Co se stane při smrti?
8. kapitola
Co se stane při smrti?
1. Jaké otázky si lidé často kladou ohledně mrtvých?
SNAD znáš ten pocit prázdnoty, která vzniká, když ztratíme smrtí někoho milovaného. Jaký zármutek a jakou bezmocnost člověk cítí. Je jen přirozené, položíme-li si otázku: Co se s člověkem stane, když zemře? Je dále živ někde jinde? Budou se moci živí opět na zemi těšit ze společnosti těch, kteří jsou nyní mrtví?
2. Co se stalo s prvním člověkem, Adamem, při jeho smrti?
2 Na tyto otázky najdeme snadněji odpověď, uvědomíme-li si, co se stalo při smrti s Adamem. Když zhřešil, Bůh mu řekl: „[Vrátíš se] do půdy, neboť jsi z ní byl vzat. Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) Přemýšlej o tom, co to znamená. Adam neexistoval, dokud jej Bůh nestvořil z prachu. Jednoduše nebyl. Když tedy Adam zemřel, vrátil se do téhož stavu neexistence.
3. a) Co je smrt? b) Co říká Kazatel 9:5, 10 o stavu mrtvých?
3 Prostě řečeno, smrt je opak života. Bible to ukazuje u Kazatele 9:5, 10. Podle „Kralické bible“ tyto verše zní: „Nebo živí vědí, že umříti mají, mrtví pak nevědí nic, aniž více mají odplaty, protože v zapomenutí přišla památka jejich. Všecko, což by předsevzala ruka tvá k činění, podle možnosti své konej; nebo není práce ani důmyslu ani umění ani moudrosti v hrobě, do něhož se béřeš.“
4. a) Co se stane při smrti s lidskými myšlenkovými schopnostmi? b) Proč všechny lidské smysly přestávají při smrti působit?
4 To znamená, že mrtví nemohou nic dělat a nemohou nic cítit. Již nemají ani žádné myšlenky, jak to říká Bible: „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, kterému nepatří záchrana. Jeho duch vychází, on se vrací do své půdy. V ten den opravdu mizí jeho myšlenky.“ (Žalm 146:3, 4) Při smrti „vychází“ duch člověka, jeho životní síla udržovaná dýcháním. Již neexistuje. Proto přestávají působit lidské smysly, sluch, zrak, hmat, čich a chuť, které závisejí na tom, že je schopen přemýšlet. Podle Bible vstupuje mrtvý do stavu úplného bezvědomí.
5. a) Jak ukazuje Bible, že mrtví lidé jsou ve stejném stavu jako mrtvá zvířata? b) Co je „duch“, který oživuje lidi i zvířata?
5 Mrtví lidé i mrtvá zvířata jsou v témž stavu naprostého bezvědomí. Povšimni si, jak tuto myšlenku uvádí Bible: „Jako umírá jeden, tak umírá druhý; všichni mají jen jednoho ducha, takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost. Všichni jdou k jednomu místu. Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ (Kazatel 3:19, 20) „Duch“, který oživuje zvířata, je stejný jako „duch“, který oživuje lidi. Když tento „duch“ neboli neviditelná životní síla vyjde, vracejí se lidé i zvířata do prachu, z něhož byli vytvořeni.
DUŠE UMÍRÁ
6. Jak ukazuje Bible, že zvířata jsou duše?
6 Někteří lidé říkají, že člověk se liší od zvířat tím, že má duši, ale zvířata že ji nemají. Ale 1. Mojžíšova 1:20 a 30 říká, že Bůh stvořil ‚živé duše‘, aby žily ve vodách, a že zvířata mají ‚život jako duši‘. V těchto verších některé Bible používají místo výrazu „duše“ slov „tvorové“ a „život“, ale v poznámkách pod čarou je uvedeno, že v původním jazyce se zde vyskytuje slovo „duše“. Mezi biblickými zmínkami o zvířatech jako o duších je text ve 4. Mojžíšova 31:28. Tam se mluví o ‚jedné duši z pěti set, z lidí a ze stáda a z oslů a ze stáda drobného dobytka‘.
7. Co říká Bible na důkaz toho, že zvířecí i lidské duše umírají?
7 Jelikož jsou zvířata duše, pak umírá duše při jejich smrti. Jak to říká Bible: „Každá živá duše zemřela, ano všechno, co bylo v moři.“ (Zjevení 16:3) A co lidské duše? Jak jsme se již dověděli v předcházející kapitole, Bůh nestvořil člověka s duší. Když tedy umírá člověk, umírá jeho duše. Bible říká na mnoha místech, že to tak je. Nikde Bible netvrdí, že duše je nesmrtelná nebo že nemůže zemřít. Žalm 22:29 (22:30, KB) říká: „Sehnou se před ním všichni ti, kteří sestupují do prachu. A nikdo nikdy nezachová svou vlastní duši naživu.“ Ezekiel 18:4 a 20 vysvětluje: „Duše, která hřeší, sama umře.“ A vyhledáš-li si Jozua 10:28–39, najdeš tam sedm míst, kde se mluví o tom, že duše může být zabita nebo zničena.
8. Jak víme, že lidská duše zemřela, když zemřel Ježíš Kristus?
8 V proroctví o Ježíši Kristu říká Bible: „Vylil svou duši právě na smrt . . . hřích mnohých ten nesl sám.“ (Izajáš 53:12) Učení o výkupném dokazuje, že to byla duše (Adam), jež zhřešila, a že k vykoupení lidí musela být obětována odpovídající duše (člověk). Kristus opatřil tuto vykupující cenu tím, že ‚vylil svou duši právě na smrt‘. Ježíš, lidská duše, zemřel.
9. Co je míněno slovy, že ‚duch sám se vrátí k Bohu, který jej dal‘?
9 Jak jsme již viděli, „duch“ je něco jiného než naše duše. Duch je naše životní síla. Tato životní síla je v každé tělesné buňce lidí i zvířat. Je udržována neboli zachovávána naživu dýcháním. Co to tedy znamená, když Bible říká, že při smrti se „prach vrátí do země . . . a duch sám se vrátí k pravému Bohu, který jej dal“? (Kazatel 12:7) Při smrti časem životní síla opustí všechny tělesné buňky a tělo se začne rozkládat. To však neznamená, že naše životní síla doslova opouští Zemi a putuje vesmírným prostorem k Bohu. Duch se spíše vrací k Bohu v tom smyslu, že nyní naše naděje na budoucí život závisí výlučně na Bohu. Pouze jeho mocí může být navrácen duch neboli životní síla, takže můžeme opět žít. — Žalm 104:29, 30.
LAZAR — MUŽ, KTERÝ BYL ČTYŘI DNY MRTVÝ
10. Ačkoli Lazar zemřel, co řekl Ježíš o jeho stavu?
10 Stavu mrtvých můžeme lépe porozumět z toho, co se stalo s Lazarem, který byl čtyři dny mrtvý. Ježíš řekl svým učedníkům: „Náš přítel Lazar si šel odpočinout, ale cestuji tam, abych ho probudil ze spánku.“ Ale učedníci mu odpověděli: „Pane, jestliže si šel odpočinout, bude mu lépe.“ Ježíš jim na to jasně řekl: „Lazar zemřel.“ Proč Ježíš řekl, že Lazar spí, když ve skutečnosti zemřel? Podívejme se.
11. Co vykonal Ježíš pro mrtvého Lazara?
11 Když se Ježíš přiblížil k vesnici, kde žil Lazar, setkal se s Martou, Lazarovou sestrou. Brzy šli s mnoha jinými k hrobce, v níž byl Lazar uložen. Byla to jeskyně uzavřená kamenem. Ježíš řekl: „Odstraňte kámen.“ Lazar byl mrtev již čtyři dny, a proto Marta namítala: „Pane, teď už je jistě cítit.“ Ale kámen byl odstraněn a Ježíš zvolal: „Lazare, pojď ven!“ A on vyšel. Vyšel živý, dosud zabalený obinadly. Ježíš řekl: „Rozvažte ho a ať odejde.“ — Jan 11:11–44.
12, 13. a) Proč si můžeme být jisti, že Lazar byl bez vědomí, dokud byl mrtvý? b) Proč řekl Ježíš, že Lazar spí, když ve skutečnosti byl mrtvý?
12 Teď přemýšlej: V jakém stavu byl Lazar po čtyři dny, kdy byl mrtvý? Byl snad v nebi? Byl to dobrý člověk. A přece Lazar nic neřekl o tom, že by byl v nebi, což by jistě řekl, kdyby tam byl. Ne, Lazar byl skutečně mrtvý, jak to řekl Ježíš. Proč tedy Ježíš nejdříve řekl svým učedníkům, že Lazar jen spí?
13 Ježíš věděl, že Lazar je bez vědomí, jak to říká Bible: „Mrtví, ti si nejsou vědomi naprosto ničeho.“ (Kazatel 9:5) Ale živý člověk může být z hlubokého spánku probuzen. Proto chtěl Ježíš ukázat, že působením Boží moci, kterou dostal, může být jeho přítel Lazar probuzen ze smrti.
14. K čemu by nás mělo podnítit poznání o tom, že Kristus má moc vzbudit mrtvé?
14 Když člověk velmi hluboce spí, na nic se nepamatuje. Podobně je tomu s mrtvými. Nemají naprosto žádné pocity. Již neexistují. Ale v Božím určeném čase budou mrtví, kteří jsou Bohem vykoupeni, vzbuzeni k životu. (Jan 5:28) Toto poznání by v nás jistě mělo podnítit přání, abychom získali Boží přízeň. Jestliže se to stane, pak si na nás Bůh vzpomene, i kdybychom byli mrtví, a přivede nás zpět k životu. — 1. Tesaloničanům 4:13, 14.
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 76]
ADAM — vytvořený z prachu . . . vrátil se do prachu
[Obrázek na straně 78]
V jakém stavu byl Lazar, než ho Ježíš vzbudil?
