Kapitola 32

Jak se můžeme před svatbou dobře poznat?

„VĚTŠINA rozpadlých manželství byla odsouzena k neúspěchu již před svatbou. Tuto skutečnost ani není možné dost zdůraznit.“ Tak se vyjádřil Paul H. Landis, výzkumný pracovník, který se zabývá otázkami rodinného života. Louise může toto zjištění potvrdit. Říká k tomu: „Mou největší chybou bylo, že jsem se do Andyho zamilovala dřív, než jsem poznala jeho osobnost. Před svatbou jsme byli téměř stále jen sami. Nikdy jsem neviděla, jak se chová mimo tyto ‚ideální‘ situace.“ Jejich manželství skončilo rozvodem. Co dělat, aby k takové tragédii nedošlo? Je nutné se před svatbou dobře poznat.

Než vznikne známost

„Chytrý [muž nebo žena] promýšlí své kroky.“ (Přísloví 14:15, EP) Zamilovat se do člověka, kterého málo známe, může vést k neštěstí, i kdybychom se k němu cítili přitahováni. Může tak dojít k manželství mezi osobami, jejichž citový svět a životní cíle jsou od sebe velice vzdálené. Je proto rozumné pozorovat druhého nejprve mezi jinými lidmi, snad při nějakém druhu rekreace.

„Věděl jsem, že pokud se brzy příliš sblížíme, nebudu mít jasnou rozlišovací schopnost,“ říká David, který je nyní již deset let šťastně ženatý. „Proto jsem Rosu pozoroval z dálky, a ona nevěděla, že se o ni zajímám. Mohl jsem ji vidět mezi druhými a přesvědčit se, zda neflirtuje. Při nezávazných rozhovorech jsem zjistil, v jakých žije poměrech a jaké má cíle.“ Je také užitečné  promluvit si s někým, kdo ho dobře zná, abychom zjistili, jakou má pověst. — Srovnej Přísloví 31:31.

První schůzky

Když ses rozhodl, že by někdo mohl být pro tebe vhodným manželským druhem, mohl bys k němu přijít a vyjádřit, že bys byl rád nebo ráda, kdybyste se mohli lépe poznat. * Pokud dostaneš kladnou odpověď, nemusí být vaše první schůzka žádnou komplikovanou záležitostí. Můžete jít například někam společně na jídlo nebo se můžete účastnit schůzky několika lidí, a tak se budete moci lépe seznámit a rozhodnout se, zda chcete navázat vážnou známost. Při neformálním setkání se zmenší nervozita na obou stranách. A nebudete-li spěchat s vyznáním lásky, nebudete se cítit odmítnuti nebo zklamáni, kdyby jeden z vás ztratil zájem.

Bez ohledu na to, jakou schůzku jste si naplánovali, přijďte včas a pěkně a vhodně se oblékněte. Ukažte, že umíte vést zajímavý rozhovor. Buďte činnými posluchači. (Jakub 1:19) V těchto věcech sice neexistují žádná pevná pravidla, ale mladý muž se bude chtít řídit místními  pravidly zdvořilosti. Otevře například dveře pro mladou dámu nebo jí připraví místo k sezení. Mladá žena neočekává, že se s ní bude zacházet jako s princeznou, ale měla by skromně vycházet vstříc snahám svého partnera. Jednají-li spolu mladí lidé se vzájemnou úctou, mohou si tak vytvořit vzor pro budoucnost. Manželovi je přikázáno, aby ‚prokazoval [své manželce] čest jako slabší nádobě‘. A manželka má „mít ke svému manželovi hlubokou úctu“. — 1. Petra 3:7; Efezanům 5:33.

Je však vhodné držet se za ruce, líbat se nebo se objímat, a jestliže ano, tak kdy? Pokud jsou projevy něžnosti skutečně projevem náklonnosti, a ne sobecké vášně, mohou být čisté i vhodné. Biblická kniha Šalomounova píseň naznačuje, že Sulamitka a mladý pastýř, kterého milovala a s nímž měla brzy vstoupit do manželství, si vzájemně vhodným způsobem projevovali něžnost. (Šalomounova píseň 1:2; 2:6; 8:5) Tato dvojice si však zachovala mravní čistotu, a stejně by i dnešní mladí lidé měli dávat pozor, aby jejich projevy náklonnosti nezačaly být nečisté nebo aby nevedly k sexuální nemravnosti. * (Galaťanům 5:19, 21) Je logické, že by takové projevy něžnosti byly na místě, jedině když jejich vztah dospěl tak daleko, že si navzájem vyznali lásku a přemýšlejí vážně  o sňatku. Budeš-li projevovat sebeovládání, nebude tě nic odvádět od hlavního cíle úspěšné známosti, totiž. . .

Poznat „skrytého člověka srdce“

Ve vydání časopisu Journal of Marriage and the Family z května 1980 uveřejnila skupina výzkumníků zprávu: „Zdá se, že je manželství pevnější a šťastnější, jestliže předtím oba relativně co nejlépe poznali nitro toho druhého.“ Ano, je velice důležité poznat, jakým je tvůj partner, pokud jde o ‚skrytého člověka srdce‘. — 1. Petra 3:4.

Ovšem ‚načerpat‘ ze srdce jiného člověka jeho úmysly vyžaduje úsilí a rozlišovací schopnost. (Přísloví 20:5) Plánuj tedy takové činnosti, které ti s větší pravděpodobností pomohou nahlédnout do nitra tvého partnera. Jít do kina nebo na koncert může zpočátku stačit, ale lépe se můžete vzájemně seznámit při jiných druzích činnosti, které umožňují rozhovor (například jezdění na kolečkových bruslích, různé kuželkové hry, návštěvy zoologické zahrady, muzea a uměleckých galerií).

Chceš-li nahlédnout do způsobu myšlení svého partnera, snaž se klást otázky, na které musí odpovědět, například: „Jak trávíš volný čas?“ „Co bys rád dělal (nebo dělala), kdyby nehrály žádnou roli peníze?“ „Co se ti nejvíce líbí na našem uctívání Boha? Proč?“ To jsou pronikavé otázky a z odpovědí se můžeš opravdu dovědět, na čem tvému partnerovi záleží.

Když se váš vztah prohlubuje a začnete vážněji pomýšlet na sňatek, je nutné vážně si pohovořit o důležitých otázkách — o tom, jaké máte představy o hodnotách, kde budete bydlet, o finančních otázkách, o tom, zda budete  oba zaměstnaní, o dětech, o antikoncepci, o rozdělení úloh v manželství a o bezprostředních i dlouhodobých cílech a o plánech k jejich dosažení. Mnozí mladí svědkové Jehovovi se stali po ukončení školy kazateli evangelia plným časem a přáli by si pokračovat v této službě i po uzavření sňatku. Nyní musíte oba zjistit, zda se dají vaše duchovní cíle sloučit. V této době je také nutné vyprávět si věci ze své minulosti, které by mohly zapůsobit na manželství. Je třeba mluvit i o větších dluzích nebo závazcích. Je také nutné otevřeně si promluvit o zdravotním stavu, například o nějaké závažné nemoci a jejích následcích.

V takových rozpravách jednejte podle příkladu Elihua, který řekl: „Má řeč vychází přímo ze srdce a mluvím upřímně.“ (Job 33:3, Svatá Bible v dnešním jazyce, od Williama Becka, angl.) Ester vypráví, jak si s manželem připravili cestu k manželství, které se projevuje jako šťastné. „Nikdy jsem se nesnažila něco předstírat nebo říkat, že s Jayem souhlasím, když jsem si ve skutečnosti myslela něco jiného. To nedělám ani dnes. Vždy se snažím jednat poctivě.“

Nevyhýbej se citlivým námětům ani je nepřecházej ze strachu, že bys uvedl svého partnera do rozpaků. Takovou chybu udělala Beth, když chodila s Johnem. Beth řekla, že považuje za správné šetřit peníze do budoucnosti a nerozhazovat je. John odpověděl, že s tím souhlasí. Beth se už dál na nic neptala a představovala si, že si ve finančních otázkách rozumějí. Ukázalo se však, že šetřit pro budoucnost znamenalo pro Johna šetřit si na nový sportovní vůz. Ale když se vzali, bolestně si uvědomili, jak odlišné mají názory na finanční otázky.

Takovým nedorozuměním můžeme předejít. Louise, o které jsme zde již mluvili, si vzpomíná na svou známost: „Měla jsem klást mnohem více otázek, například: ‚Co bys dělal, kdybych otěhotněla a ty bys děcko nechtěl? Jak by  ses rozhodl, kdybychom měli dluhy a já bych musela zůstat doma a starat se o dítě?‘ Pak jsem měla pozorně sledovat jeho reakci.“ Při takových rozmluvách se mohou projevit charakterové rysy, které je nejlépe poznat před sňatkem.

Pozoruj chování svého partnera

„Když jsou dva lidé spolu sami, chovají se možná k sobě velice pěkně,“ říká Ester. „Ale když jsou kolem jiní, ocitají se často v neočekávaných situacích. Někdo z tvých přátel řekne možná tvému partnerovi něco, co se mu nelíbí. Pak můžeš pozorovat, jak reaguje v takové nepříjemné situaci. Odpoví podrážděně nebo sarkasticky?“ Došla k závěru: „Nesmírně nám pomohlo, že jsme pobývali před svatbou mezi přáteli a příbuznými.“

Nebuďte spolu jen ve volném čase, ale také společně pracujte. Věnujte se společně křesťanské činnosti, k níž patří studium Božího slova a kazatelská služba. Vykonávejte také spolu některé práce, které budou patřit po sňatku ke každodennímu životu — nakupování potravin, příprava jídla, umývání nádobí a úklid domácnosti. Když spolu budete v situacích, které patří ke každodennímu životu — kdy se tvůj partner možná ukáže ze své horší stránky —, můžete odhalit některé skrývané skutečnosti.

Mladý pastýř v Šalomounově písni viděl, jak dívka, kterou miloval, jednala, když byla zklamaná, nebo když  pracovala v sálajícím slunci — upocená a unavená. (Šalomounova píseň 1:5, 6; 2:15) Když také pozoroval, jak věrně a oddaně odolávala svodům bohatého krále Šalomouna, zvolal: „Celá jsi krásná, družko moje, a není na tobě vada.“ (Šalomounova píseň 4:7) Jistě tím nechtěl říci, že je dokonalá, ale že neměla žádný podstatný mravní nedostatek nebo vadu. Její tělesnou krásu zvyšovala její morální síla, která vyvažovala jakoukoli její slabost. — Srovnej Joba 31:7.

Takové zjišťování vyžaduje čas. Proto nechtěj rychle uzavřít sňatek. (Přísloví 21:5) Muž a žena se obvykle ze všech sil snaží získat lásku jeden druhého. Jestliže je však dost času, mohou se projevit nepříjemné zvyky a sklony. Dvojice, která nejen nespěchá s uzavřením sňatku, ale také co nejlépe využívá doby své známosti, se pravděpodobně po sňatku snadněji přizpůsobí. Když budou mít oba otevřené oči, mohou vstoupit do manželství s důvěrou, že se jim podaří odstranit rozdílnosti v názorech, které vzniknou. Dobře se poznali a vytvořili si tak nejlepší předpoklady pro úspěšné a šťastné manželství.

[Poznámky pod čarou]

Otázky k rozpravě

◻ Co je prvořadým cílem známosti a jak důležité je to pro šťastné manželství?

◻ Co vám pomůže navzájem poznat své ‚vnitřní já‘?

◻ Jaké rozhovory vám pomohou navzájem se dobře poznat?

◻ Proč je velmi užitečné trávit spolu čas za nejrůznějších okolností?

◻ Jaké jsou příznaky toho, že ve vašem vztahu něco není v pořádku?

◻ Za jakých okolností byste měli známost zrušit?

[Praporek na straně 255]

„Zdá se, že je manželství pevnější a šťastnější, jestliže předtím oba relativně co nejlépe poznali nitro toho druhého.“ — Journal of Marriage and the Family

 [Rámeček a obrázek na straně 256 a 257]

Měli bychom se rozejít?

Když při známosti nastane okamžik, kdy je nutné se rozhodnout, není neobvyklé, že vzniknou pochyby. Co když takové pochybnosti vzniknou proto, že ten, s kým chodíš, má závažné nedostatky, nebo jsou nějaké nedostatky ve vztahu samotném?

Je pravda, že i lidé, kteří se milují, mohou mít někdy odlišné názory. (Srovnej 1. Mojžíšovu 30:2; Skutky 15:39.) Jestliže se však nemůžete shodnout v ničem a každý rozhovor končí slovní rozepří nebo se stále rozcházíte a zase smiřujete, pak je na místě opatrnost. Byl podniknut průzkum, do něhož bylo pojato 400 lékařů, a přitom se ukázalo, že stálé rozepře jsou příznakem „citové nezralosti pro manželství“ a mohou být dokonce známkou „nesmiřitelného rozporu mezi partnery“.

Dalším důvodem k zamyšlení mohou být znepokojivé povahové nedostatky předpokládaného partnera. Zjistíš-li, že má prudkou povahu, nebo u něho pozoruješ příznaky sobectví, nezralosti, náladovosti nebo tvrdohlavosti, položíš si možná otázku, zda bys chtěl nebo chtěla strávit s touto osobou celý život. Mnozí však takové nedostatky přehlížejí nebo se pokoušejí je ospravedlnit a zdá se, že jsou rozhodnuti za každou cenu vztah zachovat. Proč?

Vážná známost se právem považuje mezi křesťany za důležitou věc. A proto mají někteří pocit, že musí vstoupit do manželství s tím, s kým chodí. Mají možná strach z otevřeného rozhovoru a bojí se, aby druhého nezranili. Někteří se obávají, že nenajdou nikoho jiného, s kým by mohli vstoupit do manželství. To však nejsou důvody, proč by měla taková problematická známost pokračovat.

Účelem známosti je zjistit, zda by bylo možné uzavřít sňatek. A křesťan, který začíná se známostí čestně, není povinen v ní pokračovat, jestliže se ukáže, že se mýlil. A nebylo by nesprávné a sobecké pokračovat ve  zhoršujícím se vztahu jen z obavy, ‚že se možná nenajde nikdo jiný‘? (Srovnej Filipanům 2:4.) Je tedy důležité, abyste se jako dvojice postavili tváří v tvář svým problémům a nechtěli před nimi utíkat. Začni tím, že budeš podrobně pozorovat toho, s kým máš známost.

Jsou například důkazy, že to je žena, která bude pokornou a schopnou manželkou? (Přísloví 31:10–31) Jsou důkazy, že to je muž, který bude projevovat obětavou lásku a bude se dobře starat o rodinu? (Efezanům 5:28, 29; 1. Timoteovi 5:8) Někdo snad tvrdí, že je horlivým Božím služebníkem. Je však jeho tvrzení, že má víru, podporováno skutky? — Jakub 2:17, 18.

Jestliže jsi ovšem investoval mnoho času a citu do vašeho vztahu, nekonči s ním ukvapeně jen proto, že jsi zjistil, že tvůj partner není dokonalý. (Jakub 3:2) Jeho nedostatky jsou snad toho druhu, že je možné s ním žít.

Ale co když to takové není? Mluvte o tom spolu. Liší se vaše cíle nebo názory podstatně? Nebo to jsou jen nedorozumění? Mohlo by se stát, že se oba potřebujete naučit, jak mít „zábranu pro svého ducha“ a řešit věci klidněji? (Přísloví 25:28) Uznává tvůj partner nebo partnerka pokorně své slabosti, nad kterými se pozastavuješ, a chtěl (nebo chtěla) by se v tom směru zlepšit? Neměl bys možná pracovat sám na sobě, abys nebyl tak citlivý a nedůtklivý? (Kazatel 7:9) ‚Navzájem se snášet v lásce‘ je v dobrém manželství nezbytně nutné. — Efezanům 4:2.

Otevřené rozhovory rozhodně nemusí váš vztah zničit, ale mohou ukázat, zda jsou vyhlídky, že v budoucnu ještě poroste. Jestliže však rozhovor vede jen k dalšímu zklamání, nepřehlížej zřetelné příznaky nadcházející kalamity. (Přísloví 22:3) Po uzavření sňatku se věci pravděpodobně nezlepší. Pro vás oba může být nejlepším řešením rozchod.

[Obrázek na straně 253]

Pozorujete-li se navzájem ve skupině, můžete se seznámit, aniž jste přitom zaslepeni zamilovaností

[Obrázek na straně 254]

Respektování místních pravidel dobrého chování podporuje vzájemnou úctu, která může přetrvávat do manželství

[Obrázek na straně 259]

Jakmile je zřejmé, že si nerozumíte, je jedině správné otevřeně si pohovořit a vysvětlit, proč se musíte rozejít