1., 2. Jakou otázku by si měli položit lidé, v jejichž manželství jsou napjaté vztahy?

JEDNA Italka, která se jmenuje Lucie, byla v roce 1988 velmi sklíčená. * Její manželství po deseti letech skončilo. Mnohokrát se pokoušela o smíření se svým manželem, ale prostě se to nepodařilo. Došlo to tak daleko, že Lucie od manžela odešla. Najednou se musela sama potýkat s výchovou dvou dcer. Když vzpomíná na tehdejší dobu, říká: „Byla jsem přesvědčena, že naše manželství už nemůže zachránit nic.“

² Pokud máte problémy v manželství, snad budete schopni Lucii chápat. Možná jsou vztahy ve vašem manželství napjaté a vy neustále přemýšlíte nad tím, zda se dá ještě něco zachránit. V takovém případě pro vás bude prospěšné, když budete uvažovat o této otázce: Řídil [Řídila] jsem se všemi dobrými radami, které Bůh dal zapsat do Bible, aby lidem pomáhal vytvářet šťastné manželství? (Žalm 119:105)

3. Jak mnozí lidé a jejich rodiny reagují na rozvod, i když jsou rozvody všeobecně rozšířené?

³ Když mezi manželem a manželkou vzrůstá napětí, možná jim připadá, že nejsnazší bude manželství ukončit. V mnoha zemích sice zaznamenali otřesný vzestup rozvrácených rodin, ale z nedávných zkoumání vyplynulo, že velké procento rozvedených  mužů a žen rozpadu svého manželství lituje. Řada těchto mužů a žen trpí většími zdravotními problémy — a to jak tělesnými, tak duševními — než lidé, kteří v manželství zůstali. Děti jsou po rozvodu dlouhá léta zmatené a nešťastné. Trpí také rodiče a přátelé rozvrácené rodiny. A jak se na tuto situaci dívá Bůh, Původce manželství?

4. Jak by se měly řešit problémy v manželství?

⁴ Jak bylo uvedeno v jedné z předchozích kapitol, podle Božího záměru mělo být manželství trvalým svazkem. (1. Mojžíšova 2:24) Proč se tedy tolik manželství rozpadá? Zřejmě se to nestane náhle. Obvykle předcházejí výstražné signály. Malé problémy v manželství se mohou postupně stále zvětšovat, až se zdá, že jsou nepřekonatelné. Kdyby se však tyto problémy okamžitě řešily pomocí Bible, dalo by se rozpadu mnoha manželství předejít.

5. Jakou skutečnost by si měly uvědomit všechny manželské dvojice?

⁵ K problémům někdy vede to, že jeden z partnerů nebo i oba mají o manželství nereálné představy. Zamilované romány, oblíbené časopisy, televizní programy a filmy mohou v lidech vzbuzovat očekávání a sny, které se velmi liší od reálného života. Když se tyto sny neuskuteční, člověk se možná cítí podvedený, nespokojený, a dokonce roztrpčený. Jak ale dva nedokonalí lidé mohou v manželství najít štěstí? Vytvoření takového kvalitního vztahu vyžaduje úsilí.

6. a) Jaký vyrovnaný názor na manželství předkládá Bible? b) Uveďte některé příčiny neshod v manželství.

⁶ Bible není nerealistická kniha. Uznává, že manželství přináší radosti, ale také varuje, že ti, kdo do něho vstoupí, „budou mít soužení ve svém těle“. (1. Korinťanům 7:28) Jak již bylo uvedeno, oba partneři jsou nedokonalí a náchylní k hříchu. Liší se od sebe svým duševním a citovým založením i výchovou. Manžel a manželka mají někdy rozdílné názory na peníze, na děti a na příbuzné toho druhého. Konflikty mohou vznikat z toho, že manželé nemají dost času, aby dělali věci spolu, a že mají sexuální problémy. * Mají-li o takových věcech mluvit, potřebují na to mít čas a také odvahu. Většina manželských dvojic tyto problémy dokáže překonat a dospět k oboustranně přijatelnému řešení.

7., 8. Jaký způsob jednání při zraněných citech nebo při nedorozumění mezi manželi doporučuje Bible?

⁷ Mnozí manželé zjišťují, že je pro ně obtížné  v klidném duchu spolu mluvit o zraněných citech, o nedorozumění nebo o osobních nedostatcích. Některého manželského partnera problém možná rozruší a místo aby řekl: „Myslím, že mi nerozumíš“, začne problém přehánět. Další řekne: „Staráš se jenom o sebe“ nebo „Nemáš mě rád“. Jiný partner se nechce dostat do hádky, a tak možná odmítá reagovat.

⁸ Lépe uděláme, budeme-li se řídit biblickou radou: „Zlobte se, a přece nehřešte; ať slunce nezapadne nad vaší podrážděnou náladou.“ (Efezanům 4:26) Při příležitosti šedesátého výročí svého sňatku jedni šťastní manželé dostali otázku, co je tajemstvím jejich spokojeného manželství. Manžel řekl: „Naučili jsme se nikdy nejít spát, aniž bychom vyřešili neshody, ať byla neshoda jakkoli bezvýznamná.“

9. a) Co je v Bibli uvedeno jako důležitá součást komunikace? b) Co musí manželská dvojice mnohdy udělat, i když to vyžaduje odvahu a pokoru?

⁹ Když manžel a manželka mají rozdílné názory, každý z nich musí být „rychlý k slyšení, pomalý k mluvení, pomalý k zlobě“. (Jakub 1:19) Když pozorně naslouchají, možná oba zjistí, že je nutné se omluvit. (Jakub 5:16) Upřímný výrok: „Je mi líto, že jsem ti ublížil“ vyžaduje pokoru a odvahu. Budou-li však manželé při neshodách postupovat tímto způsobem, velmi to přispěje nejen k řešení jejich problémů, ale také k rozvinutí vřelého, důvěrného vztahu, který je vzájemně mnohem více potěší.

10. Co doporučoval Pavel křesťanům v Korintu a může tato rada platit i pro dnešní křesťany?

¹⁰ Ve svém dopise Korinťanům apoštol Pavel doporučoval manželství proto, že ‚převládá smilstvo‘. (1. Korinťanům 7:2) Dnešní svět je ve srovnání se starověkým  Korintem stejně špatný, ne-li ještě horší. Světští lidé se otevřeně baví o nemravných věcech a neslušně se oblékají, hlavními náměty časopisů, knih, televizních programů a filmů jsou smyslné příběhy — a to všechno dohromady vzbuzuje nedovolené pohlavní touhy. Korinťanům, kteří žili v podobném prostředí, apoštol Pavel napsal: „Je lepší vstoupit do manželství než planout vášní.“ (1. Korinťanům 7:9)

11., 12. a) Jakou povinnost k sobě navzájem mají manžel a manželka a v jakém duchu by ji měli plnit? b) Jak by měli postupovat, kdyby bylo nutné manželskou povinnost dočasně odložit?

¹¹ Proto křesťanům, kteří žijí v manželství, Bible přikazuje: „Ať manžel dává své manželce, co jí patří, ale ať také manželka podobně jedná se svým manželem.“ (1. Korinťanům 7:3) Povšimněte si, že je zdůrazněno dávání, ne vyžadování. Intimní styky v manželství skutečně přinášejí uspokojení jen tehdy, když každý z partnerů má zájem o dobro toho druhého. Bible například přikazuje manželům, aby se svou manželkou jednali „podle poznání“. (1. Petra 3:7) To zvlášť platí při poskytování a přijímání manželské povinnosti. Pokud manžel se svou manželkou nezachází něžně, možná jí tato stránka manželství nepřináší radost.

¹² V některých situacích snad jeden partner musí druhému manželskou povinnost odepřít. U manželky by to mohlo připadat v úvahu v určitém měsíčním období nebo tehdy, když se cítí velmi unavená. (Srovnej 3. Mojžíšovu 18:19.) U manžela se to může stát, když řeší závažný problém v zaměstnání a cítí se citově vyčerpaný. Takové případy dočasného odkladu manželské povinnosti se nejlépe zvládnou, jestliže si oba partneři o situaci upřímně popovídají  a dohodnou se na „vzájemném svolení“. (1. Korinťanům 7:5) Tak zabrání tomu, že by kterýkoli z nich unáhleně dospěl k nesprávnému závěru. Kdyby však manželka schválně manželovi odpírala manželskou povinnost nebo kdyby s ní manžel při plnění manželské povinnosti úmyslně přestal jednat láskyplně, každý z nich by druhého partnera vystavoval pokušení. V této situaci mohou v manželství vzniknout problémy.

13. Jak musí křesťané jednat, aby si udrželi čisté smýšlení?

¹³ Boží služebníci, kteří jsou v manželství, se musí stejně jako všichni ostatní křesťané vyhýbat pornografii, protože v nich může vyvolávat nečisté a nepřirozené touhy. (Kolosanům 3:5) Také si musí dávat pozor na své myšlenky a chování, když jednají s kýmkoli opačného pohlaví. Ježíš varoval: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Matouš 5:28) Jestliže manželé uplatňují biblické rady, které se týkají sexu, měli by být schopni nepodlehnout pokušení a nedopustit se cizoložství. Mohou se nadále radovat z nádherného intimního styku v manželství, ve kterém je sex považován za vzácný dar od Původce manželství, od Jehovy. (Přísloví 5:15–19)

14. Jaká smutná situace někdy nastane a proč?

¹⁴ Je dobré, že ve většině křesťanských manželství je možné řešit všechny problémy, které se vyskytnou. Někdy se to však nepodaří. Lidé jsou nedokonalí a žijí v hříšném světě, který ovládá Satan, a proto se některá manželství rozpadnou. (1. Jana 5:19) Jak by se měli v takové tíživé situaci křesťané zachovat?

15. a) Co je podle Bible jediným důvodem k tomu, aby se člověk mohl rozvést a být volný pro nové manželství? b) Proč se někteří křesťané rozhodli, že se s nevěrným partnerem nerozvedou?

 ¹⁵ Jak bylo uvedeno ve druhé kapitole této knihy, smilstvo je jediným důvodem k tomu, aby se člověk mohl rozvést a být volný pro nové manželství. * (Matouš 19:9) Pokud máte jednoznačný důkaz, že vám byl váš manželský partner nevěrný, stojíte před obtížným rozhodnutím. Zůstanete nadále v manželství, nebo se dáte rozvést? Pro to nejsou žádná pravidla. Někteří křesťané svému manželskému partnerovi úplně odpustili, protože projevil opravdovou lítost, manželství bylo zachráněno a dobře pokračovalo. A další se nerozvedli kvůli dětem.

16. a) Které činitele by mohly někoho přimět k rozvodu s provinilým manželským partnerem? b) Proč by nikdo neměl nevinného partnera kritizovat, ať se rozhodne pro rozvod, či nikoli?

¹⁶ Na druhé straně možná hříšné jednání mělo za následek těhotenství nebo nějakou pohlavně přenášenou chorobu. Nebo je snad nutné chránit děti, které druhý z rodičů pohlavně zneužívá. Před rozhodnutím je samozřejmě nutné hodně věcí zvážit. Pokud se však dozvíte o nevěře svého manželského partnera a máte s ním i nadále pohlavní styk, dáváte tak najevo, že jste mu odpustili a že chcete v manželství pokračovat. Už není žádný biblický důvod k tomu, abyste se mohli rozvést a vstoupit do nového manželství. Nikdo by se neměl pokoušet ovlivnit vaše rozhodnutí nežádanými radami a nikdo by toto rozhodnutí také neměl kritizovat. S následky svého rozhodnutí budete žít vy. „Každý . . . ponese svůj vlastní náklad.“ (Galaťanům 6:5)

17. Jaká omezení v případě rozluky či rozvodu ukládá Bible, jestliže nedošlo k cizoložství?

¹⁷ Je možné, že v některých situacích má někdo právo na rozluku nebo snad na rozvod, i když se jeho manželský partner nedopustil smilstva? Ano, ale v takovém případě křesťan není volný, aby navázal novou známost se záměrem vstoupit do nového manželství. (Matouš 5:32) Bible sice takovou rozluku dovoluje, ale s podmínkou, že například manželka, která odejde, by měla ‚zůstat nevdaná nebo se opět smířit‘. (1. Korinťanům 7:11) Ve kterých krajních situacích zřejmě může být rozluka rozumná?

18., 19. Které mezní situace možná některého z manželů dovedou k tomu, že považuje za rozumné požádat o soudní rozluku nebo o rozvod, i když není volný pro nový sňatek?

¹⁸ Rodina možná začne trpět nedostatkem proto, že manžel je očividně líný a má špatné návyky. * Snad celý příjem rodiny prohraje v hazardu nebo ho utratí za drogy či alkohol, na kterých je závislý. Bible říká: „Jestliže se někdo nestará o ty . . ., kteří jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ (1. Timoteovi 5:8) Pokud se takový muž nechce změnit, a dokonce si snad na své neřesti bere peníze, které vydělá jeho manželka, ta se možná rozhodne uhájit životní potřeby pro sebe a pro své děti tím, že dosáhne soudní rozluky.

¹⁹ O takovém zákonném prostředku je také možné uvažovat v případě, že jeden z partnerů jedná s druhým neobyčejně násilnicky; snad ho opakovaně bije tak silně, že tím ohrožuje jeho zdraví, a dokonce život.  Také v tom případě, že se jeden manželský partner stále snaží druhého partnera donutit k tomu, aby nějak porušil Boží příkazy, snad ohrožený partner uvažuje o rozluce, zejména pokud to dojde tak daleko, že je v nebezpečí jeho duchovní smýšlení. Možná dospěje k závěru, že jedinou cestou k tomu, aby mohl „poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“, je dosáhnout soudní rozluky. (Skutky 5:29)

20. a) Co mohou rodině, která je před rozpadem, nabídnout zralí přátelé a starší, ale co by dělat neměli? b) V jakém případě lidé v manželství možná použijí biblickou zmínku o rozluce a rozvodu jako výmluvu?

²⁰ I když někoho manželský partner nesmírně týrá, rozhodně by na tohoto nevinného člověka nikdo neměl vyvíjet nátlak, buď aby od svého partnera odešel, nebo aby s ním zůstal. Zralí přátelé a starší sice mohou nabídnout pomoc nebo dát biblicky podloženou radu, nemohou však znát všechny podrobnosti o tom, co se děje mezi manželem a manželkou. To může vidět pouze Jehova. Křesťanská manželka by ovšem neprojevovala úctu k manželství jako k Božímu uspořádání, kdyby se pomocí chabých výmluv chtěla z manželství vymanit. Jestliže však nebezpečná situace trvá, nikdo by ji neměl kritizovat, kdyby se rozhodla pro rozluku. Přesně totéž platí pro křesťanského manžela, který usiluje o rozluku. „Všichni budeme stát před Boží soudní stolicí.“ (Římanům 14:10)

21. Z jakého příběhu je vidět, že se biblické rady pro manželství osvědčují?

²¹ Tři měsíce potom, co Lucie — o které byla zmínka již dříve — odešla od svého manžela, setkala se se svědky Jehovovými a začala s nimi studovat Bibli. Vypráví: „K mému velkému překvapení Bible  předkládala praktické řešení mých problémů. Po jediném týdnu studia jsem se ihned chtěla se svým manželem smířit. Dnes mohu říci, že Jehova ví, jak zachránit manželství, která jsou v krizi; jeho učení totiž lidem v manželství pomáhá, aby se naučili vážit si jeden druhého. Není pravda, jak někteří lidé tvrdí, že svědkové Jehovovi rozdělují rodiny. V mém případě to bylo přesně naopak.“ Lucie se naučila uplatňovat biblické zásady ve svém životě.

22. Čemu by měly důvěřovat všechny manželské dvojice?

²² Lucie není výjimkou. Manželství by mělo být požehnáním, ne břemenem. Proto Jehova poskytl ve svém vzácném Slově ty nejlepší rady pro manželství, jaké kdy byly napsány. Bible dokáže udělat „nezkušeného moudrým“. (Žalm 19:7–11) Zachránila mnoho manželství, která byla před rozpadem, a napravila jiná, ve kterých byly vážné problémy. Kéž všechny manželské dvojice zcela důvěřují radám, které pro manželství dává Jehova Bůh! Skutečně se osvědčují!