl ve válce, která do té doby neměla obdoby. V recenzi ke knize 1914 napsal historik A. L. Rowse: „Jestliže kdy existoval rok, kdy skončila jedna éra a začala nová, potom to byl rok 1914. V onom roce skončil starý svět, v němž se člověk ještě mohl cítit bezpečně, a začal nový věk, který se vyznačuje každodenním ohrožením naší bezpečnosti.“44 Zpráva o životě britského státníka Winstona Churchilla uvedla: „Výstřel, který padl 28. června 1914 v Sarajevu, rozbil svět bezpečnosti a tvůrčího rozumu . . .Od té doby již svět nikdy nebyl takový jako dříve . . . Byl to obrat, a včerejší podivuhodný, klidný a půvabný svět zmizel, aby se již nikdy neobjevil.“45 Ukázalo se, že onen rok, který biblická proroctví označovala o staletí dříve, byl skutečně obratem v dějinách.
12. Co bylo důvodem velkých přeměn v lidských záležitostech v roce 1914 a po něm?
12 Na první pohled se může zdát podivné, že Kristův nástup na trůn se měl vyznačovat válkou, jakou dosud země nezažila. Nezapomeňme však, že ‚panovníkem světa‘ je satan ďábel. (Jan 14:30) Nechtěl vidět, že Boží království ovládá záležitosti země. Aby odvrátil pozornost lidí od království, vmanévroval je do války, v níž měli prosazovat své vlastní nároky na svrchovanost. Bible dále ukazuje, že satan a jeho démoni se snažili pohltit Boží království už při jeho zrození. Co následovalo? „V nebi vypukla válka . . . Velký drak byl proto svržen, ten prahad, který je nazván satan a ďábel, jenž svádí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ Satan věděl, že mu zbývá jen „krátké časové období“, a proto měl velký hněv. (Zjevení 12:3–12) Co to mělo za následek, popisuje přesně Bible o devatenáct století dříve.
2. Zvlášť význačné události
13. Co vedlo k tomu, že Ježíš mluvil o ‚znamení své přítomnosti a závěru systému věcí‘?
13 V roce 33 n. l. popsal Ježíš podrobně ‚znamení své přítomnosti a závěru systému věcí‘. Je to zapsáno ve 24. a 25. kapitole Matouše, 13. kapitole Marka a 21. kapitole Lukáše. Když byl Ježíš v Jeruzalémě se skupinou svých učedníků, předpověděl zničení tamějšího chrámu. Učedníci se ho pak ptali: „Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ — Matouš 24:1–3.
14. Jmenuj některé významné události, které Ježíš zahrnul do „znamení“.
14 Ježíš jim odpověděl: „Uslyšíte o válkách a zprávy o válkách; hleďte, abyste se neděsili, protože se to musí stát, ale ještě není konec. Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým. To všechno je počátek tísnivých bolestí.“ Jak je ukázáno u Lukáše 21:11, zmínil se také o tom, že budou „na jednom místě za druhým mory“. Varoval před ‚vzrůstem bezzákonnosti‘ a řekl, že proto „ochladne láska mnohých“. Je významné, že také předpověděl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ — Matouš 24:4–14.
15, 16. (a) Splnila se některá z Ježíšových proroctví před zničením Jeruzaléma v roce 70 n. l.? (b) Jak víme, že musí nastat ještě další a dokonce důležitější splnění?
15 Může však vyvstat otázka: ‚Nesplnila se některá z těchto proroctví před zničením Jeruzaléma Římany v roce 70 n. l.?‘ Ano, některá se splnila, ale měla se splnit ještě další, jak ukazují sama proroctví. Ježíš odpověděl na otázku, která jeho učedníky bezprostředně zajímala, ale zároveň využil příležitosti a poskytl jim informaci o době v daleké budoucnosti, kdy „Syn člověka“ přijde „s mocí a velkou slávou“ a kdy bude ‚Boží království‘ blízko. — Lukáš 21:27, 31.
16 Tyto věci se ovšem nestaly v době zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. Poslední kniha Bible, Zjevení, jež byla napsána asi v roce 96 n. l., ukazuje, že k těmto událostem ve spojení s královstvím mělo dojít až v budoucnosti. (Zjevení 1:1; 11:15–18; 12:3–12) Kniha Zjevení v symbolické řeči ukazuje, že války, nedostatky potravin a mory, které Ježíš předpověděl, se mají v nebývalém rozsahu splnit až v budoucnosti. Označí dobu, kdy Kristus začne i dokončí porážku všech odpůrců Božího království. (Zjevení 6:1–8) Skutečnost, že se určitá část Ježíšova proroctví splnila v prvním století, potvrdila jeho pravdivost a poskytuje rozumný důvod k důvěře, že se stane i to ostatní, co Ježíš řekl.
17. Jsou dnešní poměry na světě skutečně velmi odlišné od poměrů před rokem 1914?
17 Došla tato proroctví nějakého většího, úplného splnění v našem dvacátém století? Neinformovaní lidé, jimž ještě není sedmdesát let, snad mají pocit, že je dnešní doba normální, protože si nepamatují dobu, kdy tomu bylo jinak. Ale starší lidé a osoby, jež znají dějiny, vědí, že to tak není. Například jedna dějepisná kniha se vyjadřuje o událostech roku 1914: „Pouze patnáct států nebylo ve válce . . . Mezi nimi však nebyl žádný velký stát, který by měl moc působit jako prostředník k ujednání míru. K tomu ve světových dějinách dosud nikdy nedošlo; takový rozsah neměla ještě žádná válka. Doslova se splnilo proroctví svaté Bible: ‚Povstane národ proti národu a království proti království.‘ “46
18. Proč bychom neměli pravdu, kdybychom se domnívali, že celosvětová válka byla jediným příznakem „znamení“?
18 Tyto události však nebyly jedinou částí toho, o čem Ježíš mluvil jako o „znamení“. Použil podobenství a řekl: „Povšimněte si fíkovníku a všech ostatních stromů: Když již pučí, jestliže to pozorujete, sami víte, že léto je nyní blízko. Stejně také až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko. Vpravdě vám říkám: Tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ (Lukáš 21:29–32) Kdybys viděl, že jen na jednom stromu pučí listy mimo svou dobu, jistě by sis nemyslel, že se blíží léto. Jestliže však vidíš, že pučí všechny stromy ve správnou dobu, víš, co to znamená. Stejně tak Ježíš předpověděl, že jeho „přítomnost“ a „závěr systému věcí“ se nebude vyznačovat jen válkou, ale mnoha událostmi, jež nastanou za života jedné generace.
19. (a) Jak ukazuje přiložená tabulka, že se rozmanité rysy „znamení“ splňovaly od roku 1914? (b) Proč dřívější války, nedostatky potravin, zemětřesení atd. netvoří „znamení“, o němž mluvil Ježíš?
19 Staly se opravdu tyto věci? Až budeš zkoumat přiloženou tabulku, nadepsanou „Co bude znamením?“, snad si připomeneš, co jsi četl o válkách, jež byly vedeny v dřívějších staletích. První světová válka však vyniká mezi všemi ostatními válkami jako příznačný obrat v dějinách. Snad si také vzpomeneš, že byly i před rokem 1914 nedostatky potravin, mory, zemětřesení, doby bezzákonnosti a neobvyklé snahy prosadit mír a bezpečnost. Ale v žádné jiné době v dějinách nenastaly všechny tyto věci v tak ohromném rozsahu za života jedné generace. Buďme zcela upřímní: Jestliže události od roku 1914 nesplňují znamení, co víc ještě žádáme? Nepochybně žijeme v době, kdy je Ježíš ‚přítomen‘ v královské moci.
20, 21. Jak se ukázalo, že události spojené s první světovou válkou byly pouze „počátek tísnivých bolestí“, jak to předpověděl Ježíš?
20 Když se objevily tyto rysy „znamení“, neznamenalo to, že Boží království ihned smete všechno zlé se země. Jak to předpověděl Ježíš, „to všechno je počátek tísnivých bolestí“. (Matouš 24:8) Další měly následovat. „The World Book Encyclopedia“ uvádí: „První světová válka a její důsledky vedly počátkem 30. let k největší hospodářské krizi dějin. Následky války a problémy, které vznikly přizpůsobováním se mírové době, vyvolaly nepokoje téměř ve všech národech.“47 O několik let později vypukla druhá světová válka, jež byla ještě mnohem hroznější než ta první. Od té doby vzrostla nevážnost k životu a k majetku, a strach před zločinností se stal součástí všedního života. Mravnost byla odsunuta stranou. Populační exploze vyvolává problémy, které se nedají řešit. Znečišťování ničí kvalitu života a dokonce ho ohrožuje. A je zde také hrozba nukleárního vyhlazení.
21 Kdy začaly tyto „tísnivé bolesti“? Londýnský list „Star“ poznamenal: „V příštím století snad někteří historikové dojdou k závěru, že den, kdy svět zešílel . . . připadá [na rok] 1914.“48 Onen rok 1914 označovala biblická proroctví již dávno předem.
3. Pozoruhodný náboženský vývoj
22. (a) S čím spojil Ježíš svou předpověď o přibývající bezzákonnosti a ochladnutí lásky? (b) Jak přispěly nauky duchovenstva k této situaci?
22 K významným událostem, o nichž Ježíš řekl, že budou označovat „závěr systému věcí“, také patří: Povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé a protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých.“ (Matouš 24:11, 12) Ježíš uvedl vzrůstající bezzákonnost a ochladnutí lásky do souvislosti s vlivem falešných proroků, to znamená náboženských učitelů, kteří nepoctivě tvrdí, že mluví za Boha. V této knize již byl uveden důkaz, že duchovenstvo žehnalo válkám národů, znevažovalo biblická mravní měřítka jako zastaralá a označovalo části Bible za nepravdivé. Co to mělo za následek? ‚Ochladnutí‘ lásky k Bohu a k jeho zákonům. To je jeden z hlavních činitelů, jež způsobily úpadek morálky, nevážnost k autoritě a nedostatek zájmu o bližní. — 2. Timoteovi 3:1–5.
23, 24. Co se děje v církvích v posledních letech?
23 Následkem takových poměrů opouštějí milióny lidí náboženské organizace. Někteří se obracejí k Bibli a přizpůsobují se jejím cestám. Jiní se pouze zklamaně a s odporem odvracejí. Mnozí se stávají nepřáteli náboženství. Autor jednoho článku napsal: „Člověka přímo ohromí, kolik světových problémů má kořeny v náboženství. A jen málokteré světské politické soupeření vyvolalo kdy krvežíznivý žár náboženské války.“ Vzhledem k tomu se ptá: „Proč s náboženstvím neskoncovat?“49
24 Úpadek velkých náboženství je dobře doložen. Například zpráva z Itálie ukazuje, že tam sice 95 procent lidí říká, že jsou katolíci, ale „v neděli navštěvuje kostel odhadem méně než 20 procent“.50 Další zpráva odhaluje, že za deset let se na celém světě snížil počet kněží o 25 000.51 Jedna církevní studie ve Spojených státech předpověděla další „pokles v americkém katolickém kněžstvu do roku 2 000 až na 50 procent“.52 Časopis „U. S. News and World Report“ si povšiml „obrovského snížení počtu mužů, kteří vstupují do katolických seminářů“ v USA, od vrcholného počtu 48 992 na 11 262 za dobu kratší než 20 let.53 „The New York Times“ oznámily, že na celém světě za 15 let „poklesl počet jeptišek z 181 421 na 121 370“.54 Ve většině náboženství je podobná situace.
25. (a) Jak ukazuje Bible, co se naproti tomu mělo dít v této době ve spojení s pravým uctíváním? (b) Kdo vede toto shromažďování ctitelů pravého Boha a na jakém základě? (c) Před jakou spornou otázku jsou stavěni lidé ze všech národů?
25 V protikladu k tomu naznačuje Bible, že se v čase konce připojí k uctívání Jehovy „velký zástup“ ze všech národů. Ježíš předpověděl toto shromažďování a řekl, že bude oddělovat lidi jedny od druhých buď k zachování života přes „velké soužení“, nebo k ‚věčnému odříznutí‘. (Zjevení 7:9, 10, 14; Izajáš 2:2–4; Matouš 25:31–33, 46) Co dnes odděluje lidi pro přežití? Bible odpovídá: „Svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:17) Ale jak se lidé dovědí, co je Boží vůle? Ježíš předpověděl celosvětové vzdělávací dílo, když řekl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Tímto kázáním jsou lidé ze všech národů postaveni před spornou otázku: Jsou pro Boží panství, nebo touží podle satanovy výzvy v Edenu po nezávislém lidském panství? Jehova dává lidem příležitost, aby si zvolili.
26, 27. (a) V jakém rozsahu již bylo vykonáno toto dílo? (b) Proč je reakce člověka na poselství o království závažná věc?
26 Celosvětové svědectví o království je vydáváno se vzrůstající silou. Ve více než 200 zemích navštěvují milióny svědků Jehovových lidi v jejich domovech a nabízejí jim bezplatné biblické studium. Publikace, které používají, patří k nejrozšířenějším biblickým publikacím na zemi, vlastně patří mezi nejrozšířenější publikace vůbec a je možné je dostat asi ve 190 jazycích.
27 Toto dílo dělení probíhá mnoho let. Nyní se velmi přibližuje ke svému závěru. Lidé, kteří odmítají panství Božího království, stejně jako ti, kteří lhostejně opomíjejí příležitost něco se o něm dovědět, budou pak podle Božího slova odříznuti. (Matouš 25:34, 41, 46; 2. Tesaloničanům 1:6–9) Pro jiné, kteří dávají najevo, že podporují Boží království, to bude doba velkolepého osvobození. Kdy však přijde tento rozsudek?
„Tato generace rozhodně nepomine“
28. Jakou časovou hranici uvedl Ježíš při předpovědi nadcházející záhuby světa?
28 Ježíš řekl, že „o tom dnu a hodině nikdo neví, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec“. Ježíš však poskytl pomocný časový ukazatel, když řekl: „Tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ (Matouš 24:34, 36) Všechny ty různé rysy „znamení“ musí stejně jako „velké soužení“ nastat za života jedné generace, generace, jež zažila rok 1914. To znamená, že lidé, kteří pozorovali události roku 1914 na začátku ‚závěru systému věcí‘, budou ještě naživu na konci tohoto období, kdy vypukne „velké soužení“. Ti, kteří si pamatují události roku 1914, jsou nyní již dosti pokročilého věku. Většina z nich již zemřela. Ježíš nás však ujistil, že „tato generace rozhodně nepomine“, než přijde záhuba tohoto zlého světa. — Matouš 24:21.
29. Jak usnadnil Bůh člověku správné rozhodování, když připustil vývoj událostí od roku 1914 až do dnešního stavu?
29 Jak trpělivý byl Bůh, že poskytl tuto příležitost k pokání! (2. Petra 3:9) Poprvé v dějinách dosáhly problémy tak obrovských rozměrů — válka, znečišťování, přelidnění a mnoho dalších. Některé z nich by mohly způsobit úplnou zkázu. Jestliže Bůh připustil takové nahromadění důkazů, usnadnil nám tím poznání, že člověk není schopen najít odpovědi na všechny své problémy. Současně kázáním ‚dobrého poselství o království‘ pomohl čestně smýšlejícím lidem poznat, že Boží království je jediná naděje na mír a bezpečnost. Bůh jim tedy dává čas na to, aby oni sami dali najevo, že stojí na jeho straně ve velké sporné otázce.
5. Konečný signál
30. Jaký konečný signál blížícího se zničení světa Bible výslovně uvádí?
30 Ještě musí přijít určitá událost jako neklamný signál, že nadchází záhuba světa. Apoštol Pavel o tom napsal: „Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci. Až řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘ tehdy na ně okamžitě přijde náhlé zničení . . . a rozhodně neuniknou.“ — 1. Tesaloničanům 5:2, 3; Lukáš 21:34, 35.
31, 32. (a) Bude vyhlášení „míru a bezpečnosti“, které vydají političtí vládci, opravdové? (b) Proč by bylo nebezpečné dát se tím svést?
31 Vedoucí osobnosti světa vědí, že nukleární válka by vlastně znamenala zánik. Kromě toho vážné problémy, jako znečišťování životního prostředí, populační exploze a vnitřní problémy zemí, vyžadují pozornost a finanční náklady. Proto chtějí uvolnit napjaté mezinárodní vztahy. Dokazuje to okolnost, že OSN vyhlásila rok 1986 jako ‚Mezinárodní rok míru a bezpečnosti‘. To je nepochybně krok ke splnění Pavlových výše uvedených slov. Politická jednání a smlouvy přirozeně nezpůsobí v lidech takové změny, aby se navzájem milovali. Neučiní konec zločinnosti a neodstraní nemoce ani smrt. A přece proroctví ukazuje, že přijde doba, kdy národy prohlásí, že dosáhly určitého stupně ‚míru a bezpečnosti‘. Až se to stane, potom „okamžitě přijde náhlé zničení“ na ty, kteří vedou lidstvo klamnou cestou, i na všechny, kteří v ně důvěřují.
32 Ale budou zde lidé, kteří přežijí. Budeš mezi nimi?
[Studijní otázky]
[Rámeček na straně 56 a 57]
„Co bude znamením?“
„Povstane národ proti národu“
„První světová válka uvedla století totální války — v nejvlastnějším smyslu toho slova — světové války . . . Před obdobím 1914–1918 nebyla nikdy válkou postižena tak velká část země . . . Nikdy nebylo tolik lidí a tak bezohledně pobito.“ — „První světová válka“ od H. Baldwina.
V první světové válce přišlo o život 14 miliónů vojáků a civilistů, ve druhé světové válce 55 miliónů. Od druhé světové války si stovky státních převratů, povstání a válek vyžádaly život 35 miliónů lidí.
Od roku 1914 tedy válka připravila o život více než 100 miliónů lidí.
„Bude nedostatek potravin“
Nedostatek potravin převládal v mnoha zemích po první světové válce a stejně tak i po druhé světové válce.
Ačkoli prožíváme nyní léta vědeckého pokroku, hladoví skoro čtvrtina světa. Odhadem 12 miliónů dětí umírá každý rok před svými třetími narozeninami na následky podvýživy. Ročně umírají z téhož důvodu milióny dalších.
„Mory“
Žádný mor, o němž je v dějinách zpráva, se nevyrovná španělské chřipce z let 1918–1919. Postihla nejméně 500 miliónů lidí; zemřelo více než 20 miliónů.
Lékařské výzkumy nebyly dosud schopny zabránit epidemickému rozsahu srdečních chorob. Narůstajícím bičem je rakovina. Počet případů chorob přenášených pohlavním stykem roste do závratné výše.
„Zemětřesení“ na mnoha místech
Odhady počtu obětí se různí podle zdroje, který je uvádí. Předkládáme však několik příkladů: při zemětřesení v Itálii v roce 1915 zahynulo 30 000 až 32 000 lidí; v roce 1920 v Číně 100 000 až 200 000; v roce 1923 v Japonsku 95 000 až 150 000; v roce 1935 v Indii 25 000 až 60 000; v roce 1968 v Iránu 12 000 až 20 000; v roce 1970 v Peru 54 000 až 70 000; v roce 1976 v Guatemale 20 000 až 23 000; v roce 1976 v Číně 100 000 až 800 000 lidí. Od roku 1914 zahynulo při stovkách velkých zemětřesení po celé zemi mnoho tisíc dalších lidí.
Údaje z různých zdrojů ukazují, že průměrný počet krutých zemětřesení od roku 1914 je mnohokrát větší než průměrný počet zemětřesení ve 2 000 předchozích letech.
„Vzroste bezzákonnost“
Skutečnosti znáš. Stoupající zločinnost postihuje každou zemi na světě. Dotýká se i tvého vlastního života. Co se děje na školách v místě, kde bydlíš? Užívají se v tvém okolí nezákonným způsobem drogy? Co lze říci o nepoctivosti v obchodě? Jak bezpečně se cítíš v noci na ulici?
Bezzákonnost se nevztahuje pouze k lidským zákonům, ale ještě více je opomíjen Boží zákon. (Viz 2. Timoteovi 3:1–5, 13.)
Po celém světě je kázáno Boží království
Toto dílo pravidelně konají milióny svědků Jehovových ve více než 200 zemích.
Jen v minulých deseti letech věnovali oddaní svědkové Jehovovi veřejnému kázání tohoto poselství asi čtyři miliardy hodin. Za tutéž dobu uveřejnili více než 5 miliard publikací, jež poukazují na Boží království jako na jedinou naději lidstva, a to ve 190 jazycích.
Prohlášení „míru a bezpečnosti“
Světoví vůdci uznávají, že je nutně potřebný mír, aby se svět vyhnul nukleární katastrofě a mohl řešit další narůstající problémy. Spojené národy učinily krok tímto směrem, protože vyhlásily rok 1986 rokem „míru, mezinárodní bezpečnosti a spolupráce“. — Valné shromáždění, 32. bod programu, 39. zasedání.
Čeho jsou „znamením“ tyto věci? Jsou znamením toho, že nyní žijeme v ‚závěru systému věcí‘, že se Kristus posadil na svůj nebeský trůn a že odděluje od lidí všech národů ty, kteří skutečně chtějí konat Boží vůli, a že je velmi blízko „velké soužení“. Další podrobnosti čti ve 24. a 25. kapitole Matouše, 13. kapitole Marka a 21. kapitole Lukáše.
