Narozeniny
Narozeniny
Definice: Den něčího narození nebo výročí toho dne. Na některých místech se výročí narození, zejména u dítěte, oslavuje sezváním hostů a dáváním dárků. Není to biblický zvyk.
Staví biblické zmínky o narozeninách tyto oslavy do příznivého světla? Bible se o takových oslavách zmiňuje jen dvakrát:
1. Mojž. 40:20–22: „Třetího dne se přihodilo, že byly faraónovy narozeniny, a on vystrojil hostinu. . . Vrátil tedy vrchního číšníka na jeho místo číšníka. . . Ale vrchního pekaře pověsil.“
Mat. 14:6–10: „Když se slavily Herodovy narozeniny, tančila při nich Herodiadina dcera a Herodovi se tak zalíbila, že s přísahou slíbil, že jí dá, o cokoli požádá. Řekla tedy na návod své matky: ‚Dej mi zde na podnose hlavu Jana Křtitele.‘. . . Poslal a dal Jana stít ve vězení.“
Všechno, co je v Bibli, je tam odůvodněně. (2. Tim. 3:16, 17) Svědkové Jehovovi si všímají, že Boží slovo podává nepříznivou zprávu o oslavách narozenin, a proto se jim vyhýbají.
Jak se dívali na oslavy narozenin raní křesťané a Židé biblických dob?
„Myšlenka svátku narozenin byla vzdálená myšlení křesťanů té doby vůbec.“ — Allgemeine Geschichte der christlichen Religion und Kirche (Dějiny křesťanského náboženství a církve během prvních tří století), Augustus Neander, 1842, Bd. I, s. 518.
„Později Hebrejci pohlíželi na oslavu narozenin jako na součást modlářského uctívání. Tento názor byl hojně podpořen tím, co viděli při běžných obyčejích spojených s těmito dny.“ — The Imperial Bible-Dictionary, vyd. Patrick Fairbairn, Londýn, 1874, Sv. I, s. 225.
Jaký je původ všeobecně rozšířených zvyků spojených s oslavami narozenin?
„Různé obyčeje spojené s dnešními oslavami narozenin mají dlouhou historii. Jejich původ je v říši magie a náboženství. Obyčeje blahopřát, dávat dárky a oslavovat — i s hořícími svíčkami — měly ve starověku chránit oslavence před démony a zajistit mu bezpečí do nadcházejícího roku. . . Až do čtvrtého století zavrhovalo křesťanství oslavy narozenin jako pohanský zvyk.“ — Schwäbische Zeitung (časopisecká příloha Zeit und Welt), 3/4, duben 1981, s. 4.
„Řekové věřili, že každý má ochranného ducha neboli démona, který byl přítomen při jeho zrození a který nad člověkem v životě bdí. Tento duch měl mystické spojení s bohem, o jehož narozeninách se narodil onen jednotlivec. Římané se k této myšlence hlásili také. . . Tento názor v lidských představách přetrval a zrcadlí se ve víře ve strážného anděla, dobrou vílu ochránkyni a svatého patrona. . . Obyčej rozžehat svíčky na dortu vznikl u Řeků. . . Na [Artemidiny] oltáře se dávaly medové koláče, kulaté jako měsíc, ozdobené zapálenými svícemi. . . Svíčky při narozeninách mají podle lidové víry zvláštní magickou
schopnost plnit přání. . . Rozžehnuté svíce a obětní ohně mívaly zvláštní mystický význam od té doby, kdy člověk poprvé postavil oltáře svým bohům. Svíčky rozžaté při narozeninách jsou tedy na počest dítěte, které má narozeniny, a přinášejí štěstí. . . Neodlučnou součástí tohoto svátku jsou pozdravy k narozeninám a přání štěstí. . . Původně měla tato myšlenka kořeny v magii. . . Pozdravy k narozeninám mají dobrou nebo zlou moc, protože tohoto dne je člověk blíže světu duchů.“ — The Lore of Birthdays (Lidová tradice narozenin), Ralph a Adelin Lintonovi, New York, 1952, s. 8, 18–20.Jestliže se pro rodinu a přátele rozumně uspořádají setkání ke společnému jídlu a pití a zábavě v jiné době, nejsou závadná
Kaz. 3:12, 13: „Není pro ně nic lepšího, než aby se radovali a činili za svého života dobro; a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“
Viz také 1. Korinťanům 10:31.