Proč ‚příchod‘ království trvá tak dlouho
5. kapitola
Proč ‚příchod‘ království trvá tak dlouho?
1. Jaké otázky vznikají ohledně výroku v Římanům 8:22?
APOŠTOL Pavel napsal: „Vím . . . , že všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti.“ (Římanům 8:22) Proč to tak je? Proč Bůh připustil v minulých 6 000 letech zaznamenaných dějin války, zločinnost, nemoci a bídu? Jak k tomu došlo, že lidé, kteří byli stvořeni tak, aby žili podle božského zákona, jsou nyní postihováni bezzákonností? Proč náš nebeský Otec nenapravil tuto situaci? Jestliže řešením je království, proč ‚přichází‘ za tak dlouho? Můžeme skutečně doufat, že Bůh změní tyto hrozné poměry?
2. Jak měla vypadat země pod Boží svrchovaností?
2 Pod nadvládou neboli svrchovaností ‚Krále věčnosti‘ měly od stvoření v Edenu panovat na zemi ideální poměry. První muž a žena měli přivést na svět děti a lidská rodina se měla rozmnožit v miliardy rodin, celá země se měla stát nádherným rájem, měla být naplněna radostným smíchem a lidské rasy měly žít v míru a ve vzájemné lásce. — Srovnej Kazatele 2:24.
3. a) Podle čí podoby byl stvořen člověk? b) Jaký příkaz dostala první lidská dvojice? c) Jakou otázku si musíme nyní položit?
3 Takové předsevzetí měl milující stvořitel s touto zemí, když stvořil člověka v mravním ohledu podle své vlastní podoby a z muže vytvořil ženu. Ve zprávě o stvoření nám totiž Bible říká:
„Stvořil je mužského a ženského rodu. Bůh jim také požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a množte se a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v poddanosti mořské ryby a létající tvory nebes a každého živého tvora, který se hýbe na zemi.‘ . . . Potom Bůh viděl vše, co udělal, a hle, bylo to velmi dobré.“ (1. Mojžíšova 1:26–31)
Proč tedy dnes Boží stvoření na zemi není „velmi dobré“?
BOŽÍ SVRCHOVANOST NAPADENA
4. a) Který z Božích zákonů nejvíce vyniká a proč? b) Kdo chtěl vytvořit jiné zákony a jak při tom postupoval?
4 Základem stvoření byly Boží zákony. A mezi nimi vyniká zákon lásky. Bůh sám „je láska“. (1. Jana 4:8) Nyní se však objevil někdo, kdo chtěl lidstvu vytvořit jiné zákony. Tento „někdo“ byl neviditelný andělský ‚Boží syn‘, bezpochyby jeden z těch, kteří ‚volali ve chvále‘, když Jehova stvořil Zemi a všechno na ní. (Job 38:7) Tento anděl se změnil v satana, v Božího odpůrce. Chtěl se stát nezávislým, chtěl být sám uctíván a rozséval ducha vzpoury. (Efezským 2:1, 2; srovnej Lukáše 4:5–7.) Zosnoval plán, že použije naše první lidské rodiče ke svým vlastním sobeckým cílům. Jak v tom postupoval?
5, 6. a) Který jednoduchý příkaz dal Bůh Adamovi? b) Jak se satan přiblížil k Evě a proč je právem nazván „ďábel“?
5 Adam a Eva žili v rajské zahradě Edenu pod Jehovovým blahodárným panstvím. Bůh jim poskytl všechno, co potřebovali v duchovním i tělesném ohledu. V zájmu jejich trvalého blaha od nich také vyžadoval, aby jej poslouchali jako svého svrchovaného Pána. Proto dal Adamovi jednoduché přikázání, že nesmí jíst ze ‚stromu poznání dobrého a zlého‘. Když byla stvořena Eva, platilo to i pro ni. To neznamenalo, že by je Bůh o něco ochuzoval, protože ostatní stromy v zahradě jim poskytovaly příjemnou rozmanitost výživného ovoce. Kdyby však Boha neposlechli a jedli by toto jedno ovoce, měli ‚určitě zemřít‘. Prostřednictvím hada se vzpurný satan lstivě přiblížil nejdříve k Evě a řekl jí: „Určitě nezemřete. Bůh totiž ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, zcela jistě se vám otevřou oči a zcela jistě budete jako Bůh a poznáte dobré a zlé.“ — 1. Mojžíšova 2:17; 3:1–5.
6 Tak byl Bůh postaven do světla lháře. Ve skutečnosti však byl lhářem satan. Právem byl tento „lhář a otec lži“ nazván ďáblem, což znamená „pomlouvač“. (Jan 8:44) Přímo napadl Jehovovu svrchovanost, jeho kralování nad jeho tvory. Vyvolal dojem, že Bůh jim upírá poznání, na něž měli právo, že Božímu panství nelze důvěřovat a že by bylo lépe, kdyby šli svou vlastní nezávislou cestou a sami si určili měřítka pro to, co je „dobré a zlé“.
7. Ve kterých ohledech selhala lidská dvojice ve zkoušce?
7 Jak reagovala žena na tyto pomluvy? Nechránila své srdce a dovolila, aby se v něm uchytila nesprávná žádost. Tato žádost se pak stala plodnou a žena byla oklamána, takže se svévolně dopustila hříchu, když neposlechla Boha. Také tím znevážila vedoucí postavení svého manžela, s nímž se měla poradit. Ale jak reagoval muž? „Adam . . . nebyl oklamán“, ale zvolil si stejný úděl s Evou a svévolně se k ní připojil v jejím vzpurném jednání. Jak smutný den to byl pro naše prarodiče a pro celý lidský rod! — 1. Mojžíšova 3:6, 7; 1. Timoteovi 2:14; srovnej Jakuba 1:14, 15.
8. a) Jaký spravedlivý rozsudek vynesl Bůh nad Adamem a Evou? b) Měli duši, která by při smrti šla do nebe nebo do pekelných muk? c) Který král nad námi začal panovat a proč?
8 Adam a Eva projevili hlubokou neúctu k Boží svrchovanosti. Bůh tedy podle svého zákona oznámil trest smrti. Adamovi řekl:
„Jsi prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19)
Bůh tím nemyslel, že zemře jen Adamovo tělo, zatímco by nějaká v něm existující „duše“ nebo „duch“ unikli z těla a dále žili v nebi nebo v pekle. Nikoli, vždyť Adam sám byl „duší“. Zpráva o stvoření v 1. Mojžíšově 2:7 o tom říká: „Jehova Bůh přistoupil k tomu, aby vytvořil člověka z prachu půdy země a vdechl do jeho nosu dech života, a člověk se stal živou duší.“ Časem Adam s Evou zemřeli — jako duše. A protože celý lidský rod pochází od hříšného Adama, všichni jsme zdědili hřích a smrt. „Duše, která hřeší, ona sama zemře.“ (Ezechiel 18:4, 20) Ano, jako lidské duše všichni umíráme. Smrt nad námi panuje jako král. — Římanům 5:12, 14; 6:12; Kazatel 3:19, 20; 9:5, 10; Žalm 6:5; 6:6, „KB“; 115:17.
SPORNÁ OTÁZKA OHLEDNĚ RYZOSTI ČLOVĚKA
9. Která další sporná otázka vyvstala v Edenu?
9 Vzpourou v Edenu však nebyla uvedena v pochybnost pouze Boží svrchovanost. Vznikla ještě další sporná otázka. Již první lidé, které Bůh postavil na zemi, se ve zkoušce stali nevěrnými. Bylo tedy něco v nepořádku s Božím stvořením? Dalo se skutečně právem říci, že všechna Boží díla byla ‚dokonalá‘?
10. a) Mělo snad Boží stvoření nějakou vadu? Proč tak odpovídáš? b) Jak mohou lidé prokázat, že jsou ‚podle Boží podoby‘?
10 Bůh mohl ihned zničit Adama a Evu a stvořit jinou lidskou dvojici. Nebyl by tím však připustil, že jeho první stvoření bylo závadné? Závadné však nebylo. Stalo se jen to, že naši prarodiče se rozhodli nesprávným způsobem použít své mravní schopnosti svobodné volby. Kdyby byli roboty, kteří museli jednat správně za všech okolností, něco by jim v mravním smyslu chybělo. Nebyli by ‚podle Boží podoby‘. Jehova vždy činí všechno dokonalé, dělá vše správně, protože je láska. Chce, aby jeho rozumem obdařené tvory také ke správnému jednání podněcovala láska. — 1. Mojžíšova 1:26, 27; 1. Jana 5:3.
11. Jaké světlo vrhají slova v 5. Mojžíšově 32:4, 5 na tehdejší situaci?
11 O Jehovovi je napsáno: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není žádné bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ Jeho stvoření, lidstvo, může také být věrné, spravedlivé a přímé. Proto dovolil Adamovi a Evě, aby přivedli na svět děti. Ty sice po svých rodičích zdědily hříšné charakterové rysy, ale přece se mezi nimi vyskytnou lidé, kteří projeví svému stvořiteli neochvějnou lásku a dokáží mu svou ryzost, ačkoli jsou tělesně nedokonalí a mohou je postihnout kruté zkoušky a pronásledování. Jiní lidé však budou ‚jednat zhoubně‘ a dokáží, že nejsou Božími dětmi. Budou jednat podle svého vlastního rozhodnutí a vinu za svou nedostatečnost ponesou oni, a ne Bůh. — 5. Mojžíšova 32:4, 5.
12, 13. a) Co předhazoval satan Bohu ohledně Joba? b) Jakou odpověď poskytl Job a k čemu to pro něj vedlo?
12 Byl to satan ďábel, kdo vyjádřil před Bohem tuto spornou otázku ohledně ryzosti člověka; to vyplývá z biblické knihy Jobovy. Muž Job, který žil asi 2 500 let po Adamově vzpouře, „se prokázal jako bezúhonný a přímý a jako ten, kdo se bojí Boha a odvrací se od zlého“. Satan Bohu namítl, že Jobova přímost není pravá, že slouží Bohu jen proto, že z toho může něco mít. Bůh tedy připustil, aby satan uvedl Joba do zkoušky. Job utrpěl těžké ztráty na majetku, katastrofou bylo zabito jeho deset dětí, on sám byl později postižen odpornou chorobou a nakonec mu jeho manželka řekla: „Ještě se držíš své ryzosti? Proklej Boha a zemři!“ Potom musel Job zápolit se sarkastickými potupami svých tří falešných utěšitelů. — Job 1:6 až 2:13.
13 Ve všech těchto zkouškách lpěl Job pevně na svém rozhodnutí:
„Dokud nevydechnu, neodložím od sebe svou ryzost!“
Zůstal Bohu věrný a tak dal jasnou odpověď na satanovy obžaloby. Jehova proto Joba odměnil a dal mu dvojnásobek toho, co měl dříve. Dostal také požehnání v tom, že měl opět sedm synů a tři dcery — a byly to nejkrásnější dívky v celé zemi. — Job 27:5; 42:10–15.
14. Jak i jiní lidé dali podobnou odpověď na satanovo tvrzení a kdo je toho nejlepším příkladem?
14 Job je však jen jedním ze statisíců Božích věrných služebníků, kteří způsobili radost Jehovovu srdci, když odpověděli na satanovo falešné tvrzení, že lidé, kteří milují Jehovu, jej poslouchají a slouží mu jen ze sobeckých důvodů. Nejlepším příkladem toho byl Boží vlastní Syn, Ježíš, který na zemi „snesl mučednický kůl, pohrdl pohanou“, a to pro radost z toho, že bude moci dále nesobecky sloužit na místě, které mu Bůh určil. — Židům 12:2.
ODPOVĚĎ NA VÝZVU POSMĚVAČE
15. Proč je možno říci, že Jehova prokázal svůj postoj ke sporné otázce?
15 Nyní již téměř uplynul určený čas. V průběhu asi 6 000 let dokazoval Jehova svůj postoj k této sporné otázce. Ukázal, že může mít a má na zemi muže a ženy, kteří zachovávají ryzost bez ohledu na pronásledování nebo jiné zlomyslné zkoušky, které na ně satan uvádí. Ďábel proti nim používá všech možných podlých prostředků, ale marně. Boží věrní služebníci stále působí radost srdci svého Otce, protože mu poskytují odpověď pro toho, který se Bohu „vysmívá“, totiž pro velkého odpůrce, satana. — Přísloví 27:11.
16. a) Na jakém vítězství se již podílejí někteří z Božích věrných? b) Proč mohou poddaní království důvěřovat svým panovníkům?
16 Jehova činí věci promyšleně, a proto současně vybírá z těchto věrných osob ty, kteří budou vládnout s Kristem v nebeském království. Ačkoli je satan obviňoval ‚dnem i nocí před naším Bohem‘, zvítězili nad ním „pro slovo svého svědectví a nemilovali své duše ani tváří v tvář smrti“. Jako jejich vzor, Ježíš Kristus, byli i oni ochotni vzdát se dokonce i svého života a tak projevili vrcholnou lásku k Bohu i k bližnímu. Vskutku, lidstvo bude moci důvěřovat nebeskému království, které se skládá z Krista a z jeho 144 000 spolukrálů — z nichž všichni byli vyzkoušeni a dokázali, že zachovávají ryzost. — Zjevení 12:10, 11; 14:1–5; 20:4; Jan 15:13.
17. Kdo zdědí pozemskou říši království?
17 Pro jiné, kteří podobně jako Job zemřeli v předkřesťanských dobách věrni Bohu, je zajištěno „lepší vzkříšení“ na „nové zemi“. (Židům 11:35; 2. Petra 3:13) Budou patřit k „jiným ovcím“ „znamenitého pastýře“ Ježíše Krista a budou mít naději, že budou věčně žít na rajské zemi. Také lidé, kteří se podobají ovcím a v době „závěru systému věcí“ prokazují laskavost Kristovým pomazaným „bratrům“, jsou pozváni, aby zdědili tuto pozemskou říši království. (Jan 10:11, 16; Matouš 24:3; 25:31–46) Budou zachováni naživu, až nebeští andělé na naši zemi popustí větry „velkého soužení“. Chceš patřit k tomuto „velkému zástupu“ lidí, kteří to přežijí, až Boží království ‚přijde‘, aby rozdrtilo zlé národy? To se může stát! Jestliže totiž zachováš svou ryzost, můžeš i ty dokázat, že jedině Boží cesta může vést k tomu, že se člověk bude trvale radovat ze života. — Zjevení 7:1–3, 9, 13, 14.
18. a) Proč již nikdy nebude nutno opět ospravedlňovat Jehovovu svrchovanost? b) Kdo má nyní zářivou naději? (Žalm 37:11, 29)
18 Až Boží království zničí satana a jeho zkažený svět, nebude již nikdy nutno ospravedlňovat Boží svrchovanost. Na sporné otázky, které vyvolal vzpurný satan, bude dána jednou provždy odpověď. (Nahum 1:9) Přímo zde na této zemi bude dokázáno, že panství založené na Božích zákonech lásky je oprávněné, spravedlivé a že předčí všechny jiné formy panství. Boží království ‚přijde‘, aby posvětilo vznešené jméno svrchovaného Pána Jehovy. Pro ty ze ‚sténajícího tvorstva‘, kteří nyní v ryzosti slouží Bohu, je Boží království zářivou nadějí! Modlíš se vroucně o jeho ‚příchod‘? — Římanům 8:22–25.
[Studijní otázky]
[Rámeček na straně 31]
PROČ BŮH TAK DLOUHO PŘIPOUŠTĚL ZLO?
● Aby se dokázalo, že Jehovova univerzální svrchovanost je oprávněná, spravedlivá, vynikající a trvalá
● Aby se provždy dokázalo, že lidská panství všeho druhu, jež jsou nezávislá na Bohu, vedou jen k zármutku a k neštěstí
● Aby byl poskytnut čas pro uskutečnění slibů ohledně Božího království a pro výběr a vyzkoušení dědiců království
● Aby byl čas jako před soudem dokázat, že Boží služebníci mohou zachovat ryzost vzdor jakékoli zkoušce ze strany satanovy
● Aby bylo ukázáno, že poslušnost založená na Božím zákonu lásky je jediná cesta, která umožňuje trvale se těšit ze života
● Aby byla na satanovu výzvu dána tak důkladná odpověď a aby byl vytvořen tak jednoznačný právní precedenční případ, že již nikdy nebude nutno opět ospravedlňovat Jehovovo jméno a svrchovanost
