Duch světa

Definice: Hnací síla, jež ovlivňuje společnost lidí, kteří nejsou služebníky Jehovy Boha, a jež působí, aby takoví lidé říkali a dělali věci určitým charakteristickým způsobem. Přestože lidé jednají podle osobní libosti, pro ty, kdo projevují ducha světa, jsou příznačné určité základní postoje, způsoby jednání a životní cíle, které jsou společné přítomnému systému věcí, jehož vládcem a bohem je Satan.

Proč je třeba usilovně dbát, abychom se neposkvrnili duchem světa?

1. Jana 5:19: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (Satan živí ducha, jenž ovládá myšlení a činnost těch lidí, kteří nejsou Jehovovými schválenými služebníky. Je to duch sobectví a pýchy, jenž je tak všudypřítomný, že se podobá vzduchu, který lidé dýchají. Musíme si dávat velký pozor, abychom se nepoddali Satanově moci tím, že bychom nechali svůj život utvářet oním duchem.)

Zjev. 12:9: „Velký drak byl. . . svržen, ten prahad, který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ (Od doby, kdy se to stalo, po zrození Království v roce 1914, v lidstvu velmi zesílil vliv Satana a jeho démonů. Jeho duch pohání lidi ke stále sobečtějším  a násilnějším skutkům. Zejména na ty, kdo se snaží sloužit Jehovovi, bývá vyvíjen velký tlak, aby se stali částí světa, dělali, co dělají jiní, a zanechali pravého uctívání.)

Co patří k charakteristickým rysům ducha světa, před nímž se musíme chránit?

1. Kor. 2:12: „Nepřijali jsme však ducha světa, ale ducha, který je od Boha, abychom znali věci, které nám Bůh laskavě dal.“ (Jestliže duch světa zakoření v našem myšlení a našich touhách, jeho ovoce se brzy ukáže v činech, které jsou projevem tohoto ducha. Oprostit se od ducha světa tedy znamená nejen vyhýbat se nekřesťanské činnosti a výstřelkům, ale také jít ke kořeni věci a pěstovat postoje, které zrcadlí Božího ducha a opravdovou lásku k Božím cestám. To bys měl mít stále na mysli, až budeš uvažovat o následujících projevech ducha světa.)

Dělat si, co chci, bez ohledu na Boží vůli

Satan nabádal Evu, aby si sama rozhodovala, co je dobré a co je špatné. (1. Mojž. 3:3–5; naproti tomu viz Přísl. 3:5, 6.) Mnozí lidé, kteří jdou Evinou cestou, nevědí, jaká je Boží vůle ohledně lidstva, ani nemají zájem to zkoumat. Prostě si „dělají, co chtějí“, jak říkají. Ti, kdo Boží požadavky znají a snaží se jim přizpůsobovat, musí dávat pozor, aby je duch světa nestrhl k vědomému přehlížení rad Božího slova v tom, nač možná pohlížejí jako na ‚nejmenší‘. — Luk. 16:10; viz také „Nezávislost“.

Reagovat na některé situace pyšně

Satan byl první, kdo dovolil, aby mu přehnané mínění o vlastní osobě zkazilo srdce. (Srovnej Ezekiela 28:17; Přísloví 16:5.) Ve světě, jemuž on vládne, je pýcha rozdělující silou a působí, že lidé považují sami sebe za lepší než lidi jiných ras, národů, jazykových skupin a hospodářského postavení. I ti, kdo slouží Bohu, možná potřebují vykořenit zbytky takových pocitů. Musí také dávat pozor, aby je pýcha nevedla k vytváření velkých problémů z maličkostí nebo aby jim nebránila uznat  vlastní chyby, přijmout radu, a tak mít užitek z mnoha projevů láskyplné pomoci, kterou Jehova poskytuje prostřednictvím své organizace. — Řím. 12:3; 1. Petra 5:5.

Projevovat vzpurný postoj vůči autoritě

Vzpoura začala u Satana, jehož jméno znamená „odpůrce“. Nimrod, jehož jméno může znamenat „Vzbouříme se“, svou vyzývavostí vůči Jehovovi dokázal, že je dítětem Satana. Když se bohabojní lidé budou vyhýbat tomuto duchu, nestanou se vyzývavými vůči světským vládcům (Řím. 13:1); nedospělým to pomůže, aby se podřizovaly Bohem dané autoritě svých rodičů (Kol. 3:20); ochrání to před sympatizováním s odpadlíky, kteří si neváží mužů, jimž Jehova svěřil odpovědnost ve své viditelné organizaci. — Juda 11; Hebr. 13:17.

Popouštět uzdu žádostem padlého těla

Tento vliv je vidět a slyšet všude. Je zapotřebí stále se před ním střežit. (1. Jana 2:16; Ef. 4:17, 19; Gal. 5:19–21) Myšlení a touhy, které mohou vést k vážnějším projevům takového ducha, mohou být patrné v hovoru takového člověka, ve vtipech, které vypráví, textech hudby, které naslouchá, tanci, jemuž se věnuje, nebo v tom, že se dívá na pořady, které předvádějí nemravný sex. Tato stránka ducha světa se projevuje ve zneužívání drog, opilství, cizoložství, smilstvu a homosexualitě. Projevuje se i v tom, když se někdo nebiblicky, i když snad legálně, rozvede s jedním partnerem a vezme si jiného. — Mal. 2:16.

Nechat se v životě ovládat touhou mít vše, co člověk vidí

Právě takovou touhu pěstoval Satan v Evě a zlákal ji k něčemu, co zničilo její vztah k Bohu. (1. Mojž. 3:6; 1. Jana 2:16) Ježíš takové pokušení rozhodně odmítl. (Mat. 4:8–10) Ti, kdo se chtějí líbit Jehovovi, se musí mít na pozoru, a nesmějí připustit, aby v nich obchodní svět rozvinul takového ducha. Těm, kteří mu padnou do léčky, z toho vzejde velký zármutek a duchovní zkáza. — Mat. 13:22; 1. Tim. 6:7–10.

 Stavět na odiv majetek a domnělé úspěchy

I tento zvyk „pochází ze světa“, a ti, kteří se stávají Božími služebníky, se ho musí zbavit. (1. Jana 2:16) Je zakořeněn v pýše, a místo aby druhé duchovně budoval, dráždí je hmotnými lákadly a vidinami světského úspěchu. — Řím. 15:2.

Dávat průchod svým citům urážlivou řečí a násilnými činy

To jsou „skutky těla“, proti nimž mnozí musí tvrdě bojovat. S opravdovou vírou a pomocí Božího ducha mohou nad světem zvítězit, místo aby se nechali opanovat jeho duchem. — Gal. 5:19, 20, 22, 23; Ef. 4:31; 1. Kor. 13:4–8; 1. Jana 5:4.

Zakládat své naděje a obavy na tom, čeho jsou schopni lidé

Tělesný člověk soudí, že skutečně záleží jen na tom, co může vidět a ohmatat. Jeho naděje a obavy se točí okolo slibů a výhrůžek jiných lidí. Hledá pomoc u lidských vládců a je zklamán, když selžou. (Žalm 146:3, 4; Iz. 8:12, 13) Pro něho je tento život vším. Hrozby smrti ho snadno zotročí. (Naproti tomu viz Matouše 10:28; Hebrejcům 2:14, 15.) Ale nová síla oživuje mysl lidí, kteří poznají Jehovu, kteří si naplní mysl a srdce jeho sliby a učí se v každé nouzi se obracet o pomoc k němu. — Ef. 4:23, 24; Žalm 46:1; 68:19.

Prokazovat lidem a věcem čest spojenou s uctíváním, jež patří Bohu

„Bůh tohoto systému věcí“, Satan Ďábel, povzbuzuje k nejrůznějšímu jednání, jež vede lidský Bohem daný sklon k uctívání nesprávným směrem. (2. Kor. 4:4) Někteří vládci byli uctíváni jako bohové. (Sk. 12:21–23) Milióny lidí se klanějí modlám. Další milióny si dělají modly z herců a vynikajících sportovců. Oslavy často prokazují nepatřičnou čest jednotlivým lidem. Tento duch je tak běžný, že ti, kdo opravdu milují Jehovu a chtějí mu věnovat výlučnou oddanost, se musí mít před vlivem tohoto ducha denně na pozoru.