„Velký zástup“ vítá krále
16. kapitola
„Velký zástup“ vítá krále
1, 2. a) Jak postupoval Jehova, aby splnil své proroctví u Izaiáše 60:22? b) K jakému podivuhodnému zjevení božské vůle došlo v roce 1935?
JEHOVA prohlásil prostřednictvím svého proroka: „Z maličkého se stane tisíc a z nepatrného mocný národ. Já sám, Jehova, to uspíším, až pro to přijde čas.“ (Izaiáš 60:22) A Jehova to skutečně ‚uspíšil‘ podivuhodným způsobem. V roce 1935 přišli svědkové Jehovovi na sjezd ve Washingtonu (D. C. , USA). Tam bylo poprvé oznámeno, že Jehova má v úmyslu shromáždit „velký zástup“ „jiných ovcí“ — bohabojných lidí, kteří tím, že ‚přijde‘ Boží království, získají věčný život na rajské zemi. — Jan 10:16; Zjevení 7:9.
2 Sedmá kapitola Zjevení to popisuje slovy: „Potom“, po zapečetění „malého stáda“ 144 000 dědiců království, je vidět „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“ stojící před Božím trůnem. Uznávají Jehovovu svrchovanost, která je uskutečňována prostřednictvím Kristovým. Radostně připisují svou záchranu Bohu a Beránkovi. Jako skupina nikdy nezemřou, protože „to jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení“, aby zdědili věčný život na očištěné zemi. — Zjevení 7:4, 9, 10, 14; Lukáš 12:32.
3. a) Stal se z „maličkého“ opravdu „tisíc“? b) Jak se můžeš podílet na splnění slov ve Zjevení 7:15–17?
3 Zaujal jsi své místo v tomto „velkém zástupu“ ctitelů? Jsi mezi těmi více než 2 000 000 lidí, kteří na celé zemi ‚prokazují Bohu svatou službu‘? Je pravda, že tě stále ještě obklopuje satanův zlý a utlačující svět a že pravděpodobně musíš v každodenním životě snášet mnoho těžkostí. Patříš-li však mezi Pánovy „ovce“, jsi pod Boží ochranou a péčí. Nemusíš již hladovět a žíznit pro nedostatek duchovní potravy. Již se nemusíš bát Boží ‚sálající‘ nelibosti, protože se o tebe stará Beránek a vede tě „k pramenům vod života“. Tak symbolicky prožíváš splňování slibu: „A Bůh setře každou slzu z jejich očí.“ — Zjevení 7:15–17.
KRÁL ŽEHNÁ SVÝM „OVCÍM“
4. Jaký vztah má Ježíš ke svému „malému stádu“?
4 V biblických dobách míval orientální pastýř velice důvěrný vztah ke svým ovcím — a je tomu tak až dodnes. Každou volal jménem, a ovce znaly jeho hlas a ochotně reagovaly, když je vedl do ovčince nebo z něho. U Jana v 10. kapitole použil Ježíš tohoto příkladu, když nejdříve znázornil milující vztah mezi sebou a „malým stádem“ 144 000 svých pomazaných následovníků. Řekl: „Já jsem znamenitý pastýř a znám své ovce a mé ovce znají mne, tak jako Otec zná mne a já znám Otce; a já se vzdávám své duše ve prospěch ovcí.“ Stávají se částí „Abrahámova semene“, jehož prostřednictvím si budou žehnat „všechny rodiny“ země. — Jan 10:14, 15; 1. Mojžíšova 12:3; Galatským 3:28, 29.
5. a) O jakém dalším obšťastňujícím vztahu se mluví u Jana 10:16? b) Z jakých předností se nyní těší „jiné ovce“ a jakou další vyhlídku má tato skupina?
5 A jaký vztah má „znamenitý pastýř“ k rodinám lidstva, které mají žít navždy na zemi? Je to nanejvýše požehnaný vztah! Ježíš o nich totiž říká:
„A mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince [z „malého stáda“]; i ty musím přivést, a budou naslouchat mému hlasu, a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“
Dnes můžeme pozorovat, jak se „velký zástup“ těchto „jiných ovcí“ pase spolu s „malým stádem“ — všichni společně poslouchají „hlas“ svého pastýře a káží „toto dobré poselství o království . . . po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. Můžeš se považovat za šťastného, patříš-li k nim. (Jan 10:16; Matouš 24:14) Pod vládou království vzroste počet „jiných ovcí“ na miliardy, protože se bude splňovat Boží předsevzetí, aby země byla zabydlena spravedlivými lidmi, a na zemi budou vzkříšeni mrtví. — 1. Mojžíšova 1:28.
6. Jak ukazuje Ježíšovo proroctví, kdy vystoupí do popředí „jiné ovce“?
6 Že „jiné ovce“ vystoupí do popředí při „závěru systému věcí“, to vyplývá z podobenství, jímž Ježíš uzavírá své proroctví o „znamení“ své přítomnosti. (Matouš 24:3) Říká:
„Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před ním shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. A postaví ovce po své pravici, ale kozly po své levici.“ (Matouš 25:31–33)
Slavný král a jeho andělé jsou lidským očím neviditelní. Jak tedy vykoná toto dílo dělení?
7. a) Jak je vedeno dílo dělení? b) Co musíš dělat, aby byl nad tebou vynesen příznivý rozsudek a proč?
7 Svatí andělé toto dílo vedou. (Zjevení 14:6–12; srovnej Skutky 8:26–29; 10:1–8.) A zde na zemi vedou kázání „dobrého poselství“ zbývající z „malého stáda“, kteří jsou u Matouše 25:40 označeni jako královi „bratři“. Král soudí lidi podle toho, jak se chovají k jeho „bratrům“ a jak reagují na poselství o království, které tito jeho „bratři“ oznamují. Co činí jeho „bratrům“, hodnotí král tak, jako by to činili jemu. Lidé, kteří přijmou královy „bratry“ pohostinně, mají obdržet požehnání. Patříš k nim? Pak ovšem musíš podle toho jednat tak, že celým srdcem přijmeš poselství a staneš se oddaným, pokřtěným služebníkem Jehovovým na základě Ježíšova jména — protože „v žádném jiném není záchrana“. — Skutky 4:12; Matouš 25:35–40.
8. Jaké pozvání a jaké sliby se mohou vztahovat i na tebe?
8 Co můžeš očekávat, patříš-li k Pánovým „jiným ovcím“? K čemu to povede, budeš-li poslouchat „hlas“ svého „znamenitého pastýře“ a „krále“? Když král vynáší rozsudek, říká pokorným „ovcím“ na své pravici přízně: „Pojďte vy, kteří máte požehnání mvého Otce, dědičně se ujměte království, připraveného pro vás od založení světa.“ Smíš očekávat, že budeš mít podíl na těchto požehnáních, jež souvisejí s královstvím a pocházejí od našeho Otce, protože ‚spravedliví odejdou do věčného života‘. (Matouš 25:34, 46) Ano, smíš očekávat, že se budeš podílet na splňování mnoha prorockých slibů, například slibu v knize Izaiášově, který říká o Jehovovi: „Pohltí skutečně smrt navždy a Pán Jehova jistě setře slzy ze všech tváří. A odejme pohanění svého lidu z celé země, protože sám Jehova to mluvil.“ Zlí lidé tě mohou hanět již jen krátký čas. Bůh totiž slibuje, že všichni, kteří doufají v Jehovu, brzy přijdou k skutečné „hostině“ dobrých věcí na „nové zemi“. Chceš se podílet na této „hostině“? — Izaiáš 25:6–9; 66:22.
„KOZLOVÉ“ A PRONÁSLEDOVÁNÍ
9, 10. a) Proč dnes není snadné jednat spravedlivě? b) Jaký bys měl mít postoj k odpůrcům a jakou pomoc můžeš očekávat od Boha?
9 Možná, že pro tebe nebude snadné jednat v těchto „posledních dnech“ spravedlivě. Satan a jeho přívrženci se ti budou možná vysmívat při svém posledním zoufalém pokusu zničit zemi a lidi na ní. (2. Petra 3:3, 4; 2. Timoteovi 3:1) Když vyhledáváš lidi ve svém okolí, abys jim sdělil poselství o království, najdeš možná lidi, kteří reagují jako kozlové. Jsou buď lhostejní nebo drsní, či vysloveně projevují odpor. — Matouš 25:33, 42–45.
10 Ale jako jedna z Pánových „ovcí“ by ses neměl pokoušet sám posuzovat, kdo snad je „kozel“. Soudit je úkolem krále, a ne jeho „ovcí“ zde na zemi. (Srovnej Římanům 14:10–12.) A i když se snad setkáš s odporem, protože se stáváš zvěstovatelem „dobrého poselství“, Bůh tě posilní, abys mohl konat jeho vůli, jak to ukázal apoštol Petr slovy: „Bůh vší nezasloužené laskavosti . . . sám dokončí vaše školení, upevní vás, posilní vás.“ (1. Petra 5:10; srovnej s 2. Korintským 12:10.) Apoštol Pavel také poskytuje znamenité napomenutí: „Neloudejte se při tom, co děláte [v díle království]. Buďte zaníceni duchem. Pracujte jako otroci pro Jehovu, Radujte se v naději. Snášejte soužení. Vytrvávejte v modlitbě.“ — Římanům 12:11, 12.
11. Jaké radostné účinky může mít vzorné křesťanské chování?
11 Tvá věrná služba a tvé usilovné modlitby k Jehovovi i tvé příkladné křesťanské chování může vést k tomu, že ti, kteří se zpočátku zdáli jako „kozlové“, se projeví jako „ovce“. Trpělivé chování křesťanských manželek, které uměly projevovat úctu, přispělo již často k tomu, že „beze slova“ získaly své nevěřící manžely, (1. Petra 3:1, 2) Jistě nechceme, aby lidé ‚šli do věčného odříznutí‘, ale spíše jim chceme pomáhat, aby odložili vlastnosti kozlů a mohli pak získat věčný život. — Matouš 25:41, 46.
VĚRNĚ ODDANÉ „OVCE“ ZACHOVÁVAJÍ RYZOST
12. Jak se v dnešní době vzájemně podporují královi „bratři“ a „ovce“?
12 Povšimněme si, že „ovce“ z Ježíšova podobenství vynaložily zvláštní úsilí, aby sloužily královým „bratrům“ v době nemoci a věznění. A v dnešní době musí v různých zemích snášet strádání a pronásledování, nemocí i věznění nejen „malé stádo“, ale i „jiné ovce“, jež věrně slouží společně s „malým stádem“. Například v letech 1933 až 1945, když Hitler usiloval o světovládu, byli svědkové Jehovovi krutě pronásledováni — nejprve v nacistických a fašistických zemích a později ve všech národech zachvácených válkou. Byli zabiti mnozí z „malého stáda“ i z „Pánových jiných ovcí“. Dosáhli však podivuhodného vítězství, protože pevně lpěli na své ryzosti ve vztahu ke králi a k jeho království!
13, 14. Jaký rozdíl bylo možno pozorovat mezi chováním náboženských organizací křesťanstva a chováním svědků Jehovových?
13 Historikové často mluvili o rozdílu mezi kompromisním postojem náboženských organizací křesťanstva a ryzosti, jakou i přes nátlak projevovali svědkové Jehovovi. Například Paul Johnson ve své knize „A History od Christianity“ (Dějiny křesťanství), vydané v Londýně v roce 1976, píše nejprve o katolické církvi a evangelické církvi v Hitlerově Německu: „Obě církve v podstatě tento režim plně podporovaly. Katoličtí biskupové vítali ‚nový a silný důraz na autoritu v německém státě‘; biskup Bornewasser řekl katolické mládeži v tridentské katedrále: ‚Se zdviženou hlavou a pevným krokem jsme vstoupili do nové říše a jsme připraveni sloužit jí celou silou svého těla a duše.‘ V lednu 1934 přijal Hitler dvanáct předních evangelických duchovních a ti po tomto setkání . . . vydali komuniké, v němž bylo řečeno, že ‚vedoucí představitelé německé evangelické církve jednomyslně potvrzují svou bezpodmínečnou loajalitu Třetí Říši a jejímu Vůdci‘.“
14 Potom mluví autor o malém počtu lidí, kteří se hlásili ke křesťanství a kteří se podle jeho slov „pevně drželi svých zásad“. Říká: „Nejstatečnější byli svědkové Jehovovi, kteří od začátku otevřeně vyjadřovali odpor vyplývající z jejich učení, a trpěli podle toho. Odmítali jakoukoli spolupráci s nacistickým státem, který označovali jako naprosto bezbožný . . . Mnozí byli odsouzeni k smrti, protože odmítli vojenskou službu . . . ; nebo skončili v Dachau nebo v ústavech pro choromyslné. Třetina z nich byla usmrcena; 97 procent jich trpělo nějakým druhem pronásledování. Byla to jediná křesťanská skupina, která vyvolala Himmlerův obdiv.“
15. a) Co cítíš, když čteš zde uveřejněný dopis na rozloučenou? b) Oč se snažil satan během druhé světové války a co dokazuje, že neměl úspěch?
15 Mladí svědkové Jehovovi se raději dali uvěznit a popravit, než aby porušili svou ryzost, a jednali tak ne jako pacifisté, ale jako neutrální křesťané, kteří podporují nadcházející Boží království. Potvrzuje to typický dopis na rozloučenou, který zde otiskujeme. Po celé zemi, jak v zemích mocností Osy, tak i v zemích spojeneckých, byli královi „bratři“ a jejich „ovcím“ podobní druhové napadáni lůzou, biti, vězněni a trýzněni. Ve svém duchovním válečném tažení však zvítězili. Ďábel nemohl porušit jejich věrnou oddanost království. Jako kdysi Ježíš, dokázali i oni, že „nejsou částí“ satanova světa. — Jan 15:19.
VÝCHOVNÝ PROGRAM KRÁLOVSTVÍ
16, 17. a) Jaký výchovný program byl nyní zaveden a jak došlo k rozšíření díla? b) Jaké ovoce toto dílo přineslo až do dnešní doby?
16 J. F. Rutherford, prezident Společnosti Strážná věž, zemřel v roce 1942. Jeho nástupcem se stal Nathan H. Knorr. Zakrátko byla ve všech sborech svědků Jehovových zřízena teokratická škola kazatelské služby. Stala se neocenitelnou pomocí ve školení svědků, mužů i žen, aby předkládali poselství o království účinněji a přesvědčivěji. Pro tuto školu byly během let vydány různé příručky. Nebyla přehlížena ani misionářská činnost. 1. února 1943 byla v americkém spolkovém státě New York založena Biblická škola Strážné věže galád. Z mnoha zemí přišly do Spojených států tisíce zkušených kazatelů plným časem („průkopníků“), dostali zde školení a byli rozesláni do celého světa, aby kázali „toto dobré poselství o království“ v nových územích. — Matouš 24:14; Římanům 10:18.
17 Jak podivuhodné ovoce přineslo toto celosvětové výchovné tažení. Nyní, v osmdesátých letech, je celkový počet těch, kteří při každoroční slavnosti na památku Ježíšovy smrti přijímají z chleba a vína a tím vyjadřují naději, že budou spojeni s Ježíšem v nebeském království, necelých deset tisíc, protože stále více králových „bratrů“ končí v ryzosti svůj pozemský běh. Ale celkový počet ostatních přítomných, kteří by chtěli žít navždy na zemi jako poddaní království, stoupl na více než 5 900 000. Ve více než 43 000 sborech svědků Jehovových vykonává „velký zástup“ skládající se z „jiných ovcí“ největší část svědeckého díla. Máš nádhernou příležitost patřit k tomuto velkému zástupu.
18. a) Jak „věrný a rozvážný otrok“ pokračuje ve své službě? b) Jakého významného díla se nyní můžeš účastnit?
18 Ačkoli se počet pomazaného ostatku Ježíšova „malého stáda“, třídy „věrného a rozvážného otroka“, zmenšuje, přesto dále dohlížejí na dílo království. (Matouš 24:45–47) Činí to prostřednictvím vedoucího sboru, v uspořádání, jaké existovalo i v křesťanském sboru v prvním století. (Skutky 15:6; Lukáš 12:42–44) Když v roce 1977 zemřel N. R. Knorr, stal se ve věku 83 let čtvrtým prezidentem společnosti Strážná věž Frederick W. Franz. A 1. července 1979 bylo i časopisu „Strážná věž“ 100 let. Leží za námi sto let vydávání svědectví o království. Ano, „toto dobré poselství“ o zřízeném království je kázáno tištěnou formou i ústně po celé zemi na svědectví. Účastníš se tohoto zvláštního díla podle vzoru, který dal Ježíš? Pavel nás nabádá slovy:
„Skrze něj vždy obětujme Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu.“ — Židům 13:15.
19. a) Co mají podle slov apoštola Pavla činit křesťané „srdcem“ a „ústy“? b) Jaké časové otázky jsou zde uvedeny a jak na ně reaguješ?
19 V jiném dopise apoštol Pavel prohlašuje: „Srdcem se projevuje víra ke spravedlnosti, ale ústy se činí veřejné prohlášení k záchraně.“ (Římanům 10:10) Věříš v „dobré poselství“, které se dnes zaměřuje na Boží království, jež bylo zřízeno v nebi v roce 1914? ‚Činíš veřejné prohlášení k záchraně‘ a modlíš se o to, aby Boží království ‚přišlo‘ s celou svou ničivou mocí a odstranilo ze země satanovu organizaci? Vyprávíš horlivě jiným o požehnáních království, která budou poskytnuta celému lidstvu, až se zakrátko bude dít Boží vůle „jako v nebi, tak i na zemi“? Podporuješ loajálně třídu pomazaného ‚věrného a rozvážného otroka‘, jež se skládá z pravých křesťanů, kteří dále jdou v čele a dávají zaznívat poselství o království „po celé zemi a. . . do končin obydlené země“ a ‚činí učedníky z lidí všech národů, křtí je a učí je‘? — Matouš 6:10; 24:14, 45–47; 28:19, 20; Skutky 5:42; 20:20; Římanům 10:18.
20. Z jaké velkolepé přednosti se nyní smíš těšit?
20 Smíš se dnes těšit z velkolepé přednosti, že můžeš tímto způsobem ‚prokazovat dnem i nocí svatou službu před Božím trůnem‘. Zároveň máš vyhlídku, že budeš patřit k „velkému zástupu“, který zdědí věčný život na zemi, jež se stane nádhernou. (Zjevení 7:9–17) Ale nejprve musí ‚přijít‘ království, aby vybojovalo Armageddon. Co bude Armageddon znamenat pro lidstvo a pro naši zemi?
[Studijní otázky]
[Rámeček na straně 103]
NEUTRÁLNÍ AŽ DO SMRTI
Za druhé světové války zaplatilo mnoho mladých svědků Jehovových svou neutralitu životem. Následující dopis je typickým příkladem dopisů na rozloučenou, jaké tito stateční svědkové psali svým rodinám. Napsal jej třiadvacetiletý Marcel Sutter z Alsaska–Lotrinska několik hodin předtím, než byl v srpnu 1942 popraven ve vězení v Torgau v Německu.
„Moji drazí rodiče a sestry!
Až dostanete tento dopis, nebudu již naživu. Prosím Vás, abyste byli silní a stateční; neplačte, protože jsem zvítězil. Skončil jsem svůj běh a zachoval jsem víru. Kéž mi Jehova Bůh pomáhá až do konce. Již jen krátký čas nás dělí od království našeho Pána Ježíše Krista. Brzy se opět uvidíme v lepším světě míru a spravedlnosti. Raduji se, když myslím na onen den, protože pak již nebude žádný nářek. Jak to bude nádherné. Toužím po míru. Myslím na Vás v těchto posledních hodinách a mé srdce je trochu zarmoucené myšlenkou, že Vás nemohu políbit na rozloučenou. Musíme však být trpěliví. Je blízko čas, kdy Jehova ospravedlní své jméno a dokáže celému svému stvoření, že je jediný pravý Bůh. Nyní chci věnovat své poslední hodiny jemu, a proto chci skončit tento dopis a říci Vám: Brzy nashledanou. Buď pochválen náš Bůh Jehova! S vřelou láskou a pozdravy
Váš milující syn a bratr
Marcel“
