Lidské rasy

Definice: Rasou se zde rozumí část lidstva, která má v charakteristickém poměru jisté kombinace tělesných znaků, jež se mohou dědit a stačí k vymezení skupiny jako odlišného lidského typu. Je však třeba poznamenat, že možnost, aby příslušníci různých ras uzavírali mezi sebou manželství a měli potomstvo,  ukazuje, že jsou vlastně jedním „druhem“, že jsou všichni členy lidské rodiny. Různé rasy jsou tedy jen některé z variant možných v rámci lidského rodu.

Odkud pocházejí různé rasy?

1. Mojž. 5:1, 2; 1:28: „V den, kdy Bůh stvořil Adama, udělal ho k Boží podobě. Stvořil je mužského a ženského rodu. Nato jim požehnal a nazval je Člověk [neboli „lidstvo“] v den, kdy byli stvořeni.“ „Bůh jim. . . požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi.‘“ (Celé lidstvo je tedy potomstvem první lidské dvojice, Adama a Evy.)

Sk. 17:26: „[Bůh] udělal z jednoho člověka [Adama] každý lidský národ, aby bydleli na celém zemském povrchu.“ (Ať se tedy národ skládá z jakýchkoli ras, všichni jsou Adamovi potomci.)

1. Mojž. 9:18, 19: „Noemovi synové, kteří vyšli z archy, byli Sem a Cham a Jafet. . . Ti tři byli Noemovými syny, a z nich se rozšířilo všechno obyvatelstvo země.“ (Potom, co Bůh zničil bezbožný svět prostřednictvím celosvětové potopy za Noemových dnů, z potomstva Noemových tří synů a jejich manželek se na zemi vyvinulo nové obyvatelstvo, které zahrnuje všechny dnes známé rasy.)

Byli Adam a Eva pouze alegorické (smyšlené) osoby?

Bible ten názor nezastává; viz nadpis „Adam a Eva“.

Kde získal Kain svou manželku, jestliže byla jen jedna rodina?

1. Mojž. 3:20: „[Adam dal] své manželce jméno Eva, protože se měla stát matkou všech živých.“ (Všichni lidé tedy měli být potomky Adama a Evy.)

1. Mojž. 5:3, 4: „Adam žil sto třicet let. Pak se stal otcem syna ke své podobě, ke svému obrazu, a dal mu jméno Set. A Adamových dnů potom, co se stal otcem Seta, bylo osm set let. Mezitím se stal otcem synů a dcer.“ (Jeden z Adamových synů byl Kain a jedna z Adamových  dcer se musela stát Kainovou manželkou. V tomto období lidských dějin, kdy lidé ještě měli vynikající tělesné zdraví a životaschopnost, jak naznačuje délka jejich života, nebylo příliš pravděpodobné, že by se předávaly vady v důsledku sňatku s blízkým příbuzným. Avšak asi po 2 500 letech lidských dějin, kdy již byl tělesný stav lidstva mnohem horší, dal Jehova Izraeli zákony zakazující krvesmilstvo.)

1. Mojž. 4:16, 17: „Kain. . . odešel od Jehovova obličeje a usadil se v zemi Uprchlictví [neboli Nod], na východ od Edenu. Pak měl Kain styk se svou manželkou, [„poznal. . . ženu svou“, tj. důvěrně, KB, ČB; „ležel se svou manželkou“, NE] a ta otěhotněla a porodila Enocha.“ (Všimni si, že Kain se poprvé nesetkal se svou manželkou v zemi, kam uprchl, jako by byla z jiné rodiny. Spíše tam s ní měl pohlavní styky a zplodil syna.)

Co vysvětluje vznik různých znaků charakteristických pro rasy?

„Všichni dnes žijící lidé patří k jedinému druhu, Homo sapiens, a pocházejí ze společného základu. . . Biologické rozdíly mezi lidskými bytostmi vyplývají z rozdílů v dědičném založení a z vlivů prostředí na jejich genetický potenciál. Ve většině případů závisí tyto rozdíly na vzájemném působení těchto dvou souborů činitelů. . . Rozdíly mezi jednotlivci uvnitř rasy nebo uvnitř populace jsou často větší než průměrné rozdíly mezi rasami a populacemi.“ — Mezinárodní sbor vědců, který se sešel při UNESCO, citovaný v Statement on Race (Prohlášení o rase), Ashley Montagu, New York, 1972, 3. vyd., s. 149, 150.

„Rasa je prostě jedna z částečně izolovaných populací s určitým genovým vybavením, do nichž se rozdělil lidský druh během svého raného zeměpisného rozšíření a po něm. Na každém z pěti hlavních zemských kontinentů se vyvinula zhruba jedna rasa. . . Člověk se během této dějinné fáze vskutku geneticky rozlišil a můžeme měřit a zkoumat výsledky tohoto odchýlení na tom, co dnes zbývá ze starých geografických ras. Podle očekávání odpovídá odchylka míře izolace. . . Když na kontinentech  probíhalo formování ras a po celém světě byly tisíce populací uzavřeny do izolovaných genetických skupin, vytvořily se ve frekvenci genů rozdíly, jež nyní vidíme. . . Paradox, před nímž stojíme, je ten, že každá skupina lidí se navenek jeví odlišná, ale pod těmito rozdíly je základní podobnost.“ Heredity and Human Life (Dědičnost a lidský život), H. L. Carson, New York, 1963, s. 151, 154, 162, 163. (Když tedy byla určitá skupina lidí již záhy v lidských dějinách izolována od jiných a sňatky se uzavíraly uvnitř této skupiny, zdůraznily se v jejich potomstvu určité význačné kombinace genetických rysů.)

Učí Bible, že černoši jsou prokletí?

Tato myšlenka je založena na nepochopení 1. Mojžíšovy 9:25, kde je citován Noemův výrok: „Ať je Kanaán prokletý. Ať se stane nejnižším otrokem svých bratrů.“ Přečti si to pečlivě; není tam nic o barvě pleti. Kletba byla pronesena proto, že Chamův syn Kanaán zřejmě provedl něco otřesného, co si kletbu zasloužilo. Ale kdo byli Kanaánovi potomci? Ne černoši, ale lidé světlejší pleti, žijící východně od Středozemního moře. Pro své zpustlé zvyky, démonské obřady, modlářství a obětování dětí byl nad nimi vynesen božský rozsudek a Bůh dal zemi obývanou Kananejci Izraeli. (1. Mojž. 10:15–19) Ne všichni Kananejci byli vyhlazeni; někteří byli ve splnění kletby používáni k nuceným pracím. — Joz. 17:13.

Ze kterého Noemova potomka pocházejí černoši? „Synové Kuše [jiného Chamova syna] byli Seba a Chavila a Sabta a Raama a Sabtecha.“ (1. Mojž. 10:6, 7) Pozdější biblické odkazy na Kuše odpovídají obvykle Etiopii. Jméno Seba se později užívá, když je řeč o jiném národu ve východní části Afriky a zřejmě blízko Etiopie. — Iz. 43:3, poznámka pod čarou v Rbi8.

Jsou všichni lidé Božími dětmi?

My, nedokonalí lidé, se nerodíme s právem být Božími dětmi. Ale všichni jsme potomky Adama, který byl stvořen jako dokonalý „Boží syn“. — Luk. 3:38.

 Sk. 10:34, 35: „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“

Jan 3:16: „Bůh. . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Je nutné projevovat v Ježíše opravdovou víru, aby kdokoli z nás dosáhl takového vztahu k Bohu, jaký Adam ztratil. Tato výsada náleží lidem všech ras.)

1. Jana 3:10: „Podle toho jsou zřejmé Boží děti a Ďáblovy děti: Žádný, kdo nekoná spravedlnost, nepochází z Boha, ani ten, kdo nemiluje svého bratra.“ (Bůh tedy nepohlíží na všechny lidi jako na své děti. Z duchovního stanoviska mají ti, kdo vědomě páchají, co Bůh odsuzuje, za otce Ďábla. Viz Jana 8:44. Praví křesťané však zrcadlí zbožné vlastnosti. Z jejich středu si Bůh vyvolil omezený počet, aby vládli jako králové s Kristem v nebi. O těch Bůh mluví jako o svých ‚dětech‘ nebo o svých ‚synech‘. Další podrobnosti viz pod nadpisem „Znovuzrození“.)

Řím. 8:19–21: „Dychtivé očekávání tvorstva. . . čeká na zjevení Božích synů. . . tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí.“ (Úleva pro lidstvo přijde, až budou ‚zjeveni Boží synové‘ po přijetí nebeského života a budou pod Kristovým vedením zasahovat ve prospěch lidstva. Až věrní na zemi [v tomto textu „tvorstvo“] dosáhnou lidské dokonalosti a dokážou neotřesitelnou loajalitu k Jehovovi jako univerzálnímu Svrchovanému Panovníkovi, potom se i oni budou těšit ze znamenitého vztahu Božích dětí. Budou se na tom podílet lidé všech ras.)

Budou někdy lidé všech ras opravdu sjednoceni jako bratři a sestry?

Těm, kteří chtějí být jeho pravými učedníky, Ježíš řekl: „Vy všichni jste bratři.“ (Mat. 23:8) Později dodal: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:35.

 I přes lidskou nedokonalost byl tento pocit jednoty mezi ranými křesťany skutečností. Apoštol Pavel napsal: „Není Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není mužský ani ženský rod, neboť všichni jste jedna osoba ve spojení s Kristem Ježíšem.“ — Gal. 3:28.

Křesťanské bratrství nepokažené rasovými přehradami je skutečností mezi svědky Jehovovými ve 20. století. Spisovatel William Whalen napsal v časopise U. S. Catholic: „Jsem přesvědčen, že jeden z nejpřitažlivějších rysů [organizace svědků Jehovových] je tradiční uplatňování rasové rovnosti.“ Bryan Wilson, sociolog z Oxfordské univerzity, po rozsáhlém zkoumání svědků Jehovových v Africe prohlásil: „Svědkům se daří možná rychleji než kterékoli jiné skupině odstraňovat kmenovou diskriminaci mezi svými novými stoupenci.“ Ve zprávě o mezinárodním shromáždění svědků ze 123 zemí napsal The New York Times Magazine: „Svědkové nezapůsobili na obyvatele New Yorku jen svým počtem, ale i svou rozmanitostí (mají mezi sebou lidi nejrůznějšího společenského postavení), svou rasovou nepředpojatostí (mnozí svědkové jsou černoši) a svým klidným, spořádaným chováním.“

Boží Království brzy zničí přítomný bezbožný svět včetně všech, kteří opravdově nemilují Jehovu Boha ani svého bližního. (Dan. 2:44; Luk. 10:25–28) Boží slovo slibuje, že přežijícími budou osoby „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. (Zjev. 7:9) Jsou k sobě přitahováni uctíváním pravého Boha, vírou v Ježíše Krista a vzájemnou láskou, takže opravdu vytvoří sjednocenou lidskou rodinu.