Přejít k článku

Přejít na obsah

Má ještě cenu žít?

Má ještě cenu žít?

14. KAPITOLA

Má ještě cenu žít?

„JE PRO mě lepší, abych zemřel, než abych žil.“ Kdo to řekl? Člověk, který nevěřil v Boha? Někdo, kdo Boha opustil? Nebo někdo, koho naopak opustil Bůh? Vůbec ne. Řekl to Bohu oddaný, ale silně rozrušený muž, který se jmenoval Jonáš. (Jonáš 4:3, Český studijní překlad)

V Bibli se nepíše, že Jonáš si chtěl sáhnout na život. Ale z jeho slov vyplývá něco důležitého — dokonce i Boží služebník někdy může propadnout zoufalství. (Žalm 34:19)

Někteří mladí pociťují takovou duševní bolest, že nevidí důvod žít dál. Možná se cítí podobně jako 16letá Laura, která říká: „Už několik let mívám období těžkých depresí. Často přemýšlím o sebevraždě.“ Znáš někoho, kdo mluví o tom, že už nemá chuť žít a nejradši by se vším skoncoval? Nebo jsi o něčem takovém uvažoval ty sám? Pokud ano, co s tím můžeš udělat? Podívejme se na to, proč tyto myšlenky můžou člověka napadnout.

Příčiny beznaděje

Proč vůbec někdo přemýšlí o tom, že si vezme život? Důvodů může být víc. Jedním z nich je ten, že žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘, a mnoho dospívajících vnímá životní tlaky velmi citlivě. (2. Timoteovi 3:1) Je tu taky lidská nedokonalost, kvůli které se někteří stále zaobírají negativními myšlenkami a sebe i okolní svět vidí černě. (Římanům 7:22–24) Další uvažují o sebevraždě proto, že se stali obětí týrání nebo zneužívání. A jindy to souvisí s nějakým zdravotním problémem. Odhaduje se, že v jisté zemi trpělo víc než 90 procent těch, kdo si vzali život, nějakou duševní nemocí. a

Problémy se samozřejmě nevyhýbají nikomu z nás. I Bible říká, že „všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti“. (Římanům 8:22) To se týká i mladých lidí. Může je hluboce zasáhnout něco silně negativního, například:

Smrt příbuzného nebo kamaráda; smrt domácího mazlíčka

Hádky v rodině

Neúspěch ve škole

Zklamání v lásce

Týrání nebo sexuální zneužívání

Je pravda, že dříve nebo později se v podstatě každý dospívající dostane minimálně do jedné z uvedených situací. Proč to někteří zvládají hůř než jiní? Odborníci říkají, že ti mladí lidé, kteří chtějí boj vzdát, mají pocit, že jim nikdo nedokáže pomoct a že jejich problémy nemají řešení. Prostě nevidí žádné východisko. Ve skutečnosti nechtějí zemřít, chtějí se pouze zbavit svého trápení.

Opravdu není cesta ven?

Možná máš kamaráda, na kterého trápení doléhá tak těžce, že by nejradši zemřel. Co v takovém případě můžeš udělat?

Přesvědč ho, aby někoho poprosil o pomoc. Pak o tom řekni nějakému dospělému, který je rozumný a důvěryhodný. Udělej to, ať už s tím tvůj kamarád souhlasí, nebo ne. Neboj se, že tím vaše přátelství zničíš. Můžeš mu tak přece zachránit život!

Ale co když chceš se životem skoncovat ty? To, jak se cítíš, si nenechávej pro sebe. Řekni o svých problémech rodičům, kamarádovi nebo někomu jinému, komu na tobě záleží, kdo ti bude naslouchat a bude tě brát vážně. Pokud to uděláš, nemáš co ztratit. Jedině tím získáš. b

Tvoje problémy samozřejmě nezmizí jenom proto, že o nich budeš mluvit. Ale rozhovor s někým důvěryhodným může být právě to, co potřebuješ, abys svoji situaci viděl z nadhledu. Možná díky tomu přijdeš i na nějaké praktické řešení.

Zítra může být líp

Když propadáš zoufalství, uvědom si, že bez ohledu na to, jak beznadějně situace vypadá, věci se časem změní. Žalmista David, který sám zažil mnoho těžkostí, mohl v určitém období svého života Bohu říct: „Změnil jsi mi truchlení v tanec.“ (Žalm 30:11)

David samozřejmě neočekával, že bude tančit věčně. Z vlastní zkušenosti věděl, že problémy přicházejí a odcházejí. Řekl bys, že je to tak i s tvými problémy? Možná máš pocit, že ti některé z nich přerůstají přes hlavu — přinejmenším teď. Buď ale trpělivý. Věci se mění, a to často k lepšímu. Někdy se problémy možná vyřeší naprosto nečekaně. Jindy třeba přijdeš na to, jak je zvládat způsobem, který tě dřív nenapadl. Pamatuj, že zítra může být mnohem líp! (2. Korinťanům 4:17)

Důležitost modlitby

Nejdůležitější je, abys o svých pocitech mluvil s Jehovou. Můžeš se modlit podobně jako David: „Prozkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce. Vyzkoušej mě a poznej mé znepokojivé myšlenky a viz, zda je ve mně nějaká bolavá cesta, a veď mě cestou neurčitého času.“ (Žalm 139:23, 24)

Modlitba není nějaká berlička. Jde o skutečnou komunikaci s tvým nebeským Otcem, který si přeje, abys mu ‚vyléval své srdce‘. (Žalm 62:8) Přemýšlej o těchto důležitých pravdách:

Bůh dobře ví, co ti působí úzkost. (Žalm 103:14)

Zná tě líp, než se znáš ty sám. (1. Jana 3:20)

‚Pečuje o tebe.‘ (1. Petra 5:7)

V novém světě ti „setře . . . každou slzu z očí“. (Zjevení 21:4)

Když jsou příčinou zdravotní problémy

Jak už bylo řečeno dřív, příčinou sebevražedných myšlenek je často nějaký zdravotní problém. Pokud se ti zdá, že to tak je i v tvém případě, nestyď se vyhledat pomoc. I Ježíš uznal, že nemocní lidé potřebují lékaře. (Matouš 9:12) Pozitivní je, že mnoho zdravotních potíží se dá léčit. Léčba ti může pomoct, aby ses cítil líp. c

Bible předkládá povzbuzující slib — v Božím novém světě „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ (Izajáš 33:24) Až ta doba přijde, „dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce“. (Izajáš 65:17) Zatím se snaž s náročnými situacemi vyrovnat co nejlíp a důvěřuj tomu, že v Boží ustanovený čas budou tíživé pocity věcí minulosti. (Zjevení 21:1–4)

DALŠÍ INFORMACE NAJDEŠ V 2. DÍLE, V 9. KAPITOLE

V PŘÍŠTÍ KAPITOLE:

Chtějí tvoji rodiče vědět naprosto o všem, co děláš, dokonce i o tom, co by sis rád nechal pro sebe? Podaří se ti někdy získat trochu soukromí?

[Poznámky pod čarou]

a Stojí však za zmínku, že většina duševně nemocných mladých lidí sebevraždu nespáchá.

b Hluboce sklíčení křesťané mají další zdroj pomoci — sborové starší. (Jakub 5:14, 15)

c Další informace najdeš v 13. kapitole.

BIBLICKÝ TEXT

„Dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu . . . a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly.“ (Filipanům 4:6, 7)

TIP

Pokud jsi na dně, dopřej si svižnou procházku. Pohyb na čerstvém vzduchu ti dodá vnitřní klid a pohodu.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Obětí sebevraždy se nestává jenom ten, kdo ji spáchal, ale i jeho blízcí, kteří se s tím musí vyrovnat.

MŮJ PLÁN

Když mám pocit, že za nic nestojím a nikdo mě nemá rád, svěřím se (napiš jméno člověka, kterému důvěřuješ) ․․․․․

To, co mi v životě dělá radost a za co jsem vděčný/vděčná, je ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Jak ti může pomoct, když budeš přemýšlet o tom, že i vážné problémy jsou pouze dočasné?

● V jakém smyslu ten, kdo si vezme život, přenese svoje problémy na někoho jiného?

[Praporek na straně 104]

„Občas jsem byla v tak hluboké depresi, že to jediné, co jsem si přála, bylo umřít. Teď jsem ale zase schopná žít normálně, a to díky tomu, že se často modlím a využívám dostupnou léčbu.“ Heidi

[Rámeček na straně 100]

Máš pocit, že už to nezvládneš?

I někteří věrní muži a ženy, o kterých se píše v Bibli, prožívali trápení a měli pocit, že je to nad jejich síly. Zamysli se nad několika příklady.

Rebeka: „Je-li to tak, proč jen jsem naživu?“ (1. Mojžíšova 25:22)

Mojžíš: „Prosím, zabij mě nadobro . . . a nenechávej mě hledět na mé neštěstí.“ (4. Mojžíšova 11:15)

Elijáš: „Odejmi mou duši, Jehovo, neboť nejsem o nic lepší než moji praotcové.“ (1. Královská 19:4)

Job: „Ach, kdybys mě skryl v šeolu, . . . kdybys mi stanovil časovou mez a vzpomněl si na mne!“ (Job 14:13)

Situace všech těchto Božích služebníků se nakonec zlepšila — a to naprosto nečekaným způsobem. Něco takového můžeš zažít i ty.

[Obrázek na straně 102]

Pocity beznaděje jsou jako bouřkové mraky — za čas budou pryč