17. kapitola

Hudba a tanec, které si vybíráš

1–3. (a) Proč je možno říci, že stvořitel obklopil člověka hudbou? (b) Uveď příklady, které ukazují, že Bible schvaluje tanec.

STVOŘITEL obklopil člověka hudbou. Nejen čisté, plynulé tóny, které vycházejí z ptačích hrdélek, ale také zurčení potoků, šumění větru v korunách stromů, cvrkot cvrčků, kvákání žab a zvuky mnoha jiných tvorů na zemi — to všechno jsou pro člověka hudební zvuky. Není tedy překvapující, že dějiny hudebních nástrojů sahají až do samého počátku lidských dějin.

² Také tanec má dlouhou historii. V Izraeli vedla Mojžíšova sestra Miriam ženy „s tamburinami a v tancích“. Také když král David porazil s Boží pomocí zkažené nepřátele, „vycházely ženy ze všech izraelských měst s písní a tanci“. Je zřejmé, že i Ježíš Kristus schvaloval tanec, protože jej připomenul ve svém podobenství o ztraceném synu. Ježíš mluvil o tom, že návrat  ztraceného syna byl oslavován „zvuky hudby a tancem“. Bible také ukazuje, že tančili jednotlivci nebo skupiny mužů či žen. — 2. Mojžíšova 15:20; 1. Samuelova 18:6; Lukáš 15:25.

³ Znamená to, že každá hudba a tanec jsou vždycky dobré? Nebo si musíš vybírat hudbu k poslechu a tanec, jehož se chceš zúčastnit? Co nám může pomoci, abychom si vybrali opravdu dobře? Je to skutečně tak důležité?

TANEC, KTERÝ SI VYBEREŠ

4–6. (a) Co by mohli mít křesťané proti některým tancům? (Kolossenským 3:5, 6) (b) Proč je možno srovnávat určité moderní tance se starověkými tanci plodnosti?

⁴ Jsou nejrůznější tance — od půvabných valčíků až po živé polky. Jsou také latinskoamerické tance jako například konga, rumba a samba a také beguine a bossa nova, z nichž mnohé mají africký původ. Existuje také rokenrol a jiné ještě modernější tance. Je zde nějaký přijatelný důvod, proč bys mohl mít proti některým z těchto tanců námitky?

⁵ Ano, tehdy, jestliže tě některý tanec pohlavně vzrušuje a pokouší tě k sexuální nemravnosti. Mohl by sis tím přivodit mnoho problémů.

⁶ Starověké tance plodnosti měly kupříkladu ten smysl, aby probouzely pohlavní vášeň. A určité moderní tance je v tom připomínají. Před několika lety jsme mohli číst v časopise Time:

„Twist byl původně celkem nevinný tanec . . . Nyní však mládež oživila [v jednom newyorském nočním klubu] twist a udělala z něho napodobeninu starého kultovního tance, který se tančil jako pubertální rituál některých starověkých kmenů.“

7–10. (a) Jak by mohl ten, kdo se účastní takových tanců, působit na jiné přitažlivě? Chtěl bys takovýmto způsobem přitahovat osoby druhého pohlaví? (b) Proč je nutné být opatrný i při společenských tancích?

 ⁷ Mnoho tanců, které se objevily v posledních letech, je variantou twistu. Tanečníci se nedotýkají jeden druhého, ale pohybují svými boky a rameny tak, že dochází k pohlavnímu vzrušení. U mladého člověka se může snadno vzbudit vášeň tím, když pozoruje pohybující se těla. Děvče si snad nic takového neuvědomuje, pouze je strženo tancem. Neměla by však přehlédnout, jaký účinek má její tanec na přihlížející a co si mohou o ní myslet. V jednom dopise čtenáře, který napsal vydavateli newyorského časopisu Times Magazine, čteme: „Doufejme, že mladá (a ne vždy tak mladá) těla tanečníků twistu lžou, že se jejich myšlenky nepohybují tak, jako jejich pánve a poprsí.“

⁸ I když se zúčastníš takových tanců bez špatných pohnutek, přece bys měl být moudrý a uvažovat o tom, jak můžeš působit na ostatní mladé lidi. Přitahuješ je například na základě podobného pohlavního vzrušení, jako toho docilují lidé, kteří jsou oblečeni do těsných oděvů, nebo lidé, kteří pohybují svými boky a dělají různá erotická gesta? Chtěl bys na někoho působit pouze touto přitažlivostí? Nebo bys chtěl získat takového partnera, jemuž by se na tobě líbila tvá osobnost, to, co ty pokládáš za důležité, a jak se bavíš? Zajímáš se o toho, kdo by chtěl něco pro tebe udělat, nebo o toho, kdo by od tebe pouze něco chtěl?

⁹ Dokonce i společenské tance, které zdůrazňují hlavně pohyb nohou spolu s půvabným držením těla a při nichž se partneři vzájemně drží, mohou někdy působit  pohlavní vzrušení z blízkého tělesného dotyku. Tančíš-li takové tance, měl bys brát v úvahu, že tvůj partner může být nevhodně vzrušen i tehdy, když se tobě nezdá, že byste tančili tak blízko sebe, aby to mohlo vést ke smyslovému vzrušení.

¹⁰ Ve skutečnosti není u většiny tanců možno přesně určit, zda jsou vhodné nebo nevhodně. U mnohých z těchto tanců záleží na tom, jak se tančí, zda slušně a vhodně, anebo tak, že se při tomto tanci nedbá na radu Božího slova o zachovávání čistého a mravného jednání.

HUDBA, KTEROU SI VYBEREŠ

11, 12. Jakou moc má hudba? Uveď příklad.

¹¹ Stejně jako u tance, musíme pečlivě přemýšlet i pokud jde o hudbu, jakou si vybereme k poslechu. Proč? Protože hudba má moc. A jako každá jiná moc, může sloužit k dobrému, nebo působit škodu.

¹² Odkud pochází moc, kterou má hudba? Vyplývá ze skutečnosti, že hudba může člověka uvést do určitého citového rozpoložení, nálady nebo vzrušení. Hudba může působit uvolnění a uklidnění, nebo může občerstvit a oživit. Můžeš téměř „cítit“ rozdíl mezi veselým pochodem a sladkou serenádou. Hudba může vyvolat všechny lidské city — lásku, něžnost, posvátnou bázeň, zasmušilost, hněv, nenávist i vášeň. Ve všech dobách byla známá síla hudby, a proto se jí používalo k tomu, aby lidé byli podněcováni k určitému způsobu jednání. Například část úspěchu Francouzské revoluce se často připisuje La Marseillaise, písni, kterou jeden spisovatel označil jako „krvelačné volání do zbraně“. Také školy mají často své „bojové písně“, které zpívají před sportovním utkáním.

13–16. (a) Jak se vztahuje rada v Přísloví 4:23 na to, jakou hudbu si vybereš? (b) Jak může být hudba „katalyzátorem“ a jak může někdy způsobit trvalé škody?

 ¹³ V Bibli je srdce uvedeno do těsné souvislosti s city a sklony. Proto Boží slovo dává radu: „Chraň své srdce více než všechno ostatní, co má být chráněno, neboť z něho jsou prameny života.“ (Přísloví 4:23) Hudba má skutečně moc nad našimi city, a proto si hudbu, kterou posloucháme musíme dobře vybírat, chceme-li chránit své srdce.

¹⁴ Účinek hudby je jistě jen přechodný. Přece však někdy trvá dost dlouho, takže může někoho rozhodně podnítit k určitému směru jednání nebo zmírnit odpor vůči určité přitažlivosti či pokušení. Pokud ses ve škole učil chemii, dověděl ses něco o „katalyzátorech“. Poznal jsi, že ke sloučení dvou nebo více chemických látek dojde často jedině za použití jiné látky, jejímž prostřednictvím se chemikálie skutečně sloučí. Tato látka se nazývá „katalyzátor“. Protože máme nejrůznější slabosti a špatné sklony, pociťujeme někdy pokušení ke špatnému jednání. Vzniknou-li například okolnosti, které tě podněcují k něčemu špatnému, mohla by hudba posloužit jako „katalyzátor“, který způsobí, že žádost a okolnosti se spojí a výsledku budeš nakonec hluboce litovat. Jedna odbornice, která působí ve Spojených státech v komisi pro zkoumání pornografie, řekla na základě svých výzkumů:

¹⁵ „Hudba působí u dívky na city, vyvolává lásku a náklonnost, a proto často slouží jako katalyzátor lásky a u dospívajících dívek podněcuje sexuální vzrušení . . . Hudba působí na tento cit.“

¹⁶ Ano, podnět vyvolaný hudbou může být sice krátkodobý, ale může tě přimět k takovému způsobu  jednání nebo života, který sám o sobě trvá dlouho nebo přináší důsledky, jež jsou dlouho citelné. Nevyplatí se proto uplatňovat při výběru hudby rozlišovací schopnost?

PROBLÉM ROZHODOVÁNÍ

17, 18. Jak se můžeš při poslechu některých skladeb přesvědčit, zda jsou pro tebe dobré nebo škodlivé?

¹⁷ Nikdo ti nemůže poskytnout seznam, z něhož by jednoznačně vyplývalo, která hudba je dobrá a která špatná. Je to tím, že mezi všemi uvedenými druhy hudby neexistuje žádná, která by mohla být označena jako „naprosto dobrá“ nebo „naprosto špatná“. Rozumem a srdcem musíš poznat, jakou cenu má určitá hudba, a přitom by ses měl dát vést zásadami, které zde již byly uvedeny. A tvá volba prozradí také druhým něco o tom, jaký jsi člověk.

 ¹⁸ Již dávno se Job ptal: „Nezkouší samo ucho slovo, jako patro ochutnává pokrm?“ (Job 12:11) Tak může i tvé ucho zkoumat hudbu. I u čistě instrumentální hudby je možno říci, jakou náladu nebo jakého ducha vyvolá či k jakému způsobu jednání podnítí. To platilo také o hudbě, kterou slyšel Mojžíš, když sestupoval s hory Sinaj a blížil se k izraelskému táboru. Řekl Jozuovi: „Není to zvuk zpěvu o mocných činech [vítězná píseň] a není to zvuk zpěvu o porážce [smutný zpěv]; je to zvuk jiného zpěvu, který slyším.“ Zpěv skutečně prozradil divoké a modlářské nemravné jednání. — 2. Mojžíšova 32:15–19, 25.

19–22. (a) Na co si musíme dávat pozor, máme-li rádi klasickou hudbu? (b) O čem musíme přemýšlet, posloucháme-li džezovou nebo rockovou hudbu?

¹⁹ Povšimni si novodobých příkladů. Klasická hudba zní například celkem důstojně, někdy až majestátně. Některé skladby naši mysl do jisté míry povznášejí, ale jiné oslavují to, co je v životě nečisté a sobecké. Měli bychom myslet na to, že mnozí slavní skladatelé, kteří jsou počítáni mezi klasiky, žili nemravným a prostopášným životem. A i když všeobecně psali pro posluchačstvo, které pravděpodobně milovalo „krásnější věci života“, je téměř nevyhnutelné, že se něco z jejich pokřivených názorů a citů vedralo do jejich hudby, ať už je doplněna slovy nebo ne. Chceme-li proto dávat pozor, abychom si zachovali zdravou mysl a srdce, nesmíme ani „vážnou“ hudbu přijímat bezvýhradně.

²⁰ Proti klasickým skladatelům nacházíme na opačné straně hudebního spektra synkopovanou džezovou a rockovou hudbu. Také zde nacházíme skladby, které jsou melodické a mírné. Mnohé jsou však divoké  a pronikavé. Proto sami hudebníci používají k rozlišování džezové a rockové hudby termínů „soft“ (jemná), „hot“ (horká), „hard“ (tvrdá) a „acid“ (ostře úsečná). Měl bys umět určit, jaký způsob jednání hudba podporuje — měl by ti to říci tvůj sluch, tvá mysl i tvé srdce. Text nebo hudba jsou někdy tak jednoznačné, že lidé snadno spojují určitou hudební skladbu s určitým způsobem jednání nebo s určitým druhem lidí. V Bibli se například mluví o písních lidí, kteří „pijí opojné nápoje“ a o „písničce nevěstky“. (Žalm 69:12; 69:13, KB; Izaiáš 23:15, 16) Jak se to projevuje dnes?

²¹ Čteš-li například v novinách, že lidé při nějakém koncertu nebo hudebním festivalu křičeli, dívky omdlévaly, že byly užívány drogy a musela být volána policie, aby sál nebyl zdemolován, jaká to byla podle tvého názoru hudba? Slyšíš-li, že některý oblíbený mladý zpěvák nebo hudebník zemřel následkem užívání drog — na jaký druh hudby se podle tvého názoru zaměřoval?

²² Pravděpodobně víš, že mnohé mladé lidi rocková hudba přitahuje, protože se domnívají, že její texty vyjadřují skutečnost a problémy světa, v němž žijí. Rockovou hudbou má být pravděpodobně více než jakýmkoliv jiným druhem populární hudby sděleno poselství: o rostoucích problémech, o generační propasti, drogách, sexu, občanských právech, o svobodě názoru, bídě, válce a o podobných věcech. Pokouší se vyjádřit představy mnoha mladých lidí o lepším světě a nespokojenost mládeže se sociální nespravedlností. Má to však nějaký výsledek? Udělala rocková hudba něco pro mladé lidi? Jaké skutečné řešení problémů  přinesly různé filozofie? Jestliže taková hudba údajně zdůrazňuje skutečnost, proč je tak úzce spojena s drogami, že pouze lidé užívající drogy jí mohou porozumět? To jsou otázky, o nichž je třeba uvažovat.

23–25. (a) Jaký smysl má rada v Kazateli 7:5 ve spojení s volbou hudby? (b) Na koho bychom měli myslet, chceme-li poslouchat hudbu nebo tančit? Proč? (1. Korintským 10:31–33; Filipenským 1:9, 10) (c) Proč tedy není bezvýznamné, jakou hudbu posloucháš a jaké tance tančíš?

²³ Není tedy tak bezvýznamné, jakou hudbu si vybereš k poslechu. Můžeš nechat za sebe rozhodovat jiné, jestliže jdeš prostě s proudem a vybíráš si to, co je populární a co se líbí většině lidí. Můžeš však také sám o tom přemýšlet a pečlivě volit, jestliže se dáš vést věčně platnou a nejvyšší moudrostí Božího slova. Kazatel 7:5 říká: „Lepší je slyšet výtku někoho moudrého, než být mužem, který slyší píseň hloupých.“ Když Bible mluví o „hloupých“, nemíní tím prostě lidi myšlenkově tupé, ale lidi, kteří jsou v morálním ohledu nerozumní a pěstují takový způsob jednání, který jim pouze přináší těžkosti do budoucnosti.

²⁴ Snad si myslíš, že tě určitá hudba, jejíž smyslný, divoký zvuk a jejíž text v některých slovech odporuje tomu, co je pravé a správné, neovlivňuje. Snad smýšlíš podobně i o tancích, které tančíš. Jaký vliv však máš na jiné? Máš stejný postoj jako apoštol Pavel, který řekl, že by se raději vzdal věcí, na které má právo, například jedení masa, jestliže tím může zabránit, aby byl pro jiné kamenem klopýtání? Za koho tě lidé pokládají — posuzováno podle hudby, kterou si vybíráš?

²⁵ Podle toho, jakou hudbu si vybíráš a jaké tance tančíš, ukazuješ, zda se zajímáš pouze o svou zábavu nebo o to, abys mohl žít věčně v Boží přízni.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 124]

Dějiny tance jsou staré